Nový seznam nejbohatších lidí planety přináší dva výrazné akcenty z Francie, ale také jednoho absolutního rekordmana ze Spojených států. Majetek Elona Muska dosáhl takové výše, že zbytek pelotonu vypadá o ligu níž.
Elon Musk finančně vystřelil v roce 2026 tak vysoko, že zbytek špičky vypadá při něm jako nižší třída. Přesto dvě francouzská jména v první dvacítce ukazují, že evropský kapitál má stále co říct v souboji s Silicon Valley.
V nejnovějším sestavení miliardářů majetek Elona Muska překračuje 700 miliard dolarů. Podle různých zdrojů se pohybuje mezi 682 až 727 miliardami, což znamená úroveň bohatství, kterou lidstvo ještě nevidělo. Pro srovnání – je to víc než společná hodnota majetku druhé a třetí osoby v žebříčku dohromady.
Klíčový byl rok 2025. Za pouhých dvanáct měsíců Musk přidal ke svému stavu dalších 333,2 miliardy dolarů. Neudělal to ani na loterii, ani spekulací s jedinou firmou, ale na paralelním růstu několika svých technologických gigantů.
SpaceX, Tesla a xAI jako tři pilíře majetku
Nejcennějším aktivem Muska se stal SpaceX. V soukromé transakci mezi investory byla kosmická firma oceněna na zhruba 800 miliard dolarů. Musk v ní drží přibližně 42% podíl, což dává asi 336 miliard dolarů majetku jen z tohoto jediného byznysu.
Druhým pilířem je Tesla. Muskův podíl na úrovni kolem 12% se překládá na dalších 197 miliard dolarů. Samotný trh s elektrickými auty už neroste tak šíleně jako před několika lety, ale značka Tesla stále funguje jako magnet na investory, zejména v kontextu softwaru, autopilota a projektů spojených s umělou inteligencí v automobilovém průmyslu.
Třetím hráčem v této sestavě je xAI Holdings, firma na umělou inteligenci rozvíjená Muskem paralelně k ostatním podnikům. Společnost má být podle probíhajících investičních jednání oceněna na zhruba 230 miliard dolarů. Pro potenciálního budoucího bilionáře to představuje další velmi tlustou cihlu ve finančním zdivu.
Elon Musk má dvakrát víc než druhý v pořadí
Odhady ukazují, že sám Elon Musk má více než dvojnásobný majetek oproti Larry Pageovi, který je na druhém místě žebříčku. Larry Page, spoluzakladatel Google, disponuje podle současných dat 257 až 269 miliardami dolarů. Rozdíl tedy dosahuje téměř 460 miliard.
Dosud žádný žebříček boháčů nezaznamenal takový odstup mezi číslem jedna a zbytkem pelotonu. Experti se shodují, že takové soustředění bohatství v rukou jednoho člověka je historicky bezprecedentní. Ani John D. Rockefeller v přepočtu na současnou kupní sílu nedosahoval podobných hodnot.
Nejvíc elektryzující scénář se týká potenciálního vstupu SpaceX na burzu v roce 2026. V branži kolují prognózy, že kapitalizace firmy po IPO by mohla dosáhnout až 1,5 bilionu dolarů. V takovém případě by hodnota Muskových akcií v jediné společnosti mohla z něj udělat prvního člověka v historii s majetkem přesahujícím 1 bilion dolarů.
Stále častěji se tedy objevuje otázka ne „jestli“, ale „kdy“ Elon Musk přeskočí hranici bilionu. Všechno závisí na konjunktuře na technologickém trhu, úspěchu kosmických projektů a tempu rozvoje umělé inteligence, na které Musk zamýšlí vydělávat paralelně s giganty jako Nvidia nebo Meta.
Francouzští miliardáři v globální elitě
Na pozadí americké dominance vychází Francie překvapivě dobře. V první dvacítce nejbohatších lidí planety jsou dvě osoby s francouzským pasem. Obě vyrostly na síle prémiových značek a průmyslové historie své země.
Bernard Arnault, šéf koncernu LVMH, zaujímá sedmou pozici v globálním žebříčku s majetkem odhadovaným na 193 až 208 miliard dolarů. Je to jediný Evropan v první desítce a zároveň nejbohatší člověk na kontinentu.
Arnault svou pozici buduje na portfoliu luxusních značek, mezi nimiž jsou například módní domy, značky šperků, exkluzivní alkoholy či hodinky. Jde o byznys hluboce zakořeněný v kultuře, aspiracích střední třídy a rostoucím významu statusových symbolů.
V posledních letech začal vítr foukat do očí. Ještě v dubnu 2024 byl Arnault viceleaderem globálního žebříčku, hned za Muskem. Od té doby hodnota jeho majetku systematicky klesala. Trh s luxusním zbožím výrazně brzdí, zvlášť v Číně, která byla hlavním motorem poptávky. Méně ochotně se kupují kabelky, hodinky a parfémy z nejvyšší police, což se okamžitě odráží na ocenění celého sektoru.
Na domácí scéně musí Arnault navíc snášet rostoucí konkurenci rodiny Hermès. Rodinný módní dům, který po desetiletí platil za poněkud nišovější a konzervativnější, nejdřív nadchl investory a pak předstihl LVMH v žebříčku nejbohatších francouzských rodin.
Françoise Bettencourt Meyers ovládá kosmetické impérium
Druhým francouzským jménem v elitním kruhu je Françoise Bettencourt Meyers, dědička kosmetického impéria L’Oréal. V globálním sestavení zabírá devatenáctou nebo dvacátou příčku a hodnota jejího majetku se odhaduje na přibližně 93 až 94 miliard dolarů.
