Proč začátek dubna zvyšuje riziko mozkové mrtvice? Vědci varují

Přelom března a dubna bývá spojován s delšími dny a lepší náladou – jenže právě tehdy lékaři zaznamenávají znepokojivý trend.

Výzkumy ze severní Evropy naznačují, že první dny po přechodu na letní čas představují období výrazně zvýšeného rizika mozkové mrtvice, zvláště u starších lidí a pacientů s chronickými onemocněními. Lékaři proto vyzývají ke zvýšené pozornosti vůči vlastnímu tělu a k rychlejší reakci na varovné příznaky.

Změna času není jen o hodině méně spánku

Poslední březnový víkend posouváme hodiny dopředu. Pro většinu z nás jde o drobnou nepříjemnost spojenou nanejvýš s ranní ospalostí. Vědci se na tento jev ale začínají dívat s mnohem větší vážností.

Finští výzkumníci analyzovali lékařská data za deset let a sledovali, jak často dochází k mozkovým příhodám v týdnu po zavedení letního času. Zaměřili se především na ischemickou cévní mozkovou příhodu, která nastává tehdy, když krevní sraženina zablokuje přívod krve do části mozku.

Závěry analýzy jsou jednoznačné: změna času dokáže organismus natolik rozhodit, že počet mrtvic v prvních dubnových dnech výrazně stoupá – zejména u nejzranitelnějších skupin pacientů.

Biologické hodiny vykolejeny z rovnováhy

Naše tělo funguje podle vnitřních biologických hodin. Tento cirkadiánní rytmus řídí spánek, vylučování hormonů, krevní tlak i samotnou srážlivost krve. Jakmile si najednou odebereme hodinu spánku, tento jemně vyvážený systém ztrácí stabilitu.

Nedostatek spánku, výkyvy tlaku a tepové frekvence, vyšší míra stresu a horší regenerace – to vše může v krátkém čase zvyšovat náchylnost k srdečně-cévním příhodám včetně mrtvice. Lékaři přirovnávají takové náhlé „přestavené" ráno k miniaturní změně časového pásma, se kterou se organismus špatně vyrovnává.

Nejnebezpečnější jsou první dva dny po změně času

Finský tým analyzoval více než 3 000 případů mozkové mrtvice zaznamenaných v týdnu po přechodu na letní čas a srovnal je s daty více než 11 000 pacientů z období dvou týdnů před a dvou týdnů po tomto termínu.

Analýza odhalila několik zřetelných zákonitostí:

• v prvních dvou dnech po posunutí hodin vzrostl počet registrovaných mrtvic,
• změnily se denní hodiny, ve kterých k příhodám nejčastěji docházelo – vrchol se posunul, což naznačuje vliv narušeného cirkadiánního rytmu,
• u části pacientů bylo riziko prokazatelně vyšší než u ostatních skupin.

V praxi to znamená, že pondělí a úterý po zavedení letního času jsou zvláště kritické. Záchranné složky v zemích, které změnu času stále uplatňují, v tomto období pravidelně hlásí více akutních neurologických případů.

První dubnové dny nejsou „smolné" samy o sobě. Problémem je náhlé rozkolísání spánku a krevního tlaku, na které část organismů reaguje mimořádně prudce.

Kdo je nejvíce ohrožen?

Ne každý, kdo špatně prospí jednu noc, skončí na iktové jednotce. Výzkum nicméně ukazuje, že určité skupiny by si měly v tomto období dávat zvláště pozor.

U onkologicky nemocných je organismus již oslaben a srážlivý systém spolu s cévami často fungují hůře než u zdravých lidí. Dodatečný „kopanec" v podobě rozhozeného spánku a výkyvů tlaku může snadno překlopit pomyslné misky vah.

Podobné je to u seniorů. Jejich tělesné rezervy jsou menší a jakékoliv náhlé změny denního režimu se silněji odráží na srdci, cévách i mozku. Zdánlivě nevinná hodinová korekce spánkového harmonogramu se tak stává reálnou zátěží pro celý oběhový systém.

Mozková mrtvice – příznaky, které nelze ignorovat

Mozková mrtvice je stav, při němž každá minuta rozhoduje o pacientově budoucím životě – o tom, zda se vrátí k plné funkčnosti, zda mu zůstanou závažné ochrnutí, nebo zda vůbec přežije. Klíčem je rychlé rozpoznání prvních příznaků.

Nečekejte, až příznaky „samy odezní". Při podezření na mrtvici volejte ihned záchrannou službu – záleží na každé minutě.

