Ceny rostou rychleji než mzdy, a tak se výběr správného supermarketu stává spíše strategickým rozhodnutím než rutinním nákupem.
Francouzská spotřebitelská organizace UFC-Que Choisir prozkoumala tisíce prodejen a podrobně analyzovala jejich ceníky. Výsledky tohoto srovnání jasně ukazují, kde lze v roce 2026 skutečně ušetřit – a kde vás naopak účet u pokladny může nepříjemně překvapit.
Rozsáhlý průzkum: více než 4 500 prodejen pod drobnohledem
V lednu 2026 vzala UFC-Que Choisir pod lupu více než 4 500 obchodních míst nabízejících nákupy ve formátu drive, tedy s vyzvednutím předem připravené objednávky. Šlo o reálné ceny, se kterými se zákazníci potýkají každý den – nikoli o jednorázové lákavé akce z reklamních letáků.
Organizace přitom nesrovnávala jen jeden produkt nebo několik populárních značek. Průzkum pokryl prakticky vše, co průměrná rodina vkládá do nákupního košíku:
- produkty známých značek dostupných po celé Francii,
- privátní značky jednotlivých obchodních řetězců,
- různé formáty prodejen – od hypermarketů až po středně velké supermarkety.
Díky tomuto přístupu srovnání odráží skutečnou úroveň výdajů za potraviny, nikoli pouze izolovaný „cenový výstřel" u vybraného zboží.
Průzkum UFC-Que Choisir ukazuje, kolik v praxi stojí plný nákupní košík v různých řetězcích – ne jen hrstka atraktivních produktů ze slevové akce.
E.Leclerc opět na vrcholu cenového žebříčku
Lídrem v lednu 2026 se stal stejný řetězec jako v předchozích letech: E.Leclerc. Tato síť si udržuje pověst místa, kde lze účet u pokladny stlačit nejníže, a tentokrát to potvrdila tvrdá čísla.
Organizace popisuje náskok E.Leclerc jako výrazný – nejde o symbolické rozdíly v řádu centů u jednotlivého výrobku. Obchod kombinuje nízké ceny značkového zboží s agresivní politikou vlastních privátních značek. Pro zákazníka to znamená dvojí výhodu: lze snížit celkový účet, aniž by bylo nutné zcela opustit oblíbené značky, a tam, kde na kvalitě příliš nezáleží, sáhnout po levnějších alternativách řetězce.
Hyper U jako druhý v pořadí díky velkým formátům
Na druhém místě se umístil Hyper U, tedy hypermarkety patřící do skupiny U. Tento hráč těží zejména z velmi rozsáhlých prodejních ploch. Větší plocha znamená vyšší obrat, a vysoký obrat otevírá prostor pro tvrdší vyjednávání s dodavateli i agresivnější cenovou politiku.
Hyper U sice E.Leclerc nepředehnal, ale zřetelně se oddělil od zbytku průměru. Pro mnoho rodin je to signál, že nákupy ve formátu „hyper" mohou být stále reálně levnější než v menších supermarketech – i přesto, že cesta do takové prodejny bývá méně pohodlná.
Intermarché a Super U: rozumné ceny, ale ne rekordní
Na třetím místě se umístily hypermarkety Intermarché, těsně za nimi pak supermarkety téže skupiny a prodejny Super U. Tyto sítě hrají v jiné lize než giganti jako E.Leclerc – působí častěji na středních plochách, blíže obytné zástavbě.
To jim ztěžuje vyjednat srovnatelné podmínky u dodavatelů a stlačit marže stejně hluboko. I přesto dokáží nabídnout atraktivní ceny, a to zejména díky rozsáhlé nabídce privátních značek, které v mnoha kategoriích nahrazují dražší výrobky.
Intermarché a Super U sice cenový závod nevyhrávají, ale drží se blízko špičky díky silným privátním značkám a rozumným cenám.
Carrefour ztrácí, Auchan nejdražší z velkých řetězců
Níže v tabulce začínají výsledky, které mohou překvapit ty, kdo si pamatují agresivní cenové kampaně z minulých let. Skupina Carrefour dopadá ve srovnání s lídry špatně – rozdíl v účtu je znatelný zejména u velkého „rodinného" košíku.
