Multivitaminy a stárnutí po 70. roce života: co skutečně ukázala slavná studie?

Multivitaminy a stárnutí: odkud se vzal ten rozruch?

V posledních dnech zaplavily světová média titulky hlásající „pilulku, která zpomaluje stárnutí". Příčinou je zveřejnění výsledků studie COSMOS v prestižním vědeckém časopise Nature Medicine. Tým z Brigham and Women's Hospital v Bostonu zaměřený na preventivní medicínu a dlouhověkost zkoumal, jak každodenní užívání multivitamínu ovlivňuje takzvané epigenetické hodiny – biologický „odpočítávač" věku zakódovaný přímo v naší DNA.

Vědci se tedy nezabývali vráskami ani výsledky v posilovně, nýbrž velmi konkrétními molekulárními markery spojenými se stárnutím organismu a rizikem úmrtí.

Co vlastně studie COSMOS obnášela?

COSMOS je rozsáhlá, mnohaletá studie původně navržená k hodnocení vlivu kakaa a multivitamínů na zdraví starších lidí. Analýza, o níž se tolik mluví, představuje jedno z jejích „odboček" zaměřených na biologické stárnutí.

Kdo se studie účastnil a co užíval?

Do popisované části studie bylo zařazeno něco méně než tisíc účastníků – přibližně stejný počet žen a mužů, všem bylo alespoň 70 let. Účastníci byli náhodně rozděleni do čtyř skupin, přičemž každá po dobu dvou let denně užívala jinou kombinaci kapslí:

• multivitamín a kakao (500 mg kakaa obsahujícího přibližně 50 mg epikatechinu – známého antioxidantu),
• samotné kakao plus placebo,
• samotný multivitamín plus placebo,
• pouze placebo.

Takové uspořádání umožňuje oddělit vliv jednotlivých složek a ověřit, zda se případný efekt týká výhradně multivitamínu, kakaa, nebo možná jejich kombinace.

Co vědci v organismu účastníků měřili?

Tým se soustředil na tzv. metylaci DNA – proces, při němž se k vláknům DNA připojují malé metylové skupiny. Rozložení těchto „značek" se s věkem mění a vytváří takzvané epigenetické hodiny. Jde o vzorce modifikací v konkrétních úsecích genomu, které poměrně dobře korelují s předpokládanou délkou života a rizikem nemocí spojených se stárnutím.

Vědci změřili pět těchto epigenetických signatur u každého účastníka na začátku studie, po jednom roce a po dvou letech suplementace.

Multivitamín byl spojen s mírným zpomalením změn ve všech pěti epigenetických hodinách, a to zejména u osob, u nichž byl na počátku patrný zrychlený proces biologického stárnutí.

Jaké výsledky přineslo užívání multivitamínu?

Analýza ukázala, že osoby, které dva roky pravidelně užívaly multivitamín, vykazovaly pomalejší změny metylace DNA ve všech pěti sledovaných epigenetických hodinách. Dvoje z nich přitom úzce souvisejí s úmrtností, což okamžitě přitáhlo pozornost médií.

Vědci se pokusili výsledky přeložit do srozumitelnějšího jazyka. Podle jejich odhadů osoby užívající multivitamín „získaly" přibližně čtyři měsíce biologického věku oproti skupině dostávající výhradně placebo – a to v průběhu dvouleté sledovací doby.

Kakao navzdory obsahu antioxidantů žádné měřitelné přínosy v tomto konkrétním ohledu nepřineslo. Klíčový signál byl spojen právě s multivitamínem.

Co říkají samotní autoři studie?

Vědci odpovědní za projekt od samého začátku zdůrazňují, že výsledky je třeba interpretovat opatrně. V publikaci výslovně uvádějí, že zjištěný efekt je sice statisticky významný, ale zároveň – poměrně malý.

Autoři otevřeně přiznávají, že je zapotřebí dalšího rozsáhlého výzkumu, aby bylo možné posoudit, zda tak jemná změna v epigenetických hodinách přináší seniorům reálné zdravotní přínosy.

Hlavní výzkumník projektu upozorňuje i na širší kontext výživy. Zdůrazňuje, že by dávalo smysl porovnat působení multivitamínu s důslednou změnou jídelníčku směrem ke zdravějšímu stravování. To naznačuje, že doplněk stravy by měl být spíše doplňkem životního stylu, nikoli jeho hlavním pilířem.

