Obrovská kosmická skála o průměru 340 metrů proletí v dubnu 2029 blíže naší planetě než některé satelity na oběžné dráze. Evropští vědci už připravují ambiciózní mise, které by mohly předstihnout americkou NASA.
Pro astronomy a specialisty na planetární obranu jde o mimořádnou příležitost. Takto blízké setkání s tak velkým objektem se totiž stává jen jednou za několik století. Vědci chtějí detailně prozkoumat, jak jsou potenciálně nebezpečné asteroidy postavené a jak se proti nim efektivně bránit.
Evropská kosmická agentura ESA a výzkumné ústavy z několika evropských zemí vidí v nadcházejícím průletu šanci dokázat, že dokážou naplánovat a realizovat náročné mise s praktickým dopadem na bezpečnost celé civilizace. Tentokrát by přední roli nemusela hrát NASA, ale právě evropské vědecké centrum.
Co je Apophis a proč se o něm tolik mluví
Asteroid Apophis objevili astronomové v roce 2004. První výpočty způsobily poměrně velký rozruch, protože naznačovaly reálné riziko srážky se Zemí buď v roce 2029, nebo při některém z následujících průletů. Postupem času se však dráha upřesnila a dnes jsou si vědci jistí: ke srážce v roce 2029 nedojde.
V noci ze 13. na 14. dubna 2029 se Apophis přiblíží k Zemi na vzdálenost přibližně 32 tisíc kilometrů. To je méně než výška oběžné dráhy geostacionárních satelitů, které zajišťují televizní vysílání a telekomunikační služby. Pro běžného člověka může toto číslo znít abstraktně, ale v měřítku vesmíru jde skutečně o těsné míjení.
Asteroid proletí nad Evropou, Afrikou a částí Asie. Na obloze se bude pohybovat jako pomalu se přesouvající jasná hvězda. Za příznivých podmínek půjde Apophis pozorovat i pouhým okem, bez dalekohledu nebo astronomického přístroje. Pro miliony lidí to bude nezapomenutelný zážitek.
Proč je tento průlet tak důležitý pro vědecký výzkum
Tak blízká návštěva velkého asteroidu se stává opravdu vzácně. Objekty této velikosti obvykle míjejí naši planetu ve vzdálenostech stovek tisíc, někdy i milionů kilometrů. Apophis představuje možnost provést detailní měření a pozorování, která by jinak vyžadovala drahou, mnohaletou kosmickou misi s robotickou sondou.
Vědci budou moci přesněji změřit oběžnou dráhu asteroidu a jeho hmotnost. Zjistí se chemické složení povrchu a vnitřní struktura objektu. Bude možné sledovat, jak gravitace Země změní jeho pohyb, rotaci a možná i tvar. Jde také o vynikající testovací polygon pro metody planetární obrany.
- Přesné měření orbity a hmotnosti asteroidu
- Analýza chemického složení povrchových hornin
- Sledování změn rotace vlivem zemské gravitace
- Test technologií pro budoucí obranné mise
- Sběr dat o vnitřní struktuře objektu
- Ověření matematických modelů pohybu asteroidů
- Kalibrace pozemních a orbitálních teleskopů
Apophis patří do skupiny potenciálně nebezpečných asteroidů, tedy těch, které protínají oběžnou dráhu Země a jsou dostatečně velké na to, aby v případě srážky způsobily vážné škody v měřítku celého regionu nebo kontinentu. Takové objekty jsou v centru pozornosti kosmických agentur po celém světě, včetně ESA, NASA i čínské CNSA.
Evropa chce předstihnout americkou NASA
V mnoha slavných misích k asteroidům dosud hrála hlavní roli americká NASA. Stačí připomenout úspěšnou misi OSIRIS-REx k asteroidu Bennu nebo starší sondu NEAR-Shoemaker, která jako první přistála na asteroidu Eros. Nyní však evropské vědecké prostředí vidí příležitost převzít iniciativu.
Evropští inženýři pracují na konceptech sond, které by mohly dorazit do okolí Apophisu dostatečně brzy, ještě před jakoukoliv americkou misí. Cílem není jen „nahlédnout“ na asteroid během samotného průletu, ale mít kompletní obraz toho, co se s ním děje před i po přiblížení k naší planetě.
