Deprese a geny: co nám skutečně říká nový výzkum
Vědci shromáždili genetická data od více než pěti milionů lidí a odhalili stovky úseků DNA, které zvyšují náchylnost k depresi. Jde o jeden z největších psychiatrických výzkumů v celé historii genetiky.
Mezinárodní tým odborníků identifikoval 293 genetických variant, které společně – i když každá jednotlivě jen nepatrně – výrazně zvyšují riziko depresivních epizod. Tento objev by v budoucnosti mohl pomoci přizpůsobit léčbu konkrétnímu pacientovi.
O čem přesně studie pojednává
Výzkum byl publikován v prestižním vědeckém časopise Cell a zaměřuje se na takzvanou velkou depresi (major depressive disorder – MDD), tedy nejzávažnější a opakující se formu poruch nálady. Vědci analyzovali genetický materiál celkem 5 milionů lidí z 29 zemí světa.
| Sledovaná skupina | Počet osob |
|---|---|
| S diagnostikovanou depresí | 688 808 |
| Bez diagnostikované deprese | 4,3 milionu |
| Počet zapojených zemí | 29 |
Právě tak obrovský počet účastníků umožnil zachytit 293 dosud neznámých genetických variant spojených s depresí. Každá z nich sama o sobě má jen minimální vliv, avšak dohromady vytvářejí zřetelný rizikový profil.
Silná predispozice k depresi nevychází z jediného „nešťastného genu", ale ze stovek drobných změn v DNA, které se sčítají jako body na hodnotící škále.
Tento poznatek posouvá celou debatu o duševním zdraví od jednoduchého „máte, nebo nemáte depresi" směrem ke gradientnímu, diferencovanému riziku. To závisí jak na genetické výbavě člověka, tak na vlivech prostředí, ve kterém žije.
Největší a nejrozmanitější studie deprese v dějinách
Průlomová není jen samotná škála výzkumu, ale také jeho etnická rozmanitost. Dřívější genetické analýzy v psychiatrii se zaměřovaly převážně na osoby evropského původu. Tentokrát výzkumníci zahrnuli participanty z celého světa, což výsledkům dodává daleko širší platnost a spolehlivost.
Takto rozsáhlá a různorodá data totiž umožňují odhalit genetické vzorce, které by při studiu homogenní populace zůstaly skryté. Deprese tak přestává být vnímána jako jednoznačný stav a stává se komplexním spektrem, jehož pochopení vyžaduje pohled přes hranice jednotlivých kultur i kontinentů.
