Proč vás v letadle bolí uši při startu a přistání
Pro spoustu cestujících je to naprosto běžný „doprovodný program" každého letu. Pocit ucpání, jako by vám někdo nasadil na uši tlusté sluchátko, a někdy i ostrá, bodavá bolest. Dobrou zprávou je, že medicína nabízí jednoduchý manévr, který v mnoha případech pomůže vyrovnat tlak a vrátit normální sluch.
Co se vlastně v uchu děje
Největší potíže se obvykle objevují při sestupu letadla před přistáním. Tlak v kabině se tehdy mění poměrně rychle a středouší ne vždy stíhá tyto změny sledovat. Cestující pak pociťují rozpínání, tupé hučení, „plnost" v uchu a zvuky najednou znějí tlumeně.
Za vším stojí tenká membrána – ušní bubínek – a malý prostor za ní, tedy středouší. Jakmile se tlak na obou stranách bubínku příliš liší, membrána se napne, což vyvolává pocit tlaku, praskání nebo bolesti.
Lidské tělo má na tuto situaci vlastní záchranný mechanismus. Mezi středoušním prostorem a zadní částí nosohltanu probíhá úzký kanálek – Eustachova trubice. Když se byť na chvíli otevře, může vzduch proudit, vyrovnat tlak na obou stranách bubínku a problém zmizí.
Pocit ucpaného ucha v letadle je v drtivé většině případů reakcí na rychlou změnu tlaku, nikoli příznakem závažného onemocnění.
Kdy si uši s letem poradí hůř
Eustachova trubice by se měla pravidelně otevírat samovolně, ale existují situace, kdy funguje výrazně hůře. Děje se tak zejména tehdy, když je sliznice v oblasti nosu a hrdla oteklá. V praxi to znamená například:
- nachlazení s rýmou nebo ucpaným nosem,
- zánět vedlejších nosních dutin,
- silné vzdušné alergie,
- stav po infekci, kdy nos stále ještě není průchodný.
Za těchto okolností se kanálek spojující nos s uchem zužuje, hustý hlen ho navíc ucpává a běžný mechanismus vyrovnávání tlaku přestává spolehlivě fungovat. Pocit ucpaného ucha přetrvává déle a někteří cestující si stěžují dokonce na bolest vyzařující do čelisti nebo spánků.
Jednoduché triky: zívání, polykání, žvýkání
Než sáhnete po složitějších metodách, většinou stačí reflexy, které tělo dobře zná. Pohyby čelisti a hrdla aktivují svaly otevírající Eustachovu trubici, proto tak často pomáhají:
- zívání – i uměle vyvolané,
- časté polykání slin, popíjení po malých doušcích,
- žvýkání žvýkačky nebo cucání tvrdých bonbonů,
- mluvení, smích, pohybování čelistí do stran.
Letecké společnosti doporučují žvýkačku cestujícím právě z tohoto důvodu. Rytmické pohyby čelisti uvádějí do pohybu svaly patra, které zase lehce „otevírají" Eustachovu trubici a usnadňují proudění vzduchu.
Pokud začnete polkat sliny, žvýkat žvýkačku a vědomě hýbat čelistí už při startu, je velká šance, že při přistání bolest ucha vůbec nepocítíte.
Co je Valsalvův manévr a jak funguje
Když jednoduché metody nestačí, část otorinolaryngologů doporučuje postup známý v medicíně jako Valsalvův manévr. Jde o způsob, jak uměle vyvolat otevření Eustachovy trubice prostřednictvím jemného zvýšení tlaku v nosohltanu.
V praxi to vypadá velmi jednoduše:
- nadechněte se klidně,
- zavřete ústa,
- prsty si stiskněte nosní dírky,
- zkuste jemně „vydechnout" nosem, přestože je zacpaný prsty.
Nejde o silné tlačení jako při nafukování balónu. Spíše o krátký, kontrolovaný tlakový impuls. U mnoha lidí se v tu chvíli v uchu ozve charakteristické „kliknutí" nebo lehké prasknutí – to je znamení, že se Eustachova trubice otevřela a tlak se vyrovnal.
