Co se děje v Pacifiku: studená fáze ustupuje oteplování
Nejnovější analýzy oceánografů a meteorologů odhalují zásadní proměnu v tropickém Pacifiku. Studená fáze ENSO slábne rychleji, než kdokoliv čekal, a rostoucí teploty vody otevírají cestu k návratu El Niño již v roce 2026. Pro mnoho světových regionů to může znamenat jiné srážky, jiná sucha a další vlnu rekordních veder.
Přibližně dva roky fungovala studená fáze ENSO jako jemná brzda globálních teplot nad tropickým Pacifikem. Teď tahle brzda prakticky mizí. Data z konce roku 2025 a začátku roku 2026 ukazují rychlé oteplování vod v rovníkové části oceánu.
Meteorologická organizace působící při OSN zaznamenala, že v prosinci 2025 byl povrch Pacifiku v rovníkové zóně ještě přibližně o 0,8 °C chladnější než průměr. Už o měsíc později tento rozdíl klesl na přibližně 0,3 °C. Tak rychlý posun směrem k neutrálním teplotám je jasným signálem, že studená fáze slábne výrazně dříve, než se předpokládalo.
Prognózy naznačují přibližně 60–70% pravděpodobnost neutrálního stavu ENSO na jaře 2026, což bývá typická předsíň před následným přechodem do El Niño.
Za touto změnou stojí především oslabující pasáty – stálé větry vanoucí od východu na západ v oblasti rovníku. Jsou-li silné, udržují chladnější vody u povrchu východní části Pacifiku. Jakmile zeslábnou, teplé vodní masy z hlubších vrstev se postupně prosazují a obsazují stále větší plochu oceánu.
Horká voda pod povrchem tlačí systém k El Niño
Jedním z klíčových signálů blížícího se El Niño jsou změny teploty pod mořskou hladinou. Od ledna 2026 měřicí přístroje zaznamenávají výrazně teplejší vodní masy pohybující se na východ, směrem k Jižní Americe.
Tyto „podvodní zásobníky tepla" se postupně vynořují k povrchu. Jakmile dosáhnou střední a východní části tropického Pacifiku, mohou spustit klasický mechanismus El Niño – nadprůměrně teplá voda na obrovské ploše oceánu pak silně ovlivňuje atmosférickou cirkulaci.
Mezinárodní výzkumná centra zabývající se klimatem, včetně specializovaných univerzitních institutů, evidují rostoucí pravděpodobnost, že k takovému plnému obratu k El Niño dojde ve druhé polovině roku 2026.
Dvě třetiny šancí na El Niño před koncem roku 2026
Současné numerické prognózy jsou poměrně jednotné. Pracoviště sledující ENSO odhadují, že od července do září 2026 přesáhne pravděpodobnost výskytu El Niño 60 %. Pro období srpen–říjen pak stoupá na téměř 70 %.
Synoptici upozorňují, že jaro bývá odedávna „problematickým" ročním obdobím pro předpovědi ENSO. Mezi březnem a červnem se systém oceán–atmosféra chová výjimečně nestabilně, což snižuje přesnost modelů. I přes tuto bariéru chyb míří většina dostupných simulací jedním směrem – k oteplovací fázi.
Vědci očekávají, že nadcházející El Niño bude spíše slabé nebo mírné. Scénář extrémně silné epizody srovnatelné s rekordními roky považují za nepravděpodobný.
Stále záhadou zůstává síla jevu. Právě na ní závisí rozsah dopadů na srážky, vedra a bouře v různých koutech planety.
Jak El Niño mění počasí po celém světě
El Niño rozhodně není „lokální" záležitostí nad jediným oceánem. Rozsáhlá skvrna teplejší vody nad rovníkovým Pacifikem funguje jako gigantický topný článek, který přestavuje globální atmosférickou cirkulaci. Dopady pociťují prakticky všechny kontinenty.
Více deště v jedněch oblastech, nedostatek vody v jiných
- Jižní Amerika (západní pobřeží) – obvykle více intenzivních srážek, častější bleskové povodně a sesuvy půdy.
- Jihovýchodní Asie a Austrálie – sklon k suchu, vyšší riziko lesních a stepních požárů.
- Východní Afrika – v mnoha epizodách El Niño dochází k zesílení srážek, což mění zemědělské plány i infrastrukturu.
- Tropický Atlantik – oslabení sezóny hurikánů, protože ve výšce několika kilometrů se objevuje silnější vertikální vítr, který „roztrhává" vznikající cyklóny.
- Východní Pacifik – vyšší aktivita hurikánů a tropických bouří u pobřeží Ameriky.
Zemědělci v Peru či Ekvádoru zpravidla počítají s lepšími úrodami díky zvýšeným srážkám. Zároveň indonéští pěstitelé i obyvatelé Filipín se tehdy častěji potýkají s nedostatkem deště, prázdnějícími nádržemi a problémy se zásobováním pitnou vodou.
