Francouzské ministerstvo školství právě obnovilo smlouvu s Microsoftem za 152 milionů eur
Francouzské ministerstvo školství potvrdilo prodloužení rámcové smlouvy s Microsoftem, obnovené v březnu 2025, která bude platit celé čtyři roky. Maximální hodnota kontraktu dosahuje 152 milionů eur bez daní. A to vše v době, kdy celá Evropa hlasitě diskutuje o závislosti na amerických technologických gigántech.
Rozsah smlouvy je ohromující. Téměř milion pracovních míst bude využívat software a služby americké společnosti – počítače úředníků, učitelů, zaměstnanců univerzit i administrativních pracovníků, stejně jako servery v centrálních strukturách ministerstva, na akademiích, univerzitách a výzkumných pracovištích.
Největší část z celkové sumy připadá na softwarové licence Microsoftu. Podle zadávací dokumentace je horní limit pouze tohoto balíčku až 130 milionů eur. Zbytek pokrývá doprovodné služby, podporu a další technické komponenty.
Toto rozhodnutí fakticky cementuje závislost francouzského školství na jednom zahraničním dodavateli softwaru a cloudových služeb na další roky.
Co říká zákon: nejprve svobodný software
Volba Microsoftu překvapuje o to více, když ji srovnáme s oficiální politikou francouzského státu. Na papíře mají přednost dostávat otevřená, lokální a bezpečnostně auditovatelná řešení – a to už dlouhá léta.
Ve školském zákoníku existuje ustanovení, podle nějž má vysoké školství v první řadě využívat svobodný a otevřený software. Jde o jasný legislativní signál: soukromé, uzavřené platformy závislé na subjektech mimo Evropskou unii by měly být spíše výjimkou než pravidlem.
K tomu přistupuje celková digitální strategie vlády. Úřad odpovědný za rozvoj informačních systémů ve státní správě dříve varoval ministerstva, že kancelářské balíčky a cloudové služby Microsoftu nezapadají do předpokladů veřejné strategie „cloud pro veřejnou správu". Upozorňoval na otázky umístění dat, kontroly nad infrastrukturou a schopnosti splnit přísné bezpečnostní požadavky.
Data v cloudu a bezpečnostní požadavky státu
Jen několik dní před podpisem obnovené smlouvy s Microsoftem rozeslalo ředitelství odpovědné za digitalizaci školství regionálním školním úřadům interní dokument věnovaný ochraně informací.
Ten dokument připomínal, že citlivá data – tedy informace o žácích, učitelích, výsledcích, zdravotním stavu či výzkumných projektech – smějí být ukládána výhradně v cloudech splňujících francouzské přísné bezpečnostní normy označované jako SecNumCloud.
Problém spočívá v tom, že oblíbené cloudové balíčky využívané ve školách a na univerzitách – například Microsoft 365 nebo Google Workspace – požadavky této certifikace nesplňují. Z pohledu formálních státních doporučení tedy nejsou vhodným místem pro ukládání nejcitlivějších informací.
Ministerstvo jedním dopisem připomíná, že citlivá data by měla obcházet populární cloudové balíčky, a druhým podepisuje víceletou smlouvu na jejich využívání v celém vzdělávacím systému.
Rozpor mezi teorií a praxí
Celá situace dostává ironický nádech, podíváme-li se na ni z perspektivy škol a univerzit. Na jedné straně mají využívat software, na nějž stát právě vynaložil obrovské prostředky. Na druhé straně pokyny zdůrazňují, že tato nástroje nejsou vhodná pro mnohá klíčová použití.
V praxi to znamená propast mezi tím, co objednává centrální administrativa, a pravidly, která ukládá místním institucím. Akademie a vzdělávací zařízení mají omezovat využívání populárních cloudových nástrojů – a přitom právě tyto nástroje tvoří páteř nové smlouvy.
Francouzský poslanec Philippe Latombe v této věci podal vládě oficiální interpelaci a poukázal na vnitřní rozpor mezi platným zákonem, vládní digitální strategií a skutečnými nákupními rozhodnutími jednoho z nejdůležitějších ministerstev.
Proč se státy bojí závislosti na Big Tech?
Za sporem o konkrétní smlouvu se skrývá mnohem širší diskuse, která se úzce dotýká i České republiky. Jde o tzv. digitální suverenitu – schopnost státu samostatně rozhodovat o kritické informační infrastruktuře bez přílišné závislosti na několika globálních korporacích.
- Když školy, úřady a nemocnice vsadí vše na jednoho dodavatele, případný výpadek, politický spor nebo změna obchodních podmínek mohou paralyzovat celá odvětví.
