Nový test oblíbených těstovin odhalil, že klasické pšeničné vývrtky rozhodně nestojí na vrcholu žebříčku.
Nezávislá spotřebitelská organizace podrobila analýze 25 druhů těstovin prodávaných v supermarketech, diskontních řetězcích i bio prodejnách. Hodnotila se nejen chuť a cena, ale především složení, přítomnost znečišťujících látek a nutriční hodnota. Výsledky jsou pro příznivce tradičních pšeničných těstovin hodně překvapivé.
Těstoviny nejsou jako těstoviny: co test skutečně ukázal
Těstoviny bývají považovány za jednoduchý, levný a bezpečný výrobek. V mnoha domácnostech přistávají na talíři i několikrát týdně, nejčastěji v podobě vývrtků nebo fusilli. Rozbor 25 různých balení ale odhalil propastné rozdíly mezi jednotlivými produkty, pokud jde o jejich přínosy pro zdraví.
Odborníci se zaměřili na tři klíčové oblasti, které mají přímý dopad na tělo člověka konzumujícího těstoviny pravidelně.
- Nutriční hodnota – obsah vlákniny, bílkovin a minerálních látek.
- Bezpečnost – zbytky pesticidů a těžkých kovů, zejména kadmia.
- Způsob výroby – zda bylo sušení šetrné, nebo technologicky příliš agresivní.
Poslední bod může znít technicky, ale má zcela praktický rozměr. Intenzivní průmyslové sušení těstovin lze rozpoznat podle hladiny látky zvané furozin. Vysoká koncentrace furozinu signalizuje, že část přirozených vlastností zrna byla zničena vysokou teplotou.
Závěr analýzy je jasný: světlé, silně zpracované pšeničné těstoviny mívají nejméně výživných látek, zatímco celozrnné varianty a těstoviny z luštěnin na tom bývají výrazně lépe.
Luštěniny vedou: kdo vyhrál žebříček
Největším překvapením testu je samotný vítěz. Na prvním místě neskončily těstoviny z pšenice, a to ani z té tvrdé, ale výrobek na bázi cizrny. Konkrétně jde o vývrtky z cizrny značky Lazzaretti, které získaly hodnocení 17,7 z 20 možných bodů.
Proč právě tyto těstoviny zazářily? Čísla mluví za vše: na 100 gramů připadá přibližně 20,4 g bílkovin a 11,8 g vlákniny. To jsou parametry spíše srovnatelné s vysokobílkovinným pokrmem než s běžnou porcí těstovin. Navíc v testech nebyly nalezeny žádné stopy pesticidů ani kadmia.
Existuje ale jeden háček – cena. Kilogram takových těstovin stojí přibližně 14 eur, což je řadí spíše do kategorie příležitostných lahůdek než každodenního základu rodinného oběda.
Celozrnný kompromis: silný střed žebříčku
Druhé místo obsadily celozrnné vývrtky z pšenice durum pocházející z ekologického zemědělství, pod značkou Montebello. Hodnocení 16,6 z 20 bodů a cena přibližně 3 eura za kilogram tvoří podstatně reálnější volbu do nákupního košíku.
Tyto těstoviny spojují dva klíčové přednosti: dobrý obsah vlákniny a absenci detekovatelných zbytků pesticidů. Pro lidi hledající zdravější verzi klasických vývrtků je to jedna z nejrozumnějších možností na trhu.
Třetí příčku obsadily další celozrnné těstoviny – fusilli integrale značky Granoro s výsledkem 15,9 z 20 bodů. Jde o klasický výrobek z pšenice, ale využívající celé zrno, což se příznivě projevuje na vyšším obsahu vlákniny a minerálních látek.
Těstoviny s ekologickým certifikátem méně často obsahují detekovatelné množství pesticidů, což je zvláště důležité u celozrnných produktů, kde zrno vstupuje do balení prakticky v celé své podobě.
Známé značky na chvostu tabulky: proč prohrávají
Pro mnoho spotřebitelů je skutečným překvapením slabý výsledek těstovin prezentovaných jako „prémiové". Několik renomovaných značek skončilo v žebříčku spíše na konci než v čele.
Příklady z testu odhalují zřetelný vzorec:
- Fusilli al bronzo značky Barilla – přes luxusní image pouze 11,6 z 20 bodů. Problémem se ukázal nízký obsah vlákniny, přítomnost zbytků pesticidů a zvýšená hladina furozinu.
- Vývrtky s zeměpisným označením z linie Reflets de France – hodnocení přibližně 11,4 z 20 bodů, výsledek zklamávající ve srovnání s marketingem produktu.