Nejčastější varovné signály

• Slabost nebo necitlivost tváře, ruky či nohy – zpravidla na jedné straně těla. Typické je poklesnutí koutku úst nebo neschopnost zvednout obě ruce současně.
• Poruchy vidění – náhlá ztráta části zorného pole, „tmavá clona" před jedním okem, dvojité vidění nebo přechodná slepota.
• Problémy s řečí – nezřetelná výslovnost, potíže s vyslovením jednoduché věty, nepochopení toho, co říká druhá osoba.
• Ztráta citlivosti v ruce, noze nebo na polovině obličeje – od mravenčení až po úplné „vypnutí" vnímání bolesti, dotyku a teploty.
• Velmi silná, náhlá bolest hlavy bez zjevné příčiny, často doprovázená nevolností nebo zvracením – zvláště pokud se taková bolest objeví poprvé v životě.
• Poruchy rovnováhy – náhlé závratě, nestabilní chůze, pády nebo špatně koordinované pohyby.
• Změna vědomí – ospalost, zmatenost, až po ztrátu vědomí a bezvědomí.

Pokud někdo z vašeho okolí začne podivně mluvit, „křivě" se usmívat nebo nedokáže pohnout rukou, není třeba přemýšlet nad příčinou. Volejte záchrannou službu a dispečerovi přesně popište, co vidíte, a uveďte, kdy přesně příznaky začaly.

Dochází v tomto období častěji k úmrtím?

Finská data zde přinášejí jisté uklidnění. Počet nemocničních úmrtí v důsledku mrtvice se v týdnu po přechodu na letní čas dramaticky nezvyšoval. To znamená, že pacienti, kteří se dostali na oddělení včas, měli srovnatelné šance na přežití jako v ostatních obdobích roku.

To ještě silněji zdůrazňuje roli rychlé reakce. Pokud rodina nebo přítomní svědci příznaky nepodcení a záchranáři dopraví pacienta do nemocnice v potřebném časovém okně, moderní léčba mrtvice dokáže výrazně omezit trvalé následky.

Jak snížit riziko mrtvice po zavedení letního času?

Na politická rozhodnutí ohledně samotné změny času má málokdo vliv. Lze však připravit organismus tak, aby přechod proběhl co nejšetrněji.

Drobné úpravy každodenní rutiny několik dní před změnou času i po ní dokážou odlehčit srdci, cévám i mozku.

Jednoduchá opatření na nejbližší dny

• Choďte spát o něco dříve – již dva až tři dny před změnou času je vhodné posouvat čas uléhání o 10–15 minut dříve, dokud se nedostanete na „novou" hodinu.
• Vyhněte se nočnímu bdění – první dubnové dny jsou špatným okamžikem pro velmi pozdní večerní aktivity, přesčasy nebo dlouhé noční cesty autem.
• Dodržujte léky a měření – osoby s vysokým tlakem, arytmií, cukrovkou nebo po prodělané mrtvici by měly svědomitě užívat léky a kontrolovat hodnoty tlaku a glykemie.
• Omezte alkohol a těžká jídla večer – zatěžují srdce a narušují spánek, což dále zvyšuje únavu cév.
• Vsaďte na procházku během dne – přirozené světlo usnadňuje synchronizaci vnitřních hodin s „novým" časem.

Senioři, onkologičtí pacienti, lidé po infarktu nebo se srdeční nedostatečností by v tomto období raději neplánovali extrémní fyzické výkony ani stresující výjezdy. Pokud užíváte nové léky nebo vám byly nedávno změněny dávky, poraďte se s lékařem, zda nejsou potřeba dodatečná opatření.

Proč tak malá změna má tak velký dopad?

Pro mnoho lidí je překvapivé, že rozdíl jediné hodiny může tak výrazně ovlivnit zdraví. Vysvětlení spočívá v souběhu několika faktorů: spánku, hormonů, krevního tlaku a srážlivosti krve.

Nedostatek spánku podporuje nárůst hladiny kortizolu a adrenalinu, tedy stresových hormonů. Ty následně zvyšují krevní tlak, zrychlují srdeční činnost a působí na cévy. K tomu se přidává prodlužující se délka dne, která sama o sobě přestavuje vnitřní hodiny. U osob s citlivým oběhovým systémem může tato kombinace snáze vyvolat kritický moment.

Stojí za to připomenout, že změna času mrtvici „nevytváří z ničeho". Nejčastěji urychluje příhodu, na niž byl organismus připravován léty kouření, vysokým tlakem, obezitou, cukrovkou nebo nedostatkem pohybu. O to více má smysl vnímat začátek dubna jako jasnou připomínku nutnosti pečovat o sebe: lépe se stravovat, kontrolovat tlak a pravidelně navštěvovat praktického lékaře.