Je to nejen nejbohatší žena Francie, ale také druhá nejzámožnější žena na zeměkouli. Výš je už jen Američanka Alice Walton spojená se sítí Walmart. Zdrojem finanční síly Bettencourt Meyers jsou především akcie L’Oréal – kontroluje asi 35 procent kapitálu společnosti.
K tomu přicházejí další investice a nemovitosti. Z globální perspektivy jde o příklad klasického rodinného bohatství, které rostlo po generace, ale dokázalo projít transformací a využít globalizaci i nové trhy odbytu. Výzkumníci z ekonomických institucí poukazují na to, že kosmetický průmysl ukázal během pandemie překvapivou odolnost.
Majetek Françoise Bettencourt Meyers stojí na podílu v L’Oréal, který roky roste na vlně globálního trhu s kosmetikou a péčí o pleť. Firma vyvíjí produkty s kyselinou hyaluronovou, retinolem, vitaminem C a dalšími účinnými látkami, které oslovují spotřebitele od Paříže až po Šanghaj.
Americká technologie sbírá všechno
Nový žebříček velmi zřetelně ukazuje, kde se dnes soustřeďují největší peníze. Devět z deseti největších jmění na planetě patří občanům USA. Jedinou výjimkou v tomto kruhu zůstává zmíněný Bernard Arnault.
Silný je především technologický sektor, chápán v širokém smyslu. V roce 2025 deset nejvíce profitujících miliardářů zvětšilo svůj majetek dohromady o 729 miliard dolarů. Šest z nich pochází ze Spojených států a odpovídá až za 85 procent této částky.
Mezi největšími vítězi posledních měsíců se objevuje Jensen Huang, šéf Nvidie. Jeho majetek vzrostl zhruba o 42 miliard dolarů za rok. Firma na grafických procesorech, spojovaná kdysi hlavně s hraním her, vybudovala základ pro revoluci umělé inteligence a datových center. To se bleskově promítlo do ocenění a místa v žebříčku nejbohatších.
Na vlně umělé inteligence jedou i další giganti. Mark Zuckerberg díky Meta investuje do AI modelů a infrastruktury, Larry Ellison z Oracle těží z rostoucí poptávky po cloudu a databázích a další jména z technologického sektoru krok za krokem vytlačují z čela tradiční průmyslníky.
- Elon Musk – vesmír, elektromobily, umělá inteligence
- Jensen Huang – grafické procesory a servery pro AI
- Mark Zuckerberg – sociální platformy a AI infrastruktura
- Larry Page – vyhledávač, cloud, výzkumné projekty
- Larry Ellison – databázové systémy a cloudová řešení
- Bernard Arnault – luxusní móda a prémiové značky
Seznam ukazuje, že klíč k gigantickým majetkům v roce 2026 leží v technologii, datech a automatizaci, nikoli ve výrobě klasických hmotných statků. Vědci z Massachusetts Institute of Technology upozorňují, že tato koncentrační vlna ještě neskončila.
Extrémní koncentrace bohatství a její dopady
Na první pohled se dá říct: svět vytváří neuvěřitelné množství bohatství. Trhy rostou a technologické firmy jsou oceňovány na biliony. Data ze žebříčku však ukazují ještě něco jiného – obrovské soustředění majetku v rukou velmi malé skupiny lidí.
Elon Musk sám o sobě dnes představuje podíl na globálním růstu bohatství, který se ještě před pár lety zdál nepředstavitelný. Taková úroveň koncentrace vyvolává otázky nejen o etice, ale také o ekonomické stabilitě. Když majetek několika osob závisí na oceněních několika technologických společností, trh se stává extrémně citlivým na výkyvy cen akcií, regulace nebo technologické poruchy.
Jedno špatné rozhodnutí, jedna velká závada nebo vážné právní omezení v dané zemi dokáže smazat desítky miliard dolarů během několika dnů. Pro běžného příjemce tyto částky znějí abstraktně, ale efekty jsou velmi reálné – od cen akcií v penzijních fondech přes zaměstnanost u subdodavatelských firem až po daně, které plynou (nebo neplynou) do státních rozpočtů.
Mnoho vlád se začíná dívat na to, jak zdanit digitální giganty a jejich majitele, aniž by zároveň zabíjely inovace. Odborníci z Evropské komise i amerického ministerstva financí diskutují o nových modelech daňového zatížení velkých technologických korporací.
Co tyto žebříčky říkají o ekonomice
Seznamy nejbohatších často vnímáme jako zajímavost, ale nesou několik důležitých signálů. Za prvé směr toku kapitálu – ze „staré“ ekonomiky do technologií, dat, umělé inteligence a prémiových značek. Za druhé rostoucí odstup mezi zeměmi, které mají vlastní technologické giganty, a těmi, které je nemají.
Francie s Bernardem Arnaultem a Françoise Bettencourt Meyers ukazuje, že jde budovat mohutné majetky na luxusu a kosmetice, ale i ty stále častěji závisí na pokročilé logistice, e‑commerce nebo algoritmech analyzujících chování zákazníků. Dokonce sektor prémiového zboží přestává být čistě „analogový“.
V příštích letech lze očekávat další růst významu AI firem, dodavatelů cloudové infrastruktury a polovodičových řešení. Pokud tyto trendy vydrží, rozdíl mezi absolutní jedničkou a zbytkem žebříčku se může ještě zvětšit. Závod o titul prvního bilionáře reálně ovlivní, kam směřují investice, daně i nejtalentovanější specialisté.