Nejde přitom o prestižní závod ve stylu „kdo první dorazí a zaboduje“, ale o to, kdo získá nejúplnější soubor dat o potenciálně nebezpečném objektu. Pro Evropskou kosmickou agenturu ESA jde také o test dospělosti a schopnosti samostatně plánovat ambiciózní projekty s reálným významem pro bezpečnost lidské civilizace.
Různé vědecké týmy navrhují odlišné scénáře mise. Část expertů upřednostňuje klasickou sondu obíhající kolem asteroidu, jiní preferují rychlejší a levnější průletovou misi, při níž sonda mine objekt velkou rychlostí, ale s pokročilými přístroji na palubě. Zvažují se také malé přistávací moduly nebo spolupráce s komerčními kosmickými firmami jako SpaceX nebo Arianespace.
Představuje Apophis skutečné nebezpečí pro naši planetu
Nejčastěji kladená otázka zní: „Udeří to do něčeho?“ Podle současných výpočtů asteroid Apophis v roce 2029 mine Zemi bezpečně. Evropské i americké observatoře sledují tento objekt už řadu let a okraj chyby v prognózách jeho dráhy se systematicky zmenšuje.
To ale neznamená, že by vědci brali celou záležitost na lehkou váhu. V budoucnosti, při dalších průletech, se může dráha Apophisu ještě jemně změnit. Právě proto jsou přesná měření z roku 2029 tak cenná – umožní snížit nejistotu a lépe pochopit, jak gravitace planet ovlivňuje trajektorie takových těles.
Čím lépe poznáme pohyb a stavbu Apophisu, tím lépe se připravíme na situaci, kdy jiný, méně předvídatelný asteroid skutečně zamíří kolizním směrem k Zemi. Stojí za připomenutí, že v roce 2013 explodoval nad ruským městem Čeljabinsk výrazně menší objekt. Tlaková vlna vyrazila tisíce oken a zranila přibližně 1500 lidí. Apophis je od tehdejšího meteoroidu mnohonásobně větší, takže jeho srážka se Zemí by znamenala katastrofu v měřítku jedné země nebo dokonce několika států.
Vědci z amerického Kalifornského technologického institutu Caltech, Arizonské univerzity a dalších institucí průběžně aktualizují matematické modely dráhy asteroidu. Každé nové pozorování pomocí radioteleskopů v Arecibu nebo optických dalekohledů v Chile přináší přesnější data. Riziko srážky v letech následujících po roce 2029 je podle všech současných analýz minimální, ale nikdy nelze vyloučit vliv dosud neznámých faktorů.
Co z toho bude mít běžný člověk
Ačkoliv celý příběh zní jako hotový scénář katastrofického filmu, přínosy takové mise jsou velmi praktické a konkrétní. Vývoj technologií potřebných k výzkumu asteroidů se promítá do nových řešení v telekomunikacích, robotice, miniaturizaci elektroniky nebo zpracování velkých objemů dat. To jsou nástroje, které později využívají firmy i běžní spotřebitelé.
Existuje ještě jeden aspekt – vzdělávací. Blízký průlet Apophisu může přilákat k astronomii tisíce mladých lidí. Ne každý den se totiž stane, že můžeš vyjít na balkon, podívat se na oblohu a mít vědomí, že vidíš objekt, o kterém mluví celý vědecký svět. Jde o skvělou příležitost pro školy, planetária a média připravit společné akce, přenosy a jednoduché pozorování noční oblohy.
V pozadí všeho tohoto probíhá vážná diskuse o budoucnosti planetární obrany. Sonda DART už dokázala, že dokáže nepatrně změnit dráhu malého asteroidu záměrnou srážkou. Data z Apophisu pomůžou posoudit, zda takové metody budou fungovat i u větších objektů a jak brzy bude třeba reagovat, aby se zabránilo hrozícímu nebezpečí. Jde o znalosti, jejichž význam roste s každým nově objeveným objektem přibližujícím se k naší planetě.
