Proč zahradničení tak dobře prospívá tělu
Práce v zemi zlepšuje krevní oběh, posiluje svaly, uklidňuje mysl a skutečně snižuje hladinu stresu. A navíc nabídne něco, co žádný fitness klub nedá – viditelné výsledky v podobě kvetoucích záhonů a vlastní zeleniny.
Zahradničení v sobě spojuje hned několik pohybových aktivit najednou: procházku, dřepy, úklony, nošení, jemný strečink i trénink rovnováhy. Na rozdíl od běhu nezatěžuje klouby tak agresivně, přičemž nutí tělo pohybovat se v různých rozsazích pohybu.
Práce na zahradě může spálit od 200 až do 400 kcal za hodinu, podle toho, jak náročné úkoly zrovna vykonáváte.
Navíc trávíte čas venku na čerstvém vzduchu, což samo o sobě prospívá dýchacímu systému i oběhu. Sluneční záření podporuje tvorbu vitaminu D, který posiluje kosti a imunitu. To je naprostý opak dne stráveného u počítače nebo před televizí.
Zahrada jako přirozená terapie pro psychiku
Kontakt se zemí, listy a vůní rostlin organismus zklidňuje. Spousta lidí popisuje, jak po několika minutách pletí nebo zastřihování keřů napětí z těla jednoduše odpadne. Hlava přestane fungovat v módu „e-mail, telefon, termín" a přepne se na „tady a teď".
Když zahlédneme první poupata, nové lístky nebo zrající ovoce, mozek dostane jasný signál: něco se daří, něco roste díky naší práci. To posiluje pocit vlastní hodnoty a schopnosti ovlivňovat svět kolem sebe – pocit, který při kancelářské práci často vyprchá.
Pravidelná práce na zahradě snižuje hladinu stresu, pomáhá při stavech zhoršené nálady a může podpořit léčbu nespavosti.
Pro mnoho seniorů se zahrada stává důvodem, proč každý den vstát v určitou hodinu. Je třeba zalít, přesadit, zastřihnout, sklidit – rostliny svým způsobem „nastavují" den a vnášejí do něj zdravou rutinu.
Pohyb jako při tréninku, jenže uprostřed zeleně
Při typických zahradnických pracích tělo provádí desítky pohybů, které v běžném dni vůbec nevykonáváme. Každé zastřižení větve zapojí ruce a ramena, každý dřep nad záhonem namáhá stehenní svaly a hýždě. Přenášení pytlů se zeminou nebo kolečka posiluje záda a břicho.
Které partie těla pracují na zahradě
| Druh práce | Hlavní svalové skupiny |
|---|---|
| Pletí v kleče nebo v dřepu | Stehna, hýždě, břišní svaly, předloktí |
| Zastřihování keřů a živého plotu | Ramena, paže, prsní svaly a záda |
| Nošení konve, pytlů, přesazování nádob | Záda, břicho, nohy, úchopové svaly rukou |
| Hrabání, zametání cest | Hluboké svaly trupu, ramena, předloktí |
Taková „gymnastika v zahradě" funguje obzvlášť dobře u starších lidí, kteří se v prostředí fitness center ne vždy cítí dobře. Pohyb je přirozený, úkoly jsou konkrétní a organismus si na zátěž postupně zvyká.
Bezpečná pravidla pro klouby a páteř
I když zahrada může nahradit posilovnu, je snadné to přehnat. Příliš prudké zvedání nebo dlouhé hodiny v předklonem shrbené poloze mohou skončit bolestí zad nebo kolen.
- Rozcvičte se – několik kruhů rameny, lehké úklony a střídavé výkyvy nohou ještě před tím, než vyjdete ven.
- Pracujte blízko země – při pletí klečte na podložce nebo seďte na nízkém stoleček, namísto neustálého hrbení.
- Rozdělujte zátěž – lepší je přenést dvě lehčí vědra než jedno přeplněné.
- Dělejte přestávky – po 30–40 minutách intenzivní práce si dopřejte 5–10 minut odpočinku.
- Střídejte úkoly – po nošení přejděte k jemnějším pracím, například zastřihování nebo zalévání.
Klíčem je klidné tempo a naslouchání signálům vlastního těla. Ostrá, bodavá nebo náhlá bolest je jasný signál k okamžitému přerušení činnosti.
