Předělí března a dubna se pojí s delším dnem a lepší náladou, přitom lékaři zaznamenávají znepokojivý trend.
Studie ze severní Evropy naznačují, že první dny po zavedení letního času představují období výrazně zvýšeného rizika mozkové mrtvice, zejména u seniorů a chronicky nemocných. Lékaři apelují, aby v této době lidé pozorněji sledovali svůj organismus a rychleji reagovali na varovné příznaky.
Pro mnoho z vás je přechod na letní čas jen drobná nepříjemnost spojená s ranním nevyspáním. Vědci ale na tento jev začínají nahlížet mnohem vážněji. Finští badatelé analyzovali lékařské údaje z deseti let a zjišťovali, jak často dochází k mozkovým mrtvicím v týdnu po zavedení letního času. Zaměřili se především na ischemickou mrtvicu, která vzniká, když krevní sraženina zablokuje přívod krve do části mozku.
Závěry analýzy jsou jasné: změna času dokáže organismus natolik rozhodit, že v prvních dubnovách dnech počet mrtvic výrazně stoupá, zvlášť mezi nejvíce zranitelnými osobami. Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin. Tento cirkadiánní rytmus řídí spánek, vylučování hormonů, krevní tlak a dokonce srážlivost krvi. Když si najednou odebereme hodinu spánku, tento citlivý systém ztrácí rovnováhu.
Proč jediná hodina dokáže narušit celý organismus?
Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a pulsu, větší stres a horší regenerace – to vše v krátkém čase může zvyšovat náchylnost k srdečně-cévním příhodám včetně mrtvice. Lékaři přirovnávají takové náhle „přestavěné“ ráno k miniaturní změně časového pásma, kterou tělo nemá rádo.
Výzkumný tým z Finska analyzoval přes tři tisíce případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a porovnal je s údaji více než jedenácti tisíc pacientů z období dvou týdnů před a po tomto termínu. Nemocní s onkologickým onemocněním mají organismus už oslabený a systém srážení krve i cévy často fungují hůř než u zdravých lidí. Další „kopanec“ v podobě rozhozeného spánku a výkyvů tlaku může převážit misku vah.
Podobně je to u seniorů. Ti mají menší rezervy organismu a jakékoliv náhlé změny denního režimu se silněji odrážejí na srdci, cévách a mozgu. Krátká, zdánlivě nevinná úprava v rozvrhu spánku se stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.
Které dva dny po změně času jsou nejnebezpečnější?
Z analýzy vyplynulo několik výrazných zákonitostí:
- vzrostl počet mrtvic registrovaných v prvních dvou dnech po přestavení hodin
- změnily se denní doby, kdy nejčastěji docházelo k mrtvici – špička se posunula, což naznačuje vliv rozkolísaného cirkadiánního rytmu
- u části nemocných bylo riziko podstatně vyšší než v ostatních skupinách
- první pondělí a úterý po zavedení letního času představují zvlášť neuralgické dny
V praxi to znamená, že pondělí a úterý po vstupu letního času jsou obzvlášť kritické. Zdravotnické služby v zemích, které stále používají změnu času, tehdy pravidelně hlásí více náhlých neurologických případů. Lékaři z univerzitních nemocnic v Helsinkách, Turku a dalších finských městech popisují tento jev jako každoroční předvídatelný nárůst.
První dny dubna nejsou „smolné“ samy o sobě. Problémem je náhlé rozhození spánku a tlaku, na které část organismů reaguje mimořádně prudce. Vědci z Turku University Hospital upozorňují, že nejde o náhodu nebo statistickou chybu – vzorec se opakuje rok co rok.
Kdo je nejvíce ohrožený po změně času?
Ne každý člověk po špatně prospané noci skončí na mrtvičním oddělení. Výzkum však ukazuje, že určité skupiny by na sebe měly v té době zvlášť dávat pozor. U onkologicky nemocných je organismus už oslabený a cévy krve často fungují hůř než u zdravých osob. Přidaný „šok“ v podobě rozkolísaného spánku a výkyvů krevního tlaku může rozhodnout.
Senioři mají podobný problém. Jejich tělesné rezervy jsou menší a veškeré náhlé změny v denním režimu se silněji projevují na srdci, cévách i mozku. Krátká, zdánlivě neškodná úprava ve spánkovém grafu se stává skutečným břemenem pro celý krevní oběh.
