Dlouhodobý výzkum ze Švédska ukazuje, že úplné vyhýbání se slunečnímu záření může znamenat riziko předčasného úmrtí srovnatelné s každodenním kouřením cigaret. Klíč tkví ve vyváženém přístupu a kontrolované expozici.
Výzkumníci z Karolinska Institutet sledovali dvě desetiletí téměř třicet tisíc Švédek a zjistili něco, co se příčí běžným radám dermatologů. Ženy, které se soustavně vyhýbaly slunci, měly více než dvojnásobné riziko úmrtí ve srovnání s těmi, které se pravidelně vystavovaly slunečním paprskům.
Mezi lety 1990 a 2010 vědci monitorovali zdravotní stav 29 518 žen ve věku od 25 do 64 let. Na začátku studie každá účastnice detailně popsala své návyky týkající se slunění – zda se mu vyhýbá, vystavuje se mu střídmě, nebo tráví na slunci hodně času. Data shromážděná během dvaceti let pozorování přinesla výsledky, které mnohé lékaře zaskočily.
Badatelé rozdělili účastnice do tří skupin podle míry expozice slunci. První skupinu tvořily ženy, které se aktivně vyhýbaly slunečnímu záření. Druhou skupinu představovaly ženy s umírněnou expozicí. Třetí skupina zahrnovala ženy často pobývající na slunci. Právě srovnání těchto skupin odhalilo překvapivé souvislosti mezi sluncem a celkovou délkou života.
Dvacet let sledování švédských žen přineslo nečekané výsledky
Vědci z Karolinska Institutet zaznamenávali během dvou dekád veškeré úmrtí a jejich příčiny. V grupě žen, které se důsledně stranily slunce, bylo celkové riziko úmrtí více než dvakrát vyšší než u těch, které se vystavovaly paprskům pravidelně, ale bez přehánění. Tento rozdíl se ukázal být statisticky významný i po zohlednění dalších faktorů.
Zvlášť výrazně vyznělo porovnání nekuřaček, které se bály UV záření a chránily se před ním za každou cenu, s kuřačkami často pobývajícími na slunci. Jejich očekávaná délka života vyšla podle analýzy velmi podobně. Epidemiologové to vnímají jako signál, že vyhýbání se slunečnímu záření může být rizikovým faktorem, ne jen ochranou před rakem kůže.
Odhadované ztráty v délce života u žen s nejnižší expozicí slunci činily přibližně 0,6 až 2,1 roku v porovnání s ženami pravidelně využívajícími slunce. Výzkumníci přepočítali data tak, aby zohlednili věk, výchozí zdravotní stav i délku sledování. Závěry zůstaly překvapivě konzistentní – ženy, které se úplně odřízly od slunce, umíraly častěji z různých příčin než ty, které si dopřávaly kontrolované dávky UV záření.
Proč slunce může chránit zdraví a prodlužovat život
Žádný vědec nezpochybňuje souvislost mezi intenzivním slunění a rakem kůže. Otázka zní jinak: co způsobuje, že přes toto riziko je celková úmrtnost nižší u osob využívajících slunce? Hlavní hypotéza se týká vitaminu D, přesněji hormonu vyráběného v kůži pod vlivem UVB záření.
Tato látka ovlivňuje nejen hustotu kostí, ale také funkci imunitního systému a kardiovaskulární funkce. Chronický nedostatek vitaminu D již dříve vědci spojovali se zvýšeným rizikem infarktů, mozkových příhod, některých nádorů a horším průběhem infekcí. V severských zemích jako Švédsko, kde je v zimě den krátký a slunce vzácné, je riziko deficitu obzvlášť vysoké.
Osoba, která se ve skandinávské zimě důsledně vyhýbá i tomu malému slunci, může mít vážně rozkolísaný metabolismus vitaminu D a s tím spojené zdravotní důsledky. Lékaři upozorňují, že problém se týká i lidí žijících v Česku, kde jsou zimy také dlouhé a tmavé. Suplementace vitaminu D v měsících s minimálním slunečním zářením může být pro mnohé vhodným řešením po konzultaci s lékařem.
Slunce ovlivňuje krevní tlak i biologické hodiny
Vědci poukazují také na další mechanismy působení slunce. Pod vlivem UV záření pokožka uvolňuje oxid dusnatý. Tato sloučenina rozšiřuje cévy a pomáhá snižovat krevní tlak. Není tedy divu, že ve skupině vyhýbající se slunci se častěji objevovaly kardiovaskulární problémy.
Svou roli hraje i regulace cirkadiánních rytmů. Sluneční světlo ovlivňuje hladinu melatoninu a kortizolu, tedy hormonů řídících spánek, bdění a reakci organismu na stres. Dlouhodobé narušení těchto rytmů vědci již spojovali s větší náchylností k chronickým onemocněním, od deprese po diabetes druhého typu. Nedostatek denního světla může negativně působit i na náladu a celkovou duševní pohodu.
Pracovníci v kancelářích bez oken nebo lidé pracující na noční směny jsou zvláště zranitelní. Pro jejich zdraví může být záměrné plánování krátkých pobytů venku během dne stejně důležité jako pravidelný pohyb. Dokonce i patnáctiminutová procházka o poledni s odkrytými předloktími a obličejem může přinést měřitelné zdravotní benefity.
