Hrstka velmi starých lidí si uchovává paměť tak výkonnou, jako mají osoby o celé dekády mladší. Jejich mozky prostě fungují jinak a neustále v nich vznikají nové nervové buňky.
Nové výzkumy ukazují, že v mozcích těchto výjimečných seniorů se stále rodí mimořádně velké množství nových nervových buněk. To může vysvětlovat, proč jejich paměť odolává plynutí času i neurodegenerativním onemocněním.
Vědci už více než dvě dekády sledují tyto jedinečné lidi. Jde o osoby po osmdesátce, které v testech paměti dosahují výsledků srovnatelných s padesátníky nebo dokonce čtyřicátníky. Tým z Northwestern University v USA dlouhodobě zkoumá jejich životní styl, každodenní fungování a především strukturu mozku.
Stárnutí mozku a demence představují rostoucí zdravotní a společenský problém. Odhaduje se, že s různými formami demence žije už kolem 55 milionů lidí a do poloviny století by se toto číslo mohlo ztrojnásobit. Proto je pochopení mechanismů, které některým lidem umožňují si udržet výjimečnou paměť i ve vysokém věku, klíčové pro budoucí terapie.
Kdo jsou ti „super-stárnoucí“ s pamětí mladých lidí
Vědci je označují jako „super-stárnoucí“ – jedná se o osoby po osmdesátce, které v testech paměti dosahují výsledků jako padesátníci nebo dokonce čtyřicátníci. Výzkumníci z Northwestern University sledují jejich fungování už více než dvacet let.
V nejnovějším projektu tým z univerzity v Chicagu analyzoval vzorky mozkových tkání odebraných po smrti dobrovolníků z pěti skupin. Srovnávali mladé zdravé dospělé, starší osoby bez kognitivních poruch, seniory s lehkou demencí, pacienty s Alzheimerovou chorobou a právě ty „super-stárnoucí“ po osmdesátce.
Pod drobnohled se dostal hipokampus – část mozku odpovědná za ukládání nových vzpomínek a prostorovou orientaci. Právě zde nejdříve začíná proces související s demencí a Alzheimerovou chorobou. Výsledky ukázaly zásadní rozdíly v tom, jak fungují mozky těchto výjimečných seniorů.
Jak vědci zkoumali tak drobné rozdíly v mozku
Výzkumníci analyzovali přibližně 356 tisíc buněčných jader z hipokampu pomocí jednobuněčného sekvenování. Tato pokročilá technika umožňuje nahlédnout do aktivity genů v jednotlivých buňkách, jako byste četli jejich „návod k použití“ řádek po řádku.
Výsledek byl překvapivý. Mozky výjimečně výkonných seniorů vytvářely minimálně dvakrát více nových neuronů než mozky typických starších osob ve stejném věku. Rozdíl byl ještě výraznější ve srovnání s pacienty s Alzheimerovou chorobou, kde tempo tvorby nových neuronů bylo dokonce 2,5krát nižší.
Produkce nových nervových buněk u dospělých lidí dlouho vyvolávala spory mezi odborníky. Část neurologů byla přesvědčena, že po období dospívání mozek pracuje jen s tím, co už má. Nejnovější výsledky však nenechávají mnoho prostoru pro pochybnosti – tento proces pokračuje u lidí do velmi vysokého věku.
Proč právě jejich mozek funguje tak dobře
Klíč leží ve dvou typech buněk, které zřídka získávají pozornost médií, přestože vykonávají obrovské množství práce. Jde o astrocyty a neurony v oblasti CA1 hipokampu, které mají u super-stárnoucích jedinců zcela specifické vlastnosti.
Astrocyty jsou podpůrné buňky neuronů. Dodávají jim živiny, odstraňují odpadní látky a regulují hladinu chemických látek v okolí neuronů. U velmi výkonných seniorů tyto buňky fungují na úplně jiném „genetickém programu“ než u průměrných vrstevníků. Fungují jako vysoce specializovaný servis – rychleji reagují, lépe chrání a účinněji opravují.