Sezóna hurikánů 2026 pod drobnohledem
Blížící se obrat k El Niño zajímá rovněž meteorology sledující atlantické hurikány. Historie ukazuje, že v průběhu této fáze ENSO větry ve vyšších vrstvách atmosféry nad Atlantikem sílí a vnášejí chaos do struktur vznikajících tropických bouří.
Výsledkem bývá klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku: méně bouří dosahuje statusu silného hurikánu a celkový počet pojmenovaných cyklónů klesá. Pro Spojené státy a část Karibiku to může znamenat jisté vydechnutí po letech zvýšené aktivity. Naproti tomu na straně východního Pacifiku roste riziko prudkých jevů, kde teplé vody napomáhají rozvoji bouří.
Rekordní teplo i přes studenou fázi. Co to znamená pro budoucnost?
Nejznepokojivější aspekt celé situace se týká propojení přirozených cyklů ENSO s dlouhodobým globálním oteplováním. Leden 2025 se zapsal do dějin měření jako nejteplejší leden v přístrojových datech, přestože nad Pacifikem tehdy stále vládla chladnější fáze.
Studená fáze by teoreticky měla snižovat průměrnou teplotu planety přibližně o 0,1–0,2 °C. V praxi byl tento efekt příliš slabý na to, aby zbořil rekordy. To znamená, že globální klima je skleníkovými plyny již natolik přehřáté, že i dočasná „chladná epizoda" trend neobrátí – pouze ho minimálně přidusí.
| Fáze ENSO | Typický vliv na průměrnou teplotu Země | Pozorovaný trend posledních let |
|---|---|---|
| Studená fáze | pokles o přibližně 0,1–0,2 °C | rekordně teplé měsíce i přes ochlazování |
| Neutrální stav | žádný výrazný efekt nahoru ani dolů | teploty stále nad průměrem 20. století |
| El Niño | nárůst o přibližně 0,1–0,2 °C | roky s El Niño často překonávají historické rekordy |
V takové situaci přidává návrat El Niño v roce 2026 další vrstvu. Jev statisticky zvyšuje globální teplotu o další desetiny stupně. Ve spojení s probíhajícím oteplováním pozadí vědci předpokládají, že rok 2026 může vyrovnat nejteplejší roky v historii měření – nebo je dokonce překonat.
Oceán jako zásobník tepla má své meze
Většina přebytečné tepelné energie generované skleníkovými plyny končí v oceánech. Ty prozatím brzdí ještě rychlejší nárůst teplot u povrchu pevnin. Funguje to však jako dlouhodobé nabíjení obrovského akumulátoru.
Teplé vody v tropech živí stále silnější jevy: intenzivnější lijáky, ničivější cyklóny, delší vlny veder v zemích přiléhajících k mořím. Čím více energie oceán nashromáždí, tím větší „zavazadlo" se dostává do atmosféry při každé další epizodě El Niño.
Každý nový teplý cyklus nad Pacifikem startuje z vyšší výchozí teploty než ty předchozí. Chladnější fáze stále méně vyrovnávají trend oteplování.
Co to znamená pro Českou republiku a Evropu?
Evropa, včetně České republiky, leží daleko od tropického Pacifiku, takže vliv ENSO je zde spíše nepřímý. Přesto sérii intenzivních epizod El Niño obvykle provázejí vyšší průměrné teploty i na našem kontinentu.
Pro Česko to může znamenat další velmi teplé léto a vyšší riziko dlouhotrvajících suchých období střídaných prudkými bouřkami. Zároveň stále častější mírné zimy mají dopad na zemědělství, lesnictví i energetiku.
Samotný signál o možném návratu El Niño v roce 2026 již nyní využívají analytici v energetických firmách, správci vodních zdrojů i složky zodpovědné za zvládání přírodních katastrof. Pro ně představuje několikaměsíční varování předem šanci naplánovat zásoby, modernizovat infrastrukturu nebo přezkoumat mapy povodňových a požárních rizik.
Proč by měl běžný člověk sledovat prognózy ENSO
Přestože názvy fází ENSO znějí technicky, v praxi se promítají do zcela každodenních věcí: cen potravin, nákladů na energii a dostupnosti vody. Slabší úrody v Asii mohou zdražit rýži nebo sóju, povodně v Jižní Americe mohou zasáhnout trh s kávou a cukrem. Klidnější hurikánová sezóna v Atlantiku zase ovlivňuje bezpečnost ropné a plynárenské infrastruktury.
V mnoha zemích se diskuse o nadcházejícím El Niño stává nejen tématem pro klimatology, ale i součástí hospodářského plánování. Pro obyvatele České republiky je důležité alespoň obecně chápat, že růst globálních teplot a přirozené cykly jako ENSO působí společně. Každá teplá epizoda nad Pacifikem zesiluje tendence, které již pozorujeme: delší vlny veder, noční teploty bez ochlazení, extrémní lijáky střídající se se suchy.
Sledování informací o stavu ENSO tedy není jen kuriozitou pro nadšence meteorologie. Je to praktický nástroj pomáhající odhadnout, jakým směrem se může ubírat počasí a klima v nejbližších měsících – a to i z pohledu našeho regionu a každodenních rozhodnutí, od investic až po prostou spotřebu vody či energie.
