Nové sloučeniny v kávě mohou účinkovat lépe než diabetické léky

Ranní šálek kávy má větší vliv, než si myslíte

Čínští vědci objevili v pražené kávě skupinu dosud neznámých látek, které v laboratorních testech zablokují klíčový enzym spojený s diabetem typu 2 účinněji než běžně užívaný lék. Výzkumníci však zdůrazňují, že jde teprve o první krok a cesta k praktickému využití je ještě dlouhá.

Proč se badatelé tak intenzivně zabývají kávou?

Diabetes typu 2 patří mezi nejčastější chronické nemoci na světě. Vyznačuje se trvalě zvýšenou hladinou cukru v krvi, což poškozuje cévy, ledviny, oči a srdce. Lékaři často předepisují léčiva, která zpomalují rozpad cukrů v zažívacím traktu, takže glukóza po jídle stoupá pomaleji.

Dlouhodobě je známo, že lidé pravidelně pijící kávu statisticky méně často onemocní diabetem typu 2. Dosud se však podařilo těžko určit konkrétní mechanismus. Mluvilo se pouze obecně o antioxidantech, kofeinu a polyfenolech. Nyní se objevil konkrétní kandidát na přesnější vysvětlení.

Výzkumníci izolovali z pražené arabiky nové molekuly zvané kaffaldehypy, které blokují enzym odbourávající sacharidy silněji než lék používaný v diabetologii.

Nové kaffaldehypy: co přesně se podařilo v zrnech arabiky najít?

Tým z Kunming Institute of Botany použil složitou analytickou strategii: rozdělování extraktů na frakce, analýzu pomocí NMR a propojení dat z LC-MS/MS. V praxi to znamená vícestupňové „prosévání" tisíců sloučenin přítomných v nápoji.

Badatelé takto identifikovali frakce, které nejsilněji inhibovaly enzym α-glukozidázu, klíčový pro trávení škrobu. Následně izolovali tři dosud neznámé dieterpenové estery a pojmenovali je kaffaldehyd A, B a C.

Ačkoli všechny tři molekuly sdílejí stejnou chemickou strukturu, liší se délkou připojené mastné kyseliny. Tyto zdánlivě drobné rozdíly výrazně ovlivňují biologické působení, včetně síly vazby s enzymem v tenkém střevu.

Káva versus diabetický lék: výsledky laboratorního srovnání

Klíčová otázka pro vědce zněla takto: mohou nové sloučeniny z kávy skutečně konkurovat léčivu? Pro porovnání vybrali akarbózu – známý přípravek používaný v terapii diabetu typu 2, který inhibuje α-glukozidázu.

V testech in vitro změřili hodnotu zvanou IC50, tedy koncentrace potřebná k zastavení poloviny aktivity enzymu. Čím nižší hodnota, tím silnější inhibiční účinek.

• Kaffaldehyd A: IC50 = 45,07 μM
• Kaffaldehyd B: IC50 = 24,40 μM
• Kaffaldehyd C: IC50 = 17,50 μM
• Akarbóza: slabší účinek než kaffaldehypy (vyšší IC50)

V laboratorních podmínkách kaffaldehypy inhibovaly enzym silněji než referenční lék, což je staví do role potenciálních kandidátů pro nové potravinářské produkty určené lidem s poruchami metabolismu cukrů.

Je však třeba pamatovat, že jde stále jen o výsledky z probírek. Enzym byl testován v čisté podobě, nikoliv v komplexním prostředí tenkého střeva, kde působí žlučové kyseliny, bakterie a další součásti potravy.

Od laboratoře k hrnku: může normální káva skutečně snižovat glukózu?

Z pohledu člověka s rizikem cukrovky je otázka jednoduchá: stačí pít více kávy, aby se zlepšily výsledky glukózy? Výzkumníci zatím odpovídají: na taková závěry je příliš brzy.

Zůstává nezodpovězeno:

• jaké koncentrace kaffaldehypů se skutečně objevují v nápoji připraveném v domácí kávovaru nebo kavárně,
• zda tyto sloučeniny zvládnou podmínky trávení v žaludku a střevech,
• jak dobře se vstřebávají z trávicího traktu,
• zda je organismus rychle rozloží nebo cirkulují v krvi déle.

Zatím neexistují studie ani na zvířatech, ani na lidech, které by prokázaly skutečný vliv kaffaldehypů na glukózu v krvi po jídle. Proto vědci spíše mluví o směru budoucího výzkumu než o hotovém řešení pro pacienty.