Díky tomu mají nově vzniklé neurony větší šanci přežít, vyzrát a stát se plnohodnotnými prvky sítí odpovědných za epizodickou paměť. Ta nám umožňuje vybavit si konkrétní události z našeho života, jako třeba včerejší návštěvu kavárny nebo minulou dovolenou u moře.
Druhou důležitou skupinou jsou neurony v oblasti hipokampu označované jako CA1. Ty odpovídají mimo jiné za přesné vybavování vzpomínek a za propojování nových informací s tím, co jsme si už dříve zapamatovali. U super-stárnoucích si neurony CA1 zachovávají výrazně lepší synaptickou integritu. Jejich propojení jsou hustší, stabilnější a lépe vedou signály.
Co to může znamenat pro budoucí pacienty
Ačkoli výzkum se primárně týkal výjimečně výkonných jedinců, důsledky jsou mnohem širší. Pokud se podaří spustit podobné mechanismy neurogeneze u typických seniorů, lze počítat se zpomalením úbytku paměti, možná dokonce s oddálením rozvoje Alzheimerovy choroby.
Tým z Chicaga plánuje další etapy prací. Vědci chtějí vypracovat terapie, které budou cílit na astrocyty a neurony CA1 a pokusí se zkopírovat „imunitní podpis“ pozorovaný u výjimečně výkonných osob po osmdesátce. Žádná terapie se ale neobjeví ze dne na den.
Výzkumníci přiznávají, že nevědí, zda zvýšená neurogeneze je příčinou vynikající paměti, nebo jen jedním z prvků většího puzzle. Možné, že za to odpovídá kombinace několika faktorů:
- příznivé geny zděděné v rodině
- životní styl příznivý pro mozek
- dobrá kondice kardiovaskulárního systému
- pestré protizánětlivé stravy bohaté na omega-3 mastné kyseliny
- pravidelné konzumace zeleniny jako brokolice a špenátu
- sociální a intelektuální aktivity včetně křížovek a jazykového učení
- fyzické cvičení zahrnující chůzi nebo plavání
- kvalitní spánek a zvládání chronického stresu
Pochopení toho, které geny a které chemické dráhy odpovídají za tak intenzivní tvorbu neuronů, ještě potrvá roky. Pro geriatrickou medicínu je to ale signál, že stárnutí mozku není proces jednotný a předem určený.
Můžeme sami podpořit neurogenezi v každodenním životě
Ačkoli popisované studie se zabývají především biologií, stále více dat ukazuje, že životní styl výrazně ovlivňuje tempo vzniku nových neuronů v hipokampu. Nejde jen o spektakulární experimenty v laboratoři, ale o běžná každodenní rozhodnutí, která můžeš ovlivnit.
Vysoká duševní aktivita ve středním věku, péče o srdce a cévy, vyhýbání se chronickému stresu – to vše může spolupracovat s mechanismy popsanými u výjimečně výkonných seniorů. Vytváří se tak kumulativní efekt, který zvyšuje takzvanou kognitivní rezervu.
Tato rezerva znamená větší schopnost mozku kompenzovat poškození a vyrovnat se s každodenními výzvami i tehdy, když věk dělá své. Neznamená to, že se každý změní v super-stárnoucího, ale určitě to pomáhá udržet si lepší paměť a duševní svěžest.
Pro běžného člověka je to povzbuzení myslet na mozek jako na tkáň, kterou lze trénovat a chránit po celý život. Pravidelná konzumace potravin bohatých na antioxidanty, jako jsou borůvky nebo ořechy, může přispět k ochraně neuronů. Stejně tak pravidelná procházka parkem nebo jízda na kole podporuje prokrvení mozku.
Vědci teprve začínají rozumět tomu, co přesně se děje v mozcích lidí s mimořádně dobrou pamětí po osmdesátce. Už teď je ale jasné, že klíčem není zastavení času, ale neustálá obnova a přestavba neuronových sítí. Otevírá se tak úplně nový pohled na stáří – aktivnější, samostatnější a intelektuálně zdatnější, než jsme dosud předpokládali. Možná právě tento objev přispěje k tomu, že budoucí generace seniorů budou žít plnohodnotněji a s lepší kvalitou života?
