Lékaři diagnostikují nádory tlustého střeva u mladých lidí stále častěji. Vědci nyní ukazují prstem na konkrétního viníka – toxickou bakterii, která se v našich střevech může usadit už v raném věku.
Mladí dospělí ve věku kolem třiceti let dnes nejsou žádnou vzácností na onkologických ambulancích. Rak tlustého střeva, který jsme si ještě před dvaceti lety spojovali hlavně se seniory, diagnostikují lékaři lidem čtyřicetiletým i mladším v rostoucím počtu případů. Statistiky ze Spojených států ukazují téměř dvojnásobný nárůst zachorowań každých deset let právě v této věkové skupině. Podobný trend zaznamenávají i ve Velké Británii nebo v Austrálii.
Co víc, řada těchto pacientů nemá žádné klasické rizikové faktory. Nekouří, nejsou obézní, v rodině se rakovina nevyskytovala. Onkologové proto začali hledat skrytější mechanismy. Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu nedávno zveřejnili rozsáhlou studii, která přináší nečekanou stopu: za částí raných nádorů může stát konkrétní kmen střevní bakterie Escherichia coli, jenž do našeho organismu pronikne už v dětství.
Tato teorie znamená překopání pohledu na prevenci. Pokud skutečně platí, že zárodky rakoviny mohou v buňkách tlustého střeva dřít už od školních let, musíme začít myslet na riziko mnohem dřív, než pacient oslaví padesátiny.
Proč se nádory střev objevují u mladých lidí mnohem častěji než dřív
V rozvinutých zemích byl kolorektální karcinom dlouho nemocí starší generace. Poslední dvě dekády však tento obraz radikálně mění. Ve Spojených státech se počet onemocnění u lidí mladších čtyřiceti let zhruba zdvojnásobuje každou dekádu. Británie i Austrálie hlásí podobný vzestup.
Problémy začínají už proto, že pacienti ve třicítce nebo na začátku čtyřicítky často nepodstupují preventivní kolonoskopii. Klasické screeningové programy cílí na lidi po padesátce. Mladší dospělí proto přicházejí k lékaři často až s pokročilým nádorem, protože si nepřipisují váhu bolestem břicha či krvácení ze stolice.
Zároveň vidíme geografický rozdíl. Západní země s typickým stylem života – hodně ultrazpracovaných potravin, málo vlákniny, nadměrná hygiena, časté užívání antibiotik – mají nejvyšší počet raných kolorektálních nádorů. Naopak Indie či mnohé státy Latinské Ameriky tyto případy hlásí výrazně méně. To posunulo pozornost vědců od čistě genetických vysvětlení k vlivu prostředí, stravy a složení střevní mikrobioty.
Onkologové navíc pozorují, že nádory u mladších pacientů se chovají jinak. Častěji vyrůstají v distálních úsecích tlustého střeva, mají agresivnější růst a odlišný mutační profil. Taková charakteristika naznačuje, že mechanismus spuštění onemocnění se liší od klasických seniorských nádorů.
Velká analýza nádorů odhalila stopu toxinu z konkrétní bakterie
Výzkumný tým z Kalifornské univerzity v San Diegu sebral genetický materiál z 981 nádorů tlustého střeva z jedenácti zemí světa. Vědci porovnali profily mutací u mladších dospělých s profily u starších pacientů. Ve vzorcích od lidí mladších čtyřiceti let našli charakteristický vzorec poškození DNA.
Tato „podepsaná“ změna v genomu odpovídá působení konkrétního toxinu – kolibaktinu, kterou produkuje část kmenů bakterie Escherichia coli. Sama Escherichia coli patří mezi stálé obyvatele našeho střeva. Většina jejích variant žije s námi pokojně. Problémy začínají u kmenů, které nesou speciální genetický ostrov nazývaný pks. Ten jim umožňuje vyrábět kolibaktin, látku přímo napadající DNA hostitelských buněk.
Kolibaktin dokáže spojit dva řetězce DNA dohromady a vyvolat zlomy chromozomů. Takové poškození je velmi těžké opravit bez chyb, a proto se v buňkách začínají hromadit nebezpečné mutace. Výzkumníci zjistili, že mutace typické pro působení kolibaktinu se objevovaly v nádorech mladých dospělých asi 3,3krát častěji než u starších pacientů.
Organizace Cancer Research UK, která tuto práci spolufacovala, upozorňuje na velmi výrazný statistický rozdíl. Takové rozložení nelze vysvětlit pouhou náhodou. Navíc platí: čím častější jsou v dané zemi rané nádory střeva, tím vyšší podíl nádorů nese otisk kolibaktinu. Tato shoda mezi geografickým rozložením bakterie a vlnou onemocnění dále posiluje podezření, že toxické kmeny Escherichia coli opravdu přispívají k rozvoji rakoviny.
Jak toxická bakterie pronikne do střev už v dětském věku a zůstává tam roky
Podle analýz kalifornských vědců má až čtyřicet procent dětí ve Spojených státech a ve Velké Británii ve střevech kmeny Escherichia coli produkující kolibaktin. To znamená, že obrovská skupina lidí se s tímto toxinem setkává velmi brzy, ještě dávno předtím, než se u nich projeví jakékoli potíže s trávicím traktem.
Kolibaktin nevyvolává okamžitou zdravotní krizi. Její působení připomíná spíš pomalé rýsování trhlin v cihlové zdi: objeví se poškození, organismus se ho pokusí spravit, ale část oprav je nepřesná. Takto se sbírají mutace, které po deseti až několika desetiletích mohou změnit běžnou buňku sliznice střeva v rakovinnou buňku.
