Jedno obyčejné odběření krve by mohlo brzy přinést podobný přehled o tvé psychice jako dnes rutinní rozbor cholesterolu nebo cukru. Vědci pracují na testu, který odhalí biologické stopy duševních potíží a pomůže vybrat tu správnou léčbu.
Stále více lidí se cítí vyčerpaných, sklíčených nebo trvale napjatých, ale nedokáže pojmenovat příčinu. Diagnostika deprese nebo úzkostných poruch se často opírá o rozhovor a posouzení lékaře, což vede k nejistotě a zdržení v léčbě. Výzkumníci nyní vyvíjejí krevní test, který má ukázat biologické známky těchto problémů a usnadnit výběr účinné terapie.
V psychiatrii dlouhá léta dominoval jeden postup: dlouhý rozhovor, pozorování příznaků, psychologické testy a léky volené částečně pokusem a omylem. Mnoho pacientů prochází řadou terapií, které nefungují nebo fungují jen slabě. Než narazí na správnou léčbu, uplyne často mnoho měsíců, někdy i let.
Badatelé to chtějí změnit hledáním takzvaných biomarkerů v krvi – konkrétních chemických látek spojených s depresí nebo úzkostí. V krvi totiž nekoluje jen glukóza nebo cholesterol, ale také řada dalších substancí, které odrážejí fungování mozku a imunitního systému. Změněná koncentrace těchto složek může signalizovat, že organismus už delší dobu funguje v režimu přetížení typickém pro depresi nebo chronickou úzkost.
Jak krev může prozradit stav tvé psychiky
Vědci se snaží vytvořit biochemický podpis deprese a úzkosti – soubor parametrů z krve, který jednoznačněji než samotný rozhovor ukáže, jaký psychický problém u daného člověka převažuje. V krvi můžou lékaři sledovat hned několik skupin látek.
Patří mezi ně hormony stresu, například kortizol, který se uvolňuje při dlouhodobé zátěži. Dále různé bílkoviny spojené s činností mozku a imunitního systému, které mohou naznačovat zánětlivé procesy. Součástí analýzy mohou být i fragmenty DNA a RNA, které zrcadlí aktivitu genů.
Pro pacienta bude celý postup vypadat velmi povědomě: zdravotní sestra odebere vzorek krve, laboratoř ho analyzuje speciálními metodami a lékař dostane zprávu s vybranými ukazateli. Rozdíl spočívá v tom, že na výtisku se vedle běžných parametrů mohou objevit i data týkající se psychiky.
Díky takovým údajům může lékař získat další argument, že za pacientovými příznaky skutečně stojí depresja nebo úzkostná porucha. Pro člověka, který váhá, zda jde opravdu o něco vážného, to může být silný signál, aby neodkládal terapii. Několik kapek krve sice nenahradí rozhovor se specialistou, ale může dodat chybějící kousek skládačky: objektivní důkaz biologického přetížení organismu.
Jaké výhody přináší rychlejší a přesnější diagnostika
Nové testy mají pomoci především tam, kde jsou příznaky málo typické. U seniorů bývá snížená nálada zaměňována se stárnutím, u dospívajících s bouřlivostí a obtížnou povahou. Stává se také, že pacient dlouhou dobu slyší protichůdná stanoviska od různých odborníků.
Díky krevnímu testu by lékař v první linii mohl dříve zachytit varovné signály a odeslat pacienta k psychiatrovi nebo psychoterapeutovi. To zkracuje cestu k první návštěvě specialisty a snižuje riziko, že někdo rezignuje na hledání pomoci kvůli řadě nejasných diagnóz.
Konkrétní přínosy pro pacienta zahrnují několik bodů:
- kratší čas od prvních příznaků do zahájení léčby
- méně pochybností, zda už jde o depresi nebo úzkostnou poruchu
- menší riziko bagatelizování signálů ze strany okolí
- snazší odůvodnění pro doporučení k terapii nebo pracovní neschopnost
Pro lékaře může takový test představovat jakýsi psychický profil rizika, podobně jako dnes lipidový profil vypovídá o riziku infarktu. Získávají tak nástroj, který jim umožňuje objektivněji posoudit stav pacienta a rychleji zareagovat.
Léčba ušitá na míru podle biochemického profilu
Jeden z nejzajímavějších směrů výzkumu se týká přizpůsobení léčby biochemickému profilu pacienta. Různí lidé reagují na stejné léky odlišně – jedni pociťují zlepšení po několika týdnech, jiní se potýkají hlavně s vedlejšími účinky a terapii opouštějí.
Pokud krevní test ukáže, jak funguje systém stresu, imunity a některé dráhy v mozku, lékař může na základě toho zvolit jiný typ léku než standardně. Může také nastavit mírnější nebo vyšší dávku na začátku nebo kombinovat farmakoterapii s konkrétním typem psychoterapie.
