Nová naděje pro alergiky: vědci chtějí „přeprogramovat“ plíce mikroorganismy

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Stále více lidí trpí sennou rýmou a záchvaty astmy a vědci přicházejí s překvapivým řešením: využít mikroby k utišení přecitlivělých plic.

Výzkumníci z Pasteurova institutu a Inserm popsali mechanismus, při kterém kontakt plic s neškodnými fragmenty virů a bakterií u laboratorních zvířat výrazně tlumil následné alergické reakce – a to na mnoho týdnů, dokonce měsíců. Tím se otevírá cesta k úplně nové třídě terapií, která víc připomíná trénink imunity než klasické antihistaminické léky.

Proč imunitní systém přehnaně reaguje na pyl

Astma a alergie dýchacích cest jsou v podstatě chybné vyhodnocení situace ze strany imunitního systému. Místo aby organismus klidně přehlédl pyl, prach nebo srst, zachází s nimi jako se skutečnou hrozbou. Výsledkem je zánět, otok sliznic, sípání a kašel.

Jak vysvětluje spoluautorka výzkumu, náš organismus se „trochu mýlí", protože reaguje příliš prudce na něco, co samo o sobě není nebezpečné. V Evropě trpí alergickými onemocněními přibližně čtvrtina obyvatelstva a pylová sezóna rok od roku začíná dříve a trvá déle. Proto vědci stále naléhavěji hledají metody, které nezaberou jen symptomaticky, ale změní způsob, jakým plíce na alergeny vůbec reagují.

Mikroby jako ochranný štít pro plíce

Tým z Pasteurova institutu zkoumal, jak se zachová organismus myší, jejichž plíce přijdou do styku s „kaší z mikrobů" – tedy fragmenty virů nebo bakterií, které nemohou vyvolat infekci, ale přesto stimulují imunitu. Nejde o živé zárodky, spíše o jakési „trenažéry" pro imunitní systém.

Vědci pozorovali, že vystavení plic takovým fragmentům mikrobů vyvolává tzv. odpověď typu 1 – stejnou, jakou organismus normálně spouští při boji s virovou nebo bakteriální infekcí. A tato reakce nečekaně chránila zvířata před silnou alergií.

Když myši současně vdechovaly alergeny i „směs mikrobů", klasický obraz alergie se u nich nerozvinul. Jejich plíce zůstaly chráněné po dobu nejméně šesti týdnů. Bez této ochrany první kontakt s alergenem plíce jakoby „naprogramoval" na přecitlivělost a každá další expozice vyvolávala stále prudší reakce.

Ochrana i bez kontaktu s alergenem

Ještě zajímavější výsledky přinesly pokusy, při nichž vědci použili expozici pouze fragmentům mikrobů, zcela bez alergenu. Takový „předsezónní trénink" plic chránil myši po dobu více než tří měsíců před pozdějšími pokusy o vyvolání alergie.

Vědci to přirovnávají ke klidnému nastavení reakcí dýchacího ústrojí: plíce se učí, že podněty z vnějšího prostředí jsou různé, ale ne na každý z nich je třeba reagovat poplašným signálem. Takový přístup připomíná v medicíně dobře známou hygienickou hypotézu – čím chudší kontakt s mikroorganismy v dětství, tím vyšší riziko alergie – ale poprvé ukazuje konkrétní, uchopitelný mechanismus na úrovni tkání.

Fibroblasty – přehlížené buňky v centru dění

Největší překvapení výzkumu se týkalo toho, které buňky jsou za ochranný efekt vůbec zodpovědné. Dosavadní terapie se soustředily na typické součásti imunity, jako jsou lymfocyty nebo žírné buňky. Zde hlavní roli sehrály fibroblasty – buňky tvořící lešení plic, odpovědné za jejich strukturu a hojení.

  • Fibroblasty – vytvářejí podpůrnou tkáň orgánu, podílejí se na jizvení a regulaci zánětu.
  • Imunitní buňky – jsou pohyblivé, v průběhu infekce do plic přicházejí a poté je opouštějí.
  • Plíce jako tkáň – uchovávají dlouhodobou „paměť", protože strukturální buňky zůstávají na místě po celá léta.

Při kontaktu s fragmenty mikroorganismů docházelo ve fibroblastech k zablokování genu zvaného Ccl11. Tento gen řídí produkci molekuly, která do plic přitahuje buňky zesilující alergickou reakci. Jakmile je gen uticen, celá kaskáda vedoucí k alergickému záchvatu se nemůže rozvinout.