Dlouhodobá přítomnost toxických kmenů Escherichia coli ve střevech dítěte je něco jako tichý program instalující chyby do DNA, které se aktivují teprve v dospělosti. Tato dlouhodobá perspektiva vysvětluje, proč třicátník s relativně zdravým životním stylem může najednou od lékaře slyšet diagnózu spojenou s mnohem vyšším věkem. Z hlediska jeho buněk měla choroba čas zrát už od raného dětství.
Někteří výzkumníci připomínají, že děti dnes vyrůstají v jiném mikrobiotickém prostředí než generace jejich rodičů. Méně kontaktu s půdou, zvířaty, menší sourozenecké kolektivy, více antibiotik v kojeneckém věku – to vše mění složení střevní flóry. Právě v takto změněném ekosystému mohou toxické kmeny bakterií snadněji získat převahu.
Nový přístup k prevenci: test stolice a cílená úprava střevní mikrobioty
Protože toxické kmeny Escherichia coli silně souvisejí s ranou rakovinou tlustého střeva, vědci začali přemýšlet o praktickém využití těchto zjištění. Jedním z nejslibnějších směrů jsou testy stolice, které by odhalovaly přítomnost kmenů produkujících kolibaktin u dětí a mladých dospělých.
Na rozdíl od klasických preventivních vyšetření zaměřených na rakovinu střeva – například kolonoskopie po padesátce – by se takové testy daly provádět mnohem dřív, ještě u lidí zcela bez příznaků. Šlo by o zachycení těch, jejichž střevní mikrobiota jim potenciálně nejvíc škodí.
Co by mohla zahrnovat taková včasná prevence:
- pravidelné testy stolice u dětí z rodin, kde se rakovina střeva objevila v mladém věku
- monitorování osob s potvrzenou přítomností kmenů vyrábějících kolibaktin
- pokusy o úpravu složení mikrobioty pomocí vhodně zvolených probiotik
- vývoj cílených terapií, které odstraní škodlivé kmeny bez vyhubení celého střevního ekosystému
- vědomá práce s dietou omezující zánět a podporující prospěšné bakterie
- poradenství ohledně užívání antibiotik v dětství
- edukace rodičů o vlivu stravy na střevní flóru dětí
Vědci zdůrazňují, že bakterie ve střevě tvoří velmi složitý ekosystém. Nejde o to „vybít všechno“, ale spíš o jemné posunutí rovnováhy ve prospěch neutrálních a užitečných kmenů. Jinak snadno uděláme víc škody než užitku. Lékaři z Kalifornské univerzity pracují na protokolech, které by mohly selektivně zasáhnout proti producentům kolibaktinu bez narušení celkové diverzity mikrobioty.
Jak strava, antibiotika a životní styl vstupují do celé rovnice
Ačkoli kolibaktin stojí dnes v centru pozornosti, badatelé ji nevnímají jako jediného nepřítele. Vlna nádorů střeva u mladých se zdá být výsledkem překrývání několika jevů: změn stravy, běžného užívání antibiotik, sedavého způsobu života i rozdílů v expozici bakteriím v prvních letech života.
Vysokozpracované potraviny, velké množství červeného masa a málo vlákniny podporují záněty ve střevě. Antibiotika sice zachraňují životy, ale dokážou hluboce změnit složení mikrobioty. Někdy po takových kúrách škodlivé kmeny snadněji získají převahu, pokud se nepostaráme o obnovu těch „dobrých“ bakterií.
V praxi to znamená, že samotné zjištění „špatné“ bakterie nestačí. Lékař by měl vidět širší obraz: způsob stravování, tělesnou hmotnost, úroveň pohybové aktivity, historii antibiotické léčby, ale také příznaky jako krev ve stolici, náhlé změny rytmu vyprazdňování nebo neobjasněné hubnutí i u lidí před čtyřicítkou.
Někteří výzkumníci z Oxfordské univerzity upozorňují, že západní strava chudá na fermentované potraviny a bohatá na cukr vytváří prostředí příznivé pro patogenní kmeny. Naopak jogurt, kysané zelí, kimči nebo kefír podporují rozmanitost mikrobioty a mohou pomoci udržet škodlivé bakterie pod kontrolou.
Co z toho plyne pro rodziče a mladé dospělé
Příběh kolibaktinu ukazuje, jak moc zdraví v dospělém věku závisí na tom, co se děje v prvních letech života. Rodiče mají omezený vliv na to, jaké konkrétní kmeny bakterií osídlí střeva dítěte, ale na stravu či nadměrné užívání antibiotik vliv reálný mají.
Pro mladé dospělé je nejdůležitější závěr poměrně prostý: nebagatelizovat signály přicházející ze střev jen proto, že „přece jsem příliš mladý na rakovinu“. Stále víc dat ukazuje, že hranice věku pro onkologickou bdělost se posunula výrazně dolů. Pokud cítíš opakované bolesti břicha, vidíš krev ve stolici nebo se ti bez zjevného důvodu mění rytmus vyprazdňování, jdi k lékaři. I když ti není padesát.
V příštích letech můžeme očekávat nová doporučení týkající se preventivních vyšetření, možná se také objeví první komerční testy stolice zaměřené na toxické kmeny Escherichia coli. Než k tomu dojde, stojí za to zajímat se o vlastní střevo už teď: pečovat o rozmanitou stravu, pohyb a rozumný přístup k antibiotikům. A pokud se ve tvé rodině vyskytly případy rakoviny střeva v mladém věku, promluv s lékařem nejen o genech, ale také o mikrobiotě.