Jak manévr provádět bezpečně
Klíčová věc: manévr je nutné provádět s citem. Příliš silné tlačení může napáchat více škody než užitku. Otorinolaryngologové zdůrazňují několik zásad:
- nadechněte se klidně a středně – bez „nabíjení" plic na maximum,
- vydechujte krátce a jemně,
- při pocitu bolesti okamžitě přestaňte,
- pokud je potřeba, opakujte pokus po několika vteřinách namísto silnějšího tlačení.
Valsalvův manévr by měl připomínat jemné vysmrkání, ne zápolení se zablokovaným ventilem.
Kdy je lepší agresivní vyrovnávání tlaku vynechat
Ne každý let je vhodnou příležitostí k intenzivnímu experimentování s tlakem v uchu. Pokud je infekce čerstvá a nos zcela ucpaný, Eustachova trubice bývá prakticky uzavřena. V takovém případě ani správně provedený manévr nemusí pomoci a silné tlačení bolest jen zhorší.
Zvláštní opatrnost se doporučuje lidem, kteří:
- trpí akutním zánětem středouší nebo jím nedávno prošli,
- mají chronický zánět dutin,
- prodělali operaci středouší,
- mají sklon k epistaxi při námaze.
V takových případech je vhodné poradit se s otorinolaryngologem před plánovaným letem. Lékař někdy doporučí krátkodobé použití přípravku ke zmírnění otoku sliznice nosu před startem a přistáním, případně speciální ušní zátky, které zpomalují změny tlaku.
Co dalšího pomůže ušima přežít let
Kromě manévru se zacpaným nosem existuje několik jednoduchých pravidel, která mohou snížit riziko bolesti uší v letadle:
| Problém | Co lze udělat |
|---|---|
| Ucpaný nos před letem | Zvážit použití nosního spreje ke zmírnění otoku sliznice těsně před startem a přistáním (po konzultaci s lékařem). |
| Dítě, které neumí „foukat nosem" | Podávat nápoj z lahvičky nebo hrnečku, povzbuzovat ke cucání a polykání během změn výšky. |
| Silné obavy z bolesti uší | Pořídit si speciální letecké ušní zátky, které zpomalují změny tlaku. |
| Opakované potíže při každém letu | Poradit se s otorinolaryngologem a nechat vyšetřit Eustachovu trubici a dutiny. |
Kdy by vás nepříjemnosti po letu měly znepokojit
Běžné „ucpání" uší většinou odezní během několika minut po přistání. Někdy pocit plnosti přetrvává hodinu či dvě, zvláště pokud jste letěli s infekcí. Existují však situace, kdy je lepší navštívit lékaře dříve.
Na otorinolaryngologické vyšetření je vhodné se rozhodnout, pokud:
- bolest ucha je velmi silná a neustupuje,
- zvuky po několika hodinách stále znějí výrazně hůře než obvykle,
- objeví se výtok z ucha, závrať nebo silné ušní šelesty,
- problém se týká malého dítěte, které při každém letu pláče.
Při prudkých změnách tlaku může dojít k poranění bubínku, proto by přetrvávající bolest nebo zřetelné zhoršení sluchu po cestě neměly být přehlíženy.
Proč Valsalvův manévr nefunguje pro všechny stejně
Část cestujících tento způsob chválí jako téměř okamžitou úlevu, jiní nepozorují výraznější rozdíl. Záleží na anatomické stavbě Eustachovy trubice, aktuálním stavu sliznice nebo přítomnosti hlenu v nose a dutinách. U dětí je kanálek kratší a probíhá více vodorovně, takže se snadněji blokuje, ale na změny tlaku reaguje také jinak.
Valsalvův manévr má v medicíně i další využití – lékaři ho používají například při hodnocení funkce srdce nebo cév. V letadle jde výhradně o jeho jemnou verzi zaměřenou na krátký tlakový impuls v oblasti nosu a hrdla.
Pro lidi, kteří létají často, může vypracování vlastní „záchranné sady" – zívání, polykání, žvýkačky a jemné pokusy o vyrovnání tlaku – udělat z cesty výrazně příjemnější zážitek. A pokud se problém opakuje při každém letu, vyplatí se ho brát jako signál, že Eustachova trubice nebo dutiny si zaslouží důkladnější vyšetření.
