Spolu s nadšením se vrací i jedna nepříjemná otázka
Kratos éry PlayStation 2 a 3 je úplně jiná postava než ta z God of War z roku 2018 a Ragnaröku. A právě tady začíná problém: jak oživit kultovní hry, aniž by vývojáři bezmyšlenkovitě přenesli prvky, které dnes spíše uráží než baví?
Starý Kratos: brutální, nemilosrdný a… přehnaný
Původní God of War 1, 2 a 3 vznikaly v době, kdy tvůrci rádi šokovali násilím a erotikou. Kratos, „Duch Sparty", byl ztělesněním přemrštěnosti — mučil, využíval a ničil každého, kdo mu stál v cestě, a to často způsobem krajně krutým.
Příkladů je spousta. V první části hrdina zaživa upálí vojáka, aby vyřešil hádanku v Pandořině chrámu. Ve třetí části přikuje služebnou k mechanismu, který má udržet otevřenou bránu — dívka vzápětí zahyne a Kratos se na ni ani nepodívá. Taková byla tehdy stylistika série: brutální, komiksová, zaměřená na efekt „wow".
Tvůrci budovali obraz Kratose jako monstrum v lidské kůži — jeho krutost neměla šokovat realismem, ale ukazovat, že v něm už nezbylo vůbec žádné zábrany.
K tomu přibyl ještě jeden prvek, který dnes vyvolává značné rozpaky: mini-hry se sexuálním podtextem, rozeseté po celé řecké trilogii.
Kontroverzní mini-hry: odměny za „potěšení"
Téměř v každém díle zasazeném do antického Řecka mohl Kratos trávit čas s mladými ženami, na které narazil. Hráč takovou scénu aktivoval interakcí s určitým místem nebo postavou, načež se spustil krátký QTE segment — tedy sekvence rychlého mačkání tlačítek.
Mechanika byla prostá: stiskni správné tlačítko ve správný okamžik a hra tě „odmění" červenými orbovými koulemi určenými k vylepšování zbraní, nebo — jako ve třetím díle — trofejí s výmluvným názvem odkazujícím na svůdníka. Kamera se většinou oddálila od postele či pohovky a soustředila se na okolí, ale zvuky a animace nenechávaly o tom, co se děje mimo záběr, žádné pochybnosti.
Na pozadí zbytku hry to mělo působit jako žertovné mrknutí pro dospělého hráče. Dnes je ale jasně vidět, že to ženy redukovalo na roli odměny pro hráče a příslušenství image „tvrdého chlapa".
Skrytý smysl první části: sex jako útěk před traumatem
Zajímavost, o které většina hráčů vůbec neví: v prvním God of War vložili tvůrci těmto scénám trochu hlubší význam. Režisér série z tehdejšího období v jednom starším rozhovoru vysvětloval, že Kratosovy náhodné románky měly být pokusem o utlumení bolesti po smrti jeho manželky, kterou sám zabil — zmanipulován Aresem.
Ve hře se nachází dokonce deník ležící vedle hrdinových společnic. Zápisky jasně naznačují, že mu každá další žena připomíná ztracenou manželku a veškerá „zábava" mu nepřináší úlevu, ale jen prohlubuje pocit viny.
Problém je v tom, že tato interpretace se k širokému publiku nikdy nedostala. Většina hráčů si z mini-her odnesla hlavně vzpomínku na rozpustilou přestávku a záminku k získání dalších bodů. V pokračováních psychologický rozměr prakticky zmizel — zůstal jen tradiční, povinný „moment pro dospělé".
Proč remake nemůže jít stejnou cestou
Pokud Santa Monica Studio skutečně pracuje na kompletním oživení trilogie, čeká ho obtížná volba. Na jedné straně mají staré díly kultovní status a mnoho fanoušků na ně vzpomíná s láskou právě pro jejich odvážný a drzý styl. Na druhé straně prošla série obrovskou proměnou.
