Za tři roky nás čeká setkání s asteroidem, jaké tu ještě nebylo
V roce 2029 projde kolem Země asteroid Apophis tak blízko, že to nemá v moderní historii astronomie obdoby. Kosmické agentury se na tento okamžik intenzivně připravují a chtějí ho využít na maximum.
Evropa a Japonsko společně připravují misi nazvanou Ramses. Sonda má dorazit k Apophisu těsně před jeho historickým průletem kolem naší planety. Vědci doufají, že mise přinese zásadní poznatky o hrozbách ze strany velkých asteroidů a pomůže zdokonalit strategie planetární obrany.
Asteroid, který proletí níž než část satelitů
Dne 13. dubna 2029 mine Apophis Zemi ve vzdálenosti přibližně 31 600 kilometrů. To je blíže, než se pohybuje řada telekomunikačních a meteorologických satelitů. Pro astronomy jde o situaci, kterou dosud neměli šanci zkoumat s takovou přesností.
Apophis byl objeven v roce 2004 a od samého počátku vzbuzoval rozruch. Při prvních výpočtech existovala nenulová pravděpodobnost srážky se Zemí v nadcházejících desetiletích. Postupně se výpočty zpřesnily a dnes se riziko kolize považuje za zanedbatelné — přesto zůstává objekt na seznamu takzvaných potenciálně nebezpečných asteroidů.
Apophis poletí tak blízko, že v mnoha částech Evropy a Afriky bude viditelný pouhým okem jako pomalá, jasná hvězda putující po obloze.
Obr velikosti Eiffelovy věže a jeho ničivá síla
To, co vědce přitahuje nejvíce, jsou rozměry a hmotnost Apophisu. Průměr asteroidu se odhaduje na přibližně 330 metrů — zhruba tolik, kolik měří Eiffelova věž. Jeho hmotnost může dosahovat 40 až 50 milionů tun.
K tomu přistupuje rychlost pohybu. Apophis se žene vesmírem přibližně 12 kilometrů za sekundu. Kdyby objekt takových parametrů skutečně dopadl na Zemi, následky by byly lokálně zdrcující.
Simulace naznačují, že by mohl vzniknout kráter 8 až 10krát větší, než je průměr samotného asteroidu. V praxi to znamená prohlubeň v terénu o rozměrech 2 až 3 kilometrů, k tomu mohutná tlaková vlna a rozsáhlé sekundární požáry. Při dopadu do oceánu je reálné tsunami, které by zasáhlo rozsáhlé úseky pobřeží.
Asteroid této velikosti nezničí celou planetu, ale může způsobit regionální katastrofu v měřítku, jaké lidstvo v novodobé historii ještě nezažilo.
Ramses — druhá kapitola evropského programu ochrany Země
Mise Ramses je součástí programu „Kosmická bezpečnost" Evropské kosmické agentury, který byl spuštěn v roce 2019. Jeho cílem je systematické sledování a výzkum těles, jež by mohla představovat hrozbu pro Zemi, a testování metod jejich případného odklonění.
Spolupráce s japonskou agenturou JAXA umožní propojit zkušenosti obou stran. Japonsko má za sebou úspěšné mise sond Hayabusa, které odebraly vzorky z asteroidů. Evropa zase získala cenné zkušenosti při misi Rosetta, která zkoumala kometu 67P.
Jak bude let k Apophisu vypadat
Start sondy Ramses je naplánován na období mezi 20. dubnem a 15. květnem 2028. Raketa odstartuje z japonského kosmodromu na ostrově Tanegashima, jednoho z klíčových startovacích středisek v Asii.
