Rakovina tlustého střeva přestává být nemocí padesátníků
Stále více třicátníků a čtyřicátníků slyší diagnózu, která ještě před pár lety patřila výhradně starší generaci: rakovina tlustého střeva. Lékaři po dlouhá desetiletí spojovali toto onemocnění především s lidmi nad padesát let. Epidemiologická data posledních dvou dekád ale tento obraz zásadně mění.
Ve vyspělých zemích počet případů u dospělých před čtyřicítkou roste strmě nahoru. Ve Spojených státech se počet diagnóz v této věkové skupině přibližně zdvojnásobuje každé desetiletí. Podobný trend sledují odborníci ve Velké Británii i Austrálii.
Co je přitom zarážející — nemocní často nemají klasické rizikové faktory. Nejsou obézní, nemají zatíženou rodinnou anamnézu a mnohdy vedou relativně zdravý životní styl. Naopak v Indii a části Latinské Ameriky je rakovina tlustého střeva u mladých dospělých výrazně vzácnější, což nasměrovalo vědce spíše k vlivům prostředí než k čisté genetice.
Rostoucí počet nádorů tlustého střeva u mladých dospělých naznačuje, že celý proces začíná mnohem dříve, než se dosud předpokládalo — pravděpodobně už v dětství.
Onkologové navíc pozorují, že tyto „časné" nádory se chovají jinak než typické tumory u seniorů. Bývají agresivnější a častěji se lokalizují v distální části tlustého střeva. To už roky naznačovalo existenci jiného mechanismu vzniku onemocnění.
Téměř tisíc nádorů pod genetickou lupou: odhalení charakteristické stopy toxinu
Mezinárodní tým výzkumníků koordinovaný mimo jiné pracovníky Kalifornské univerzity v San Diegu přistoupil k rozsáhlé analýze. Sekvenovali genetický materiál nádorů tlustého střeva od pacientů z 11 zemí — celkem bylo analyzováno 981 až 986 tumorů v závislosti na fázi studie. Případy mladých dospělých byly systematicky porovnávány s nádory u starších pacientů.
V tkáních osob mladších čtyřiceti let se opakovaně objevoval stejný vzorec poškození DNA. Jde o tzv. mutační signaturu — charakteristický soubor změn, který lze přiřadit ke konkrétní příčině. Tento vzorec přesně odpovídal působení kolibaktinu, toxinu produkovaného některými kmeny bakterie Escherichia coli.
E. coli je klasický obyvatel lidských střev. Naprostá většina jejích variant je neškodná nebo dokonce prospěšná pro trávení. Některé kmeny však nesou speciální část genomu zvanou ostrov pks. Tato sada genů umožňuje produkci kolibaktinu — molekuly, která silně poškozuje DNA.
Kolibaktin vytváří můstky mezi oběma vlákny DNA. Takto „slepený" genetický materiál praská a buňka se ho snaží opravit. Proces opravy ale neprobíhá vždy bezchybně — zanechává mutace. Jejich počet postupně narůstá a narušuje funkci genů řídících buněčné dělení.
Mutace charakteristické pro působení kolibaktinu se v nádorech mladých dospělých vyskytovaly přibližně 3,3krát častěji než u starších pacientů, což je silně spojuje s časným vznikem onemocnění.
Země s nejvyšším podílem těchto mutací v nádorech jsou zároveň ty, kde rakovina tlustého střeva u mladších dospělých propuká nejčastěji. Tato geografická shoda dále posiluje hypotézu, že dlouhodobý kontakt s nebezpečnými kmeny E. coli hraje klíčovou roli v rozvoji nádoru o mnoho let později.
Nebezpečná cestující střev: bakterie, která zůstává celý život
Vědci se zaměřili na to, kdy vlastně člověk s těmito bakteriemi přichází do kontaktu. Výsledky nejsou příliš uklidňující. Kmeny E. coli produkující kolibaktin se ve střevech objevují už v prvních letech života. Odhaduje se, že přibližně 40 % dětí v zemích jako USA nebo Velká Británie tyto varianty ve střevech nese.
Dětský organismus si na osídlený mikrobiom zvykne a složení střevní flóry si v podobné podobě uchovává i v dalších letech. To znamená, že buňky střevního epitelu mohou být vystaveny malým, ale nepřetržitým dávkám toxinu po velmi dlouhou dobu — jedno desetiletí, dvě, někdy i déle.
Střevní buňky se dělí poměrně rychle. Každá chyba uložená v DNA přechází do dalších „generací" buněk. Po mnoha letech se jich nakumuluje tolik, že část buněk začne unikat kontrolním mechanismům organismu. To je přímá cesta ke vzniku polypů a posléze plně rozvinuté rakoviny tlustého střeva.
Proč někdo onemocní a jiný ne?
