Cena zní jako vtip, ale nabídka je zcela vážná
Místní samospráva se chce zbavit nevyužívané vodárenské věže, která se pro ni stala nepříjemnou finanční zátěží. Místo toho, aby platila majlant za demolici, nabízí obyvatelům a milovníkům neobvyklých nemovitostí úplně jiné řešení.
Vodárenská věž za cenu rohlíku: symbolické 1 euro
V obci La Chapelle-Baloue v departementu Creuse se prodává budova, kterou lze jen těžko nazvat standardní nemovitostí. Jde o poválečnou vodárenskou věž vysokou přibližně 15 metrů, stojící na pozemku o rozloze 79 m². Celý objekt obec nabízí za čistě symbolickou částku – 1 euro, a to bez notářských poplatků.
Proč tak levně? Radnice chce přilákat lidi s fantazií, kteří dají objektu nové využití. Vodovodní systém byl modernizován a stará konstrukce již neplní svou původní funkci. Místo toho, aby věž dál stála ladem na kopci, má šanci proměnit se v umělecký ateliér, vyhlídkový bod, mini-loft nebo třeba soukromý sklad.
Samotná stavba nestojí prakticky nic, ale nový majitel do ní musí vdechnout nový život – na vlastní náklady a podle vlastní představy.
Proč obec rozdává majetek za pakatel
Zpočátku úředníci uvažovali o nejjednodušším řešení: demolici. Brzy se však ukázalo, že takový krok by pro místní rozpočet představoval obrovskou zátěž. Odhadované náklady na samotné bourací práce činily přibližně 100 tisíc eur.
Pro malou obec je to nepřijatelná suma. Proto padlo rozhodnutí hledat kupce, i kdyby prodejní cena byla pouhou formalitou. V praxi nejde o výdělek, ale o únik od zbytečného výdaje a o šanci dát objektu druhý život.
Samospráva raději předá věž nadšenci, než aby platila desítky tisíc eur za její zbourání a sledovala, jak mizí kus místní krajiny.
Zástupci obce říkají otevřeně: cílem je zachovat prvek dědictví, který přestal plnit technickou funkci, ale stále má historickou a krajinnou hodnotu. Jakmile se najde zájemce, obec nádrž vyprázdní a objekt předá v jeho současném stavu.
Přednost mají sousedé, ale dveře jsou otevřeny i dalším
Nejočividnějšími kandidáty na koupi jsou majitelé sousedních pozemků. Pro ně by převzetí věže mohlo znamenat rozšíření zahrady, přidání originálního prvku k nemovitosti nebo vytvoření soukromé turistické atrakce.
Právě proto mají při jednáních přednost. Obec nicméně zdůrazňuje, že ráda posoudí každý projekt, který dává smysl – včetně přihlášek od lidí zvenčí obce, ba dokonce i mimo region.
- Přednost mají přímí sousedé objektu,
- nabídku může podat kdokoli se zájmem,
- podmínka: reálný a promyšlený plán využití budovy,
- lhůta pro podání zájmu je omezena termínem stanoveným obcí.
Obec přiznává, že zatím nezaznamenala lavinu přihlášek. Objevila se jediná nabídka, několik dotazů a hodně zvědavých telefonátů. Nadšení ochlazuje především vyhlídka na nákladné a složité práce, které na nového majitele čekají.
Vodárenská věž není hotový dům
Francie stále disponuje přibližně 16 tisíci vodárenskými věžemi. Jen zlomek z nich – méně než sto – je vhodný k bydlení nebo byl již přeměněn na netradiční domy. Ve většině případů vznikaly tyto budovy s technickým, nikoli obytným účelem, což přináší celou řadu problémů.
Nejzásadnější výzvy zahrnují:
| Oblast | V čem spočívá problém |
|---|---|
| Konstrukce | Přizpůsobení interiéru pro lidské užívání vyžaduje zpevnění, nové stropy, schody a zabezpečení. |
| Instalace | Chybí běžná infrastruktura: kanalizace, vytápění a elektrika ve standardu pro bydlení. |
| Stavební předpisy | Jsou nutná stavební povolení, architektonické projekty a dohoda s úřady, někdy i s památkáři. |
| Náklady | Přeměna technického objektu na obytný prostor může spolknout stovky tisíc eur. |
K tomu přistupuje otázka přístupu, parkovacích míst, přípojek médií a samotného okolí budovy. Levně koupená nemovitost se tak může stát velmi drahou investicí. Pro někoho je to nepřekonatelná bariéra, pro jiné lákavá výzva a příležitost vytvořit jedinečný prostor.
Druhá šance pro zapomenuté technické objekty
Prodej věže za 1 euro je součástí širšího trendu. Čím dál více samospráv za symbolické částky převádí bývalé školy, stanice, sklady nebo právě vodohospodářské objekty. Motivace je podobná: omezené rozpočty, absence smyslu v udržování „mrtvých" staveb a rostoucí náklady na demolici.
Pro obce takový krok znamená úsporu a naději na oživení oblasti. Pro kupující jde o šanci získat výjimečnou nemovitost, ke které se běžná hypotéka příliš nehodí. Často do hry vstupují vlastní úspory, investiční úvěry, někdy i crowdfundingové kampaně, protože rozsah prací bývá značný.
Symbolická kupní cena je jen pozvánkou ke hře. Skutečné náklady začínají ve chvíli, kdy přijdou stavební čety.
Co lze s takovou vodárenskou věží podniknout
Příklady z různých koutů Francie ukazují, že nápaditost investorů nezná velkých mezí. Ze starých vodárenských věží vznikají mimo jiné:
- minihotely s několika apartmány a panoramatickým výhledem,
- umělecké ateliéry spojené s galerií a vyhlídkovou terasou,
- moderní byty ve stylu loft,
- pozorovatelny pro milovníky astronomie nebo ptactva,
- kanceláře kreativních značek hledajících netradiční sídlo.
V mnoha případech sázejí investoři na udržitelná řešení: solární panely, sběr dešťové vody, přírodní materiály. Samotný tvar věže přímo vybízí k vytváření spektakulárních výhledů – prosklených pater, střešních teras nebo oken až k zemi.
Rizika a nástrahy „nemovitostí za 1 euro"
Takovéto nabídky často rozpálí představivost, zejména na sociálních sítích. V praxi ovšem vyžadují chladnou hlavu a pečlivou kalkulaci. Zaprvé, symbolická kupní cena nezahrnuje žádné práce ani projekty. Veškerá odpovědnost padá na nového majitele.
Zadruhé, formální procedury dokážou zabrat mnoho měsíců. Je třeba projednat změny s úředníky, zajistit bezpečnost konstrukce i okolních obyvatel, přeprojektovat přístupy nebo přípojky. Některé nápady – byť efektní – nemusí projít sítem předpisů.
Pro ty, kdo počítají s rychlým ziskem, jde zpravidla o špatný směr. Takové investice se hodí spíše trpělivým nadšencům architektury, kteří chtějí zanechat hmatatelnou stopu a jsou připraveni věnovat jednomu objektu klidně i roky práce.
Na druhé straně podobné projekty dokážou změnit vnímání celé oblasti. Netradiční loft v bývalé věži nebo malý hotel ve staré hasičárně přitahuje turisty, inspiruje další obyvatele a dává obci argument, že stálo za to dát zapomenutému objektu šanci místo jeho zbourání.