Káva jako funkční potravina, nikoliv „lék v hrnku"

Tým z Kunmingu navrhuje, aby nejslibněji vypadající cesta vedla tvorbou takzvané funkční potravy nebo nutraceutik. Jde o standardizované extrakty z kávy, u nichž lze přesně kontrolovat množství aktivních sloučenin a následně ověřit jejich účinky v klinických pokusech.

V budoucnu by mohly vzniknout například:

• speciální nápoje s přídavkem standardizovaného extraktu arabiky bohatého na kaffaldehypy,
• kapsle s kávovým extraktem s přesně definovaným obsahem těchto látek,
• snídaňové produkty (například cereálie, tyčinky) obohacené o kávové frakce testované na účinek na glukózu.

Takové řešení by usnadnilo porovnávání výsledků a kontrolu bezpečnosti, což není možné, pokud se spoléháme pouze na běžnou kávu z domácího přístroje. Rozdíly v míře pražení, odrůdě zrn, způsobu přípravy nebo velikosti porce jsou příliš velké na to, aby se s ní zacházelo jako s lékem.

Co se změní pro osoby s diabetem typu 2?

Výzkum se řadí do dlouhé řady analýz spojujících pravidelné pití kávy s nižším rizikem vzniku diabetu typu 2. Dosud se vycházelo hlavně ze statistiky: sledování stovek tisíc osob a porovnávání jejich stravovacích návyků s pozdějším rizikem onemocnění.

Nová zjištění nakonec odhalují alespoň náznaky biologického mechanismu. Ukazují, že v kávě se skutečně skrývají molekuly reagující s konkrétní molekulou ve střevě – tedy s α-glukozidázou. Jde o důležitý argument pro další projekty, například pro firmy vyvíjející doplňky stravy zaměřené na osoby s inzulinovou rezistencí.

Osoba s diabetem by neměla na vlastní pěst nahrazovat léky dalšími espressy. Káva může být doplněním zdravého životního stylu, ale nenahradí doporučenou terapii.

Stojí za zmínku, že někteří pacienti špatně snášejí větší množství kofeinu – vzniká palpitace srdce, vysoký tlak, poruchy spánku nebo reflux. U takových osob by pokusy o „léčbu kávou" mohly způsobit více škody než prospěchu.

Metoda výzkumu jdoucí dále než jen káva

Jedním z nejzajímavějších aspektů této práce je samotný přístup k hledání aktivních látek. Vědci nezačínali se seznamem známých látek, ale s extraktem z kávy zacházeli jako s „černou skříňkou". Nejprve ověřili, které frakce skutečně působí na enzym, a teprve později určili jejich chemické složení.

Takové „biaktivní prosévání" lze aplikovat na mnoho dalších produktů – například čaje, koření, kakao, fermentované potraviny nebo rostliny používané v tradiční medicíně. Jde o příležitost rychle identifikovat molekuly, které stojí za hlubším studiem jejich účinků na srdeční zdraví, trávení, mozek nebo imunitu.

Co z toho plyne pro milovníka kávy?

Pro průměrného любителя kávy je hlavní zpráva poměrně příznivá: pokud nejsou zdravotní kontraindikace, pití 1 až 3 šálků denně pravděpodobně neuškodí a možná mírně podpoří metabolismus cukru. Stačí hlídat doplňky – velké množství cukru, sladkých sirupů nebo šlehačky rychle změní jakýkoli potenciální přínos.

V praxi je lepší pít černou kávu nebo verzi s malým množstvím mléka než sladký nápoj z automatu. Pokud vám velmi záleží na kontrole glukózy, můžete také věnovat pozornost:

• pravidelnému monitorování hladiny glukózy a HbA1c,
• fyzické aktivitě – třeba rychlé chůzi po jídle,
• množství jednoduchých cukrů v jídelníčku,
• hmotnosti a obvodu pasu.

Káva, cukr a zdravé rozhodnutí

Příběh kaffaldehypů dobře ukazuje, že běžné produkty mohou skrývat velmi složité působení. Zároveň učí opatrnosti: silný efekt v laboratoři ještě neznamená účinnost u lidí. Na výsledky klinických studií si bude třeba počkat, a do té doby má smysl chápat kávu spíše jako příjemnou součást dne než jako terapeutický prostředek.

Pro lékaře a nutriční terapeisty je to naopak zajímavý impuls, aby ještě bedlivěji dotazovali pacienty na jejich stravovací návyky. Zahrnutí mírného množství kávy do vyváženého jídelníčku při zároveňovém snížení cukru a vysoce zpracovaných svačin může být jedním z mnoha drobných kroků pomáhajících udržet glukózu v normálu. Věda pak bude pokračovat v prozkoumávání, co se skrývá v každém doušku.