Nemoci srdce a cév jsou hlavní příčinou rozdílů v úmrtnosti
Když badatelé rozdělili data podle jednotlivých příčin úmrtí, ukázalo se, že největší podíl mají onemocnění kardiovaskulárního systému. Ve skupině žen vyhýbajících se slunci se výrazně častěji vyskytovaly tyto zdravotní problémy:
- infarkty myokardu a další formy ischemické choroby srdeční
- mozkové příhody včetně ischemických i hemoragických
- chronická arteriální hypertenze s orgánovými komplikacemi
- ateroskleróza velkých tepen s následnou orgánovou dysfunkcí
- srdeční selhání způsobené dlouhodobým přetížením myokardu
- arytmie spojené s elektrolytovou nerovnováhou
- onemocnění periferních tepen vedoucí ke špatné perfuzi končetin
Právě tato onemocnění, nikoli nádory kůže, způsobovala rozdíl v úmrtnosti mezi skupinami. Jinými slovy, dodatečné případy rakoviny kůže u osob častěji využívajících slunce nedokázaly vyrovnat vlnu úmrtí z kardiovaskulárních příčin u těch, které před UV zářením utíkaly. Rakovina kůže ve Švédsku zůstává poměrně vzácná a dnes se diagnostikuje dříve, což zlepšuje prognózu.
Nemoci srdce a cév však stále zabíjejí masově nejen ve Skandinávii, ale i v Česku. Výzkumníci z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze dlouhodobě upozorňují, že kardiovaskulární choroby představují hlavní příčinu úmrtí v České republice. Proto je důležité zvažovat všechny faktory, které mohou tyto nemoci ovlivnit, včetně expozice slunečnímu světlu.
Jak vypadá rozumná expozice slunci bez zbytečného rizika
Autoři studií odmítli představu, že by měli lidé vrátit k agresivnímu opalování bez ochrany. Data neříkají „opaluj se do sytosti“, ale spíše „úplné schovávání se ve stínu může také stát roky života“. Nejrozumnější přístup se zdá být někde uprostřed – expozice umírněná, pravidelná, bez dovolení popálení.
Každý organismus je jiný a liší se také podle geografické šířky či fototypu pleti. Obecná, zdravě uvažující pravidla mohou vypadat následovně. Krátké vycházky na slunce uprostřed dne několikrát týdně bez toho, aby došlo k zarudnutí kůže, přinášejí optimální poměr benefitů a rizik. Ochrana pomocí UV filtrů a oblečení je nezbytná při dlouhém pobytu na pláži nebo v horách.
Vyhýbej se „smažení“ po mnoho hodin, zejména v době nejvyššího slunečního záření mezi jedenáctou a patnáctou hodinou. Kontrola mateřských znamének u dermatologa je důležitá především při světlé pleti nebo rodinné zátěži melanomem. Zvažuj suplementaci vitaminu D v měsících s minimálním sluncem po konzultaci s lékařem nebo odborníkem na výživu.
Na co tato studie neodpovídá a co si z ní odnést
Popsané analýzy mají povahu observačního výzkumu. To znamená, že ukazují souvislost mezi životním stylem a zdravím, ale nemohou stoprocentně dokázat, že právě nedostatek slunce přímo způsobuje předčasnou smrt. Vždy existuje riziko, že část rozdílů vysvětlují jiné, nezachycené faktory – například genetické predispozice, strava nebo úroveň stresu.
Badatelé se však snažili tato zkreslení omezit. Ve svých statistických modelech zohlednili mimo jiné vzdělání, index tělesné hmotnosti, fyzickou aktivitu či konzumaci alkoholu. Ani po těchto korekcích se souvislost mezi vyhýbáním se slunci a vyšší úmrtností neztratila. To svědčí pro určitou robustnost zjištění.
Musíš také pamatovat, že závěry pocházejí ze země se specifickým klimatem. V Česku jsou zimy rovněž dlouhé a tmavé, ale v létě je slunečního záření více než ve Švédsku. V oblastech blíže k rovníku jsou dávky UV tak vysoké, že hranice mezi umírněnou a nadměrnou expozicí se posouvá úplně jinam. Proto nelze mechanicky přenášet doporučení vytvořená pro jedno podnebí do druhého bez přizpůsobení.
Praktické důsledky pro život v České republice
Dosavadní zdravotnické kampaně se soustředily na varování před rakovinou kůže. Tento vzkaz zůstává aktuální, především pro osoby se světlou pletí nebo velkým počtem mateřských znamének. Výsledky švédské analýzy však naznačují, že obraz je třeba doplnit o širší pohled na zdraví celého organismu.
Pro obyvatele Česka to může znamenat jednoduché poselství: místo strachu z každého paprsku slunce se nauč ho moudře využívat. Procházka o poledni s odhalenými předloktími a obličejem dokáže pro srdce a imunitu udělat víc dobrého, než se běžně předpokládá, pokud neskončí zarudnutím nebo puchýři. Zvláštní pozornost by měly tomuto tématu věnovat osoby ohrožené kardiovaskulárními nemocemi – s hypertenzí, nadváhou, diabetem druhého typu, a také ti, kdo pracují trvale v uzavřených prostorách bez přístupu denního světla. Dokáže ti krátká dávka slunce přinést stejný zdravotní efekt jako pohyb a vyvážená strava?
