Průlomový lék představený na berlínském onkologickém kongresu
Na prestižním onkologickém kongresu v Berlíně zveřejnili vědci z Londýna výsledky výzkumu léku, který by mohl zásadně proměnit léčbu pokročilých nádorů hlavy a krku. Jde o inovativní terapii podávanou formou jednoduchého podkožního vpichu. U pacientů, jimž dosavadní metody přestaly účinkovat, se podařilo zastavit nebo dokonce zvrátit postup nemoci v překvapivě krátkém čase.
Rakovina hlavy a krku – narůstající problém s měnícím se profilem nemocných
Nádory hlavy a krku zahrnují dutinu ústní, hltan, hrtan, dutiny nosní i vedlejší nosní dutiny. Naprostá většina z nich patří mezi dlaždicobuněčné karcinomy, které vznikají z buněk vystýlajících sliznice horních cest dýchacích a trávicích. Celosvětově jde o jeden z nejčastějších typů rakoviny a počet nově diagnostikovaných případů nadále stoupá.
Po desetiletí stály za těmito nádory především cigarety a nadměrné pití alkoholu. V poslední dekádě se však obraz onemocnění výrazně proměnil. Stále větší roli hraje infekce virem lidského papilomaviru (HPV), zejména u nádorů hltanu a dutiny ústní. Postihuje přitom nezřídka muže mladší šedesáti let, kteří nikdy nekouřili.
Tato proměna profilu pacientů komplikuje předvídání průběhu choroby i volbu vhodné léčby. Jakmile navíc nádor po terapii recidivuje nebo zakládá vzdálené metastázy, možnosti lékařů se velmi rychle vyčerpávají.
Proč se dosavadní léčba tak rychle „vyčerpá"
Standardní postup zahrnuje kombinaci operace, radioterapie a chemoterapie na bázi platiny. Tento přístup nabízí šanci na vyléčení nebo alespoň dlouhodobou kontrolu nemoci, avšak hlavně u časnějších stadií. Jakmile nádor po ukončené léčbě znovu propukne nebo je od počátku rozšířený, situace se stává dramaticky složitou.
V posledních letech přibyla do léčebného arsenálu imunoterapie – léky odblokující imunitní systém, jako jsou inhibitory kontrolních bodů. U části nemocných dokážou chorobu na delší dobu zastavit, avšak nezanedbatelná skupina pacientů vůbec nereaguje nebo přestane reagovat záhy. Existoval přitom pouze jediný schválený cílený lék – cetuximab – jehož přínos byl spíše skromný a pomáhal jen vybraným jedincům.
Právě pro nemocné, u nichž chemoterapie i imunoterapie selhaly, vzniklo klinické schéma Orig-AMI 4 zaměřené na nový přípravek zvaný amivantamab.
Amivantamab – protilátka útočící na nádor ze tří stran
Zkoumaný přípravek patří do nové generace takzvaných bispecifických monoklonálních protilátek. To znamená, že dokáže současně rozpoznávat dva odlišné cíle na povrchu nádorových buněk a blokovat dvě klíčové dráhy pohánějící chorobu.
Blokáda receptorů stimulujících růst nádoru
Za prvé, amivantamab se váže na receptor EGFR. Tento bílkovinný „spouštěč" bývá v rakovinných buňkách dramaticky přeaktivován, což vede k nekontrolovanému dělení buněk. Zablokování EGFR tak nádoru odřízne jeden z hlavních růstových signálů.
Druhým cílem je protein MET. Tato molekulární dráha funguje jako jakýsi „záložní plán", díky němuž mohou nádorové buňky unikat před léčbou cílenou na EGFR. Pokud MET pracuje nerušeně, nádor se snáze vrací a opět zrychluje svůj růst.
Aktivace imunitního systému pacienta
Třetí mechanismus účinku lék odlišuje od mnoha jiných cílených terapií. Amivantamab dokáže přilákat a aktivovat imunitní buňky pacienta – především takzvané NK buňky neboli přirození zabijáci. Imunitní systém nemocného tak dostává jasný signál, které buňky je třeba zničit.
Amivantamab současně blokuje dvě klíčové dráhy růstu nádoru a „nastartuje" imunitní systém, čímž vytváří efekt trojitého útoku na rakovinu.
Právě tato kombinace mechanismů může vysvětlovat rychlost a rozsah odpovědi, kterou vědci pozorovali v klinické studii.
Jedna podkožní injekce místo hodinových kapacích infuzí
Mnohé onkologické terapie vyžadují zdlouhavé nitrožilní infuze podávané na denním stacionáři nebo během hospitalizace. To pro nemocné i jejich rodiny znamená hodiny strávené na sále, nutnost zajistit dopravu a časté pracovní absence.
V rámci studie Orig-AMI 4 byl amivantamab podáván jako běžná podkožní injekce. Takový způsob aplikace otevírá cestu k ambulantní léčbě a v budoucnu možná i k částečnému podávání doma pod dohledem zdravotnického personálu.
- Kratší doba návštěvy onkologického centra
- Menší zátěž pro denní stacionáře
- Snazší logistika pro pacienty z menších měst a venkova
- Větší šance na zachování běžné denní aktivity i pracovního života
Výsledky studie: první efekty již po šesti týdnech
Do studie Orig-AMI 4 bylo zařazeno 86 dospělých pacientů s recidivujícím nebo metastazujícím dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku. Každý z nich měl za sebou neúspěšnou chemoterapii na bázi platiny i imunoterapii – šlo tedy o skupinu, pro niž prakticky neexistovaly žádné další účinné možnosti léčby.
