Ne tuňák ani sardinka: tato levná rybí konzerva zachraňuje zdraví srdce

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Malá plechovka, velká síla: o které rybě se bavíme?

Je tu jeden nenápadný produkt, který obvykle skončí na pizze nebo v omáčce k těstovinám. Málokdo ho považuje za plnohodnotnou součást zdravého jídelníčku — a to je velká škoda. Z pohledu nutričního složení totiž dokáže zastínit i lososa.

Řeč je o ančovičkách v plechovce. Jde o tučnou rybu ze Středozemního moře, která se v česku spojuje především s italskou a středomořskou kuchyní, ale stále častěji ji najdeme i v tuzemských obchodech — v malých plechovkách nebo skleničkách, v oleji či v nálevu.

Ančovičky jsou koncentrátem cenných látek: omega-3 mastné kyseliny, plnohodnotná bílkovina, železo, vitamín D a B12 — vše v jednom malém balení.

Tato ryba patří mezi takzvané tučné ryby, které dodávají vydatnou dávku zdravých tuků. A právě proto může skutečně podporovat srdce, mozek i imunitu — i když ji jíme jen v malých množstvích.

Ančovičky versus tuňák a sardinka: kdo vítězí na etiketě?

Při porovnání nutričních tabulek se ukáže, že ančovičky rozhodně nejsou „chudší sestřičkou" tuňáka nebo sardinky. V jednom klíčovém ohledu je dokonce předčí — a to obsahem omega-3 mastných kyselin.

Ryba (100 g) Omega-3 mastné kyseliny (g)
Ančovičky cca 1,4–2,1
Sardinka cca 1,4
Tuňák v plechovce cca 0,3

Rozdíl je okamžitě patrný. Ančovičky mohou obsahovat více než sedmkrát více omega-3 než klasický tuňák z plechovky. Podle výživových dat dokáže porce přibližně 50 g této ryby pokrýt celou denní potřebu těchto klíčových tuků.

Už několik malých filetků zvládne „obstarat" celou denní dávku omega-3 — bez nutnosti sahat po doplňcích stravy.

Mořské omega-3 mastné kyseliny se spojují především s prevencí srdečních onemocnění, ale jejich působení je mnohem širší. Podporují funkci mozku, pomáhají tlumit záněty v organismu a pozitivně ovlivňují náladu.

Přínosy pro srdce, mozek i psychiku

Pravidelná konzumace ryb bohatých na omega-3, v rámci pestrého jídelníčku, se pojí s nižším rizikem onemocnění oběhové soustavy. Ančovičky díky koncentrované dávce zdravých tuků mohou být jedním z hlavních „hráčů" v této oblasti.

  • Srdce: omega-3 pomáhají udržovat správný lipidový profil a podporují pružnost cév;
  • Mozek: zdravé tuky budují buněčné membrány neuronů, což se příznivě projevuje na paměti a soustředění;
  • Nálada: výzkumy naznačují souvislost mezi příjmem omega-3 a nižším rizikem depresivních stavů.

V praxi to znamená, že plechovka ančoviček schovaná někde v kuchyňské skříňce může plnit roli jednoduchého každodenního „doplňku" — akorát v podstatně chutnější podobě než tablety.

Bílkovina jako v mase: podpora pro ty, kdo omezují maso

Mastné kyseliny jsou jen jedním z argumentů. Ančovičky jsou také solidním zdrojem bílkovin — přibližně 23 g na 100 g produktu. To je srovnatelná hodnota s mnoha druhy masa, přičemž obsah kalorií zůstává relativně nízký.

Bílkovina z ančoviček je plnohodnotná, tedy obsahuje kompletní sadu esenciálních aminokyselin — stejně jako bílkovina z masa.

Pro lidi na pescetariánské dietě nebo pro ty, kdo prostě chtějí jíst méně červeného masa, je to pohodlný způsob, jak si udržet pocit sytosti a postarat se o svaly. Pár filetků přidaných k těstovinám, do salátu nebo do zeleninového zapékání udělá z jídla výrazně sytnější záležitost — bez uzenin či mletého masa.

Železo, vitamín D a B12: silné trio v malé plechovce

Málokdo spojuje ryby s dobrým zdrojem železa, ale ančovičky v tomto ohledu překvapí. Ve 100 g se nachází přibližně 4,6 mg tohoto minerálu, což tuto rybu řadí mezi přední mořské produkty vhodné při únavě spojené s nedostatkem železa.

Jde o zajímavou volbu zejména pro ženy v období menstruace, osoby intenzivně sportující nebo všechny, kdo z nějakého důvodu omezují červené maso. K tomu přichází vitamín B12 a vitamín D — duo zásadní pro tvorbu červených krvinek, správnou funkci nervové soustavy a imunitu.

Ančovičky navíc dodávají jód a fosfor. Jód podporuje štítnou žlázu, fosfor zase spolu s vápníkem pečuje o kosti a zuby. To vše v jednom produktu, který lze klidně uchovávat v kuchyňské skříňce po mnoho měsíců.

