Myčka plná bakterií? Tři jednoduché kroky k důkladnému vyčištění

Zvenku se leskne, uvnitř může připomínat laboratoř plnou bakterií a plísní.

Myčka nádobí dokáže pořádně překvapit. Vědci už několik let upozorňují, že domácí myčky jsou ideálním prostředím pro mikroorganismy, včetně těch, které mohou být zdraví nebezpečné. Dobrá zpráva je, že několik pravidelných návyků jejich množství výrazně omezí – bez speciální chemie a složitých rituálů.

Co se skutečně skrývá uvnitř myčky

Výzkum provedený na desítkách domácích myček prokázal, že na gumových těsněních těchto spotřebičů se prakticky vždy tvoří biofilmy – tenké, kluzké vrstvy složené z hub a bakterií. Zachytávají se na nich zbytky jídla, vodní kámen, zbytky saponátu a vlhkost.

V těchto mikroskopických „osadách" byly nalezeny mimo jiné bakterie z rodů Pseudomonas, Escherichia a Acinetobacter. Vědci je označují jako oportunistické, protože u osob s výrazně oslabenou imunitou mohou způsobovat infekce. Z hub převládaly kvasinky rodu Candida a takzvané černé kvasinky, které jsou mimořádně odolné vůči nepříznivým podmínkám.

Myčka pracuje v prostředí horké vody, saponátů, soli a zásaditého pH – jde o extrémní podmínky, které paradoxně podporují rozvoj odolné mikrobiologické flóry.

Nejhustší shluky mikroorganismů se objevují právě na těsnění dvířek. Je to místo, kudy voda dobře neproudí, ale vlhkost a usazeniny tam přetrvávají dlouho. Některé studie ukázaly, že počet buněk hub na čtvereční centimetr takového gumového povrchu může být skutečně vysoký.

Proč program „eko" není vždy nejlepší volbou

Výrobci nabádají k používání úsporných programů s nižší teplotou, kolem 30–45 °C. Ty sice pomáhají snižovat účty za elektřinu a vodu, ale z hlediska mikrobiologie představují jen minimální výzvu. Bakterie a houby, které si v myčce již zvykly žít, takovéto teplo bez problémů přežijí.

Spotřebič se tak stává jakýmsi zásobníkem mikroorganismů. Pro zdravého člověka to automaticky neznamená ohrožení, ale v domácnostech, kde žijí lidé s oslabenou imunitou – senioři, onkologičtí pacienti nebo osoby s těžkými chronickými nemocemi – stojí za to mít tuto informaci na paměti.

Po skončení cyklu nastává ještě jeden jev. Hned po otevření dvířek z komory uniká horká pára. Výzkumníci naznačují, že spolu s ní se do vzduchu kuchyně mohou dostávat biologické částice – úlomky buněk, spory hub a mikroskopické kapičky obsahující mikroorganismy. Čím vlhčí je prostředí uvnitř, tím snáze se tam udrží.

Tři klíčové kroky k čistší myčce

Není důvod myčku vyhazovat ani propadat panice. Stačí několik důsledných opatření, která výrazně omezí počet nežádoucích obyvatel. Tyto tři kroky přinášejí největší efekt při nejmenším úsilí.

1. Důkladné čištění těsnění dvířek

Gumová těsnění u dvířek jsou oblíbeným místem pro kvasinky a bakterie. Mnoho lidí na ně jednoduše zapomíná a omezuje se pouze na otírání čelního panelu spotřebiče. Přitom právě tam se nejčastěji hromadí slizovitý povlak a tmavé skvrny.

• Jednou týdně důkladně prohlédněte celé těsnění od shora dolů.
• Připravte směs teplé vody a lihovitého octa v poměru zhruba jedna ku jedné.
• Použijte starý zubní kartáček nebo malý štěteček k mechanickému odstranění povlaku.
• Pokud se objevuje mastnota, přidejte trochu tekutého mýdla nebo draselného mýdla, které tuk lépe rozpouští.

Ocet obsahuje kyselinu octovou, která snižuje zásaditost povrchu a ztěžuje fungování mnoha hub. Důležitější než samotný prostředek je však pohyb kartáčku – ten rozbíjí biofilm a odkrývá organismy, které pak lze spláchnout.