Cílem je opustit schéma zkusme tento lék a pokud nezabere vyměníme ho a přejít k léčbě lépe přizpůsobené organismu konkrétního člověka. Silněji personalizovaná terapie znamená menší počet neúspěšných pokusů, vzácnější nežádoucí účinky a větší šanci, že pacient v léčbě vydrží dostatečně dlouho na to, aby pocítil skutečné zlepšení.
Vědci z univerzitních klinik a výzkumných ústavů vedou rozsáhlé studie na velkých skupinách pacientů. Chtějí ověřit, zda navržené sady biomarkerů skutečně dobře rozlišují depresi, úzkost a další psychické potíže a zda úroveň ukazatelů odpovídá stupni závažnosti příznaků.
Co krevní test nenahradí a kde jsou jeho meze
Vědci i lékaři opakují, že žádný laboratorní test nenahradí empatický rozhovor. Dva lidé s podobným výsledkem krevního testu mohou žít v úplně jiných podmínkách – jeden má podporu blízkých, druhý zažívá násilí nebo šikanu. Samotné číselné výsledky to neukážou.
Riziko spočívá v tom, že část zdravotnických systémů by mohlachtít rozhodování opřít výhradně o výsledky testů, čímž by zkrátila čas návštěvy a rozhovoru. Takto odlidštěná medicína v psychiatrii prostě nefunguje, protože duševní utrpení má vždycky jak biologický tak životní rozměr.
Krevní test může lékaře podporovat, ale neměl by se stát jediným rozhodčím toho, kdo si zaslouží pomoc a kdo ne. Paralelně s laboratorními pracemi probíhá diskuse o tom, kdo skutečně z nových možností bude mít prospěch.
Vyvstává řada otázek týkajících se dostupnosti:
- zda test bude zahrnut do hrazených zdravotních služeb
- zda bude dostupný i mimo velká akademická centra
- jak zabezpečit citlivá data, aby se nedostala k pojišťovnám nebo zaměstnavatelům
- jak předejít situaci, kdy si pouze zámožní mohou dovolit vyšetřit svou psychiku tímto způsobem
Pokud mají nové testy skutečně pomoci, musí se stát součástí běžné léčebné cesty, nikoli drahým doplňkem pro vyvolené. Hodně bude záviset na politických rozhodnutích, rozpočtech zdravotnictví a společenském tlaku.
Jak na tom můžeš v praxi získat už dnes
Pro člověka potýkajícího se s neustálým napětím, nespavostí, nedostatkem energie nebo pocitem bezesmyslnosti může být samotná informace o biologickém rozměru těchto příznaků úlevou. Přestává to být má vina nebo slabá povaha. Výsledek z laboratoře může pomoci překonat stud před rozhovorem s lékařem.
To neznamená, že test z krve se stane zázračným řešením. Léčba deprese a úzkosti bude i nadále stát na několika pilířích. Patří mezi ně pravidelná setkání s psychiatrem nebo psychoterapeutem, farmakoterapie pokud je potřebná, změny v životním stylu týkající se spánku pohybu vztahů a práce, hledání podpory u blízkých a pomocných organizací.
Krevní vyšetření může pouze pomoci přesněji nastavit tyto prvky a sledovat, jak organismus na léčbu reaguje, podobně jako u terapie hypertenze nebo diabetu. První pilotní zavádění se plánuje ve vybraných zařízeních v nejbližších letech.
Dokud takové testy neproniknou do rutinní diagnostiky v ordinacích, uplyne ještě trochu času. Vědci musí dokázat nejen přesnost měření, ale také to, že jejich používání skutečně zlepšuje výsledky léčby ve srovnání se samotným tradičním posouzením psychiatra.
Na co si dávat pozor, až se testy rozšíří
S novou technologií roste riziko zjednodušování. Část lidí se může pokusit samostatně interpretovat výsledky na základě útržků informací nalezených na internetu. To je přímá cesta k zbytečné úzkosti nebo naopak k bagatelizování signálů, které vyžadují reakci.
Druhá věc se týká nálepkování. Pokud pojišťovny nebo zaměstnavatelé získají přístup k takovým údajům, mohou začít dělit lidi na psychicky stabilní a rizikové. Proto jsou tak důležitá jasná pravidla ochrany soukromí, srovnatelná s regulacemi pro genetická data.
Pro část pacientů může být dobrým řešením chápat výsledek krevního testu jako výchozí bod k rozhovoru, nikoli jako konečný verdikt. V praxi to znamená vzít si výsledek na návštěvu, položit lékaři konkrétní otázky a společně se domluvit, co s tím dál. Nešlo by ti takové zpřesnění diagnostiky usnadnit cestu k lepší péči o duševní zdraví?
