Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Přechod na letní čas není jen o jedné hodině spánku navíc

Přelom března a dubna si většina lidí spojuje s delšími dny a lepší náladou. Lékaři však v tomto období pozorují znepokojivý trend, který stojí za pozornost.

Výzkumy ze severní Evropy naznačují, že první dny po přechodu na letní čas představují období výrazně zvýšeného rizika mozkové mrtvice – zejména u starších osob a lidí s chronickými onemocněními. Odborníci proto apelují na větší pozornost vůči vlastnímu tělu a rychlejší reakci při prvních varovných příznacích.

Co zjistili finští vědci

V poslední březnový víkend se hodiny posunou dopředu. Pro většinu lidí jde o pouhou nepříjemnost spojenou s ranní ospalostí. Vědci však na tento jev začínají nahlížet s mnohem větší vážností.

Finští výzkumníci analyzovali zdravotní data z deseti let a sledovali, jak často dochází k mozkovým příhodám v týdnu po zavedení letního času. Zaměřili se především na ischemickou cévní mozkovou příhodu – tu, při níž krevní sraženina zablokuje přívod krve do části mozku.

Závěry analýzy jsou jednoznačné: změna času dokáže organismus tak rozhodit, že počet mozkových příhod v prvních dnech dubna zřetelně roste – zejména u nejzranitelnějších skupin pacientů.

Narušení biologického rytmu těla

Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin. Tento cirkadiánní rytmus řídí spánek, vylučování hormonů, krevní tlak i srážlivost krve. Jakmile náhle přijdeme o hodinu spánku, tento jemně vyladěný systém ztrácí rovnováhu.

Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a tepové frekvence, zvýšený stres a horší regenerace – to vše může v krátkém čase zvyšovat náchylnost ke kardiovaskulárním příhodám včetně mrtvice. Lékaři přirovnávají takový náhlý „posunutý" ráno k miniaturní změně časového pásma, se kterou se organismus těžko vyrovnává.

První dva dny po změně času jsou nejnebezpečnější

Finský výzkumný tým analyzoval více než 3 000 případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a porovnal je s daty více než 11 000 pacientů z období dvou týdnů před a dvou týdnů po tomto datu.

Z analýzy vyplynulo několik zřetelných zákonitostí:

• počet mozkových příhod se zvýšil zejména v prvních dvou dnech po přesunutí hodin,
• změnily se denní hodiny, ve kterých k příhodám nejčastěji docházelo – vrchol se posouval, což naznačuje vliv narušeného cirkadiánního rytmu,
• u některých skupin pacientů bylo riziko prokazatelně vyšší než u ostatních.

V praxi to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou zvláště kritické. Zdravotnické záchranné služby v zemích, které změnu času stále praktikují, v těchto dnech pravidelně hlásí vyšší počet akutních neurologických případů.

První dny dubna nejsou „smolné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozkolísání spánku a krevního tlaku, na které některé organismy reagují mimořádně prudce.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ne každý, kdo špatně prospí jednu noc, skončí na neurologickém oddělení. Výzkum však ukazuje, že určité skupiny by si v tomto období měly dávat obzvláštní pozor.

U onkologicky nemocných je organismus již oslaben a systém srážlivosti krve i cévy fungují hůře než u zdravých lidí. Dodatečný „kopanec" v podobě narušeného spánku a výkyvů tlaku může snadno přetipnout misku vah.

Podobně je to u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoliv náhlé změny denního režimu se silněji promítají do funkce srdce, cév a mozku. Zdánlivě nevinná hodinová změna se tak stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.

Mozková mrtvice – příznaky, které nelze přehlédnout

Mozková příhoda je stav, při němž každá minuta rozhoduje o dalším životě pacienta – o tom, zda se vrátí k plné funkčnosti, zda mu zůstanou trvalá postižení, nebo dokonce zda přežije. Klíčem je včasné rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až příznaky „samy přejdou". Při podezření na mozkovou příhodu okamžitě volejte záchrannou službu – záleží na každé minutě.

