Tento olej ze supermarketu dosáhl nejlepších výsledků. Skvělý je, leč skrývá záhadu

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Jak probíhalo testování olejů z běžných prodájen

Francouzský spotřebitelský magazín podrobil analýze dvacet dva různých olejů z oliv s označením „extra virgin", které lze koupit v řetězcích velkých supermarketů. V přehledu se objevily jak privátní značky obchodních sítí, tak produkty s pověstí luxusnějšího sortimentu.

Všechny testované oleje splňovaly standardy Evropské unie pro kategorii extra virgin. To znamená, že vznikly výhradně prvním lisováním za studena, bez chemické rafinace, s nízkou kyselostí a přesně stanoveným složením mastných kyselin.

Posouzení zahrnulo okamžitě chutě, profil tuku i přítomnost nežádoucích látek, včetně látek migrujících z obalů.

Odborníci se zaměřili na několik rozhodujících prvků:

  • profil mastných kyselin – poměr polynenasycených tuků vůči nasycenému tuku
  • přítomnost znečisťujících prvků – včetně zbytků plastifikátorů
  • senzorické hodnocení – vůně, hořkost, pálivost, harmonie chuti
  • cena – zda kvalita odpovídá výdajům na nákup

Na základě těchto faktorů vzniklo pořadí, kde několik značek dosáhlo překvapivě dobrých výsledků, nicméně pouze jeden olej jednoznačně vedl žebříček.

Kdo se umístil na stupních vítězů a proč to má smysl

V srovnání se vyjímavě projevily dva oleje, které získaly vysoké skóre, jenomže…mezitím zmizely z polic prodájen. Jde o ekologickou verzi Costa d'Oro La Riserva biologica (14 bodů ze 20) a extra virgin olej France značky Puget (14,6 bodu ze 20). Oba se prodávaly zhruba za 15 eur za půl litru.

Pro zákazníka to posílá důležitý signál: dostupnost kvalitních produktů v supermarketech se mění, a výborné série se dokážou vytratit stejně rychle, jako se objevily. Jinými slovy – není dost jednou najít „ten správný" obal a zapamatovat si značku – měl bys čas od času zkontrolovat, co máš k dispozici.

Absolutní vítěz testu: H de Leos fruité vert

Nejsilnějším účastníkem srovnání se stal olej z oliv H de Leos fruité vert, vyráběný v Provensálsku v areálu Domaine de Leos, který vlastní známý francouzský umělec Patrick Bruel. V testech dosáhl 15,4 bodu ze 20 – nejvyšší skóre mezi všemi posuzovanými produkty.

Vítězný olej byl popsán jako výjimečný produkt s velmi vyváženou chutí, s ideální rovnováhou hořkosti a pálivosti.

Olej jako jediný získal vysoké skóre za senzorické vlastnosti. Porota oceňovala:

  • intenzivní, čerstvou vůni zelených plodů
  • vyváženou hořkost, která nepřevažuje v pokrmu
  • příjemné, lehce pálivé zakončení, typické pro olej s vysokým obsahem polyfenolů
  • uspokojivý profil tuků, odpovídající tomu, co se očekává od kvalitního extra virgin

Dle názoru magazínu se produkt hodí zejména k syrám pokrmům, kde má vůně prostor plně se projevit.

Cena z luxusního regálu

Existuje tu ale jedno podstatné „ale". Lahev půl litru H de Leos fruité vert stojí kolem 29,60 eur. Přepočítáno vychází na přibližně 60 eur za litr – více než víno z vyšší cenové kategorie v řadě obchodů.

