Na parkovištích u supermarketů v Baskicku zákazníci ztratili tisíce eur ze svých účtů. Chtěli darovat pár korun lidem s postižením, místo toho ale schválili převod celých měsíčních platů.
Scéna vypadá naprosto běžně. Vracíš se od nákupu, v rukou těžké tašky, v hlavě seznam věcí na odpoledne. U vchodu do Alberta nebo Kauflandu tě zastaví sympatická osoba s identifikátorem a vysvětlí, že sbírá pro handicapované lidi. Chceš pomoct, vytáhneš kartu, na displeji terminalu vidíš pět eur, přiložíš platební kartu. O pár hodin později zjistíš, že z účtu zmizelo dva tisíce eur.
Podvodníci v Baskicku využívali mobilní platební terminály značky SumUp k tomu, aby v poslední sekundě před schválením platby změnili částku z několika eur na částky přesahující tisíc eur. Oběti se domnívaly, že posílají symbolický příspěvek, ve skutečnosti autorizovaly transakce odpovídající několika výplatám. Policie zadržela čtyři členy jedné rodiny, kteří tento podvod prováděli systematicky na parkovištích před supermarkety.
Jak fungovala falešná sbírka před obchody
Scénář byl pokaždé podobný. Zákazníci vycházejí z Lidlu nebo Tesca, nesou tašky s nákupem, myslí už na cestu domů. Osloví je usměvavá osoba s kartičkou nebo složkou, která vysvětluje, že vybírá peníze pro osoby s tělesným či mentálním postižením. Místo – vstup nebo parkoviště u marketu – vytváří dojem, že se jedná o zcela normální situaci.
Podle místních médií se v Baskicku do těchto „charitativních akcí“ zapojilo několik členů jedné rodiny. Působili ve dvojicích nebo trojicích, střídali se v rolích: jeden člověk oslovuje zákazníka, druhý podsouvá platební terminál, třetí sleduje okolí. Všechno proto, aby vytvořili dojem legální akce a co nejrychleji provedli transakci.
Falešná sbírka byla naplánovaná tak, aby klient neměl čas se zamyslet ani pořádně zkontrolovat částku na displeji terminalu. Oběti obvykle chtěly darovat malý obnos – pět, deset eur. Částka viditelná zpočátku na malém displeji potvrzovala tento záměr, což navíc utlumilo ostražitost. Vše vypadalo přesně podle očekávání.
Podvodníci navíc využívali typické situace. Lidé po nakupování v Bille nebo Penny Marketu mají plné ruce, děti jsou netrpělivé, chce se jim domů. Rychlý příspěvek několika eur se zdá jako jednoduchý způsob, jak „udělat něco dobrého“ a situaci ukončit.
Změna částky v poslední vteřině
Nejperfidnější část celého podvodu spočívala ve zneužití legálního nástroje – mobilního platebního terminalu připojeného k aplikaci typu SumUp. Toto řešení, které používají tisíce poctivých drobných podnikatelů v kavárně U Slávie nebo na farmářských trzích, se v rukou podvodníků stalo velmi účinnou zbraní.
Mechanismus fungoval následovně:
- na začátku se na displeji objevila drobná částka nevzbuzující podezření, například pět eur
- zákazník souhlasil, vytáhl platební kartu Visa nebo Mastercard a přiložil ji ke čtečce
- v kritickém okamžiku – doslova během několika vteřin – podvodník změnil částku na terminalu
- po změně systém zatížil účet už ne o pár eur, ale o více než tisíc eur
- celý proces trval jen několik sekund, v rušném prostředí s dalšími lidmi kolem
- oběti se soustředily na zadání PIN kódu a držení nákupních tašek z Albertu
Z šetření orgánů činných v trestním řízání vyplynulo, že jednotlivé transakce dosahovaly od tisíce do dokonce dvou tisíc eur. Oběti se často soustředily na zadání PIN kódu a držení nákupních tašek, takže se už nedívaly na obrazovku. Celý proces trval přibližně deset až patnáct sekund, v rušném prostředí s ostatními lidmi kolem, což navíc rozptylovalo pozornost.
Obětem se zdálo, že autorizují symbolický dar. Ve skutečnosti schvalovaly převod prostředků, které pro mnoho rodin představují několik měsíčních výplat. Podvod vyšel najevo obvykle až po návratu domů – při kontrole internetového bankovnictví, SMS zprávy s potvrzením nebo měsíčního výpisu z banky. Tehdy se šok mísil s pocitem studu, že někomu se tak snadno podařilo zneužít elementární lidskou potřebu pomáhat.
Rodina zadržena, rozsudky již padly
Po prvních oznámeních policii a četnictvu v regionu Pyrénées-Atlantiques se případ velmi rychle začal rozvíjet. Počet poškozených rostl a hlášené částky naznačovaly, že se nejedná o jednorázový incident, nýbrž o promyšlený podvod prováděný v různých supermarketech.
Služby propojily oznámení a vypátraly skupinu podezřelých. Podle informací z Bayonne bylo zadrženo pět členů jedné rodiny. Do jejich dopadení byla zapojena i specializovaná jednotka zabývající se případy s prvkem organizovanosti a opakování.