Nejčastější varovné signály

• Slabost nebo necitlivost obličeje, ruky či nohy – zpravidla na jedné straně těla. Typickým projevem je poklesnutí koutku úst nebo neschopnost zvednout obě ruce současně.
• Poruchy vidění – náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá clona" na jednom oku, dvojité vidění nebo přechodná slepota.
• Problémy s řečí – setřelá výslovnost, potíže s vyřčením jednoduché věty nebo neschopnost rozumět tomu, co říká druhý člověk.
• Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje – od mravenčení až po úplné „odpojení" vnímání bolesti, dotyku a teploty.
• Velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny – nezřídka doprovázená nevolností nebo zvracením, zejména pokud se taková bolest objevuje poprvé v životě.
• Poruchy rovnováhy – náhlé závratě, nejistá chůze, pády nebo nekoordinované pohyby.
• Změna vědomí – ospalost, zmatenost až po ztrátu vědomí a bezvědomí.

Pokud někdo v okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívat nebo nedokáže pohnout rukou, není třeba spekulovat o příčině. Zavolejte záchrannou službu a dispečerovi přesně popište, co vidíte, a uveďte čas, kdy příznaky začaly.

Zvyšuje se v tomto období i počet úmrtí?

Data z finské analýzy v tomto ohledu přinášejí určitou útěchu. Počet nemocničních úmrtí způsobených mrtvicí se v týdnu po přechodu na letní čas dramaticky nezvyšoval. To znamená, že pacienti, kteří se rychle dostali na odborné pracoviště, měli srovnatelné šance na přežití jako v ostatních obdobích roku.

To ještě více zdůrazňuje roli rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědci události příznaky nepodcení a záchranná služba doveze pacienta do nemocnice v odpovídajícím časovém okně, moderní léčba mozkové příhody může výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mozkové mrtvice po zavedení letního času?

Na politická rozhodnutí ohledně samotné změny času má málokdo vliv. Lze však připravit organismus tak, aby přechod proběhl co nejšetrněji.

Drobné úpravy každodenní rutiny několik dní před změnou času i po ní dokážou odlehčit srdci, cévám i mozku.

Jednoduchá opatření na nejbližší dny

• Choďte spát o něco dříve – již dva až tři dny před změnou času se vyplatí posouvat čas usnutí o 10–15 minut dopředu, dokud se nedostanete na „novou" hodinu.
• Vyhněte se nočnímu bdění – první dny dubna jsou špatnou dobou pro pozdní noční vycházení, přesčasy nebo dlouhé noční cesty autem.
• Dodržujte léky a měření – lidé s vysokým krevním tlakem, arytmií, cukrovkou nebo po proběhlé mozkové příhodě by měli být obzvláště důslední v užívání léků a kontrole hodnot tlaku a glykémie.
• Omezte alkohol a těžká jídla večer – zatěžují srdce a narušují spánek, což dále prohlubuje únavu cév.
• Vsaďte na procházku během dne – přirozené denní světlo pomáhá synchronizovat vnitřní hodiny s „novým" časem.

Senioři, onkologičtí pacienti, lidé po infarktu nebo se srdečním selháním by v tomto období neměli plánovat náročné fyzické výkony ani stresující cestování. Pokud jste nedávno začali užívat nové léky nebo vám byla změněna dávka, poraďte se s lékařem, zda není třeba přijmout dodatečná opatření.

Proč tak malá změna má tak velký dopad?

Pro mnohé lidi je překvapující, jak výrazně se může jedna hodina podepsat na zdraví. Vysvětlení spočívá v souhře několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku podporuje vzestup hladiny kortizolu a adrenalinu – hormonů stresu. Ty zase zvyšují krevní tlak, zrychlují srdeční činnost a ovlivňují cévy. K tomu se přidává měnící se délka dne, která sama o sobě přenastavuje vnitřní hodiny. U lidí s citlivým oběhovým systémem může tato kombinace snáze přivést organismus do kritického momentu.

Je však důležité připomenout, že změna času mozková příhoda nezpůsobuje z ničeho nic. Nejčastěji jen urychluje příhodu, ke které byl organismus léty přiveden – kouřením, vysokým tlakem, obezitou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. O to větší smysl má vnímat začátek dubna jako jasnou připomínku péče o sebe: lepší strava, kontrola krevního tlaku a pravidelné návštěvy praktického lékaře.