Jaro teprve nabírá na síle, a to je nejlepší okamžik vyzkoušet v zahradě něco jiného než další jabloni. Mezi známými hrušněmi a třešněmi se stále častěji objevuje stromek, o kterém v Česku málokdo slyšel, přitom skvěle zvládá vedra i suché léto.
Zasazený ve správném termínu a na vhodném místě se odmění spoustou sladkých plodů připomínajících chuťově malá jablka. Klíč spočívá ve čtyřech jednoduchých pravidlech, na která je dobré pamatovat zvláště koncem března.
Hlavním hrdinou je jujuba neboli cicimek obecný, asijský stromek známý díky takzvaným čínským datlovým plodům. Na rozdíl od mnoha ovocných dřevin, které se běžně vysazují na podzim, jujuba lépe rozjíždí růst, když se do půdy dostane právě na přelomu března a dubna. Půda je v tu dobu už výrazně teplejší a současně riziko silných mrazíků klesá. Kořeny neprocházejí prudkým teplotním šokem a mladá rostlina má čas v klidu vytvořit nové kořínky ještě před letními vedry.
Proč je právě přelom března nejlepší okamžik pro výsadbu
Vědci i zahradníci se shodují, že jujuba potřebuje k dobrému zakořenění již oteplené podloží. Výsadba koncem března spojuje dvě výhody: vyhneš se ostrým mrazům a zároveň využiješ stále se oteplující půdu. Mladé kořínky pak nejsou vystaveny prudkému ochlazení, které by je poškodilo nebo zastavilo jejich růst.
Po úspěšném ujmutí v zemi jujuba překvapí svou odolností. Dobře snáší vedra, krátkodobé sucho a nevyžaduje každodenní běhání s konví. To je velká výhoda při rostoucích cenách vody a stále sušších letech. Plodit začíná obvykle od konce léta. Na větvičkách se objevují desítky malých plodů s křupavou dužninou, které připomínají sladké jablíčko, ale s exotickou příchutí. Jsou bohaté na vitamin C a můžeš je jíst přímo ze stromu, nebo sušit, vyrábět domácí želé, kompoty či likéry.
Slunce a suchá půda – dva základní požadavky pro jujubu
První zlaté pravidlo zní: stanoviště. Jujuba je typický milovník slunce. Potřebuje maximálně osluněné místo v zahradě. Polostín, natož stín, výrazně omezí úrodu a může dokonce zastavit růst. Vyber si nejsvětlejší místo na pozemku, vyhni se zastínění domem, vysokými stromy nebo živým plotem. Nejlepší je jižní nebo jihozápadní expozice.
Čím více hodin přímého slunce během dne, tím lépe se zavazují květní pupeny a plody dozrávají rovnoměrně a jsou výrazně sladší. Druhé kritérium se týká struktury půdy. Jujuba se nebojí vedra, zato stojící voda u kořenů ji dokáže zabít. Těžká, deštěm zavodněná země způsobuje hnilobu nejjemnějších kořínků a rychlé odumírání sazenice.
Pro jujubu je lepší suchá, lehce chudá půda než mokré, slepené bláto po každém dešti. Před vysazením stojí za to prokypřit podloží v místě jamky. V jílovitých půdách dobře funguje přimíchání hrubého říčního písku nebo drobného štěrku, nasypání na dno jamky a promíchání s vrchní vrstvou zeminy. Díky tomu bude voda po dešti volně odtékat do hloubky, místo aby stála u kořenů.
Dva stromky místo jednoho – jednoduchý trik na bohatší úrodu
V prodejních popisech bývá jujuba označována jako samosprašná. V praxi je pak plodů málo a jsou rozptýleny nepravidelně. Výrazně lepší výsledky dává vysazení dvou exemplářů v dosahu práce stejného opylovacího hmyzu. Nejlépe, když jde o dvě různé odrůdy. Pyl přenášený mezi nimi včelami či čmeláky dává více zárodků, a tím pádem rozhodně plnější větve plodů.