Tři osoby uslyšely obvinění a byly odsouzeny k osmi měsícům nepodmíněného trestu odnětí svobody. Případ ukazuje, že orgány činné v trestním řízání berou taková zneužití velmi vážně, zejména proto, že se odehrávají na místech, kde se lidé obvykle cítí bezpečně – při každodenních nákupech v Kauflandu nebo Globusu.
Ačkoli rodina stanula před soudem, peníze mnoha poškozených zůstávají ztracené a jejich získání zpět vyžaduje dlouhou formální cestu. Experti z Českého sdružení pro platební karty upozorňují, že reklamace transakcí autorizovaných PIN kódem je velmi složitá.
Proč tento podvod funguje na běžné zákazníky
Psychologie této metody je poměrně jednoduchá, ale účinná. Za prvé apeluje na empatii – heslo pomoci osobám s postižením je silným emocionálním podnětem. Za druhé celá akce probíhá u obchodu, tedy na místě, které vnímáme jako součást naší každodenní rutiny, a ne jako nepřátelské či neznámé území.
K tomu přistupuje element časového tlaku. Lidé po nákupu chtějí co nejrychleji domů, děti jsou nevrlé, nákup těžký. Malý příspěvek se zdá jako prostý způsob, jak „udělat něco dobrého“ a ukončit tuto situaci. To jsou ideální podmínky k tomu, aby člověk přehlédl změnu číslic na displeji terminalu.
Nezanedbatelná je také vysoká míra důvěry v elektronické platby. Mobilní terminály vidíme už všude – v kavárně Café Louvre, v taxících Bolt, na trzích v Holešovicích. V důsledku toho se méně soustředíme na to, co přesně schvalujeme, zvláště když má částka být předem malá.
Odborníci z Ministerstva vnitra zdůrazňují, že podvodníci vědomě využívají prostředí supermarketů jako Lidl, Billa nebo Tesco, protože tam lidé méně očekávají kriminální aktivitu než například na náměstí Republiky nebo hlavním nádraží.
Jak se ochránit před takovým trikem u obchodu
Policie a banky již léta apelují na větší pozornost při bezhotovostních platbách. Tento konkrétní případ z Baskicka skvěle ukazuje, která pravidla skutečně mají význam. Několik sekund pozornosti může ušetřit mnoho měsíců nervů a boje o vrácení peněz.
V případě zpozorování podezřelé transakce je dobré okamžitě kontaktovat banku – Českou spořitelnu, Komerční banku nebo Moneta Money Bank – nahlásit reklamaci a zablokovat kartu. Současně je vhodné oznámit případ policii, přičemž je třeba uvést přesné místo a čas, kdy k platbě došlo, a popsat osobu nebo osoby provádějící údajnou sbírku.
Důležité je především vždy vidět konečnou částku na displeji před přiložením karty nebo zadáním PIN kódu. Pokud někdo drží terminál tak, že na obrazovku špatně vidíš, nebo se snaží urychlit proces slovy „jen to rychle přiložte“, je to varovný signál. Právníci z DTest doporučují v takové situaci transakci okamžitě odmítnout.
Jak rozpoznat poctivou sbírku peněz
Ne každá akce u obchodu je pokus o podvod. Mnoho nadací a spolků skutečně provádí sbírky v blízkosti supermarketů, využívají velkého pohybu zákazníků. Před tím, než vytáhneš peněženku nebo kartu, však stojí za to ověřit několik věcí:
- zda dobrovolníci mají označení s názvem organizace a číslem veřejné sbírky
- zda existuje možnost příspěvku převodem na účet nadace místo kartou na místě
- zda název uvedený na identifikátoru odpovídá názvu viditelnému na terminalu
- zda dobrovolníci dokážou klidně vysvětlit, pro koho a na co peníze vybírají
- zda organizace má záznam v registru veřejných sbírek Ministerstva vnitra
- zda lze najít informace o sbírce na webu organizace nebo sociálních sítích
Pokud někdo reaguje nervózně na dodatečné otázky, snaží se zrychlit transakci nebo naznačuje, že „všechno je v pořádku, jen přiložte kartu“, jedná se o vážný varovný signál. Lepší je vzdát se platby, než spadnout do něčího chytře nastaveného schématu.
Stále vychytralejší metody a naše zvyky
Případ z Baskicka ukazuje ještě jednu, méně zřejmou věc: hranice mezi pohodlím a rizikem se stává stále tenčí. Zamilovali jsme si bezkontaktní platby, rychlé terminály a mobilní aplikace – těžko se tomu divit. Podvodníci tyto trendy sledují a přizpůsobují se našim návykům bleskově, využívají stejných technologií, které používáme každý den.
Zdravá nedůvěra vůči spontánním platbám na náhodných místech nemusí znamenat vzdání se pomoci. Mnoho organizací jako Český červený kříž, Člověk v tísni nebo UNICEF nabízí možnost podpory online, převodem, přes aplikaci nebo trvalým příkazem. Jedná se o řešení průhlednější, snáze zdokumentovatelná a bezpečnější než rychlý „dar“ na parkovišti u Alberta, kde někdo drží v ruce malý terminál a počítá s tím, že se nepodíváš pozorně na displej.
Stojí za to si zapamatovat, že poctivé charitativní organizace nikdy netlačí na okamžitou platbu kartou a vždy poskytnou dostatek informací o tom, kam peníze skutečně půjdou.