Kratos z God of War z roku 2018 a Ragnaröku je otec, člověk zápasící s vlastní minulostí, vinou a hněvem. Brutální, ale vědomý si důsledků. Hra staví na emocích, dialozích a vývoji postavy — ne na laciném šoku. Pokud má remake spojit obě kapitoly v jeden ucelený celek, nejde prostě zkopírovat staré scény 1:1.
Tatáž postava přece nemůže v jedné hře rozmlouvat se synem o zodpovědnosti a v „obnovené" minulosti zacházet s lidmi jako s rekvizitami a spouštět erotické scénky jako automat na odměny.
Dnešní publikum navíc sleduje hry jinak. Triky, které kdysi procházely jako provokativní, dnes působí prostě jako neohrabané, infantilní nebo jen nudné.
Jak lze zachránit kontroverzní sekvence
Vývojáři mají k dispozici několik cest, které by umožnily uchovat ducha originálu a zároveň přizpůsobit hry dnešní citlivosti i novému obrazu Kratose.
- Úplné odstranění mini-her — nejjednodušší řešení. Intimní vztahy se objevují pouze v pozadí příběhu, bez zapojení hráče.
- Přepsání scén — zrušení QTE, zaměření na dialogy a emocionální důsledky pro postavu.
- Možnosti v nastavení — volba vypnout obsah tohoto charakteru, podobně jako filtr násilí nebo vulgarismů.
- Ironické obrácení motivu — krátká, vědomá narážka ukazující, že hra si je vědoma vlastní minulosti a s ní se vyrovnává.
Nejhorším scénářem by naopak bylo věrné zreprodukování starých mini-her pouze s novou grafikou. Fotorealistické modely postav, pokročilá mimika a současné zpracování by způsobily, že to, co bylo kdysi přehnanou kresbou, by se najednou stalo znepokojivě doslovným.
Nový Kratos vyžaduje nový tón
V God of War z roku 2018 se hrdina vyhýbá nahotě, jeho vztahy jsou chladné, uzavřené, často plné studu. To není náhoda — jde o vědomý směr zvolený scenáristy. Zralý Kratos není hrdý na minulost, v níž s vším zacházel jako s nástrojem — ať to byly zbraně nebo lidé kolem něj.
Pokud remake ukáže tuto dřívější verzi postavy, musí zároveň naznačovat, že někde v tom šílenství už klíčí pozdější reflexe. Bez toho zůstane přechod od „starého" Kratose k „novému" nevěrohodný.
Co hráči získají odvážnou změnou
Vzdání se primitivních mini-her vůbec neznamená, že remake bude usazen. Naopak — umožní přesunout těžiště od laciné senzace k tomu, co v sérii dnes funguje nejlépe: konflikt mezi člověkem a bohy, tíha rodinných tragédií, pokus vymanit se z začarovaného kruhu násilí.
Pro část fanoušků to může být také příležitost podívat se na staré díly novýma očima. Po letech se mnoho lidí ke kultovním hrám vrací se smíšenými pocity — hratelnost stále baví, ale některé scény dnes vyvolávají spíše grimasu než smích. Dobře napsaný remake dokáže zachovat to nejzajímavější a vyčistit to, co zestárlo obzvláště ošklivě.
Stojí za to připomenout, že akční hry stále častěji soupeří se seriály nebo filmovými produkcemi nejen vizuálním zpracováním, ale i kvalitou scénáře. Postava, která pár minut po dramatické truchlící scéně bezstarostně skočí do erotické mini-hry pro pár extra bodů, rozbíjí konzistenci příběhu víc než jakýkoli technický bug.
Dobře navržený remake trilogie God of War se může stát mostem mezi hráči, kteří se sérií dospívali, a novou generací, která Kratose poznala teprve jako unaveného, mlčenlivého otce. Podmínka je jednoduchá: staré hry nesmí být přepsány bezmyšlenkovitě řádek po řádku — zvláště ne v těch pasážích, které dnes vnímání příběhu spíše narušují, než obohacují.
