Spolu s nadšením se vrací i jedna nepříjemná otázka
Kratos z éry PlayStation 2 a 3 je úplně jiná postava než ten z God of War z roku 2018 a z Ragnaröku. A právě tady začíná problém: jak oživit kultovní hry, aniž by se do remaku bezmyšlenkovitě přenesly prvky, které dnes spíš odpuzují, než baví?
Starý Kratos: brutální, nemilosrdný a… přehnaný
Původní God of War 1, 2 a 3 vznikaly v době, kdy tvůrci rádi šokovali násilím a erotikou. Kratos, „Duch Sparty", byl ztělesněním přehánění — mučil, zneužíval a ničil každého, kdo mu stál v cestě, často způsobem krajně krutým.
Příkladů je dost. V prvním díle hrdina zaživa upálí vojáka, aby vyřešil hádanku v Pandořině chrámu. Ve třetím díle přikuje služebnou k mechanismu, který má udržet otevřenou bránu — dívka záhy umírá a Kratos se na ni ani nepodívá. Taková byla tehdy estetika série: brutální, komiksová, zaměřená na efekt „wow".
Tvůrci budovali obraz Kratose jako monstrum v lidské kůži — jeho krutost neměla šokovat realismem, ale ukazovat, že v něm už nezbylo žádné zábrany.
K tomu přistupoval ještě jeden prvek, který dnes vyvolává značné rozpaky: mini-hry se sexuálním podtextem, roztroušené po celé trilogii zasazené do řeckého světa.
Kontroverzní mini-hry: odměny za „potěšení"
Téměř v každém díle odehrávajícím se ve starověkém Řecku mohl Kratos trávit čas s mladými ženami, na které narazil. Hráč takovou scénu aktivoval interakcí s konkrétním místem nebo postavou, načež se spustil krátký QTE segment — tedy rychlá posloupnost stisků tlačítek.
Mechanika byla jednoduchá: stiskni správné tlačítko ve správný moment a hra tě „odmění" červenými orbovými koulemi sloužícími k vylepšení zbraní, nebo — jako ve třetím díle — trofejí s výmluvným názvem odkazujícím na svůdníka. Kamera se zpravidla odvrátila od postele či pohovky a soustředila se na okolí, ale zvuky a animace nenechávaly na pochybách, co se za záběrem odehrává.
Na pozadí zbytku hry to mělo být žertovné mrknutí oka na dospělého hráče. Dnes je jasně vidět, že ženy tím byly degradovány na roli odměny a přílohy k image „drsňáka".
Erotické mini-hry fungovaly jako bodovací systém za sbírání dobrodružství, místo aby vážně přistupovaly k vztahům či emocím hrdiny.
Skrytý smysl prvního dílu: sex jako útěk před traumatem
Zajímavost, o níž většina hráčů vůbec neví: v prvním God of War dali tvůrci těmto scénám poněkud hlubší význam. Režisér série z tehdejšího období v jednom starším rozhovoru vysvětloval, že Kratosovy nahodilé románky měly představovat pokus o utišení bolesti po smrti jeho manželky, kterou sám zabil, zmanipulován Aresem.
Ve hře se dokonce nachází deník ležící vedle kurtizán doprovázejících hrdinu. Zápisky jasně naznačují, že každá další žena mu připomíná ztracenou manželku a veškerá „zábava" nepřináší úlevu, ale jen prohlubuje pocit viny.
Jenže tento výklad se nikdy neprosadil k širšímu publiku. Většina hráčů si mini-hry pamatuje především jako fraškovitou přestávku a záminku k získání dalších bodů. V pokračováních psychologický smysl prakticky zmizel — zůstal jen tradiční, povinný „moment pro dospělé".
Proč remake nemůže jít stejnou cestou
Pokud Santa Monica Studio skutečně pracuje na plném oživení trilogie, stojí před těžkou volbou. Na jedné straně mají starší díly kultovní status a mnoho fanoušků je pamatuje s dojetím právě pro jejich odvážný, drzý styl. Na druhé straně prošla série obrovskou proměnou.