2. Pravidelná péče o filtr a dno komory

Filtr na dně myčky zachytává zbytky jídla, pecičky, kousky skla. Když se ucpe, myčka hůře myje a vlhký odpad se stává živnou půdou pro bakterie a houby. K tomu se přidávají nepříjemné zápachy, které jen leštidlem nelze odstranit.

Čistý filtr a dno komory znamená méně nepříjemných pachů, méně usazenin a výrazně nižší počet mikroorganismů.

Vyplatí se zavést jednoduchý rituál jednou týdně:

• Vyjměte filtr podle návodu výrobce.
• Propláchněte ho velmi teplou vodou, nejlépe pod silným proudem.
• V případě potřeby použijte měkký kartáček, abyste se dostali do záhybů.
• Na dno komory můžete nasypat lžíci jedlé sody, která váže část pachů a omezuje růst plísní.

Takové čištění nezabere více než několik minut a výsledky pocítíte prakticky ihned při příštím otevření dvířek.

3. Průchodnost ostřikovacích ramen a horký cyklus „naprázdno"

Ostřikovací ramena zajišťují rovnoměrné rozvádění vody a saponátu. Když jsou otvůrky částečně ucpané vodním kamenem nebo drobnými zbytky jídla, tlak klesá a v záhybech spotřebiče zůstává více vlhkosti a nečistot. To je přímá pozvánka pro biofilmy.

Přibližně jednou za měsíc se vyplatí provést jednoduchý technický přehled:

• Vyjměte ostřikovací ramena (obvykle stačí otočit nebo nadzvednout podle návodu).
• Propláchněte je pod tekoucí vodou a ucpané otvůrky uvolněte například párátkem nebo tenkým drátem.
• Vraťte ramena zpět a spusťte myčku „naprázdno" na programu s teplotou alespoň 60 °C.
• Místo mycí tablety nasypte do přihrádky na prášek několik lžic kyseliny citronové – pomůže odstranit část vodního kamene z vnitřního systému.

Několikrát za měsíc se také vyplatí po skončení cyklu jednoduše nechat dvířka myčky pootevřená. Vyschlé stěny představují pro mikroby výrazně nepříznivější prostředí než trvale vlhké.

Jak často se o myčku starat? Jednoduchý harmonogram

Může myčka škodit zdraví členů domácnosti?

Přítomnost bakterií a hub v myčce automaticky neznamená ohrožení pro každého člena rodiny. Organismus zdravého člověka si každodenně poradí s obrovským množstvím mikrobů, které vdechujeme, spolykáme nebo se jich dotýkáme. Riziko roste především u výrazně oslabených osob, po závažných nemocech nebo u lidí s vrozenými problémy s imunitou.

V praxi se v každodenním životě stávají větším problémem nepříjemné zápachy, zamlžené sklo, šmouhy nebo opakující se skvrny na nádobí. To vše signalizuje, že uvnitř se dlouhodobě hromadí vrstva usazenin. Pravidelné čištění snižuje nejen počet mikroorganismů, ale také zlepšuje účinnost mytí a prodlužuje životnost spotřebiče.

Jak tyto návyky začlenit do každodenní rutiny

Nejjednodušší je přiřadit tyto kroky k jiným domácím činnostem. Čištění filtru lze spojit s vynášením kuchyňského odpadu o víkendu a kontrolu ramen s odstraňováním vodního kamene z konvice. Pootevírání dvířek po cyklu se vyplatí prostě proměnit v automatický reflex: vyndáte nádobí, dvířka nezaklapnete, ale necháte je lehce pootevřená.

Pokud doma používáte agresivní čisticí prostředky, není nutné je ihned opouštět. Dobré je jen mít na paměti, že žádný přípravek nenahradí mechanické drhnutí a vysušení vnitřku. Voda, usazeniny a vysoká teplota vždy budou podporovat nějakou mikrobiologickou flóru – cílem není sterilita, ale omezení jejího přebytku.

Péče o myčku se navíc často přenáší i na ostatní spotřebiče v kuchyni. Když jednou za měsíc kontrolujete těsnění, snáze si všimnete, že podobný povlak se začíná tvořit v lednici, na těsnění trouby nebo kolem dřezu. Taková pravidelná kontrola pomáhá rychleji reagovat dřív, než se drobné problémy změní v dlouhotrvající potíže se zápachy, plísněmi nebo poruchami spotřebičů.