Zahrada jako podpora při chronických onemocněních
Lidé s chronickými nemocemi, jako jsou neurologická onemocnění nebo problémy s oběhem, často slyší, že pohyb potřebují, ale bojí se ho začít. Zahrada pro ně bývá kompromisem mezi aktivitou a bezpečností.
Jednoduché práce – sázení rostlin do nádob, zalévání, lehké zastřihování – lze snadno přizpůsobit aktuální kondici. Místo náročného tréninku s těžkými váhami přichází pohyb jemný, ale pravidelný. To pomáhá udržet svaly v pohotovosti a zpomaluje proces oslabování organismu.
Další výhodou je pocit, že nemoc nepřebírá plnou kontrolu nad životem. Člověk stále něco tvoří, rozhoduje se, jedná. Pro mnoho lidí je to důležitější než samotný počet spálených kalorií.
Vitamin D, imunita a lepší spánek
Trávení času na zahradě prospívá i několika dalším oblastem zdraví, na které při hrabání listí obvykle nemyslíme. Pokožka na slunci syntetizuje vitamin D, který ovlivňuje nejen kosti, ale také imunitní systém a celkové duševní rozpoložení.
Pohyb během dne navíc pomáhá regulovat cirkadiánní rytmus. Lidé, kteří pravidelně pracují na zahradě, často usínají snáze a méně se probouzejí v noci. Únava je příjemná, „fyzická", a mozek jednoduše ochotněji přechází do režimu regenerace.
Několik hodin na zahradě týdně může snižovat riziko vysokého krevního tlaku, obezity, problémů s hladinou cukru v krvi a části bolestivých onemocnění pohybového aparátu.
Jak začít, když nemáte žádné zkušenosti
Mnoho začátečníků brzdí obava: „Nic o tom nevím, všechno pokazím." V praxi stačí pár základních rad. Dobrou volbou je návštěva místní školky rostlin nebo zahradního centra. Prodavači jsou často nadšenci, kteří poradí, co se hodí do daného regionu a na konkrétní půdu.
S jejich pomocí lze sestavit jednoduchý plán na celý rok rozdělený podle sezónních úkolů. Každodenní práce na zahradě pak přestane být chaosem a stane se klidnou rutinou.
Jednoduchý plán pro začínající zahradníky
- Jaro: zastřihování, sázení prvních rostlin, příprava záhonů.
- Léto: zalévání, plení, sklizeň úrody, lehké řezy.
- Podzim: úklid, sázení cibulovin, příprava zahrady na chladné počasí.
- Zima: plánování výsadby, kontrola nářadí, péče o pokojové rostliny.
Zahrada jako společná aktivita, nejen koníček
Práce na zahradě se skvěle hodí k tomu, aby ji dělali dva nebo celá rodina. Jedna osoba se může věnovat těžším úkolům, druhá jemnějším pracím u záhonů nebo nádob. Děti zase rády zalejí, posbírají ovoce nebo vysejí semínka.
Takové rozdělení povinností má velký vliv na vztahy. Místo sezení vedle sebe s telefonem lidé společně něco vytvářejí. Rozvíjejí se rozhovory, nápady, občas i menší spory o to, kam zasadit novou hortenzii. K tomu se přidá fyzická námaha a kontakt s přírodou – a najednou se z „nudného pletí" stane každodenní rituál, který domácnost stmeluje.
Stojí za to si uvědomit, že zahrada nemusí hned znamenat velký pozemek. Podobné výhody přinese pečlivě ošetřený balkon s nádobami, několik truhlíků na terase nebo malý záhonek zeleniny u řadového domu. Podstatný je pravidelný pohyb, čerstvý vzduch a ta zvláštní satisfakce, když po několika týdnech vidíte, že to, co jste zaseli, skutečně roste.
Pokud tedy hledáte způsob, jak se více hýbat, mít lepší náladu a klidnější spánek, zvažte místo další permanentky do posilovny pořízení sady zahradního nářadí. Vaše srdce, klouby i hlava rozdíl pocítí velmi brzy – a pohled na zeleň za oknem bude každodenním bonusem, který žádný běžecký pás ani stepper nedokáže nabídnout.
