Výzkum ADHD: mozek jako ve spánkovém režimu uprostřed dne

Zobrazujte stavebniny-chemie.cz častěji ve výsledcích vyhledávání Google.

Přidat stavebniny-chemie.cz do Google

Když si myslíš, že se jen rozptylujete, část mozku prostě „usíná"

U části dospělých s ADHD se mozek během dne chová, jako by v určitých okamžicích upadal do spánku – přestože oči jsou dokořán otevřené.

Vědci popsali jev krátkých „mikrodřímot" mozku, které se objevují ve stavu plného vědomí. Tyto lokální epizody připomínající hluboký spánek dokáží narušit soustředění, pracovní paměť i kontrolu impulzů – a to se projevuje zejména výrazně u lidí s poruchou pozornosti s hyperaktivitou, tedy ADHD.

Dospělí s ADHD dobře znají opakující se scénář: začnou úkol s energií, za pár minut myšlenky odplují, nastane tupé zírání do obrazovky a jednoduchou činnost je skoro nemožné dotáhnout do konce. Dosud se to vysvětlovalo hlavně problémy s regulací pozornosti a emocí. Teď přichází nové, překvapivé vysvětlení – jde o mozkové vlny typické pro spánek.

Co přesně vědci zaznamenali

Mezinárodní výzkumný tým, jehož analýza byla publikována v odborném časopise Journal of Neuroscience, prokázal, že u dospělých s ADHD se přes den častěji aktivují pomalé mozkové vlny, které jsou jinak spojovány s hlubokým spánkem. Důležité je, že nepokrývají okamžitě celou mozkovou kůru. Jde spíše o „spánkové ostrůvky" uprostřed normální aktivity.

Výzkumníci to popisují jako intrúze lokálního spánku: malé oblasti mozku přecházejí do režimu odpočinku, zatímco zbytek stále funguje jako při bdění.

Ve studii byla sledována mozková aktivita dospělých s ADHD i osob bez tohoto diagnózy. Účastníci plnili monotónní úkoly vyžadující trvalou pozornost – mimo jiné reagování na opakující se podněty na obrazovce a ignorování rušivých elementů. Mozková aktivita byla zaznamenávána pomocí EEG.

  • U osob s ADHD se pomalé mozkové vlny typické pro hluboký spánek objevovaly výrazně častěji.
  • Tyto vlny nezasahovaly celý mozek najednou – týkaly se vybraných oblastí, například těch spojených s kontrolou pohybu nebo pozornosti.
  • Epizody se časově shodovaly s momenty zahledění do prázdna, chybami a ztrátou koncentrace.
  • Čím více takových krátkých epizod, tím hůře si účastníci s úkolem poradili.

To umožňuje nahlížet na soustředění zcela jinak: ne vždy jde o „slabou vůli" nebo nedostatek motivace. Někdy klíčové části mozku doslova přepnou do režimu spánku, přestože člověk sedí vzpřímeně a zdá se být zcela přítomný.

ADHD a poruchy spánku – začarovaný kruh únavy

Odborníci již léta pozorují, že u lidí s ADHD se velmi často vyskytují problémy se spánkem: obtížné usínání, časté probouzení, noční můry a ranní pocit, že noc vůbec nepřinesla odpočinek. K tomu se přidává časné vstávání, práce na směny a používání obrazovek až do pozdních hodin.

Výzkumníci si proto položili otázku: může chronický nedostatek spánku přiživovat denní poruchy soustředění právě prostřednictvím těchto lokálních „dřímot" mozku? Nová data tomuto scénáři odpovídají. Přetížený nervový systém se snaží dohnat spánkový deficit skrze tyto drobné, během dne rozptýlené epizody.

Unavený mozek hledá příležitost k odpočinku, kdekoliv může – klidně uprostřed porady, za volantem nebo při práci v tabulkovém procesoru.

Nejen ADHD: každý mozek má své limity

Intrúze lokálního spánku nejsou výhradně doménou ADHD. Výzkumy popisují tento jev u pilotů po dlouhých letech, u řidičů kamionů nebo u studentů, kteří se učí celou noc. Rozdíl tkví ve frekvenci a důsledcích.

U lidí bez ADHD se lokální spánek obvykle objevuje až při extrémní ospalosti a přetížení. U těch s ADHD mozek zřejmě zapíná tento „jistič" rychleji a častěji a každou takovou epizodu doprovází zřetelný pokles výkonu. To může vysvětlovat, proč se dospělý s touto diagnózou cítí „jako po probdělé noci" už kolem poledne, přestože spal.

