Velká studie zahrnující přes 460 tisíc dospělých ukazuje, že káva v přesně stanovené dávce může mírnit napětí a snižovat riziko deprese. Klíčová je ale správná míra.
Káva už dávno přestala být jen způsobem probuzení. Je to rituál, záminka ke konverzaci, přestávka od emailů a schůzek. Pro mnoho lidí také první věc, po které sáhnou, když cítí únavu nebo stres.
Po léta kolovaly protichůdné názory: jedni strašili, že káva „ničí nervy“, druzí se odvolávali na její pozitivní účinky na zdraví. Nyní do diskuse vstupuje rozsáhlá studie, která ukazuje, že vše závisí na dávce. Ani přísné odmítání, ani „káva na doraz“ se nezdají jako nejlepší nápad.
Optimální pro duševní zdraví se jeví množství na úrovni 2–3 šálků kávy denně. Nad touto hranicí přínosy mizí a riziko poruch nálady stoupá.
Co přesně zkoumali vědci?
Studie, na kterou odkazují odborníci, byla publikována v renomovaném vědeckém časopise zabývajícím se duševním zdravím. Tým z univerzity ve Fuzhou v Číně využil obrovskou databázi zahrnující přes 460 tisíc dospělých osob.
Všichni účastníci na začátku neměli diagnostikované poruchy duševního zdraví. Následně byl sledován jejich zdravotní stav po dobu více než 13 let a porovnáván s informací, kolik kávy obvykle vypijí během dne.
Vědci se neomezili na otázku „pije kávu, nebo ne?“. Zaměřili se na několik klíčových prvků: počet šálků vypitých denně, druh kávy (mletá, instantní, bezkofeinová), věk a pohlaví účastníků, fyzickou aktivitu a životní styl i další onemocnění, která mohla ovlivňovat psychiku.
Cílem bylo co nejlépe odfiltrovat vliv jiných faktorů a ověřit, zda právě káva hraje hlavní roli.
Magické 2–3 šálky: co přineslo toto množství?
Po analýze dat vyšel velmi zřetelný vzorec. Osoby pijící přibližně 2–3 šálky kávy denně v následujících letech méně často prožívaly:
- epizody deprese a další poruchy nálady
- úzkostné stavy a chronické napětí
- psychické problémy spojené se stresem
- riziko poklesu kognitivních funkcí
- symptomy související s celkovým duševním diskomfortem
To vše v porovnání s těmi, kteří po kávě nesahali vůbec nebo překračovali 3 šálky denně.
Nejlépe dopadla skupina „středních“ konzumantů kávy. Dva nebo tři šálky denně se pojily s nejnižším rizikem psychických potíží, bez ohledu na to, zda šlo o mletou kávu, instantní nebo dokonce bezkofeinovou.
Co je zajímavé, efekt byl výraznější u mužů než u žen, ačkoli v obou skupinách osoby pijící umírněné množství kávy dopadly příznivěji než ty, které ji nepily vůbec.
Kde probíhá hranice, za kterou káva začíná škodit?
Pokud někdo dosáhl 5 šálků denně a více, riziko poruch nálady výrazně stoupalo. To je v souladu s dřívějšími pracemi ukazujícími, že nadbytek kofeinu podporuje bušení srdce, zhoršení spánku, větší neklid a podrážděnost.
Je třeba také pamatovat, že jde o průměrná data. Pro jemnou, štíhlou osobu s vysokým krevním tlakem začne „příliš mnoho“ dříve než pro vysokého, sportovně založeného třicátníka bez dalších onemocnění.
Lékařům je dobře známo, že individuální citlivost na kofein se výrazně liší. Někdo snese tři espressa bez problémů, jiný po jednom cappuccinu nemůže usnout.
Co v kávě může chránit před stresem?
Nejznámější složkou kávy je kofein a skutečně silně působí na nervový systém. Blokuje adenosinové receptory, díky čemuž se cítíme probuzení, méně unavení. To je však jen část příběhu.
Káva obsahuje desítky dalších látek, z nichž několik obzvlášť zajímá vědce:
- kyseliny chlorogenové působí protizánětlivě a mohou podporovat cévy i neurony
- antioxidanty pomáhají omezovat následky oxidativního stresu spojeného s depresí i neurodegenerativními chorobami
- látky ovlivňující dopamin a serotonin dokážou jemně modulovat systémy odpovědné za náladu a motivaci
Badatelé naznačují, že část sloučenin z kávy může zmírňovat zánětlivé procesy v mozku a stabilizovat činnost oblastí odpovědných za regulaci stresu a nálady.
To vysvětluje, proč podobný efekt pozorujeme i u bezkofeinové kávy. Samotný kofein není jediným hráčem na této scéně.
Kdy káva místo uklidnění rozjíždí?
Pro část lidí je už jedna silná káva příliš. Rychlejší tep srdce, třes rukou, napětí, potíže s usínáním – to jsou typické signály, že organismus si s dávkou neporadí.
Obzvlášť opatrní by měli být:
- těhotné ženy (doporučuje se výrazné omezení kofeinu)
- osoby s vysokým tlakem a srdečními chorobami
- ti, kdo trpí úzkostnými poruchami a panickými záchvaty
- děti a dospívající, jejichž nervový systém se teprve formuje
- lidé užívající některé léky, které s kofeinem interagují
Pokud se po kávě cítíš hůř a ne lépe, stojí za to snížit porce nebo částečně přejít na bezkofeinovou kávu. Samotný rituál šálku a přestávky zůstane, zatímco zátěž pro organismus klesne.
Káva a duševní zdraví – na co pamatovat?
Studie je působivá rozsahem, ale má svá omezení. Informace o zvycích pití kávy se sbíraly jen jednou, na začátku. Není známo, jak se měnily během 13 let. Nelze tedy říct, že výhradně káva „způsobila“ lepší nebo horší náladu.
Navzdory tomu výsledky ladí s menšími pracemi z posledních let a skládají se do konzistentního obrazu: organismus má rád míru. Trochu kávy pomáhá, příliš mnoho začíná zatěžovat tělo i hlavu.
Káva nenahradí terapii ani farmakologickou léčbu. Může však být jedním z drobných návyků, které podporují každodenní zvládání stresu.
Jak převést poznatky do každodenních zvyklostí?
Pokud jsi zdravý dospělý člověk, můžeš rozmezí 2–3 šálků denně považovat za bezpečný referenční bod. Přitom je dobré:
- vyhýbat se pití kávy pozdním odpolednem, pokud máš problémy se spánkem
- nedopíjet kávu nalačno hned ráno
- pamatovat, že kofein je také v energetických nápojích, colách a silném čaji
- sledovat, jak reaguješ – pokud dva malé šálky způsobují bušení srdce, může to být pro tebe příliš
- kombinovat kávu s dostatkem vody během dne
Pro velmi stresované osoby bývá samotný rituál přestávky na kávu stejně důležitý jako obsah šálku. Je to chvíle zastavení, nadechnutí, krátké konverzace s někým z práce. Dá se spojit s několika hlubšími nádechy, krátkým procházkou kolem kanceláře nebo odložením telefonu.
Káva se tak stává součástí celého „antistresového balíčku“ spolu s pohybem, spánkem a kontaktem s ostatními. Sama o sobě nevyřeší problémy, ale v rozumném množství může jemně překlonit misky vah ve prospěch lepší nálady. Dva nebo tři opravdu dobře připravené šálky denně představují pro mnoho lidí rozumný kompromis mezi potěšením a péčí o duševní zdraví.