Vědci tuto změnu popisují jako epigenetickou modifikaci – neničí samotný gen, ale trvale mění způsob jeho fungování. Takové „přepnutí přepínače" může přetrvávat celé měsíce.

Z vědeckého hlediska jde o velmi silný argument pro to, abychom na alergii nahlíželi nejen jako na chybu cirkulujících imunitních buněk, ale také jako na jev zakódovaný přímo v plicní tkáni.

Mikrobiologická „vakcína" proti alergii?

Popsaný mechanismus – trvalá paměť zabudovaná do struktury plic – zvláště motivuje výzkumníky k přemýšlení o prevenci. Místo hašení již rozjetého alergického záchvatu by bylo možné tkáně předem připravit tak, aby na pyl nebo prach reagovaly přiměřeně.

Lze si představit přípravek připomínající inhalační „vakcínu" složenou z bezpečných fragmentů několika typů mikroorganismů. Takový lék podaný před pylovou sezónou by mohl na dlouhé týdny změnit nastavení plicních reakcí. Vědci přímo hovoří o potenciálu preventivních intervencí – tedy použitelných dříve, než se alergie rozvine nebo než se natrvalo zakóduje do tkáně.

Současná léčba alergií Potenciální přístup s využitím mikrobů
Antihistaminika zmírňující příznaky průběžně Trénink plic snižující sklon k alergické reakci
Inhalační kortikosteroidy při astmě Dlouhodobá „tkáňová paměť" bez každodenního užívání léků
Alergenová imunoterapie vyžadující mnoho návštěv Krátká série inhalací s fragmenty mikrobů s širokým účinkem

K takovým scénářům vede ještě dlouhá cesta, protože dosavadní výsledky pocházejí výhradně z myších modelů. Dalším krokem bude ověření bezpečnosti a účinnosti u lidí. Bude třeba zjistit, jaké složení „mikrobiologického koktejlu" funguje nejlépe, v jaké dávce, jak často expozici opakovat a které skupiny pacientů z ní budou těžit nejvíce.

Co mohou získat lidé s astmatem a sennou rýmou

Pokud se podobný mechanismus podaří potvrdit u lidí, změní se způsob uvažování o respiračních alergiích. Místo pasivního čekání na sezónu a další série záchranných léků bude možné hovořit o aktivní přípravě plic s výrazným předstihem.

Nejvíce by mohly získat tyto skupiny:

  • osoby s těžkou, opakující se astmatem, u nichž standardní léčba přináší jen částečnou úlevu,
  • děti z rodin zatížených alergiemi – zde se stává klíčovou možnost včasné prevence, dříve než se plný obraz nemoci rozvine,
  • pacienti profesionálně vystavení prachu a dalším dráždivým látkám ve vzduchu,
  • obyvatelé velkých měst s vysokou mírou znečištění, které alergické příznaky často zesiluje.

V praxi by nová strategie mohla snížit i společenské náklady na alergie: méně exacerbací astmy, méně hospitalizací, méně zameškaných dní v práci nebo ve škole. To je zvláště důležité v zemích, kde podíl alergiků nadále roste a zatěžuje systém zdravotní péče.

Jak tato zjištění souvisejí s každodenními návyky

Výzkum z Pasteurova institutu neznamená, že bychom měli za každou cenu vyhledávat infekce nebo bagatelizovat hygienu. Spíše upozorňuje, že ani zcela „sterilní" životní podmínky imunitě neprospívají – zvláště v raném dětství. Rozumný kontakt s přirozeným prostředím, pestrá strava bohatá na vlákninu a péče o střevní mikrobiotu – to vše ovlivňuje způsob, jakým organismus vyhodnocuje podněty z okolí.

Na druhou stranu, až se začnou objevovat první pokusy o terapie založené na fragmentech mikrobů, bude klíčový přístup opřený o fakta: důkladné klinické zkoušky, transparentní bezpečnostní studie a jasná kritéria pro to, komu a kdy takový přípravek podat. Vyhlídka na „přeprogramování" plic je lákavá, ale jakákoli manipulace s imunitní odpovědí vyžaduje velkou opatrnost.

Pro lidi žijící s alergií je nejcennější informace ta, že věda se pomalu odvrací od pouhého hašení příznaků a hledá způsoby, jak změnit samotný kořen problému. Pokud se tato výzkumná linie dále rozvine, budoucí generace možná zažijí jaro spíše jako čas procházek než jako sezónu kapesníků a inhalátorů.

Přejít nahoru