- Velké korporace mimo Evropu podléhají jinému právu než domácí správa, což vyvolává otázky ohledně přístupu cizích zpravodajských služeb k datům občanů.
- Uzavřený, licencovaný software brzdí rozvoj domácího IT ekosystému, protože zakázky i odborné kompetence putují především do zahraničních centrál.
Nejde jen o hospodářský patriotismus. V době geopolitického napětí, kybernetických útoků a mocenského soupeření se digitální infrastruktura stává stejně důležitou jako energetika nebo dopravní sítě. A závislost na hrstce dodavatelů mimo Evropu stále více znepokojuje odborníky i veřejnost.
Proč přesto veřejná správa sází na velké korporace
Veřejné instituce – nejen ve Francii – se zpravidla hájí stejnými argumenty. Giganti jako Microsoft nabízejí řešení „na klíč": kancelářský balíček, komunikátor, videokonference, nástroje pro spolupráci a cloudovou službu. Vše je propojeno, odzkoušeno, školení jsou dostupná a uživatelé jsou zvyklí.
Z pohledu IT ředitelů a správců to má zřejmý půvab: menší riziko, jedna smlouva, jeden kontaktní bod, předvídatelné náklady. Otevřená nebo lokální řešení obvykle vyžadují více integračních prací, investic do technických kompetencí a delší přechodné období.
Krátkodobě je tedy snazší sáhnout po produktu ze „škatulky" velké, zavedené firmy – zvláště pokud podobné platformy už fungují na mnoha školách a univerzitách. Výsledkem je, že prohlášení o podpoře otevřeného softwaru a digitální suverenity prohrávají s pohodlností a argumentem „všichni to přece používají".
Jak to vypadá z českého pohledu
Pro českého čtenáře zní tento příběh povědomě. Naše veřejné instituce také hojně využívají komerční kancelářské balíčky a cloudy amerických firem. Debata o osudech dat žáků, studentů nebo pacientů se stále častěji vynořuje při každém novém nasazení informačních systémů, elektronických žákovských knížek nebo e-learningových platforem.
| Oblast | Pohodlné řešení | Suverénní řešení |
|---|---|---|
| Kancelářský balíček | Hotový balíček od globální firmy, známé prostředí | Otevřené nástroje vyžadující přizpůsobení a školení |
| Cloud | Datové centrum v zahraničí, rychlé nasazení | Lokálně certifikovaná služba, větší kontrola nad daty |
| Rozvoj kompetencí | Hotové kurzy od výrobce | Budování znalostí v domácím IT sektoru |
Co toto rozhodnutí znamená pro žáky a učitele
Pro běžného uživatele – učitele, studenta nebo administrativního pracovníka – francouzské prodloužení smlouvy s Microsoftem znamená jediné: nástroje, které zná, zůstanou s ním ještě déle. Přihlašování do dobře známých aplikací, sdílení dokumentů a práce v cloudu zůstanou každodenní realitou.
Pro systém jako celek jsou důsledky složitější. Případný přechod na alternativní, otevřené platformy v budoucnu se stane obtížnějším a nákladnějším. Každý další rok prohlubuje závislost na konkrétním způsobu práce, formátech souborů a integracích s dalšími službami.
Žáci, kteří od základní školy až po vysokoškolská studia pracují v jediném softwarovém ekosystému, vstupují poté na trh práce se zvyklostmi přesně odpovídajícími nabídce této konkrétní firmy. To pak zvyšuje tlak na zaměstnavatele i veřejnou správu, aby se stejné platformy nadále drželi.
Jak reálně uchopit digitální nezávislost
Digitální suverenita neznamená zákaz využívat řešení globálních firem. Jde spíše o to, nebýt uzavřen v jediném ekosystému a zachovat si skutečnou možnost změnit směr.
Jedním z praktických východisek může být smíšený přístup: méně citlivé služby v komerčním cloudu a nejdůležitější data a systémy v lokálně certifikované infrastruktuře s výraznou účastí domácího IT sektoru. Od začátku je také vhodné dbát na to, aby dokumenty, databáze a vzdělávací materiály byly uchovávány v otevřených formátech, snadno přenositelných jinam.
Z dlouhodobého hlediska uspějí ty státy, které dokážou spojit pohodlnost a tempo rozvoje s rozumnou mírou kontroly nad daty a infrastrukturou. Francouzské rozhodnutí prodloužit spolupráci s Microsoftem ukazuje, jak těžké je tuto rovnováhu udržet – když na stole leží konkrétní rozpočty, časový tlak a zvyklosti milionů uživatelů.
