Spánková apnoe: tichá epidemie, kterou mnozí neléčí
Nová data z evropské klinické studie ukazují, že existující lék proti epilepsii dokáže výrazně snížit počet nočních zástav dechu. Pro mnoho pacientů, kteří nejsou schopni tolerovat masku CPAP, se konečně rýsuje reálná šance na léčbu v podobě obyčejné tablety.
Obstrukční spánková apnoe je onemocnění, při němž během spánku opakovaně dochází k zastavení dechu kvůli kolapsu horních dýchacích cest. Odhaduje se, že tímto problémem trpí až miliarda lidí po celém světě. Přitom o tom mnohdy ani nevědí – budí se nevyspalí, s bolestí hlavy, mají potíže se soustředěním, přibývají na váze a jejich blízcí si stěžují na hlasité chrápání.
Nejlépe prostudovanou a nejúčinnější metodou léčby zůstává přístroj CPAP, který přivádí vzduch pod stálým tlakem přes masku nasazovanou přes noc. Toto řešení dokáže epizody apnoe téměř zcela eliminovat, ale mnoho pacientů ho netoleruje. Vadí jim hluk, pocit dušení, vysušení sliznic nebo tlak masky na obličeji.
V praxi každý druhý pacient vzdá terapii CPAP během prvního roku, přestože přístroj funguje velmi účinně. Problém tkví v komfortu používání.
Právě proto lékaři již léta hledají farmakologické metody, které by umožnily část pacientů léčit tabletami, nikoli pouze přístrojem s maskou.
Sulthiam: známý antiepileptický lék v nové roli
Průlomová data přinesla evropská klinická studie FLOW, v níž byl testován účinek léku sulthiam u pacientů s středně těžkou a těžkou obstrukční spánkovou apnoí. Sulthiam je starý, dobře známý antiepileptický přípravek, který byl dosud používán především v neurologii.
Studie se zúčastnilo 298 dospělých pacientů v pěti evropských zemích. Terapie trvala 15 týdnů a účastníci byli rozděleni do skupin s různými dávkami léku nebo s placebem. Cílem bylo zjistit, zda sulthiam dokáže snížit počet apnoických epizod a zlepšit noční okysličení organismu.
Při nejvyšších dávkách lék snižoval počet nočních zástav dechu průměrně o 47 procent a zároveň zlepšoval hladinu kyslíku v krvi během spánku.
Jde o velmi výrazný efekt, zvláště vezmeme-li v úvahu, že dosud neexistoval žádný perorální přípravek působící přímo na mechanismy apnoe, nikoli pouze na její důsledky.
Jak tento lék na spánkovou apnoi funguje
Sulthiam patří do skupiny inhibitorů karboanhydrázy. V kontextu spánkové apnoe je nejdůležitější to, že stabilizuje řízení dýchání – tedy způsob, jakým mozek a organismus reagují na změny hladin kyslíku a oxidu uhličitého.
U části pacientů se spánkovou apnoí se vyskytuje tzv. vysoký loop gain – situace, kdy regulační systém dýchání reaguje příliš prudce. Vzniká pak vzorec: období velmi rychlého, hlubokého dýchání, po němž následuje úplná zástava dechu. Sulthiam pomáhá tento systém „uklidnit", takže noční dýchání se stává rovnoměrnějším.
V předchozích, menších studiích bylo také popsáno, že lék zlepšuje svalový tonus hrdla. Díky tomu se dýchací cesty méně hroutí, což snižuje riziko uzavření průtoku vzduchu během spánku.
Nežádoucí účinky a bezpečnost
Během studie FLOW se nežádoucí účinky vyskytovaly poměrně často, ale ve většině případů byly mírné a odezněly samovolně. Nejčastěji se objevovala parestézie – pocit znecitlivění, mravenčení nebo „elektrických výbojů" v prstech či kolem úst.
- Převažovaly přechodné a nezávažné příznaky
- Nejčastěji hlášenou obtíží byly parestézie
- Léčba byla sledována z hlediska tolerance při různých dávkách
- Úplné posouzení dlouhodobé bezpečnosti si vyžádá další studie
Je třeba mít na paměti, že se stále jedná o druhou fázi klinického zkoušení. Vědci především prověřují rozsah dávek, mechanismus působení a bezpečnostní profil přípravku. Než lék pronikne do běžných ordinací, bude nezbytná rozsáhlá třetí fáze s větším počtem pacientů a delším sledováním.
Tableta není pro každého: jeden mechanismus ze čtyř
Odborníci zdůrazňují, že sulthiam cílí pouze na jeden z několika klíčových mechanismů odpovědných za obstrukční spánkovou apnoi – konkrétně na nestabilní řízení dýchání. Obstrukční spánková apnoe může pramenit z kombinace čtyř hlavních problémů:
- Nestabilní řízení dýchání – příliš prudké reakce na změny hladin plynů v krvi
- Oslabené svaly hrdla – příliš snadný kolaps horních dýchacích cest během spánku
- Vysoká poddajnost hrdla ke kolapsu – anatomická stavba podporující uzavírání dýchacích cest
- Nedostatečné probouzení – mozek reaguje na hypoxii příliš slabě a spánek nepřeruší
Pokud u konkrétního člověka dominuje právě nestabilní systém řízení dýchání, má sulthiam šanci působit velmi dobře. Pokud je však hlavním problémem anatomie hrdla nebo tělesná hmotnost, může být účinek slabší. V kratších, dřívějších studiích se například neprojevila výraznější změna v intenzitě denní ospalosti ani zlepšení kvality života, přestože počet apnoických epizod poklesl.
