Organizace, které ruší flexibilní pracovní režim, mají výrazně větší problémy s obsazováním volných pozic. Zároveň rychleji ztrácejí nejlepší odborníky a rostou pomalejším tempem než konkurence.
Analýzy z pracovního trhu ukazují jasný trend: nedostatek flexibility se firmám vrací jako bumerang. Zatímco zaměstnavatelé, kteří nabízejí hybridní nebo plně vzdálený režim, získávají kandidáty rychleji a levněji, společnosti vyžadující každodenní docházku do kanceláře bojují s nevyužitými kapacitami a odchodem klíčových pracovníků.
Pro tebe jako uchazeče o práci to znamená silnější vyjednávací pozici. Argument „mám nabídku s flexibilním režimem“ reálně mění průběh rozhovorů s personalisty. Experti varují, že firmy lpící na přítomnosti v kanceláři platí vyšší cenu za nábor a častěji se musí spokojit s kompromisními řešeními.
Data společnosti Revelio Labs, která se zabývá analýzou pracovního trhu, ukazují konkrétní dopady. Firmy s hybridním nebo vzdáleným režimem zaznamenávají rychlejší růst počtu inzerátů i lepší schopnost skalovat byznys. Ekonomové zdůrazňují, že jde o strukturální změnu, ne o dočasný trend.
Jak velký je rozdíl v rychlosti náboru mezi firmami
Od poloviny roku 2022 rostl počet pracovních inzerátů ve firmách s hybridním nebo vzdáleným režimem průměrně o 0,6 procenta měsíčně. Organizace vyžadující stálou přítomnost v kanceláři zaznamenaly růst pouze 0,3 procenta za stejné období.
Rozdíl se může zdát malý, ale v horizontu několika měsíců znamená desítky tisíc neobsazených pozic a pomalejší rozvoj byznysu. Specialisté z Revelio Labs upozorňují, že největší výhodu získávají firmy, které vnímají flexibilitu jako základní součást nabídky práce, ne jako benefit navíc.
Pro personální oddělení to přináší konkrétní výzvy. Společnosti s rigorózní politikou docházky do kanceláře musí déle platit inzeráty, častěji využívat služby headhunterů a přesto dostávají méně životopisů. Každá volná pozice trvá déle a projekty startují později kvůli nekompletním týmům.
Ekonomka spolupracující s Revelio Labs připomíná, že organizace ochotné přizpůsobit se očekáváním pracovníků nerostou rychleji proto, že by lépe platily. Rostou proto, že jednodušeji nacházejí lidi. Uchazeči totiž masově filtrují nabídky podle pracovního režimu a inzeráty s poznámkou „pouze prezenčně“ prohrávají už při prvním kliknutí.
Kdo odchází jako první po návratu do kanceláří
Výzkumný tým z univerzit v USA a Asii analyzoval politiky návratu do kanceláří ve velkých korporacích ze seznamu S&P 500. Závěry jsou pro personální oddělení nepříjemné. Nejmobilnější a nejlepší odborníci odcházejí v první řadě právě z těch firem, které prudce omezují flexibilitu a vyžadují stálou přítomnost v sídle společnosti.
Jde především o vysoce kvalifikované osoby, které mají na trhu několik alternativních nabídek. Pro ně je rovnováha mezi soukromým a pracovním životem stejně důležitá jako výše platu. Pokud zaměstnavatel náhle zruší možnost práce z domova tři až čtyři dny v týdnu, snadno se rozhodnou pro změnu.
Problem nekončí u samotného získávání kandidátů. Velká studie Personio de Recursos Humanos de 2024 zahrnující 10 555 pracovníků a HR manažerů poskytuje ještě širší obraz očekávání:
- více než polovina respondentů uvedla rovnováhu mezi prací a soukromím jako hlavní faktor při výběru nového zaměstnání
- 44 procent prohlásilo, že během příštího roku zvažuje změnu práce
- lidé nespokojení s pracovním režimem častěji hledají inzeráty mimo svůj obor, jen aby získali větší svobodu
- ztráta zkušených pracovníků generuje náklady nejen na nábor a zaškolení nástupců, ale i riziko zpoždění projektů
- firmy s politikou pěti dnů v kanceláři čelí reálnému riziku rychlejší fluktuace
- odchod klíčových specialistů vede ke snížení kvality služeb a produktů
Skryté propouštění jako nástroj řízení nákladů
Badatelé pracovního trhu stále častěji popisují fenomén takzvaného skrytého propouštění. Spočívá v tom, že firma záměrně zpřísní podmínky, aby část zaměstnanců sama odešla. To umožňuje snížit náklady na odstupné a formální redukce pracovních míst.
