V těhotenství se ženský mozek zmenší o 5 %. Co se tehdy skutečně děje?

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Španělská studie odhalila, jak těhotenství mění mozek do hloubky

Výzkum ze Španělska ukazuje, že těhotenství proměňuje ženský mozek mnohem výrazněji, než se dosud předpokládalo – a to doslova ve fyzickém smyslu.

Vědci změřili, že objem šedé hmoty mozkové klesá v průběhu těhotenství průměrně o téměř 5 %. Zní to hrozivě, jenže podle jejich závěrů nejde o žádné poškození. Je to přeladění celého nervového systému na novou roli: stát se matkou.

Žádný „vysátý mozek" – jde o zásadní renovaci neuronů

Studie probíhala ve španělském výzkumném centru v Madridu. Tým neurologů sledoval mozky 127 žen od chvíle před otěhotněním přes jednotlivé trimestry až po několik měsíců po porodu. Všechny procházely pravidelným vyšetřením magnetickou rezonancí a výsledky se porovnávaly s kontrolní skupinou 52 žen, které v té době těhotné nebyly.

Průměrně se šedá hmota u budoucích matek zmenšila o 4,8 % a změny se týkaly až 94 % sledovaných oblastí mozku.

Nejvýrazněji „přestavované" byly oblasti zodpovědné za:

  • vnímání vlastní identity,
  • empatii a čtení emocí druhých lidí,
  • altruismus a ochotu pečovat o ostatní.

Jedná se o takzvanou síť klidového stavu – soubor propojených struktur, které určují, jak vnímáme sebe i své okolí. Výzkumníci zdůrazňují, že právě tyto schopnosti se stávají klíčovými ve chvíli, kdy na svět přijde dítě zcela závislé na své pečovatelce.

Úloha hormonů: estrogeny jako sochaři mozku

V průběhu projektu se pravidelně odebíraly vzorky moči a slin, aby bylo možné sledovat hladiny těhotenských hormonů. Největší pozornost si vysloužil prudký nárůst estrogenů. Jakmile jejich koncentrace stoupala, objem šedé hmoty na rezonanci klesal – oba procesy šly téměř ruku v ruce.

Čím vyšší hladina estrogenů v těhotenství, tím zřetelnější „prořezávání" šedé hmoty – to je silný důkaz, že hormony přímo řídí přestavbu mozku.

Mohlo by to znít jako špatná zpráva: méně neuronů, menší mozek, horší fungování. Výzkumný tým proto prověřil, jak tyto ženy zvládají období po porodu – jak v kognitivních testech, tak v kontaktu s novorozencem. Ukázalo se, že ty s největšími strukturálními změnami uváděly silnější pouto s dítětem a větší spokojenost ve vzájemném vztahu.

Vědci zároveň zdůraznili, že nezaznamenali žádný pokles inteligence ani zhoršení výsledků v úkolech vyžadujících soustředění nebo paměť. Jde spíše o kvalitativní přestavbu než o prostou ztrátu kapacit.

Co se děje s mozkem po porodu?

Rezonance prováděné po porodu odhalily zajímavý vzorec změn. Při srovnání výsledků z jednotlivých měsíců těhotenství a prvního půlroku po narození dítěte měl graf tvar písmene U.

Okamžik měření Stav šedé hmoty
Začátek těhotenství Výchozí úroveň, srovnatelná s netěhotnými ženami
Přibližně 34. týden Nejnižší objem šedé hmoty za celé sledované období
6 měsíců po porodu Obnovena přibližně 1/3 ztraceného objemu

Šest měsíců po narození dítěte začal mozek částečně navracet do předchozího stavu – avšak ne zcela. Podařilo se „obnovit" přibližně třetinu objemu. Zbývající změny přetrvávaly, což naznačuje, že část z nich má charakter trvalého přizpůsobení nové životní roli.

Ve srovnávací skupině netěhotných žen nebylo ve stejném období pozorováno nic podobného. Výkyvy objemu šedé hmoty nepřesahovaly 1 % – tedy typické, nevýznamné fluktuace. Rozdíl mezi oběma skupinami jasně ukazuje, že jde o proces úzce spojený s těhotenstvím, nikoli s obecnou proměnlivostí mozku v čase.

Partneři bez změn: těhotenství působí zevnitř těla

Aby vědci vyloučili vliv ryze psychologických faktorů – stresu z rodičovství, vzrušení či pocitu zodpovědnosti – prověřili také 20 partnerů těhotných žen. U žádného z nich se nenašly změny připomínající ty, které byly pozorovány u budoucích matek.

Srovnání výsledků u těhotných žen, netěhotných žen a jejich partnerů naznačuje, že klíč k přestavbě mozku spočívá v biologii těhotenství – v hormonech a fyziologických změnách – a nikoli jen v samotném faktu příchodu dítěte do života.