Riskovější jsou také diabetici, lidé po infarktu myokardu, pacienti s fibrilací síní nebo s aterosklerózou karotických tepen. Všechny tyto skupiny sdílejí jedno – jejich oběhový systém už funguje na hranici a jakýkoliv dodatečný stres může spustit kritickou událost.
Jaké příznaky mozkové mrtvice nesmíš ignorovat?
Mozková mrtvice je stav, kdy každá minuta rozhoduje o budoucím životě pacienta – o tom, zda se vrátí ke zdraví, zůstanou vážné ochrnutí, nebo dokonce zda přežije. Klíč spočívá v rychlém rozpoznání prvních symptomů. Nečekej, až příznaky „samy přejdou“. Při podezření na mrtvici musíš okamžitě volat záchrannou službu na číslo 155 nebo 112, protože počítá se každá minuta.
Nejčastější varovné signály:
- oslabení nebo necitlivost obličeje, ruky nebo nohy – obvykle na jedné straně těla, typické je klesnutí koutku úst nebo nemožnost zvednout obě ruce najednou
- poruchy vidění – náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá závora“ na jedno oko, dvojité vidění nebo přechodná slepota
- problémy s řečí – neartikulované mluvení, obtíže s vyslovením jednoduché věty, nepochopení toho, co říká druhá osoba
- ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje – od mravenčení po úplné „odpojení“ vnímání bolesti, dotyku a teploty
- velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, často spojená s nevolností nebo zvracením – zejména když se taková bolest objeví poprvé v životě
- poruchy rovnováhy – náhlé závratě, vratká chůze, pády, nedostatečně koordinované pohyby
- změna vědomí – ospalost, otupělost až ztráta vědomí a kóma
Pokud někdo v okolí začne podivně mluvit, „křivě“ se usmívat nebo nemůže pohnout rukou, nemusíš přemýšlet o příčině. Voláš záchranku a dispečerovi přesně popíšeš, co vidíš a v kolik hodin příznaky začaly. Neurologové z pražské Fakultní nemocnice Motol opakovaně zdůrazňují, že správná první pomoc při mrtvici znamená hlavně rychlý transport do specialized centra.
Dochází v tomto období častěji k úmrtím?
Údaje z finské analýzy tady přinášejí určitou útěchu. V týdnu po přechodu na letní čas se počet nemocničních úmrtí v důsledku mrtvice dramaticky nezvyšoval. To znamená, že pacienti, kteří se rychle dostali na oddělení, měli srovnatelné šance na přežití jako v jiných obdobích roku.
Toto ještě víc podtrhuje roli rychlé reakce. Pokud rodina nebo svědkové události nepodceňují příznaky a záchranná služba doveze nemocného do nemocnice v odpovídajícím „časovém okně“, moderní léčba mrtvice může výrazně omezit trvalé následky. Lékaři mají k dispozici trombolytickou terapii, mechanickou trombektomii a další postupy, které fungují nejlépe do čtyř a půl hodiny od prvních příznaků.
Jak snížit riziko mrtvice po zavedení letního času?
Na politická rozhodnutí týkající se samotné změny času má málo lidí vliv. Můžeš ale připravit svůj organismus tak, aby přechod byl šetrnější. Malé úpravy v každodenní rutině několik dní před změnou času a po ní dokážou odlehčit srdci, cévám i mozku.
Jdi spát trochu dřív – už dva, tři dny před změnou času stojí za to posouvat čas spánku o 10–15 minut dřív, dokud nedosáhneš „nové“ hodiny. Vyhýbej se dlouhému bdění – první dubnovéé dny jsou špatný moment na velmi pozdní večírky, přesčasy nebo dlouhé noční jízdy autem.
Dodržuj léky a měření – osoby s hypertenzí, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měly obzvlášť pečlivě užívat své léky a kontrolovat hodnoty tlaku a glykémie. Lékárníci v českých lékárnách doporučují nastavit si v telefonu upomínky na pravidelný příjem léků jako perindopril, metformin nebo warfarin.
Omezte alkohol a těžká jídla večer – zatěžují srdce a narušují spánek, což dál zvyšuje únavu krevních cév. Vsaď na procházku přes den – expozice přirozenému světlu usnadňuje synchronizaci vnitřních hodin s „novou“ hodinou. Senioři, osoby s nádorovým onemocněním, po infarktu nebo se srdečním selháním by v této době neměli plánovat extrémní fyzické výkony ani stresující cesty.
Může tak malá změna mít opravdu velký dopad na tvoje zdraví? Ano, a vysvětlení se skrývá v kombinaci několika faktorů: spánku, hormonů, tlaku a srážlivosti krvi.