- Vývrtky s vejcem značky Lustucru – na chvostu žebříčku s výsledkem 11,3 z 20 bodů. Nízký obsah vlákniny a detekované zbytky pesticidů výrazně snížily celkové hodnocení.
Barevné obaly, tradiční názvy a příslib „řemeslné kvality" se tedy nepromítly do reálně lepšího produktu v porovnání s celozrnnými nebo luštěninovými těstovinami.
Jak prakticky číst etiketu těstovin
Spotřebitelé si těstoviny často vybírají automaticky a sahají po stejném balení jako vždycky. Data z testu ukazují, že stojí za to věnovat alespoň minutu analýze etikety.
| Prvek etikety | Na co se zaměřit |
|---|---|
| Druh mouky | Lepší volbou je tvrdá pšenice (durum), celozrnné mouky nebo mouky z luštěnin. |
| Vláknina | Dobrá hodnota je minimálně 5–6 g na 100 g suchého výrobku. |
| Bílkoviny | Čím více, tím sytější jídlo; luštěninové těstoviny mají výrazně vyšší obsah. |
| Bio certifikát | Snižuje riziko přítomnosti zbytků pesticidů. |
| Přídatné látky | Těstoviny by neměly obsahovat zbytečná dochucovadla, barviva ani zvýrazňovače chuti. |
U světlých pšeničných těstovin je také důležité nenechat je tvořit základ celého jídelníčku. Takový výrobek dodává především škrob, ale výrazně méně vlákniny a mikroelementů než jeho celozrnný protějšek.
Proč na vláknině a kadmiu v těstovinách tolik záleží
Právě vláknina je prvek, který nejvíce odlišuje nejlepší těstoviny od těch nejhorších. Vysoký obsah vlákniny zpomaluje vstřebávání cukrů, pomáhá stabilizovat hladinu glukózy v krvi a zajišťuje, že porce těstovin zasytí na delší dobu. Pro lidi, kteří jedí těstoviny několikrát týdně, má kumulativní efekt obrovský význam pro tělesnou hmotnost i celkovou pohodu.
Druhou stránkou věci jsou znečišťující látky. Test se soustředil zejména na kadmium – kovový prvek spojovaný s rizikem poškození ledvin a se suspektní vazbou na rakovinu slinivky břišní. Rostliny ho mohou vstřebávat z půdy a v obilných produktech se hromadí především ve vnějších vrstvách zrna. Odtud pramení výhoda ekologických variant, kde způsob pěstování taková rizika omezuje.
Jak chytře sestavit domácí jídelníček s těstovinami
Výsledky testu rozhodně neznamenají, že by se těstovin bylo třeba vzdát. Spíše naznačují změnu proporcí a chytré střídání různých druhů. Příkladné schéma může vypadat takto:
- Každodenně – celozrnné vývrtky nebo trubičky, nejlépe z ekologického zemědělství.
- Jednou za čas – těstoviny z cizrny nebo čočky jako bílkovinový základ oběda.
- Méně často – světlé pšeničné těstoviny, především při příležitosti „komfortních" jídel, jako je klasické spaghetti s omáčkou.
Dobrým trikem je také mísení dvou druhů těstovin v jednom hrnci, například půl na půl celozrnné a luštěninové varianty. Pro mnohé lidi je to šetrnější cesta ke změně návyků, protože chuť se neliší tak výrazně jako při náhlém přechodu na čistě luštěninové vývrtky.
Co tato analýza říká českému spotřebiteli
Ačkoli byl test proveden na zahraničním trhu, mechanismy se nápadně podobají těm, které známe z českých regálů. Těstoviny spojované s tradicí a „italskou kvalitou" zdaleka neznamenají automaticky lepší složení. Také u nás celozrnné produkty a ty s přídavkem luštěnin zpravidla vítězí po nutriční stránce, i když bývají dražší a méně propagované.
Stojí za to mít na paměti jednoduchou zásadu: čím světlejší a „bělejší" těstoviny, tím častěji jim chybí vláknina a minerální látky. A vyšší cena zároveň nemusí jít ruku v ruce s lepším složením, zvláště pokud se platí především za značku a marketing.
Pro lidi dbající o zdraví se tedy klíčovým faktorem stává nikoli omezení těstovin jako takových, ale vědomý výběr jejich podoby. Luštěninové vývrtky mohou plnit roli bílkovinného jídla, celozrnné fusilli sloužit jako stálý základ týdenního jídelníčku a klasické bílé spaghetti zůstat příležitostným potěšením. Stejná kategorie výrobků tak může fungovat jako úplně odlišné kuchyňské nástroje – záleží jen na tom, po jakém balení v obchodě sáhneme.