To je důležitý argument v diskusi o tom, zda „mozek matky" je spíše biologický, nebo psychologický jev. Tato data jasně nahrávají biologii.

Těhotná jako teenager: mozek dělá pořádek

Vědci přirovnávají tyto změny k jevu známému z období dospívání. V mozku teenagera dochází k takzvanému synaptickému prořezávání. Jednoduše řečeno: mozek se zbavuje části spojení mezi neurony, aby se specializoval a fungoval efektivněji.

Něco podobného se může odehrávat i v těhotenství. Struktury, které jsou méně potřebné, se zmenšují, zatímco ty spojené s péčí, reagováním na signály dítěte a regulací emocí se „posilují" díky lepší organizaci.

Výzkumy na myších již roky ukazují, že hormony spojené s těhotenstvím a kojením aktivují celé sítě neuronů zodpovědných za pečovatelské chování. Pokud tyto hormony chybí, samice svá mláďata často ignorují. Vědci se domnívají, že u lidí funguje podobný mechanismus, jen výrazně složitější.

Mozek jako zastřihovaný strom

Neurobiologové rádi přirovnávají tyto procesy k péči o strom v zahradě. Když zahradník odstraní část větví, nedělá to proto, aby rostlina „ochudla". Jde o to, aby zbytek mohl růst silněji a přinášet více plodů.

Zmenšení objemu šedé hmoty v těhotenství může znamenat nikoli ztrátu, nýbrž reorganizaci – méně rozptýlených spojení, více specializovaných reakcí na potřeby dítěte.

Takový pohled na věc staví do zcela jiného světla vtípky ve stylu „těhotenství mi vysálo mozek". Místo představy o vývojovém regresu je lepší chápat to jako aktualizaci softwaru pro novou, velmi náročnou funkci.

Jak tato zjištění souvisejí s poporodní depresí?

Část odborníků na duševní zdraví doufá, že lepší porozumění mozkovým změnám pomůže včas zachytit ženy ohrožené poporodní depresí. Jakmile se podařilo poměrně přesně popsat typickou „dráhu" přestavby mozku v těhotenství, snáze si lze všimnout, kdy se něco vyvíjí jinak.

Pokud u některých žen tyto procesy probíhají příliš slabě, příliš silně nebo v jiných oblastech mozku než obvykle, může to přispívat k poruchám nálady, úzkosti nebo problémům s navázáním pouta s dítětem. Prozatím jde o hypotézy, ale další projekty se je již snaží ověřit.

Co z toho plyne pro budoucí maminky?

Výsledky výzkumu přinášejí několik osvěžujících závěrů. Za prvé, problémy se soustředěním v těhotenství a po porodu, obtíže s multitaskingem nebo pocit „mozkové mlhy" nemusí znamenat lenost ani horší intelektuální výkon. Mozek se fyzicky přestavuje a po určitou dobu funguje jinak, protože má jiné priority.

Za druhé, skutečnost, že mozek tak silně reaguje na těhotenské hormony, zdůrazňuje důležitost péče o duševní zdraví již od prvních týdnů těhotenství. Silný stres, chronická únava nebo nedostatek spánku mohou s těmito změnami interagovat a ovlivňovat jejich průběh.

Za třetí, partneři a okolí by měli mít na paměti, že těhotenství není jen „bříško". Je to proces zahrnující celé tělo, včetně nejsložitějšího orgánu, jaký máme. Pochopení tohoto faktu může usnadnit empatické reagování na proměnlivou náladu, podrážděnost nebo zvýšenou emocionalitu těhotné ženy.

Co v praxi znamená „mozek matky"?

Vědci pozorují, že po těhotenství se mnoho žen stává citlivějšími na emocionální signály – rychleji čtou mimiku tváře, snáze zachycují neklid nebo bolest u druhých. Zároveň část z nich uvádí větší náchylnost k úzkosti a přehnanému znepokojení. To jsou dvě strany téže mince: mozek nastavený na ochranu potomka rychleji registruje ohrožení.

Pro některé ženy je to dokonce okamžik, kdy se jejich životní priority výrazně přesouvají směrem k rodině. Z pohledu neurobiologie nejde čistě o vědomé rozhodnutí – je to také odraz trvalých změn v okruzích zodpovědných za hodnocení, odměnu a pocit smyslu.

Na závěr stojí za to připomenout, že každé těhotenství může probíhat jinak. U jedné ženy budou změny v mozku velmi výrazné, u jiné jemnější a u další se projeví horší náladou nebo větší podrážděností. Už samotné vědomí, že za tím stojí skutečné biologické procesy, přináší úlevu: „Nezbláznila ses – tvůj mozek opravdu prochází renovací, aby se mohl lépe postarat o nového člověka."

Přejít nahoru