Zahradničtí odborníci doporučují:
- minimálně dva stromky na zahradě
- dobré, pokud jde o různé odrůdy
- květy se objevují zhruba ve stejném termínu
- rozestup mezi kmeny nejméně čtyři až pět metrů
- bez zastínění od velkých dřevin
- pravidelné provzdušňování koruny
- vyhýbat se přehnojování dusíkem
- mulčování kořenové zóny slámou nebo kůrou
Třetí zásada se týká rozestupu. Lákavé bývá „nacpat“ stromy na malou plochu, ale jujuba špatně snáší těsnost. Příliš husté výsadby vedou ke konkurenci o vodu a živiny a také vytvářejí vlhká, špatně provětrávaná zahušťování větví. Nejbezpečněji je dodržet asi čtyři až pět metrů mezi kmeny. Takový odstup dává prostor pro rozrůstání kořenů, pořádně provzdušňuje korunu a ztěžuje rozvoj houbových chorob bez sáhnutí po agresivní chemii.
Zalévání s rozumem – klíčové první týdny po výsadbě
Čtvrtá důležitá zásada se týká vody, ale nejde o každodenní zalévání. Nejpodstatnější je první zásah hned po výsadbě. Po zasypání jamky zeminou stojí za to stromek vydatně zalít – nejméně deseti litry vody na jeden mladý exemplář. První velmi důkladné zalití upevní půdu s kořeny a odstraní prázdné prostory, které by mohly vysušovat kořenový bal.
Proud vody přitlačí drobné částice hlíny ke kořenům a vytlačí vzduchové kapsy. Díky tomu mají kořeny všude dobrý kontakt s vlhkou zemí a rychleji zahajují růst. V týdnech po výsadbě se nejdůležitější stává rovnováha. Půda by neměla ani vysychat na beton, ani se měnit ve stojící bláto.
V praxi se dobře osvědčuje tlustá vrstva mulče – může to být sláma, sekaná kůra nebo suchá tráva, ale bez plevelů se semeny. Takový přírodní „přikrývkový“ materiál omezuje vypařování, stabilizuje teplotu u kořenů a způsobuje, že zalévání je nutné jen v obdobích výrazných veder, kdy země pod mulčem výrazně prosychá. Mnoho zahradníků později omezuje zalévání na hluboké, ale řídké, zato s větším množstvím vody najednou.
Čtyři jednoduché kroky k vlastním čínským datlovým plodům na zahradě
Pokud se podíváš na celou proceduru, požadavky jujuby nejsou složité. Stačí dodržovat několik jasných bodů. Výsadba koncem března, kdy se půda už otepluje a riziko mrazů klesá. Nejvíce slunné místo na zahradě, bez stínu větších stromů nebo staveb. Propustná, nakypřená půda s přídavkem písku nebo štěrku při těžkém podloží. Dva stromky různých odrůd ve vzdálenosti čtyři až pět metrů, dobře zalité hned po výsadbě.
Pokud jsou tyto podmínky splněny, rostlina obvykle rychle vyráží s listy. Objevení se čerstvých, jasně zelených pupenů je výrazný signál, že se ujala bez problémů. Jujuba nevyžaduje tolik zásahů jako tradiční peckoviny. Má ráda prosvětlování koruny, ale reaguje dobře i na celkem úsporný řez. Dobře odvodněná půda a absence přehnaného hnojení minerály postačí k udržení zdravých přírůstků.
Příliš intenzivní přisypávání umělými hnojivy může dokonce rostlinu rozmazlit a podporovat bujné, měkké výhony náchylné k mrazu. Pro mnoho lidí je to zajímavá alternativa k další odrůdě jabloně nebo švestky. Stromek kombinuje okrasné hodnoty s jedlými, hodnotnými plody a přitom pomáhá vybudovat odolnější, méně „vrtošivou“ zahradu.
Stojí jujuba za vyzkoušení i v menších zahradách
V dobách suchých a horkých sezón taková kombinace vlastností získává na významu. Stojí za zvážení vysadit jujubu i v malých městských zahradách nebo na zahrádkách, kde není čas na složitou péči. Postačí dobře promyslet místo, postarat se o odvodnění vody a moudře provést první zalévání. Zbytek z velké míry zvládne sama rostlina a po několika letech se odvděčí neobvyklou, sladkou úrodou, kterou v každém supermarketu marně hledáš.
