Skromné Twingo přestavěné na luxusní vůz. Ceny jako za sběratelský klenot

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Jak z levné „žabky" vznikla malá limuzína

Renault Twingo si většina lidí spojuje s dostupným městským autem pro každého. A přesto se najednou objevila verze, která svou úrovní směle konkuruje limuzínám.

Exkluzivní přestavba městského Twinga, vyrobená ručně v limitované sérii, se vrací na sběratelský trh a překvapuje cenou, výbavou i příběhem, o kterém většina automobilových nadšenců nikdy neslyšela.

V polovině devadesátých let se francouzský ateliér Carrosserie Lecoq – proslulý restaurováním luxusních klasiků jako Bugatti Type 57 – rozhodl udělat něco zcela bláznivého. Vzal jedno z nejdostupnějších městských aut té doby – Renault Twingo první generace – a použil ho jako základ pro vytvoření malého luxusního vozu.

Sériové Twingo bylo jednoduché, barevné a roztomile skromné. Nabízelo velká okna, posuvnou zadní lavici, chytře řešený interiér a cenu, která umožňovala mnoha rodinám pořídit si nové auto. Carrosserie Lecoq tento obraz otočil o sto osmdesát stupňů.

Jednoduché městské Twingo bylo ručně přestavěno na exkluzivní kousek s interiérem z kůže a dřeva, vyrobený v několika desítkách číslovaných exemplářů.

Dílna se neomezila na pár doplňků. Auto bylo rozebrané a znovu sestavené s důrazem na vzhled a atmosféru v kabině, přičemž mechanika zůstala z velké části sériová. Nešlo o sportovní výkon, nýbrž o prestiž a pocit malé limuzíny.

Twingo Lecoq – detaily, které dělají rozdíl

Nejvýraznějším prvkem je karoserie. Místo jednolitého laku z běžných showroomů dostávalo Twingo Lecoq dvoubarevnou kombinaci, inspirovanou starými luxusními limuzínami. Horní a spodní část karoserie se barevně lišily, což opticky zjemnilo siluetu malé městské kostky.

K tomu přibyly individuální disky, pečlivě zpracované spáry karoserie a promyšlené stylistické detaily. Výsledek? Zdaleka auto stále vypadalo jako Twingo, zblízka však bylo jasné, že jde o cosi jako miniaturní verzi velké limuzíny z dávných dekád.

Interiér jako z elegantního salónku

Skutečné překvapení čekalo za otevřenými dveřmi. Tam, kde sériový vůz nabízel tvrdé plasty a jednoduché čalounění, ve verzi Lecoq vládla atmosféra elegantního salónku:

  • kompletní obložení kabiny kůží včetně palubní desky a bočnic dveří,
  • dekorativní vložky z lakovaného dřeva,
  • prvky potažené alcantarou,
  • drobné ručně zpracované detaily, které v městských autech prostě nevídáte.

Každý exemplář vznikal ručně, takže zpracování se mohlo jemně lišit, ale základní myšlenka zůstávala stejná: nastoupit dovnitř a zapomenout, že jde „jen" o levné městské auto.

Twingo Lecoq nemělo změnit výkony, mělo změnit zážitek – řidič seděl v malém autě, ale cítil se jako v klasické limuzíně.

Krajně limitovaná série s oficiálním požehnáním Renaultu

Přestože výrobce dal k projektu oficiální souhlas, tato luxusní varianta se nikdy nedostala do běžné výroby. Odhaduje se, že vzniklo méně než 50 exemplářů, všechny číslované. Jeden kus se dokonce dostal do oficiální sbírky Renault Classic a objevuje se na prestižních akcích typu Rétromobile – to jasně ukazuje, že značka tento projekt vnímá jako zajímavost z vlastní historie.

Ceny přestavby v devadesátých letech byly působivé. Samotná úprava od Carrosserie Lecoq vycházela přibližně na 26 000 franků, tedy necelé 4 000 eur. Pro srovnání, nové Twingo v salonu stálo tehdy kolem 60 000 franků – zhruba 9 000 až 9 500 eur.

Položka Odhadované náklady v 90. letech
Nové Renault Twingo cca 60 000 franků (cca 9 000–9 500 €)
Přestavba na Twingo Lecoq cca 26 000 franků (necelé 4 000 €)
Podíl nákladů přestavby téměř ¾ ceny nového vozu

V praxi to znamenalo, že kupující Twingo Lecoq platil výrazně více než běžný zákazník showroomu. Nešlo o balíček doplňků, ale o plnohodnotný sběratelský projekt určený úzkému okruhu klientů, kteří mají slabost pro raritní předměty s historií.

