Asijský sršeň – tichý zabiják včel
Asijští sršni ničí včelstva po celé Evropě a včelaři si s nimi často nevědí rady. Jeden z nich se ale rozhodl sáhnout po technologii, která by většině lidí přišla na mysl spíše v souvislosti s armádou nebo lovci.
Místo dalších plastových pastí, jedů a repelentů vytáhl vysílač, směrovou anténu a termovizní dalekohled. Jeho cílem není jediný hmyz – chce najít samotné srdce celé invaze: první, hluboko ukrytý sršní úl.
Jak sršni ničí včelí kolonie
Asijský sršeň dorazil do Evropy na začátku 21. století jako invazní druh a rychle se zabydlel nejprve ve Francii, poté v dalších zemích. Pro lidi nepředstavuje o mnoho větší nebezpečí než naše domácí vosy – pro medonosné včely je však smrtelným nepřítelem.
Dělnice tohoto druhu používají jednoduchou, ale děsivě účinnou taktiku. Nehybně visí ve vzduchu před letáčem úlu a čekají. Jakmile se včela pokusí vyletět nebo se vrátit s nektarem, dravec ji bleskurychle chytí, odřízne hlavu a zadeček a do hnízda odnese jen hrudník plný bílkovin.
Čím déle takové obléhání trvá, tím méně včel se odváží vůbec ven. Přestávají sbírat nektar a pyl, které potřebují na zimu. Rodina slábne, chřadne a bez zásob se nemusí dočkat jara. V oblastech silně zasažených asijským sršněm dokáže celá včelnice zmizet během jediné sezóny.
Asijský sršeň vůbec nemusí vstoupit do úlu. Stačí, že hlídkuje před letáčem, a za několik týdnů může přivést včelí rodinu na pokraj zhroucení.
Apidron, anténa a termokamera – včelař přechází do útoku
Ve francouzském departementu Haut-Rhin se jeden včelař rozhodl přestat jen bránit úly a začal aktivně vyhledávat sršní hnízda. Protože se sršni stále vracejí, musejí mít někde své „mateřské město". Jeho nápad je překvapivě prostý: proměnit jednoho sršně v živý rádiový vysílač.
Nejprve sršně u úlu chytí a nakrátko uspí plynem. Během tohoto krátkého okna mu přilepí na zadeček miniaturní vysílací destičku – tak lehkou, aby mu nebránila v letu. Sršeň se probudí a okamžitě zamíří zpátky do svého hnízda.
Včelař stojí opodál s telefonem a směrovou anténou podobnou televizní anténě na střeše. Souprava zachytává signál z vysílače připevněného na hmyzu. Otáčením antény může krok za krokem zužovat směr letu a postupovat stále blíže k cíli.
Metoda připomíná miniaturní sledování GPS, jen v low-tech verzi: anténa, zvukový signál a jediný úkol – dovést ke hnízdu.
Na konci trasy přichází ke slovu termovizní dalekohled. Sršni budují první hnízda často vysoko v hustém porostu nebo na budovách, kde je pouhým okem téměř nemožné je spatřit. Termokamera zachytí koncentraci tepla, kterou generují stovky hmyzů tísnících se na jednom místě. Včelař tak dokáže přesně lokalizovat úl i za tmy nebo v husté listnaté koruně.
Proč má první sršní hnízdo tak zásadní význam
Celá operace nekončí samotným nalezením hnízda. Klíčové je zneškodnit takzvané primární hnízdo. Tam totiž sezónu začíná osamělá královna, která přezimovala v klidu. Zakládá malou kolonii, buduje první plástve a vychovává první dělnice. Teprve z tohoto základu vzejdou další královny a mnohem větší konstrukce.
Pokud se takový úl zlikviduje na jaře nebo začátkem léta, odřízne se celá budoucí generace. Nevzniknou obrovská sekundární hnízda, v nichž ke konci sezóny může žít i několik desítek tisíc jedinců. Sníží se tak počet dravců u včelnic a zmírní se tlak na volně žijící opylovače – čmeláky, divoké včely i motýly.
Zlikvidování jednoho malého hnízda v květnu může zabránit vzniku desítek tisíc sršňů v srpnu.
Jak celý „útok na hnízdo" funguje krok za krokem
- Vybraný sršeň dostane miniaturní vysílač a vrátí se do hnízda.
- Včelař se směrovou anténou vede „hon za signálem".
- Termokamera pomůže odhalit úl v korunách stromů nebo na budovách.
- Tým hnízdo odstraní s použitím odpovídajících prostředků a bezpečnostních opatření.
- Včelnice v okolí okamžitě zaznamenají pokles počtu útoků.
Pro profesionální včelaře je důležitý i čas. Pokud se hnízdo odstraní ještě před tím, než vyprodukuje nové královny, pozitivní efekt se projeví na mnohem větší ploše, než jen v okruhu několika set metrů od včelnice. Méně královen znamená méně nových kolonií v příští sezóně.
Technologie ve včelnici – přínosy i omezení
Využití antén, vysílačů a termovizních dalekohledů stojí peníze a vyžaduje znalosti. Nejde o řešení pro každou malou amatérskou včelnici, ale ukazuje směr, kterým se část oboru vydává. Místo pouhé obrany u úlů roste důraz na aktivní vyhledávání a ničení ohnisek invaze.
| Výhoda | Co přináší včelařům a přírodě |
|---|---|
| Přesnost zásahu | Odstraňují se konkrétní hnízda, nikoli veškerý hmyz v okolí – menší riziko pro prospěšné druhy. |
| Méně jedů | Není třeba masově rozmísťovat chemické pasti, což omezuje znečištění okolí. |
| Dlouhodobý efekt | Zastavení nových kolonií snižuje tlak na včely v dalších letech. |
| Záchrana včelnic | Silnější včelí rodiny, vyšší výnosy medu, menší zimní ztráty. |
Existují samozřejmě i výzvy. Sledovací a termovizní technika není levná, vyžaduje proškolení a dodržování bezpečnostních pravidel při likvidaci hnízd. Ne každé hnízdo se podaří najít, zejména v obtížném terénu. Přesto roste počet včelařů, kteří spojují síly s obecními úřady nebo hasiči a společně tyto akce financují.
Co z toho plyne pro běžného obyvatele?
Pro průměrného člověka žijícího ve městě nebo na vesnici bývá asijský sršeň prostě jen „další velká vosa". Málokdo vidí drama, které se odehrává u letáčů úlů. Přitom jakákoli pomoc při lokalizaci podezřelých hnízd může mít reálný dopad na přežití včel v regionu.
Pokud se v zahradě, na půdě nebo v parku objeví velká skupina hnědo-černých sršňů, je lepší to nahlásit na obecní úřad nebo místnímu včelařskému spolku, než se pokoušet hnízdo odstranit svépomocí. Odborníci stále častěji disponují přesnějšími metodami než pouhý postřik.
Rostoucí tlak asijského sršně se stává jedním z mnoha stresových faktorů pro včely – vedle chemizace zemědělství, nemocí a ztráty přirozených stanovišť. Tam, kde technologie pomůže eliminovat alespoň jednu z těchto zátěží, roste šance, že včelnice i divocí opylovači přežijí další náročné sezóny. Pro včely může taková „špionážní mise" proti dravcům znamenat rozdíl mezi klidným přezimováním a úplným zanikem rodiny.