Všichni dostávali amivantamab v monoterapii. Průběžná analýza dat ukázala, že přibližně u 76 procent nemocných se nádor buď zmenšil, nebo alespoň přestal růst podle zavedených kritérií hodnocení léčebné odpovědi.
Průměrně po šesti týdnech od zahájení terapie lékaři pozorovali zřetelnou stabilizaci nebo ústup nádorových změn – což je u tak pokročilých případů jev jen zřídka vídaný.
Doba, po níž nemoc zůstávala pod kontrolou – takzvaná doba přežití bez progrese – činila v průměru 6,8 měsíce. V červenci 2025 v léčbě stále pokračovalo 62 procent účastníků studie, což bylo u této skupiny nemocných hodnoceno jako vysoké číslo.
Bezpečnost terapie a nežádoucí účinky
Na rozdíl od klasické chemoterapie, která se velmi často pojí se závažnými vedlejšími účinky, byl nový lék obecně dobře snášen. Nejčastěji hlášené obtíže měly kožní charakter – vyrážky, podráždění a suchá kůže – a zpravidla dosahovaly jen mírné nebo střední intenzity.
Ve srovnání se zvracením, těžkou neutropenií, vypadáváním vlasů či poškozením orgánů, jichž se pacienti při klasické chemoterapii obávají, lze tento bezpečnostní profil považovat za významné zlepšení kvality života. Lék přirozeně nadále vyžaduje pečlivý lékařský dohled a pravidelné sledování zdravotních parametrů.
Příběhy pacientů: co se mění v každodenním životě
Velká čísla a procenta jsou působivá, ale podstatu věci nejlépe ilustrují konkrétní osudy. Jedním z účastníků studie byl 59letý muž s nádorem jazyka, diagnostikovaným v roce 2024. Absolvoval standardní léčbu, avšak nádor se vrátil a další linie terapie nepřinesly očekávaný výsledek.
Po zahájení léčby amivantamabem – po několika cyklech – začal pacient pociťovat zřetelné zlepšení. Ustoupily obtíže s mluvením a jídlem a obnovila se schopnost normálně přijímat potravu. Sám zdůrazňoval, že kromě kožních změn nepociťuje žádné výrazné vedlejší účinky a v každodenním životě o nemoci nepřemýšlí soustavně tak jako dříve.
Nová léčba nejen prodlužuje dobu bez progrese nádoru, ale části pacientů vrací možnost normálně mluvit, jíst a plnohodnotně se zapojit do rodinného života.
Co bude s amivantamabem dál v onkologii hlavy a krku
Studie Orig-AMI 4 má charakter úvodní fáze, avšak její výsledky stačily k tomu, aby onkologická komunita začala uvažovat o možné změně přístupu k léčbě těchto nádorů. Vědci nyní plánují přechod do rozsáhlé třetí fáze klinického hodnocení se širší skupinou nemocných. Lék bude porovnáván se stávajícím standardem léčby nebo přidáván k dosavadním schématům.
Pokud se výsledky potvrdí, dalším krokem budou úhradové procedury v rámci veřejných systémů zdravotního pojištění. Cílem je posunout tento přípravek z pozice terapie „poslední šance" do dřívějších stadií léčby a zpřístupnit jej většímu počtu pacientů.
Možné využití i u jiných typů nádorů
Mechanismus účinku amivantamabu – současné tlumení EGFR a MET spolu s aktivací imunitního systému – přitáhl pozornost specialistů z dalších onkologických oborů. Výzkum již probíhá u rakoviny plic a objevují se také projekty zaměřené na karcinom tlustého střeva a jícnu, kde stejné molekulární dráhy hrají podstatnou roli.
| Typ nádoru | Role EGFR/MET | Stav výzkumu amivantamabu |
|---|---|---|
| Rakovina hlavy a krku | Častá nadaktivita EGFR, únikové mechanismy přes MET | Dokončena časná fáze studie, plánována další fáze |
| Rakovina plic | Mutace a amplifikace EGFR, aktivace MET | Lék již schválen u vybraných podtypů |
| Rakovina tlustého střeva | U části pacientů nadměrná exprese EGFR a aktivace MET | Časná stadia klinického hodnocení |
Co to znamená pro pacienty a lékaře
Vznik takové terapie otevírá několik důležitých směrů přemýšlení o léčbě rakoviny hlavy a krku. V centru pozornosti stojí nejen účinnost měřená v měsících přežití, ale také kvalita každodenního fungování. Možnost aplikace ve formě injekce, nižší toxicita a šance na zachování základních životních aktivit jsou argumenty, které mají pro nemocné a jejich blízké zásadní váhu.
Zároveň je stále zřejmější, že u nádorů spojených s HPV a dráhami EGFR/MET jsou zapotřebí terapie „šité na míru" biologii konkrétní choroby. Amivantamab představuje příklad léku navrženého na základě přesně definovaných molekulárních cílů, nikoli plošných chemoterapeutických schémat. V praxi to může znamenat nutnost častějšího genetického profilování nádorů a důkladnějšího zařazování pacientů již ve fázi prvního záchytu onemocnění.
