Tato známka může mít hodnotu 7 500 eur. Zkontrolujte své staré pohlednice

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Na obyčejné pohlednici z blešího trhu může viset malé jmění

Stačí, aby na ní byl přilepen jeden konkrétní, nenápadný poštovní kolek. To, co laik přehlédne jako „další starý francouzský kousek", filatelisté vnímají jako vstupenku ke slušnému finančnímu příjmu. V roce 2013 jeden takový exemplář vydražili za celých 7 500 eur.

O jakou známku přesně jde?

Řeč je o vzácné francouzské známce v hodnotě 5 franků z roku 1869 — sérii s poprsím panovníka ve věnci. Vytištěna byla v šedo-liliovém odstínu na charakteristickém papíru s nádechem levandule. Právě kombinace vysoké nominální hodnoty, specifického zbarvení a omezeného nákladu z ní dělá velmi žádaný sběratelský předmět.

Tato konkrétní známka z roku 1869 v perfektním stavu může v běžném katalogu dosahovat hodnoty několika set eur, ve výjimečných případech pak i několika tisíc.

Ačkoliv jde formálně o francouzskou emisi, takové známky kolují po celé Evropě. Putovaly na obchodních dopisech a zásilkách, pak skončily v krabicích od bot, na bleších trzích nebo v albech po prarodičích. To znamená, že reálnou šanci narazit na tento poklad máte i v Česku.

Proč byla tato nominální hodnota v 19. století výjimečná

Dnes si za 5 eur nekoupíte skoro nic, ale v druhé polovině 19. století představovalo 5 franků nemalou částku. Tato známka sloužila k frankování těžkých zásilek, úředních dokumentů nebo zahraničních dopisů v nejvyšších tarifech.

V praxi ji kupovali převážně podnikatelé, instituce a zámožnější korespondenti. Běžný člověk vystačil s mnohem levnějšími nominály. To automaticky omezilo množství kusů, které se dostaly do oběhu — a ještě méně z nich přežilo v dobrém stavu až do dnešních dnů.

Jak hledanou známku rozpoznat krok za krokem

Pokud máte doma staré pohlednice, rodinnou korespondenci nebo krabičku „starých kolků", můžete provést rychlou kontrolu. Sledujte několik věcí najednou.

1. Zkontrolujte nominál a zemi původu

  • Na známce musí být uvedena hodnota 5 franků
  • Jedná se o klasickou francouzskou známku z druhé poloviny 19. století
  • Motiv — profil panovníka s vavřínovým věncem v ozdobném rámu

Stává se, že někdo má v albu známku s podobným vyobrazením, ale jiným nominálem — třeba 80 centimů — a zaměňuje ji se vzácnou variantou. Nominál je první věcí, kterou je nutné ověřit.

2. Zbarvení — šedá s nádechem lila

Nejžádanější varianta má barvu popisovanou jako šedo-liliová. V praxi jde o odstín někde mezi chladnou šedí a jemnou fialí. Tónování se liší — od velmi světlé, téměř popelavé, až po o něco tmavší a sytější variantu.

Pokud vidíte 5frankovou známku z 19. století v šedo-fialové tónině, nevyhazujte ji do „směsky". Nejdříve ji pečlivě prozkoumejte.

Je třeba mít na paměti, že po více než 150 letech mohly barvy vyblednout a papír zežloutnout. Tím spíš se vyplatí porovnat nalezený exemplář s fotografiemi v katalogu nebo na aukčních portálech.

3. Papír — levandule, krém nebo bílá

Na hodnotě se podílí také druh použitého papíru. V této emisi se vyskytují tři hlavní varianty:

Typ papíru Jak vypadá
Levandulový Lehce zbarvený, s jemným fialovo-šedým nádechem pozadí, v této emisi nejčastější, přesto stále cenný.
Bílý Světlejší, téměř sněhově bílý, kontrastnější vůči tisku, méně běžný.
Krémový Teplý, lehce nažloutlý odstín, působí jemněji než bílý papír, také poměrně vzácný.

Rozdíly bývají subtilní a věk si vybírá daň — papír může ztmavnout nebo se místy zbarvit. Přesto při pečlivém srovnání obvykle poznáte, zda je pozadí spíše „levandulové" a chladné, nebo přechází do bílé či krémové.

Kolik taková známka reálně může být worth

Ceny silně závisí na stavu, druhu papíru, intenzitě barvy i na tom, jak pečlivě byly oříznuty okraje kolem tisku. Filatelistický trh hodnotí tyto detaily velmi přesně.

