Výrobci automobilů obnovují koncept, který mnozí už odepsali. Elektrická auta s malým spalovacím motorem jako pojistkou proti vybité baterii zažívají nečekaný návrat.
Na papíře to vypadalo jasně: klasický spalovací motor ustoupí do pozadí, vytlačen auty nabitelnými ze zásuvky. Realita se ukázala být složitější. Řidiči se stále bojí zůstat uprostřed pole s vybitou baterií a síť nabíječek roste pomaleji než sliby politiků i automobilových koncernů.
Tento problém se teď výrobci snaží řešit technologií, která kombinuje výhody obou světů. Pro mnohé majitele aut představuje elektromobil s prodlouženým dojezdem kompromis mezi ekologickými ambicemi a praktickými potřebami každodenního provozu.
Co vlastně znamená elektromobil s prodlouženým dojezdem
Vozidla označovaná jako EREV (extended-range electric vehicle) představují docela specifickou kategorii. Jezdí jako typické elektromobily, ale v záloze mají ještě jeden trik: malý benzinový motor plnící funkci generátoru energie.
V praxi to funguje následovně. Kola pohání výhradně elektromotor, stejně jako u klasického auta na proud. Vozidlo na samotné baterii zvládne obvykle od přibližně 150 do 300 kilometrů. Po vybití akumulátoru se spustí spalovací motor, který vyrábí energii a dobíjí baterii během jízdy. Díky tomu může celkový dojezd dosáhnout až kolem 1500 kilometrů bez nervózního hledání nabíječky.
Toto není klasická hybridní konstrukce, kde spalovací motor pohání přímo kola. V EREV plní spíše roli přenosné elektrocentrály na palubě. Řidič má pocit, že řídí normální elektromobil, ale přítomnost palivové nádrže snižuje stres spojený s malým počtem nabíječek.
Proč se tento koncept vrací právě teď
První pokus o takovou konstrukci v Evropě nevyšel. Luxusní model Fisker Karma nebo verze BMW i3 s malým spalovacím motorem si srdce zákazníků nezískaly. Byly drahé, málo srozumitelné pro průměrného řidiče a infrastruktura pro nabíjení teprve začínala.
Trh změnily dva jevy. Na jedné straně se objevil skutečný regulační tlak na snížení emisí CO₂, na druhé straně mnoho řidičů stále nemá možnost pohodlného nabíjení auta každý den pod domem nebo v práci. A právě tady přicházejí EREV jako kompromis mezi teorií a životem.
Vědci z oblasti automobilového průmyslu upozorňují, že psychologická bariéra spojená s omezeným dojezdem představuje pro elektromobilitu větší problém než technická omezení samotných baterií. Vozidla s prodlouženým dojezdem tuto bariéru odbourávají.
Jak Čína ukazuje skutečný rozsah tohoto trendu
Směr udávají Čína, která se stala zkušebním polygonem pro tuto technologii. Podle oborových dat se na tamním trhu prodalo už přibližně 2,4 milionu vozidel s prodlouženým dojezdem. Pro jedny je to přechodné řešení, pro jiné zlatá střední cesta na nejbližší roky.
Značky jako Li Auto vystavěly celou svou strategii právě na tomto pohonu. Nabídka zahrnuje především velká SUV – těžká, bohatě vybavená a zaměřená na rodinné cestování na dlouhých vzdálenostech. Pro čínské zákazníky se ukázala velmi přesvědčivá vize auta, které ve městě jezdí na elektřinu, a na dlouhé trase se může zachránit na benzinové čerpací stanici.
Analytici z automobilového průmyslu sledují také další čínské výrobce. Xpeng, Voyah nebo Zeekr rozšiřují své portfolia o modely EREV. Shanghai, Peking a další velká města vytvářejí pro tyto vozy zvláštní regulační podmínky, což podporuje jejich prodej.
Amerika také probouzí zájem o tuto technologii
Na tento trend se teď velmi pozorně dívají výrobci ze Spojených států, zejména ti, kteří žijí z velkých pickupů a terénních vozů. Pro uživatele takových aut bývají čistě elektrické pohony příliš riskantní – trasa často vede přes řídce osídlené oblasti, kde je rychlá nabíječka vzácným jevem.
Dobrým příkladem je nová značka Scout Motors, za kterou stojí koncern Volkswagen. Firma zpřístupnila možnost rezervace svých budoucích modelů a rychle viděla, co zákazníci chtějí: až přibližně 87 procent osob označilo variantu s doplňkovým generátorovým spalovacím motorem.
Ford, Audi, Ram nebo Jeep připravují vlastní konstrukce, protože vidí, že snazší je přesvědčit řidiče těžkého vozu 4×4 k elektrifikaci, pokud v nouzi může prostě zajet na stanici a natankovat. Obzvlášť ve státech, kde infrastruktura pro nabíjení stále prakticky neexistuje mimo hlavní trasy.