Po opuštění Země stráví sonda přibližně deset měsíců v mezihvězdné cestě. Poté vstoupí na trajektorii blízkou dráze Apophisu a začne asteroid doprovázet na jeho cestě do vnitřních oblastí sluneční soustavy.
| Fáze | Přibližné datum | Co se děje |
|---|---|---|
| Start sondy Ramses | 20. 4. – 15. 5. 2028 | Odlet z kosmodromu Tanegashima v Japonsku |
| Meziplanetární let | 10 měsíců | Ramses dohání Apophis na jeho orbitě |
| Přiblížení k asteroidu | přibližně začátek 2029 | Sonda vstupuje na blízkou trajektorii kolem asteroidu |
| Společný průlet kolem Země | 13. 4. 2029 | Ramses sleduje Apophis při rekordně blízkém průletu |
Co přesně bude sonda Ramses zkoumat
Vědci chtějí především lépe poznat vnitřní strukturu a chemické složení Apophisu. Jde o zásadní data pro jakékoli plány na „odtlačení" podobných těles z kolizního kurzu, pokud by to kdy bylo nutné.
- Zmapování tvaru a rotace asteroidu ve vysokém rozlišení
- Měření složení povrchu a případné přítomnosti hospodářsky cenných kovů
- Analýza struktury — zda jde o kompaktní těleso, nebo tzv. „hromadu sutin" z volně spojených hornin
- Sledování změn v trajektorii a rotaci vlivem zemské gravitace
- Zaznamenávání případných sesuvů, prasklin a výronů materiálu při přiblížení k naší planetě
Pozorovací fáze v blízkosti Apophisu má trvat přibližně šest měsíců. V tomto období bude sonda postupně měnit svou vzdálenost od asteroidu, aby mohla provádět různé typy měření — od celkových snímků až po detailní radarové a spektroskopické skeny.
Nejpozoruhodnějším momentem celé mise bude okamžik, kdy Apophis dosáhne minimální vzdálenosti od Země a Ramses v reálném čase zaznamená, jak naše gravitace „přetváří" tento kosmický balvan.
Proč má tento průlet tak zásadní význam
Z vědeckého hlediska je Apophis něco jako přirozená laboratoř. Asteroid proletí velmi blízko masivního tělesa, jakým je Země, aniž by s ním vstoupil do srážky. To poskytuje jedinečnou příležitost zkoumat, jak silné gravitační působení mění dráhu, tvar i strukturu takového objektu.
Data z mise Ramses poslouží nejen teoretikům. Kosmické agentury po celém světě rozvíjejí koncepty kinetických misí podobných americkému testu DART, který narazil do malého asteroidu, aby změřil odchylku jeho dráhy. Účinnost těchto zásahů však silně závisí na vnitřní stavbě cíle. Kompaktní těleso reaguje jinak než volný konglomerát hornin a prachu.
Pokud se ukáže, že Apophis je „hromadou kamení" drženou pohromadě jen slabou gravitací, vyžadovala by změna trajektury takového objektu zcela odlišnou taktiku než v případě pevné horniny. Mise Ramses má přinést odpověď na to, s čím přesně máme v tomto konkrétním případě co do činění.
Planetární obrana — téma, které přestává být science fiction
Ještě před několika lety se o ochraně Země před asteroidy mluvilo hlavně v kontextu katastrofických filmů. Dnes jde o plnohodnotnou oblast kosmického inženýrství s vlastními programy, rozpočty a harmonogramy.
Ramses zapadá do širší mozaiky iniciativ, jako jsou sítě dalekohledů prohledávajících noční oblohu nebo mise testující techniky odklonění malých těles. Každý z těchto dílků přináší kousek poznání, který může jednou rozhodovat o bezpečnosti celých regionů naší planety.
Přitom je důležité si uvědomit, že hrozba se netýká výhradně objektů velikosti Apophisu. Výrazně menší asteroidy v řádu desítek metrů dokážou uvolnit energii srovnatelnou s velkou jadernou zbraní. Takovéto události jsou sice řídké, ale v geologickém měřítku rozhodně nejde o výjimky.
Pro běžného člověka může mise Ramses znít jako vzdálený vědecký projekt. Ve skutečnosti jde o pojistku, kterou si civilizace vystavuje sama pro sebe. Čím dříve pochopíme dynamiku těles, jako je Apophis, tím více času získáme k reakci — kdyby se jednou objevilo něco většího mířícího přímo k nám.
