Na severním cípu Sardinie leží místo, které v mezinárodním žebříčku ohromilo odborníky víc než mnohé tropické ráje.
Jde o skalnatý, žulový poloostrov s výhledem na Korsiku, divokými zátokami bez slunečníků a atmosférou, která k sobě již léta přitahuje jak toulavé duše, tak náročné cestovatele.
Capo Testa – skalnatý měsíc na konci Sardinie
Capo Testa, malý mys ležící pouhých pět kilometrů od městečka Santa Teresa Gallura, se dostal na seznam nejkrásnějších míst světa sestavený redakcí Time Out. Důvod je prostý: krajina tu vypadá, jako by byla přenesena z jiné planety. Růžové a bílé žulové skály, po tisíce let tvarované větrem, vytvářejí fantaskní tvary, které sestupují přímo k průzračně čisté vodě.
Pohled shora připomíná měsíční povrch „přilepený" ke Středozemnímu moři. Pro mnoho turistů může zbytek Sardinie počkat – právě tady totiž nacházejí vše, co hledají: ticho, divokou přírodu a výhledy jako z katalogu, ovšem bez přeplněných pláží.
Capo Testa v jednom místě spojuje drsné skály, tyrkysové zátoky, středomořskou vegetaci a klimat svobody typický pro 70. léta.
Hipísovské údolí a středomořský houštinový ráj
Oblast Capo Testa je chráněna v rámci evropské sítě Natura 2000. Oficiální status ochrany se vztahuje na jedinečný hustý středomořský makchie porostlý na svazích až po nejvyšší bod La Turri. Místy mezi keři prosvítají chodníky vydupané poutníky, nicméně převládá divoké porosty voňavé rozmarýnem, jalovcem a bylinami.
V údolí Cala Grande, všeobecně známém jako Valle della Luna, se v 70. letech usadily skupiny hipíků. Žili v přirozených jeskyních, pořádali setkání u táborových ohňů, hráli na kytary a využívali odlehlý charakter tohoto místa. Někteří tu zůstali natrvalo nebo se sem vracejí na dlouhé měsíce každý rok.
Dnes je údolí místem, kde se turisté v trekingové obuvi a s batohy míjejí s lidmi s dlouhými vlasy a barevnými šaty. Společně obdivují tytéž jeskyně, skály a západy slunce, i když každý z trochu jiné perspektivy.
Ukryté zátoky a přírodní bazény
Největší lákadlo Capo Testa se skrývá mezi žulovými bloky. Moře po staletí vydlabávalo ve skálách klidné bazénky a malé zátoky, které vypadají jako přírodní infinity pools. Voda je tu natolik průzračná, že dno je vidět jako na dlani a odstíny tyrkysové a modré se mění v závislosti na intenzitě světla.
Nejznámější lokality jsou:
- Cala Spinosa – malá, strmá zátoka s výhledem na Korsiku, přístupná po prudké kamenité stezce;
- Cala Francese – klidnější, oblíbená u těch, kteří hledají ticho a ochranu před větrem;
- Cala dell'Indiano – divoká, bez jakékoli infrastruktury, ideální pro ty, kteří nepotřebují nic víc než ručník a šnorchlovací masku.
Na žádné z těchto pláží nenajdete lehátka, bary ani hlasitou hudbu. Musíte si přinést vlastní vodu, jídlo a slunečník, pokud vám vadí přímé sluneční záření. Za to vám příroda nabídne kontakt bez jakýchkoli filtrů.
Pod hladinou to žije jako v mořském akváriu. Mezi sasankami kroužejí pozlatky, parmy a zvídaví skupeři. Jednoduchá výbava – maska a šnorchl – se tu stává nezbytností, protože šnorchlování u břehu přináší víc zážitků než leckterý organizovaný potápěčský výlet s lahví.
Maják, dvě pláže a výhled na Korsiku
Nad celým mysem dominuje maják z poloviny 19. století. Z jeho okolí se rozléhá výhled na Bonifackou úžinu a skalnaté ostrůvky Lavezzi. Za pěkného počasí je zřetelně vidět pobřežní linie Korsiky vzdálené pouhých přibližně 12 kilometrů.