Vědci také připomínají, že ačkoliv jsou epigenetické hodiny považovány za užitečné „teploměry" stárnutí, stále ještě nejsou plně validovaným klinickým nástrojem. Chybí jasná data o tom, jak přesně souvisejí s chronickými nemocemi a konkrétními návyky – od stravy po suplementaci.

Kdo studii COSMOS financoval?

U mediálně sledovaných výživových studií vždy vyvstává otázka financování. Zde je situace poměrně složitá. Projekt podpořily jak veřejné instituce, například National Institutes of Health v USA, tak velké firmy a organizace spojené s trhem doplňků stravy a funkčních potravin.

Mezi sponzory figurovaly mimo jiné společnost Mars (se svou výživovou divizí), Pfizer Consumer Healthcare (nyní Haleon) a také firmy zabývající se epigenetickým testováním či oborová sdružení výrobců doplňků a potravin. Některá z těchto sdružení byla v minulosti obviňována z příliš úzkých vazeb na vědeckou komunitu.

Autoři deklarují absenci střetu zájmů a ujišťují, že sponzoři neovlivnili design studie ani interpretaci výsledků. Formálně vše vypadá korektně, přítomnost tolika subjektů z odvětví doplňků stravy ale přirozeně vybízí k ostražitosti a o něco střízlivějšímu pohledu na mediální titulky.

Měl by senior po 70. okamžitě sáhnout po multivitamínu?

Výsledky studie COSMOS mohou přinášet určitou naději, zvláště starším lidem, kteří trpí nutričními deficity. Každodenní multivitamín pod dohledem lékaře může v takových případech představovat rozumnou podporu. Je však třeba mít na paměti několik věcí:

• pozorovaný efekt je malý – hovoříme o rozdílu v řádu několika měsíců biologického věku v průběhu dvou let,
• dosud není jasné, zda se tato změna promítá do nižšího počtu infarktů, cévních mozkových příhod, demence či jiných onemocnění spojených se stárnutím,
• suplementace nenahrazuje zdravou stravu, pohybovou aktivitu, dostatečný spánek a kontrolu chronických nemocí,
• u části lidí může svévolné kombinování multivitamínů s dalšími přípravky vést k nadměrnému příjmu některých složek.

V praxi je rozumnějším krokem než spontánní nákup velkého balení tablet pohovor s praktickým lékařem nebo geriatrem, absolvování základních vyšetření a teprve poté případné nastavení suplementace.

Proč epigenetické hodiny vzbuzují takový zájem?

Epigenetika se zabývá změnami v genové expresi, které nevyplývají z úprav samotné sekvence DNA, nýbrž z regulačních „nadstaveb", jako je právě metylace. Tyto metylační vzorce v čase procházejí předvídatelnými změnami. Algoritmy analyzující stovky takových míst dokážou odhadnout tzv. epigenetický věk.

Je-li epigenetický věk vyšší než věk v občanském průkazu, hovoří se o zrychleném biologickém stárnutí. Pokud je naopak nižší, organismus teoreticky stárne pomaleji. Biotechnologické firmy se snaží tyto testy proměnit v komerční produkty, zatímco vědci zkoumají, jak stravu, životní styl či léky ovlivňují tyto „biologické hodiny". Studie COSMOS do tohoto rostoucího zájmu zapadá, ale zároveň ukazuje, jak malé jsou zatím praktické důsledky takových měření.

Co může mít větší dopad než jedna pilulka?

Výsledky studie mírně hovoří ve prospěch multivitamínu u seniorů, ale samotný výzkumný tým zároveň doporučuje zaměřit pohled šířeji – na každodenní návyky jako celek. Jediná kapsle nedokáže zvrátit důsledky mnohaletého kouření, sedavého způsobu života, stravy postavené na ultra zpracovaných potravinách a chronického stresu.

Pro člověka po sedmdesátce mohou skutečný přínos přinést opatření, o nichž toho víme nesrovnatelně více než o epigenetických hodinách: pravidelný pohyb přizpůsobený zdravotnímu stavu, strava bohatá na zeleninu, celozrnné obiloviny a zdravé tuky, zanechání kouření, omezení alkoholu, prevence kardiovaskulárních onemocnění a kontrola tělesné hmotnosti. V takovém kontextu může být rozumně zvolený multivitamín vhodným doplňkem – nikoli zázračnou anti-age pilulkou.