  • Exempláře ve skvělém stavu bez poškození dosahují hodnoty 500–1 000 eur
  • Výjimečně zachované varianty nebo kusy se zajímavou historií se prodávají ještě dráže
  • Rekordní kusy — například s dokonalým centrováním a bezchybnou gumou — mohou překročit hranici několika tisíc eur, jeden z nich byl vydražen za 7 500 eur
  • Razítkované exempláře se zpravidla pohybují v rozmezí 50–200 eur, pokud vypadají slušně

Pro někoho, kdo koupil krabici starých známek „na váhu", je i 50 eur za jediný kousek příjemným překvapením.

Stav zachování — drobnosti, které ničí hodnotu

Na ceně takové známky se projeví každý nedostatek. Sběratelé věnují obrovskou pozornost detailům, které laik snadno přehlédne.

Na co se zaměřit při prohlídce

  • Okraje — žádné natržení, přehyby ani roztřepené hrany
  • Povrch — bez mastných skvrn, zabarvení nebo inkoustových stop
  • Přehyby — výrazné „zlomy" snižují hodnotu, i když tisk vypadá dobře
  • Otvory po štítcích nebo sponkách — sběratelé tyto stopy netolerují
  • Zbytky lepicí pásky nebo lepidla — ty často diskvalifikují známku jako investiční předmět

Velmi důležité je také centrování — tedy to, jak rovnoměrně „sedí" tisk vůči okrajům. Pokud je hlava panovníka zřetelně posunutá na jednu stranu a okraj na protější straně téměř mizí, cena obvykle padá.

Proč po ní sběratelé tak touží

Staré vysokonominální známky z 19. století zaujímají ve filatelii zvláštní místo. Spojují několik vlastností, které silně působí na fantazii: jsou historické, těžko dostupné a velmi konkrétně finančně zajímavé.

Pro zkušené sběratele to není jen hezký kousek papíru. Je to hmotná stopa dávných poštovních tarifů, obchodního ruchu a firemní korespondence. Známka v hodnotě 5 franků ledacos vypovídá o tom, kolik kdysi stálo zaslání dopisu s dokumenty nebo balíku přes hranice.

Pro jedny je to nostalgická památka na éru dopisů a razítek, pro druhé reálné investiční aktivum, které si v albu uchovává hodnotu lépe než leckterá dovolená vzpomínka.

Co dělat, pokud máte podezření, že takový exemplář vlastníte

Pokud po prohlédnutí svých pohlednic nebo klaserů tušíte, že právě tento kolek držíte v ruce, nepodnikejte unáhlené kroky. Především jej nečistěte, násilím nevyrovnávejte ani nelepte páskou na papír.

  • Pořiďte kvalitní, ostré snímky za denního světla
  • Porovnejte ji s reprodukcemi v filatelistických katalozích nebo na známých aukčních portálech
  • Obraťte se na místní filatelistický klub nebo profesionální aukční dům
  • Požádejte o předběžné posouzení — to lze často získat na základě několika fotografií online

Teprve po potvrzení pravosti a přibližném ocenění má smysl uvažovat o prodeji. U vzácných emisí může rozdíl mezi prodejem na inzertním portálu a specializovanou aukcí znamenat stovky, ba i tisíce eur.

Na co si dát pozor při lovu po takových pokladech

Trh se starými známkami — zejména těmi drahými — bývá někdy polem pro nekalé praktiky. V oběhu se objevují falešné tisky, úpravy, „vylepšené" exempláře po retušování nebo podlepování chybějících částí.

Pokud plánujete koupit vzácnou známku jako investici, dbejte na:

  • Certifikát pravosti od uznávaného experta
  • Podrobný popis stavu s fotografiemi ve vysokém rozlišení
  • Nákup přes ověřený aukční dům, nikoli přes náhodný inzerát

Pro toho, kdo filatelii teprve objevuje, může být cennou pomocí podpora zkušených sběratelů. Mnoho klubů rádo pomáhá začátečníkům, zvláště pokud jde o potenciálně hodnotný exemplář.

Proč byste měli staré pohlednice prohlédnout právě teď

Ceny klasických známek z 19. století rostou pomaleji než módní kryptoměny, ale o to stabilněji. Sběratelé stále hledají dobře zachované exempláře a počet takových kusů se už nezvyšuje — naopak, část z nich chátrá nebo se ztrácí.

Máte-li stohy starých pohlednic a dopisů po rodině, pár krabic ze sklepa nebo album po dědečkovi, prohlídka vás nestojí nic jiného než chvilku času. A vědomí, že v té hromadě papírů může ležet známka v hodnotě ojetého auta, dokáže velmi účinně motivovat k pečlivému prozkoumání každé stránky.

Přejít nahoru