Na přelomu března a dubna se v mnoha zahradách objevuje pozoruhodný, čilý ptáček.
Má masku přes oko a po kmeni stromů chodí doslova hlavou dolů.
Jde o brhlíka obecného – malého obyvatele lesů a starých sadů, který stále častěji zavítá i do soukromých zahrad. Jeho návštěva není náhodná. Vybírá si pouze ta místa, která splňují určité konkrétní podmínky. Pokud ve vaší zahradě rostou vzrostlé stromy, máte slušnou šanci ho spatřit.
Brhlík – malý ptáček s velkým charakterem
Brhlíka poznáte na první pohled. Má zavalitou postavičku, špičatý zobák a modlavě šedý hřbet. Břicho je oranžové, místy lehce rezavé. Přes oko mu prochází tmavý proužek připomínající masku.
Tento výrazný vzhled dokonale odpovídá jeho způsobu pohybu. Brhlík bez nejmenších problémů sestupuje po kmeni stromu svisle dolů, hlavou k zemi. Tohle je mezi zahradními ptáky skutečná rarita. Silné nožky a ostré drápy mu umožňují volně šplhat i klesat po kůře.
Brhlík je jediným naším malým ptákem, který dokáže hbitě pobíhat po kmeni stromu oběma směry – nahoru i dolů – jako malý lesní akrobat.
Jakmile se v okolí usadí, hlasitě dává o sobě vědět. Vydává krátké, ostré výkřiky, které se opakují několikrát za sebou. Tímto způsobem si vymezuje teritorium. Zaslechli-li jste z korun stromů energické, suché hvízdání, rozhlédněte se pozorně kolem – s velkou pravděpodobností je to právě on.
Proč zrovna duben? Stručný kalendář brhlíka
Brhlík je u nás stálým druhem – teoreticky tedy zůstává celý rok. V praxi ho ale mnoho zahrádkářů začíná výrazněji vnímat až na jaře, kdy nastupuje hnízdní období. Tehdy intenzivně hlídkuje na svém území a hledá vhodné místo pro hnízdo.
| Měsíc | Co dělá brhlík? |
|---|---|
| Březen–duben | Hledá dutiny, připravuje hnízdní místo, intenzivně zpívá |
| Květen–červen | Krmí mláďata, loví hmyz v kůře stromů |
| Červenec–září | Přelétá mezi stromy, využívá hojnost hmyzu |
| Říjen–únor | Hledá semena a ořechy, může navštěvovat krmítka |
Začátek jara je tedy obdobím, kdy jeho přítomnost zachytíte nejsnáze. Brhlík je tehdy živější, více „promlouvá" a pečlivě prozkoumává kmeny starých stromů.
Jaké zahrady brhlíka přitahují?
Ne každá zahrada mu vyhovuje. Tento druh je silně vázán na stromy, zejména ty vzrostlé. Zajímají ho především kmeny s přirozenými trhlinami, prohnilými partiemi a dutinami.
Pokud v zahradě není jediný dospělý strom s přirozenými dutinami, šance na hnízdění brhlíka klesá téměř na nulu.
Nejpříznivější místa jsou tato:
- zahrady se starými jabloněmi nebo hrušněmi,
- pozemky sousedící s listnatým lesem nebo parkem,
- nemovitosti, kde je ponechána alespoň část „divoké" části se vzrostlými stromy,
- staré aleje s mnoha přirozenými dutinami ve stromech.
Brhlík si dutiny sám nevyteká. Využívá ty již existující – po datlech nebo vzniklé hnitím dřeva. Důležité je, že mu není lhostejná velikost otvoru. Pokud je vchod příliš velký, zmenší ho pomocí jílovité zeminy nebo bláta a vytvoří tak jakousi „rámečkovou" manžetu kolem vstupu. Hnízdo se tak stává obtížněji dostupným pro predátory i konkurenční ptáky.
Lesník ve vaší zahradě: brhlík a stromy
Život brhlíka se točí prakticky výhradně kolem stromů. Tam nachází potravu, úkryt i místo pro hnízdění. Osídluje převážně listnaté lesy, staré sady a stromové parky – a stejné podmínky hledá i v zahradě.
Pokud na pozemku dominuje krátce střižený trávník, několik tújí a jedna mladá třešeň, tento ptáček se pravděpodobně neobjeví. Potřebuje strukturu, kterou poskytují víceleté kmeny, popraskaná kůra a přirozené zduřeniny. Čím starší strom, tím více skrytých koutků – a tím větší šance, že ho brhlík zaujme.
