Osobnost rozhoduje víc, než si myslíme
Stále přibývá výzkumů z oblasti pracovní psychologie, které nám připomínají něco, na co při náboru zaměstnanců často zapomínáme: naše osobnostní nastavení může být důležitější než hromada certifikátů v životopise. Zaměstnavatelé dnes hledají lidi, kteří nejenže zvládají svou práci, ale přinášejí do týmu způsob uvažování, díky němuž se rychleji učí, efektivněji řeší problémy a lépe vycházejí s ostatními.
Ne perfekcionismus, ne multitasking. Co šéfové opravdu hledají
Na pracovních pohovorech se rádi chlubíme svědomitostí, pracovitostí nebo pečlivostí. Spousta uchazečů také opakuje oblíbenou mantru o „perfekcionismu jako výhodě i nevýhodě zároveň". Personalisté to ale slyší tak často, že tímto přístupem jen těžko zaujmete.
Šéfové velkých firem, citovaní v zahraničních obchodních médiích, zdůrazňují jinou vlastnost, která se u jejich nejlepších zaměstnanců opakuje překvapivě pravidelně. Nezáleží na tom, jestli jde o spoluzakladatele startupu, zkušeného manažera nebo čerstvého absolventa – lidé, kteří ve firemních strukturách rychle rostou, mají jedno společné: jsou mimořádně zvídaví.
Psychologové říkají jasně: zaměstnanci, jejichž intelektuální zvídavost je neustále žene klást otázky a hledat nová vysvětlení, dosahují profesního úspěchu výrazně častěji.
Zvídavost v tomto smyslu nemá nic společného s vlezlostí nebo nosy. Jde o vnitřní motor, který nás nutí zjišťovat, jak věci fungují, odkud se berou výsledky a co by šlo udělat jinak, aby to fungovalo lépe.
Jak zvídavost pohání kreativitu a lepší rozhodování
Mozek, který se neustále ptá „proč?"
Vědecké studie publikované v psychologických časopisech ukazují, že zvídaví lidé se nejen ochotněji vzdělávají, ale také přicházejí s větším množstvím originálních nápadů. Vědci popisují mechanismus, při němž nás zvídavost nutí překračovat zaběhnuté vzorce myšlení, vyhledávat chybějící informace a propojovat věci, které na první pohled nemají nic společného.
Psychologové hovoří o takzvaném propojování myšlenek. Jedna otázka plodí další, jeden nápad se stává odrazovým můstkem pro následující. Z tohoto řetězce vznikají neobvyklá řešení – přesně to, co firmy při nových projektech, produktech nebo službách nejvíce potřebují.
Zvídavý zaměstnanec se nezastaví u prvního zřejmého nápadu. Hledá druhý, třetí, pátý – a právě tam se skutečná inovace nejčastěji skrývá.
Každý problém se stává příležitostí
Zvídavost zásadně mění to, jak přistupujeme k pracovním obtížím. Pro pasivní lidi je problém nepříjemnou komplikací a hrozbou. Pro zvídavé je to výzva a šance něco vylepšit. Místo bezradného krčení rameny začínají téma prokopávat do hloubky: co přesně nefunguje, kdy se to objevuje, jaká data nám unikají a kdo by mohl nabídnout jiný pohled.
Lidé s takovým přístupem přirozeně:
- kladou více otázek, než se rozhodnou,
- hledají souvislosti tam, kde je ostatní nevidí,
- vnímají neznámé situace jako prostor k růstu, nikoli jako ohrožení,
- jsou otevřenější zpětné vazbě a ochotnější měnit svůj přístup,
- přinášejí do týmu energii a chuť experimentovat.
Právě tato kombinace vlastností dělá ze zvídavosti něco víc než jen sympatický rys osobnosti. Je to jeden z nejsilnějších prediktorů dlouhodobého kariérního úspěchu, na který psychologové i personalisté stále více upozorňují.