Exemplář na prodej a dnešní ceny

Dnes Twingo Lecoq funguje výhradně jako sběratelský vůz. Jeden z vzácných exemplářů se nedávno objevil v nabídce specializované firmy Motors Corner. Podle popisu má auto přibližně 45 000 km nájezdu, platnou technickou kontrolu a kompletní sadu charakteristických prvků – kůži, dřevo a štítek s číslem série.

Konkrétní exemplář nese číslo 8 na mosazném štítku připevněném v interiéru. Jde o klasický prvek ručně stavěných aut – číslování okamžitě signalizuje, že máme co do činění s limitovanou sérií.

Jediným prvkem, který může fanoušky rozdělit, je použitá převodovka. Auto je vybaveno poloautomatickou skříní z té éry, bez klasického pedálu spojky. V devadesátých letech s takovými řešeními experimentovala řada výrobců, aby usnadnila jízdu ve městě. Pro jedny je to zajímavá dobová kuriozita, pro druhé potenciální zdroj nákladů a neobvyklých pocitů za volantem.

Na sběratelském trhu dosahuje Twingo Lecoq cen okolo 20 000 až 25 000 eur, tedy mnohonásobně více než běžné Twingo první generace.

Pro srovnání, standardní exempláře Twingo I se běžně prodávají za pouhých několik tisíc eur, nezřídka i méně, pokud je jejich stav průměrný. Rozdíl plyne především z jedinečnosti projektu Lecoq, ručního zpracování a prostého faktu, že těchto aut existuje skutečně velmi málo.

Proč někdo platí tolik za luxusní Twingo

Pro současného řidiče může znít absurdně platit za malé třicet let staré auto částku srovnatelnou s novým dobře vybaveným městským hybridem. Sběratelé to vidí jinak. V jejich očích není Twingo Lecoq „levný základ plus kůže", ale fragment dějin automobilové kultury devadesátých let.

Carrosserie Lecoq pracoval po léta na luxusních klasicích, takže jejich podpis v dokumentech vozu funguje jako značkový certifikát. Kombinace takového jména s velmi populárním, doslova masovým modelem vytváří efekt, který sběratelé milují – něco známého, a přitom naprosto nišového.

  • Vůz segmentu A, ale s interiérem na úrovni klasických limuzín.
  • Oficiální souhlas výrobce, který projekt odlišuje od garáží svépomocných přestaveb.
  • Extrémně nízký počet vyrobených kusů.
  • Spjatost s érou devadesátých let, která dnes stále silněji přitahuje příznivce youngtimerov.

K tomu přistupuje ryze emocionální faktor. Mnoho lidí vyrůstalo s pohledem na Twingo na ulicích, v reklamách a u supermarketů. Pro ně je verze Lecoq jako alternativní realita: „A co kdyby moje první Twingo bylo z dřeva a kůže?" Taková fantazie má svou hodnotu, zvláště když někdo dnes má prostředky ji naplnit.

Twingo se vrací v elektrické podobě, ale legenda žije vlastním životem

Renault mezitím připravuje návrat Twinga v zcela nové podobě – jako cenově dostupného elektromobilu. Výrobce slibuje jednoduché, provozně ekonomické a ideálně městské auto. V jistém smyslu jde o návrat ke kořenům první generace, tentokrát však v realitě moderní elektromobility.

Toto oznámení ještě více živí zájem o vzácné historické verze. Když se model vrátí do médií, sběratelé ochotněji sahají po nišových variantách z minulosti. Twingo Lecoq proto může nejen udržet svou hodnotu, ale dokonce ji zvyšovat, pokud módní vlna devadesátých let a záliba v městských klasicích poroste dál.

Příběh této luxusní přestavby dobře ilustruje, jak moc se změnil pohled na malá auta. Kdysi měla být prostě jen levná, dnes mohou nést styl, vědomou volbu i nostalgii. Pro většinu řidičů zůstane běžné Twingo nadále jen levným autem z minulosti. Pro úzkou skupinu nadšenců je verze Lecoq něčím jako čtyřkolové užité umělecké dílo – neobvyklé, trochu bláznivé, a právě proto fascinující.

Přejít nahoru