Průzkum provedený společností BambooHR mezi HR manažery ukazuje, že návrat do kanceláří bývá využíván právě tímto způsobem. Část vedoucích pracovníků počítala s tím, že samotné oznámení o povinné přítomnosti v sídle firmy bude stačit k tomu, aby se počet zaměstnanců přirozeně snížil.
Data však ukazují, že takové předpoklady se často nenaplňují, což nutí firmy k tradičnímu propouštění. Efekt na image je pak ještě horší: lidé se cítí donuceni k návratu a nakonec stejně přijdou o práci. Pro kulturu organizace a značku zaměstnavatele to představuje vážné riziko.
Politiky vnímané jako vynucené nebo nepoctivé dokážou bleskově zničit reputaci zaměstnavatele na portálech s recenzemi firem. Kandidáti čtou komentáře o vedení, pracovním režimu a atmosféře. Pokud se narativ o flexibilitě příčí realitě povinné docházky, rychle se objeví nálepka zaměstnavatele, kterému nelze věřit.
Proč flexibilita rozhoduje o obsazenosti pracovních pozic
V pozadí změn na pracovním trhu probíhá několik jevů, které se vzájemně překrývají. To vysvětluje, proč se právě téma pracovního režimu stalo jedním z hlavních filtrů při výběru inzerátů.
Náklady na život a dojíždění rostou. Ceny benzínu, jízdenek a pronájmu bytů ve velkých městech se zvyšují. Pro mnoho lidí je možnost vzdálené práce jediný způsob, jak se v daném oboru udržet. Ve městech jako Praha, Brno nebo Ostrava se tento trend projevuje nejsilněji.
Stárnutí pracovní síly přináší další výzvu. Stále více zaměstnanců pečuje o děti nebo starší rodiče. Hybridní režim jim umožňuje skloubit pracovní povinnosti s domácími. Lékaři a sociální pracovníci potvrzují, že flexibilní úvazky snižují stres a vyhoření.
Globální konkurence v IT, financích či marketingu už dávno překročila hranice států. Pokud česká nebo evropská firma vyžaduje každodenní přítomnost v kanceláři, uchazeč může bez problémů porovnat nabídku s možností vzdálené práce z jiné země. Platformy jako LinkedIn nebo Indeed to usnadňují.
Jak firmy mohou opustit past návratu do kanceláří
Zaměstnavatelé, kteří už oznámili povinný návrat do kanceláří a vidí negativní dopady, nejsou v ztracené pozici. Klíčová je transparentnost a ochota korigovat kurz. V praxi se osvědčují například tyto kroky:
- ankety mezi zaměstnanci ohledně preferovaného režimu a ochoty ke kompromisům
- testovací pilotní programy například hybridní model tři dny v kanceláři a dva na dálku pro vybrané týmy
- jasná kritéria měření výsledků práce, která se neopírají o viditelnost u stolu
- otevřená komunikace důvodů změn politiky místo nařizování nových pravidel ze dne na den
- konzultace s psychology práce a odborníky na organizační kulturu
- pravidelné revize nastavení podle zpětné vazby od týmů
Pro mnoho kandidátů je důležitější než ideální model pocit, že firma umí naslouchat a měnit se podle situace. Flexibilita nemusí znamenat úplnou volnost. Stačí, když obě strany mají reálný vliv na podobu spolupráce. Výzkumníci z oblasti pracovní psychologie zdůrazňují, že důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je klíčová.
Co to znamená pro český pracovní trh
Ačkoli citované studie se týkají především zahraničních trhů, závěry velmi dobře sedí na českou realitu. Ve velkých městech stále častěji diktuje podmínky uchazeč a inzeráty s možností hybridní práce mizí z pracovních portálů rychleji než nabídky plně prezenční.
Pro zaměstnance to znamená větší vyjednávací sílu při hledání nového místa. Z druhé strany společnosti, které se upínají k dennímu sedění v kancelářích, platí vyšší cenu za rekrutaci a častěji musí přistoupit na personální kompromisy, které by dříve neakceptovaly.
Na delší trasu vyhrávají organizace, které nejdříve navrhují práci podle výsledků a teprve potom řeší, kde fyzicky tým sedí. V takovém přístupu se kancelář stává nástrojem spolupráce, ne nástrojem nátlaku. A právě tyto firmy mají největší šanci, že jejich inzeráty nevisí měsíce bez odezvy.