Ještě hůře si vede Auchan. Poté, co z trhu zmizely sítě Casino a Cora, se Auchan stal – podle dat UFC-Que Choisir – nejdražším velkým hráčem na trhu. Platí to zejména pro supermarkety této značky, jejichž ceny výrazně překračují celostátní průměr.
Pro zákazníka to znamená jednoduché zjištění: v prodejnách s tímto logem bude účet za srovnatelný sortiment zpravidla nejvyšší. Rozdíl nemusí být patrný po jediné návštěvě, ale po měsíci či čtvrtletí se nasčítá na reálnou částku.
Kde jsou v celém žebříčku diskonty?
Zvláštní pozornost zaslouží segment, který je dobře známý i českým zákazníkům – tedy diskonty. V průzkumu UFC-Que Choisir chyběly v hlavním žebříčku z prostého důvodu: Lidl ani Aldi neprovozují službu drive ve srovnatelném rozsahu jako velké hypermarkety.
Bez jednotného systému a každodenních online ceníků nelze shromáždit data se stejnou přesností jako u klasických sítí s propracovanými drive platformami. Organizace proto rozhodla, že je do jednoho srovnání s hypermarkety a supermarkety nezařadí.
Samostatný průzkum diskontů: Lidl před E.Leclerc
UFC-Que Choisir má nicméně čerstvá data i o diskontech – z oddělené analýzy provedené o rok dříve. V tomto testu byl sledován košík, ve kterém převažovaly privátní značky, tedy scénář velmi typický pro zákazníky diskontů.
| Řetězec | Cenová úroveň u košíku s privátními značkami |
|---|---|
| Lidl | levně – předstihuje E.Leclerc |
| E.Leclerc | druhá pozice, zřetelně konkurenceschopný |
| Aldi | dražší než E.Leclerc, méně atraktivní než lídři |
Výsledek může překvapit: při košíku složeném převážně z privátních značek se Lidl ukázal jako ještě levnější než E.Leclerc. To znamená, že diskont je při správně zvoleném sortimentu schopen překonat i nejagresivnější hráče tradiční velké distribuce.
Aldi naopak zaostal a lídrům cenového žebříčku nestačil. Samotná nálepka „diskont" tedy nezaručuje nejnižší výdaje.
Data z oddělené analýzy ukazují, že diskont může být levnější než největší hypermarket – ale ne každá síť s takovým image tento slib skutečně splní.
Co tyto výsledky znamenají pro běžného zákazníka?
Francouzský příběh dobře ilustruje mechanismus, který funguje i na českém trhu. Čím větší síť a čím širší sortiment, tím silnější tlak na nízké ceny napříč celou nabídkou. Odtud plyne vysoké postavení hráčů jako E.Leclerc nebo Hyper U a obtížnější situace menších formátů, které nedisponují srovnatelnou škálou.
Z hlediska peněženky nehraje roli jediná slevová akce, ale celkové náklady na opakující se nákupní košík. Nakupuje-li člověk každý den podobné produkty, i rozdíl několika procent mezi řetězci se za rok promění v nezanedbatelnou částku.
Jak tyto závěry prakticky využít
Poznatky z francouzského průzkumu lze klidně přenést do každodenních nákupních rozhodnutí. Stojí za to mít na paměti několik jednoduchých zásad:
- sledujte celkový účet za košík, nikoli jen ceny „vlajkových" produktů z reklam,
- vědomě kombinujte privátní značky se značkovým zbožím tam, kde v kvalitě nevidíte rozdíl,
- porovnejte konkrétní účtenky z různých řetězců, místo abyste slepě věřili reklamním sloganům,
- využívejte aplikace a online ceníky k ověření cenové hladiny ještě před výjezdem do obchodu.
Pro mnoho domácností se jako nejvýhodnější ukazuje hybridní model: část produktů nakoupit ve velkém hypermarketu známém nízkými cenami, zbytek pak v blízkém diskontu, kde privátní značky dokáží účet výrazně snížit.
Je také dobré mít na paměti, že žebříček pro rok 2026 zachycuje situaci v konkrétním okamžiku. Řetězce na taková srovnání reagují a dokáží rychle upravit své strategie. Pro zákazníky to znamená jedno: pozorné sledování účtenek a ochota měnit nákupní návyky mohou přinést větší úspory než leckterý slevový kód.