Z pohledu přírody má přítomnost tohoto ptáka řadu výhod. Prohledáváním kůry při hledání larev a hmyzu pomáhá omezovat výskyt škůdců. V jistém smyslu plní roli „kontrolora kvality" zahradních stromů, pravidelně je prozkoumává ze všech stran.
Co brhlík jí v různých ročních obdobích?
Jídelníček brhlíka se s ročními obdobími výrazně mění. V teplé části roku převažuje živočišná bílkovina, v zimě pak semena a ořechy.
Jaro a léto – čas hmyzu
Od dubna do léta se brhlík soustředí především na to, co se skrývá pod kůrou: larvy, broučky, pavoukovce a různé drobné bezobratlé. Taková potrava je nezbytná pro rychle rostoucí mláďata. Pečlivě prochází kmeny stromů a nahlíží do každé praskliny a skuliny.
Podzim a zima – semena a ořechy
Jakmile hmyzu ubývá, mění jídelní lístek. Sahá po semenech, ořeších a tvrdých plodech. Rád volí:
- semena slunečnice,
- vlašské a lískové ořechy (rozlupuje je nebo drtí),
- zrna ze šišek jehličnanů,
- jiná tvrdá semena, která lze rozbít silným zobákem.
V zimě dokáže využívat krmítka, ale vybírá ta, která nabízejí hodnotné, vysokokalorické potraviny. Drcené ořechy a slunečnice jsou rozhodně lepší volbou než levné směsi s vysokým obsahem prosa.
Jak zvýšit šanci na návštěvu brhlíka v zahradě?
Tohoto ptáka si nelze „objednat" na přání, lze však vytvořit podmínky, které mu budou příznivé. Několik jednoduchých zahradnických rozhodnutí zde funguje velmi dobře.
Vsaďte na vzrostlé stromy
Největší chybou, které se stále dopouští mnoho majitelů nemovitostí, je kácení všech stárnoucích stromů „kvůli pořádku". Právě ty jsou přitom pro ptáky nejlepšími domovy.
Místo kácení každého stromu s dutinou stojí za to nechat odborně posoudit jeho stav. Mnohdy stačí zkrátit část koruny, aby byl strom bezpečný, a přitom nadále poskytoval úkryt mnoha druhům včetně brhlíka.
Nechte přírodu pracovat
Čím méně „sterilní" zahrada, tím zajímavější fauna. Odumřelé části kmenů, malé hnijící větve nebo přirozené praskliny v kůře nejenže nekazí vzhled, ale budují biodiverzitu. Právě v takových místech vznikají přirozené úkryty ideální pro hnízdění.
Chcete-li jít ještě dál, můžete pověsit budku s malým otvorem přizpůsobeným menším ptákům. Stává se, že brhlík takové konstrukce využije – a vstupní otvor „opracuje" hlínou, aby ho přizpůsobil svým potřebám.
Krmítko s rozumem, ne s čímkoli
Až přijde zima, vyplatí se připravit správné menu. Pokud doufáte, že se brhlík v okolí usadí, věnujte pozornost složení krmiva. Osvědčuje se:
- slunečnice, nejlépe loupaná,
- drcené vlašské nebo lískové ořechy,
- směsi s vysokým podílem olejnatých semen.
Vyhněte se zbytky pečiva a silně průmyslově zpracovaným potravinám. Brhlíkovi ani jiným okřídleným návštěvníkům neslouží.
Proč stojí za to dát prostor divokým ptákům?
Brhlík, stejně jako mnoho dalších druhů, požívá zákonné ochrany. Nejde o to, aby si zvykal na lidskou ruku. Cílem je spíše vytvořit zahradu, v níž mohou divoká zvířata žít po svém, bez tlaku ze strany člověka.
Taková zahrada funguje jako malý soukromý kousek přírody. Poskytuje úkryt, obohacuje krajinu a dělá každodenní život zajímavějším. Pozorovat brhlíka, jak sestupuje hlavou dolů po kmeni, je zážitek, který překoná leckterý přírodopisný pořad v televizi.
Stále více lidí začíná na staré stromy pohlížet jinak. Místo aby je vnímali jako problém k odstranění, vidí v nich živé domovy pro ptáky, hmyz a drobné savce. V praxi stačí ponechat na pozemku jediný takový strom a šance na návštěvu brhlíka výrazně vzroste.
Pokud tedy v dubnu zaslechnete z koruny staré jabloně charakteristické, energické volání, na chvíli se zastavte. Možná právě na kmeni, mezi záhyby kůry, sedí malý modro-oranžový akrobat, který se rozhodl, že vaše zahrada je místem hodným k životu.