Kratos z God of War z roku 2018 a z Ragnaröku je otec, člověk zápasící s vlastní minulostí, vinou a hněvem. Brutální, ale vědomý si důsledků. Hra vsází na emoce, dialogy a vývoj postavy, nikoli na laciný šok. Pokud má remake skloubit obě etapy do jednoho uceleného celku, nelze jednoduše zkopírovat staré scény 1:1.
Tatáž postava nemůže v jedné hře hovořit se synem o zodpovědnosti a zároveň v „oživené" minulosti zacházet s lidmi jako s rekvizitami a spouštět erotické scénky jako automat na odměny.
Současné publikum se navíc na hry dívá jinak. Triky, které kdysi procházely jako provokace, dnes působí jednoduše nešikovně, infantilně nebo rovnou otravně.
Jak lze kontroverzní sekvence zachránit
Tvůrci mají k dispozici několik cest, které by umožnily zachovat ducha originálu a zároveň hry přizpůsobit současné citlivosti i novému obrazu Kratose.
- Úplné odstranění mini-her — nejjednodušší řešení. Intimní vztahy se objeví pouze v pozadí příběhu, bez zapojení hráče.
- Přepsání scén — opuštění QTE, soustředění se na dialogy a emocionální důsledky pro hrdinu.
- Možnosti v nastavení — volba vypnout obsah tohoto charakteru, podobně jako filtr násilí nebo vulgarit.
- Ironické obrácení motivu — krátká, vědomá narážka, která ukazuje, že hra si je své minulosti vědoma a vyrovnává se s ní.
Nejhorším scénářem by naopak bylo obnovení starých mini-her pouze s novou grafikou. Fotorealistické modely postav, pokročilá mimika a moderní zpracování by způsobily, že to, co kdysi bylo přehnaným komiksem, by najednou působilo znepokojivě doslova.
Nový Kratos vyžaduje nový tón
V God of War z roku 2018 se hrdina nahotě vyhýbá, jeho vztahy jsou chladné, uzavřené a často plné studu. To není náhoda, nýbrž vědomý směr zvolený scenáristy. Zralý Kratos není hrdý na minulost, v níž vše — zbraně i lidi kolem sebe — považoval za pouhý nástroj.
Pokud remake ukáže tuto dřívější verzi postavy, musí zároveň naznačovat, že někde v tom šílenství už klíčí pozdější reflexe. Bez toho zůstane přechod od „starého" Kratose k „novému" nevěrohodný.
Co hráči získají odvážnou změnou
Vzdání se primitivních mini-her vůbec neznamená, že remake bude ochočený. Naopak — umožní přesunout důraz od laciné senzace k tomu, co v sérii dnes funguje nejlépe: konflikt mezi člověkem a bohy, tíha rodinných tragédií a pokus vymanit se z začarovaného kruhu násilí.
Pro část fanoušků to může být i příležitost podívat se na starší díly novýma očima. Po letech se k nim mnozí vracejí se smíšenými pocity — hratelnost stále baví, ale některé scény vyvolávají spíš grimasu než smích. Dobře napsaný remake dokáže uchovat to nejzajímavější a vyčistit to, co zestárlo obzvlášť ošklivě.
Stojí za připomenutí, že akční hry stále častěji soupeří se seriály či kinematografickými produkcemi nejen vizuální stránkou, ale i kvalitou scénáře. Postava, která několik minut po dramatické scéně smutku bezstarostně skočí do erotické mini-hry pro extra body, rozbíjí soudržnost příběhu víc než jakýkoli technický bug.
Dobře navržený remake trilogie God of War se může stát mostem mezi hráči, kteří se sérií dospívali, a novou generací, jež Kratose poznala teprve jako unaveného, mlčenlivého otce. Podmínka je prostá: staré hry nesmí být přepsány bezmyšlenkovitě řádek po řádku — zejména v těch pasážích, které dnes vnímání příběhu spíš překážejí, než ho obohacují.