Inženýři z Detroitu počítají s tím, že americký trh s pickupy a velkými SUV představuje ideální prostředí pro EREV. Texas, Montana nebo Wyoming nabízejí obrovské vzdálenosti a minimální hustotu nabíjecích stanic. Kalifornie naopak tlačí na snižování emisí přísnou legislativou.
Je to ekologické řešení nebo jen marketingová iluze
Obraz však není růžový. Organizace zabývající se ochranou klimatu se na EREV dívají velmi podezíravě. Reklamy je často prezentují jako auta, která v běžném provozu jezdí prakticky bezemisně a palivo spotřebovávají jen občas při delších výjezdech.
Analýzy ukazují něco jiného. Data sebraná organizací Transport & Environment naznačují, že když je baterie vybitá a auto jede už jen s pomocí generátoru, průměrná spotřeba paliva dosahuje přibližně 6,4 litru na 100 kilometrů. To je úroveň zcela běžného benzinového nebo naftového vozu.
Pokud majitel nenabíjí akumulátor pravidelně doma nebo v práci, ale spoléhá hlavně na spalovací motor, celý ekologický předpoklad přestává fungovat. Místo chytrého mostu mezi érou ropy a érou plné elektromobility se takové auto stává těžkým, komplikovaným zařízením s emisemi podobnými jako klasické vozidlo.
Výzkumníci z univerzit upozorňují na riziko greenwashingu. Bruselský institut pro dopravní politiku publikoval studii, která sledovala skutečné chování majitelů plug-in hybridů. Výsledky ukázaly, že většina řidičů nabíjí mnohem méně, než výrobci předpokládají.
Jak na to reagují inženýři a experti z oboru
Odborná komunita nemluví jedním hlasem. Část specialistů považuje kombinování dvou úplných systémů – elektrického a spalovacího – za prostě neefektivní. Více součástek znamená vyšší hmotnost, větší náklady na výrobu, servis a opravy, a tedy i vyšší uhlíkovou stopu v celém životním cyklu vozidla.
Někteří prognózují, že role takových konstrukcí prudce klesne, až se rychlé nabíječky objeví hustě nejen u dálnic, ale také v menších obcích. Pak řidiči ztratí hlavní argument pro vození dodatečné spalovací elektrocentrály na palubě.
Existují však odborníci, kteří se na věc dívají pragmatičtěji. Domnívají se, že miliony lidí po celém světě si zvykly na to, že natankování auta trvá pět minut a stanice jsou prakticky všude. A že tato výhoda nezmizí ze dne na den, bez ohledu na ambice politiků či energetických firem.
Doktoři ze Stuttgartské univerzity testovali různé scénáře využití EREV. Jejich výpočty naznačují, že pokud majitel nabíjí pravidelně a elektrický dojezd pokrývá 80 procent jeho tras, celková bilans emisí je o 40 procent lepší než u čistě spalovacího vozu.
Co to znamená pro řidiče v Česku a na Slovensku
Z perspektivy českého uživatele zní téma překvapivě aktuálně. Infrastrukturu rychlých nabíječek vidíme hlavně u hlavních tahů, a v panelových domech se stále jen zřídka dá legálně a pohodlně nabíjet auto pod domem. V takové realitě může EREV vypadat jako zajímavý kompromis: elektřina ve městě, palivo na dlouhé trasy.
Musíš však chladně spočítat, jak bude takové auto používáno každý den. Pokud máš možnost nabíjet pravidelně a většinu vzdálenosti ujedeš na elektrický pohon, pak se dodatečný spalovací motor spustí pouze během dovolených nebo služebních cest. Bilance emisí i nákladů na palivo zůstane pak příznivá.
Pokud však plán počítá s tím, že „vždycky se dá natankovat a zásuvka není potřeba“, elektromobil s prodlouženým dojezdem se stane de facto klasickým spalovacím autem, ale těžším a dražším ve výrobě. Z hlediska klimatu je pak těžké takový koncept obhájit.
Pro mnohé řidiče bude klíčové ne to, jaký pohon si vyberou z katalogu, ale zda jsou připraveni změnit své každodenní návyky. EREV odměňuje ty, kteří začlení nabíjení do rutiny – jako připojení telefonu na noc – a palivo použijí skutečně jen tehdy, když se trasa ukáže delší, než plánovali. Jinak se auto na elektřinu se záložním plánem rychle promění v zbytečně komplikovaný stroj, jehož hlavní výhodou zůstane marketingový štítek, nikoliv skutečná úspora nebo přínos pro životní prostředí.