Další tablety na cestě: začíná éra „farmakologie spánku"
Sulthiam není jediným kandidátem na farmakologickou léčbu obstrukční spánkové apnoe. Několik farmaceutických společností provádí pokročilý výzkum jiných molekul zaměřených na různé složky tohoto onemocnění.
AD109: zaměření na svaly dýchacích cest
Společnost Apnimed oznámila záměr podat žádost o registraci u amerického úřadu FDA pro přípravek AD109. Jde o kombinaci dvou známých látek – aroxibutyninu a atomoxetinu. Tento duo má zlepšovat nervosvalovou funkci horních dýchacích cest, tedy zvyšovat jejich napětí a odolnost vůči nočnímu kolapsu.
Cílem AD109 je tedy jiný mechanismus než v případě sulthiamu: namísto stabilizace řízení dýchání má posilovat samotné struktury, jimiž prochází vzduch.
IHL-42X a léky proti obezitě
Dalším projektem je IHL-42X vyvíjený společností Incannex Healthcare. I zde jde o kombinovanou terapii založenou na dvou dobře známých látkách, které mají dohromady zmírňovat epizody apnoe. Přípravek již postoupil do druhé fáze studií.
Důležité zprávy přišly také z jiného směru. Od konce roku 2024 se tirzepatid pod názvem Zepbound stal prvním lékem oficiálně schváleným k léčbě obstrukční spánkové apnoe u osob s obezitou. Působí nepřímo – prostřednictvím snížení tělesné hmotnosti, což zmírňuje tlak tkání na dýchací cesty.
Namísto jediného schématu „přístroj s maskou pro všechny" se začíná prosazovat přesný přístup, při němž se léčba volí podle konkrétního mechanismu onemocnění u daného pacienta.
Co to může znamenat pro pacienty v nadcházejících letech
Pro lidi, kteří si každý večer nasazují masku CPAP a odpočítávají hodiny do rána, zní vidina perorální léčby velmi lákavě. Je však třeba zachovat střízlivost. Ani sulthiam, ani jiné zmiňované přípravky nenahradí přes noc přístroje CPAP.
Realističtější scénář předpokládá, že za několik let bude mít lékař k dispozici celou škálu metod: od klasické masky přes intraorální pomůcky a redukci hmotnosti až po různé kombinace léků. U části pacientů se možná podaří masku zcela opustit, u jiných snížit její tlak nebo dobu používání, což se promítne do většího pohodlí.
Stále častěji se hovoří také o „medicíně spánku šité na míru". To znamená, že než pacient dostane konkrétní lék, podstoupí podrobnější diagnostiku: analýzu vzorce apnoí, posouzení anatomie hrdla, tělesné hmotnosti a reakce dechového centra. Na tomto základě specialista zvolí terapii nebo jejich kombinaci.
Na co by si měli dát pozor lidé podezřívající se ze spánkové apnoe
Farmakologie otevírá nové možnosti, ale základem zůstává správné rozpoznání nemoci. Mnoho lidí stále bagatelizuje charakteristické příznaky. Mezi nejčastější patří:
- Hlasité, nepravidelné chrápání s pauzami v dýchání
- Pocit dušení nebo nedostatku vzduchu v noci
- Ranní bolesti hlavy a sucho v ústech
- Denní ospalost, usínání při rozhovoru nebo před televizí
- Potíže se soustředěním, podrážděnost a zhoršená nálada
Tyto příznaky stojí za to zmínit praktickému lékaři nebo přímo specialistovi na medicínu spánku či otorinolaryngologovi. Standardem pro stanovení diagnózy zůstává polysomnografické vyšetření nebo zjednodušené domácí testy. Bez spolehlivé diagnostiky bude v budoucnu obtížné přizpůsobit farmakologickou terapii konkrétnímu typu poruchy.
V diskusi o nových lécích nelze opomíjet ani životní styl. Ani ta nejlepší tableta nezmírní důsledky výrazné obezity, nadměrného požívání alkoholu před spaním nebo kouření. Zdravé návyky – udržování přiměřené tělesné hmotnosti, omezení návykových látek a pravidelný spánkový režim – zvyšují šanci, že jak léky, tak případný přístroj CPAP budou fungovat účinněji.
Pro lékaře budou nadcházející roky dobou rychlého nárůstu poznatků a nutnosti aktualizovat přístupy k léčbě apnoe. Pro pacienty je to dobrý okamžik, aby diagnostiku neodkládali – čím dříve se stanoví diagnóza, tím větší šance, že až perorální farmakologické terapie vstoupí do každodenní praxe, bude možné z nich skutečně těžit.