Ne každé dítě s nebezpečným kmenem E. coli v dospělosti rakovinu dostane. Vědci poukazují na několik vzájemně se překrývajících faktorů:
- přítomnost bakterií produkujících kolibaktin v dětství a mládí,
- strava bohatá na červené a zpracované maso a vysoce průmyslové potraviny,
- nízký příjem vlákniny, zeleniny a ovoce,
- nedostatek pohybu, sedavý způsob práce i trávení volného času,
- kouření a nadměrná konzumace alkoholu.
Tyto faktory podporují chronický zánět ve střevech, který dále oslabuje mechanismy opravy DNA. Mutace pocházející od kolibaktinu se tak snáze usazují a hromadí.
Lze u dítěte odhalit „nebezpečné" bakterie?
Ve světle nových zjištění pracují výzkumné týmy na jednoduchých testech stolice, které by umožnily zjistit, zda daná osoba nese ve střevech kmeny E. coli s ostrovem pks. Takový test by byl podobný stávajícím screeningovým vyšetřením na okultní krvácení ve stolici, avšak místo stop nádoru by hledal konkrétní bakterii.
Předběžné plány počítají s rozšířením těchto testů na děti a mladé dospělé, aby bylo možné zachytit osoby se zvýšeným rizikem ještě dlouho předtím, než se objeví polypy nebo první nádorové změny.
Co by se dalo s pozitivním výsledkem udělat? Vědci zvažují několik strategií:
- použití cílených antibiotik odstraňujících pouze kmeny s ostrovem pks,
- podávání speciálně vybraných probiotik, která vytlačují nebezpečné bakterie,
- úprava jídelníčku tak, aby posiloval prospěšné mikroorganismy a omezoval podmínky příznivé pro růst rizikových kmenů,
- důkladnější sledování tlustého střeva v dospělosti, například dřívější a častější kolonoskopie.
Jde zatím o koncepty, které vyžadují ověření ve velkých klinických studiích. Samotná přítomnost nebezpečné bakterie automaticky neznamená onemocnění, takže klíčové bude pečlivé zvážení přínosů a rizik případných zákroků.
Co to znamená pro prevenci?
Stávající programy screeningu zaměřené na kolonoskopii se orientují především na osoby nad padesát let. Rostoucí počet onemocnění u mladších dospělých může vyvolat tlak na úpravu doporučení. V praxi by to mohlo znamenat následující změny:
| Oblast | Možné změny |
|---|---|
| Věk první kolonoskopie | Zvažování zahájení vyšetření již od 40 let u části populace |
| Rodinná anamnéza | Větší důraz na onemocnění u mladých příbuzných |
| Střevní mikrobiom | V budoucnu — testy stolice odhalující kmeny produkující kolibaktin |
| Výživová edukace | Silnější zdůrazňování role vlákniny, omezení zpracovaného masa a fast foodů |
Pro rodiče může být tato znalost další motivací formovat u dětí od útlého věku návyky přátelské ke střevům: hodně zeleniny, ovoce, celozrnných produktů a méně slazených nápojů i průmyslově zpracovaných pochutin.
Jak rozpoznat varovné příznaky u mladého člověka?
Rakovina tlustého střeva u třicátníků a čtyřicátníků bývá často diagnostikována pozdě, protože první příznaky se snadno svádějí na stres nebo nevhodnou stravu. Varovné signály, které rozhodně nelze ignorovat, zahrnují:
- krev ve stolici nebo výraznou změnu jejího vzhledu,
- chronické průjmy nebo zácpy trvající několik týdnů,
- pocit „neúplného vyprázdnění" po návštěvě toalety,
- nezáměrný úbytek hmotnosti,
- slabost a chudokrevnost bez jiné zřejmé příčiny,
- přetrvávající bolesti břicha, zejména v dolní části.
Při těchto příznacích by i mladí lidé měli trvat na důkladném vyšetření a nespokojit se pouze s předpisem spazmolytik nebo radou „méně se stresujte". Přetrvávající střevní potíže si zaslouží prověření bez ohledu na věk.
Střevní mikrobiom jako nový „orgán", o který je třeba pečovat
Příběh kolibaktinu ukazuje, jak zásadně složení střevní bakteriální flóry ovlivňuje zdraví celého těla. Ještě nedávno jsme na střevní bakterie nahlíželi jako na vědeckou zajímavost. Dnes se o nich stále častěji hovoří jako o dalším „orgánu", který vyžaduje péči a pozornost.
Pro běžného pacienta platí několik zásadních pravidel: pestrá strava, dostatek vlákniny, omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin a pravidelný pohyb. To sice riziko působení toxických kmenů E. coli zcela nevyloučí, ale může oslabit jejich vliv a posílit přirozené mechanismy opravy poškozené DNA.
V příštích letech lze očekávat příchod nových testů a terapií cílených na mikrobiom. Běžné vyšetření stolice u dítěte nebo mladého dospělého pak nemusí sloužit jen k odhalení parazitů, ale stane se nástrojem předpovídání rizika rakoviny tlustého střeva desítky let před prvním příznakem.