Produkt Bodové hodnocení Přibližná cena za 0,5 l Dostupnost
H de Leos fruité vert 15,4 / 20 29,60 € dostupný
Costa d'Oro La Riserva biologica 14 / 20 kolem 15 € vyprodán
Extra virgin olej France Puget 14,6 / 20 kolem 15 € vyprodán

S takovými částkami prestanul být ten olej běžným „kuchyňským dělníkem" a začal se podobat spíše sběratelskému artiklu. Magazín tedy naznačuje, aby ses s ním choval šetrně a považoval ho za prémiovou přísadu – určenou na saláty, zeleninové carpaccio, poslední pokropení rybí slavnosti či k dobrému chlebu.

Plastifikátory v oleji – odkud tento zádrhel

Největší překvapení v testu se netýkalo chuti ani ceny, nýbrž chemických prvků identifikovaných ve vítězné lahvi. Experti zjistili v ní stopové množství plastifikátorů, tedy látek přidávaných do plastů pro zvýšení jejich pružnosti.

Ani špičkový olej s vysokým oceněním za chuť není zcela bez stop prvků, které se mohou z obalů dostat do potravin.

Příčinou těchto složek může být např.:

  • uzavření lahve nebo součásti těsnění
  • prvky výrobní linky, kterými procházejí tuky
  • skladování v přímém styku s prvky z plastických materiálů

V reportu bylo zdůrazněno, že zjištěná množství spadají do povolených limitů. Pro řadu spotřebitelů však sama přítomnost takových látek v drahém, kvalitně zpracovaném produktu zní poněkud nepříjemně. Ukazuje to širší problém oboru – téměř nemožné je úplně předejít migraci prvků z technických materiálů do rostlinných tuků.

Co si vzít z tohoto testování pro běžného nakupujícího

Příběh francouzského hodnocení olejů dobře ilustruje napětí mezi kvalitou a každodenním rozpočtem. Na jedné straně máme výrobek, který chutná skvěle a sbírá výborné bodové odhady. Na druhé straně – jeho cena znamená, že jej málokdo bere s úmyslem koupit ho na smažení vajec.

Pro typického kupujícího může být podstatnější to, jak si zvyknout číst štítky a vybírat olej rozumně, nežli samotné jméno testovacího prvního místa. Stojí za pozornost:

  • označení „extra virgin" a původu – čím přesnější, tím lépe
  • datum sklizně anebo lisování, ne jenom doba spotřeby
  • obal – lahev z tmavého skla lépe chrání před světlem než plasty
  • skutečná cena – výrazně levný olej by měl vybudit podezření na kvalitu

Rozumnou strategií může být mít doma dva druhy oleje: solidní, avšak levnější na smažení a vaření spolu s lepším, aromatičtějším na pokrmy podávané bez tepla. Toto rozdělení se ukazuje také v českých kuchyních, kde roste zájem o prémiové položky, ale účet v obchodě stále značně omezuje možnosti volby.

Proč si extra virgin olej stále zaslouží pozornost

Bez ohledu na rozdíly mezi jednotlivými značkami lékaři a výživoví odborníci dlouhodobě zdůrazňují prospěchy zavedení kvalitního extra virgin oleje do běžného jídelníčku. Obsahuje přednostně kyselinu olejovou, tedy jednonasycený tuk, a také polyfenoly se silou proti volným radikálům.

Vědecké studie ukazují, že běžné užívání olivového oleje v kuchyni se váže k nižšímu riziku chorob srdce a cév. Tajemství spočívá v nahrazování jím horších tuků, ne prostě v „přidávání něčeho zdravého" k jinak špatně vyváženému jídelníčku.

Praktická ilustrace: pokud v salátu vyměníš průmyslový majonézový dresink za směs extra virgin oleje, citronové šťávy a bylinek, zároveň snížíš příjem nasycených tuků a obohatíš jídlo o prvky příznivé pro srdce.

Užitečné je si pamatovat, že ani ten nejlepší olej neopraví škody spojené s konzumací ultra-zpracovaných potravin plných cukru a trans-tuků. Může se ale stát důležitou částí rozumnějšího přístupu k jídlu – zvlášť když jej používáš vědomě, jako náhradu méně vhodných možností.

Přejít nahoru