Samotný Capo Testa je se Sardinií spojen úzkým přesmykem. Po obou jeho stranách leží dvě písečné pláže: Rena di Ponente a Rena di Levante. Toto uspořádání má praktickou výhodu: když na jedné straně fouká příliš silně, stačí přejít na druhou, kde najdete klidnější vodu a lépe chráněné místo na ručník.
| Místo | Charakter | Pro koho |
|---|---|---|
| Rena di Ponente | mělká, chráněná, světlý písek | rodiny s dětmi, milovníci klidného plavání |
| Rena di Levante | větrnatější, vhodná při horkých dnech | plavci, lidé hledající únik od davu |
| Valle della Luna | drsné skály, jeskyně, žádné služby | turisté, hipíci, fotografové |
Maják se stal také přirozeným místem setkávání lovců západů slunce. Když večerní světlo padá nízko, žula mění barvu na zlatou a celá scenérie dostává měkký, teplý nádech. Je to okamžik, kdy mnoho lidí pochopí, proč se toto místo dostalo do světových žebříčků.
Žula, která stavěla římské chrámy
Dnešní ráj fotografů byl v minulosti strategicky významným lomem. Od 1. století před naším letopočtem až do 4. století našeho letopočtu tu Římané těžili žulu na sloupy a prvky monumentálních staveb. Podle badatelů část sloupů slavného římského Panteonu může pocházet právě z Capo Testa.
Kamenné bloky se vytesávaly přímo z útesů, stupňovitě, aby je bylo možné snadno naložit na lodě. Dnes jsou na strmých stěnách patrné stopy pravidelných řezů a osamělé opuštěné balvany vypadají, jako by je tu někdo nechal na chvíli a nikdy se pro ně nevrátil.
Procházka po útesech Capo Testa je zároveň lekcí geologie, starověkých dějin i moderního cestovního ruchu s důrazem na minimální zásah do krajiny.
Sardinská kuchyně na konci cesty
Po dni stráveném na skalách a stezkách míří většina návštěvníků do Santa Teresa Gallura. Právě v tomto městečku nejlépe poznáte kuchyni regionu Gallura, která vychází z tradic starých usedlostí zvaných stazzi, stavěných z žuly jako přirozené prodloužení zdejší krajiny.
Nejtypičtější pokrmy jsou:
- Zuppa Gallurese – vrstvené suché pečivo, masový vývar a kravský sýr zapečené do zlatavé, křupavé kůrky;
- Pulicioni – sladké ravioli plněné směsí sýra a citronové kůry, podávané s rajčatovou omáčkou, která vytváří výrazný chuťový kontrast;
- Vermentino di Gallura – bílé víno z místních vinic, jediné na Sardínii s prestižním označením DOCG.
Místní restaurace často propojují jednoduchost venkovské kuchyně s modernějším přístupem k servírování. Výsledkem je, že stůl v malé hospůdce po celodenním putování bývá pro mnoho lidí stejně důležitý jako další zátoky a vyhlídkové body.
Jak rozumně naplánovat návštěvu Capo Testa
Capo Testa je snadno dostupné autem z Olbie, odkud se jede přibližně hodinu. Přesto se vyplatí připravit se jako na malou výpravu, nikoli na obyčejnou procházku letoviskem. Stezky bývají kluzké, plné volných kamenů a vystupujících kořenů. Kvalitní obuv, dostatek vody a pokrývka hlavy se opravdu hodí.
Místo se těší stále větší oblibě, takže v letní sezóně je lepší přijet brzy ráno nebo pozdě odpoledne. Poledne přináší nejen silné sluneční záření, ale také největší nával lidí na plážích dostupných nejkratšími trasami.
Pro ty, kteří plánují delší pobyt na severu Sardinie, je zajímavou možností kombinace Capo Testa s jednodenním výletem trajektem do korsického Bonifacia. Vzdálenost mezi ostrovy je malá a překvapivý je pocit, že během několika hodin se mění nejen krajina, ale i samotný charakter místa.
Proč toto místo tak silně působí na představivost
Spojení drsné přírody, historie sahající do římských dob, uvolněné atmosféry a absence agresivní turistické infrastruktury způsobuje, že Capo Testa vyvolává silné emoce nejen u milovníků plážování. Pro jedny je to ideální terén pro trekking mezi skalami, pro jiné kulisa pro svatební fotografie a pro další prostor, kde lze alespoň na chvíli uniknout každodennímu spěchu.
Stojí za to mít na paměti, že popularita žebříčků typu „nejkrásnější místo" má i méně zřejmou stránku. Každý nový článek přitahuje další vlny turistů. Na tom, jak se návštěvníci Capo Testa budou chovat – zda zůstanou na značených stezkách, odnesou si odpadky, zda budou respektovat ticho – závisí, jestli si tento skalnatý „měsíc" nad Středozemním mořem zachová svůj charakter déle než jen pro potřeby jednoho sezónního žebříčku.