Méně těžkých kovů než ve velkých rybách

Stále více lidí se obává těžkých kovů v rybách, zvláště v dravých druzích jako tuňák nebo mečoun. Ančovičky v tomto srovnání vycházejí podstatně lépe.

Malé ryby z nižších článků potravního řetězce hromadí výrazně méně znečišťujících látek než velcí dravci.

To znamená, že ančovičky lze do jídelníčku zařazovat častěji než velké dravé ryby — samozřejmě při zachování rozumu ohledně celkového množství soli v dietě.

Pozor na sůl: jak jíst ančovičky s mírou

Pokud mají ančovičky nějakou výraznou nevýhodu, je to velmi vysoký obsah soli. Právě díky ní má ryba tak intenzivní chuť a vydrží dlouho v skleničce nebo plechovce. Pro zdraví srdce je však důležité nepřehánět to se sodíkem.

Lze to zvládnout pomocí několika jednoduchých pravidel:

  • vybírat verze v olivovém oleji nebo v nálevu, nikoli ve velmi slané marinádě;
  • před použitím filety krátce propláchnout pod tekoucí vodou;
  • kombinovat ančovičky s produkty s nízkým obsahem soli — zeleninou, kašemi, rýží, těstovinami uvařenými bez solení vody;
  • vzdát se dalšího dosolování pokrmů, ve kterých filetky už jsou.

Tímto způsobem si zachováme intenzivní chuť i výživové hodnoty a zároveň omezíme největší riziko, tedy nadbytek sodíku.

Nápady na rychlá jídla s ančovičkami

Ančovičky mají velmi silnou, slanou chuť, proto se obvykle používají v malém množství. A právě v tom spočívá jejich síla — několik filetků dokáže „nastartovat" celý hrnec omáčky nebo velkou mísu salátu.

K těstovinám a omáčkám

Nejjednodušší způsob je hodit dva až tři filetky na rozehřátou pánev s olivovým olejem a česnekem. Za chvíli se ryba rozpadne a vytvoří aromatický základ pro rajčatovou omáčku. Taková omáčka pak nepotřebuje bujónové kostky ani nadbytek soli a těstoviny získají úplně jinou dimenzi.

Do salátů a pomazánek

Ančovičky se skvěle hodí do salátů inspirovaných středomořskou kuchyní — s rajčaty, olivami, vařenými vejci, bramborami nebo zelenými fazolkami. Stačí několik jemně nakrájených filetků a celý pokrm získá charakter.

Můžete také rozmixovat ančovičky s olivami, trochou česneku a olivového oleje a vytvořit tak domácí pomazánku na pečivo. Taková pasta skvěle nahradí uzeniny na chlebě, zejména pokud přidáte čerstvou zeleninu.

Na topinky a rychlé svačiny

Na večírek nebo večerní večeři stačí opéct plátky chleba, přidat na ně karamelizovanou cibulku a navrch položit jeden filet ančovičky. Vznikne rychlé občerstvení s velmi výraznou chutí, ke kterému opravdu není potřeba máslo ani silné sýry.

Jak často po ančovičkách sahat a pro koho jsou vhodné?

Obecná výživová doporučení hovoří o konzumaci ryb dvakrát týdně, přičemž alespoň jedna porce by měla být tučná ryba. Ančovičky tuto roli mohou klidně zastávat — i tehdy, když je jíme zdánlivě v malých množstvích, protože jsou výjimečně koncentrované co do výživových hodnot.

Jsou dobrou volbou pro lidi:

  • kteří nemají čas na časté nákupy čerstvé ryby,
  • budující pescetariánskou stravu,
  • hledající reálné zdroje omega-3 bez doplňků stravy,
  • potýkající se s únavou spojenou s nedostatkem železa (po konzultaci s lékařem),
  • snažící se omezit červené maso ve svém jídelníčku.

Při vysokém krevním tlaku nebo nízkosodíkové dietě je vhodné množství konzumovaných ančoviček konzultovat s dietologem nebo lékařem a věnovat zvláštní pozornost způsobům, jak omezit příjem soli z této ryby.

Proč dát šanci této přehlížené konzervě

Ančovičky v plechovce spojují několik vlastností, které se zřídkakdy vyskytují pohromadě: jsou levné, dlouho vydrží, mají velmi koncentrovanou chuť a zároveň dodávají soubor živin, kterých má mnoho lidí nedostatek — omega-3, vitamín D a B12 a železo.

Pokud ve skříňce vždy stojí „záchranná" plechovka tuňáka, vyplatí se vedle ní přidat malé balení ančoviček. V krizové situaci s prázdnou lednicí lze z několika filetků, těstovin a plechovky rajčat sestavit jídlo, které nejen zasytí, ale skutečně podpoří srdce, mozek i celý organismus. Tato nenápadná ryba si zaslouží výrazně lepší místo než pouhé doladění pizzy.

Přejít nahoru