Jak tyto vlny narušují každodenní fungování

Lokální spánek v mozku není metafora. Když se v určité oblasti objeví pomalé vlny podobné těm z hlubokého spánku, neurony zpomalí a jejich aktivita se přestane synchronizovat se zbytkem sítě. V praxi to vypadá jako chvilkový výpadek funkce:

Oblast zasažená „dřímotou" Možný projev v chování
Prefrontální kůra obtíže s plánováním, zapomínání, ztráta myšlenky uprostřed věty
Oblasti pozornosti přehlédnutí důležitých informací, zírání do obrazovky bez porozumění obsahu
Centra kontroly impulzů unáhlenější reakce, přerušené úkoly, bezmyšlenkovité klikání
Motorické oblasti neobratné pohyby, upouštění předmětů, překlepy při psaní

Takových momentů může být během dne velmi mnoho. Každý trvá krátce, ale jejich kumulace vyvolává pocit chaosu, ztráty kontroly nad vlastní hlavou a trvalého rozptýlení. Člověk s ADHD to často popisuje jako „přepínání kanálů v mozku" nebo „výpadky proudu" bez varování.

Co tyto výsledky mohou změnit v léčbě ADHD

Nový pohled na spánkové vlny přes den nenahrazuje dosavadní chápání ADHD, ale doplňuje ho. Pokud je u části dospělých hlavním problémem přetížený mozek se sklonem k lokálním dřímotám, lze terapii zaměřit také na spánkovou hygienu a hospodaření s energií během dne.

To může znamenat mimo jiné:

  • důslednější dodržování pravidelných hodin usínání a vstávání,
  • sledování kvality spánku například pomocí jednoduchých deníků,
  • zvážení krátkých, plánovaných šlofíků namísto „přispávání nad stolem",
  • přizpůsobení dávkování stimulačních léků denní době, kdy soustředění nejčastěji klesá,
  • nácvik mindfulness a techniky odlehčující přetížený nervový systém.

V psychiatrických a neurologických ordinacích se stále více zdůrazňuje, že bez zvládnutí problémů se spánkem fungují i nejlépe zvolené léky na ADHD jen napůl. Obraz lokálního spánku dobře vysvětluje proč: farmakologie zlepšuje regulaci neurotransmiterů, ale nemění fakt, že mozek potřebuje biologický odpočinek.

Co může udělat člověk, který u sebe ADHD podezírá

Dospělý, který u sebe opakovaně zaznamenává epizody „zamrznutí", mezery v krátkodobé paměti, obtíže s udržením pozornosti při nudných úkolech a k tomu chronickou únavu, by měl tyto signály brát vážně. Diagnóza ADHD u dospělých bývá stále stanovena pozdě – často po letech pocitu, že je člověk „neorganizovaný" nebo „líný".

Při konzultaci s lékařem je vhodné zmínit také kvalitu spánku: hodiny uléhání, noční probouzení a ranní pocit po probuzení. Stále více center začíná kombinovat diagnostiku ADHD se základním posouzením poruch spánku, jako je spánková apnoe, syndrom neklidných nohou nebo opožděný cirkadiánní rytmus.

Pokud mozek v noci nemá šanci si vydechnout, přes den se bude vypínat po kouskách – bez ohledu na motivaci a snahu.

Proč se toto téma může týkat i lidí bez diagnózy

Popsané mechanismy by neměly zajímat výhradně osoby s diagnostikovaným ADHD. Stále delší práce u obrazovky, večerní scrollování sociálních sítí, práce na směny a nepřetržitý stres přetěžují mozek i u lidí bez vývojových poruch. Krátké lokální „dřímoty" mozku se mohou v takovém životním stylu stát každodenní realitou.

Pokud se někdo často přistihne, jak zírá do monitoru a nepamatuje si posledních několik minut práce a jednoduché chyby přibývají, je vhodné to vnímat jako signál ke změně návyků. Někdy stačí několik týdnů s pravidelným spánkem, drobnými přestávkami během dne a omezením nočních podnětů, aby počet takových epizod výrazně klesl.

V pozadí všeho se objevuje ještě jedna myšlenka: náš mozek není stroj připravený pracovat na plný výkon od rána do noci. Spánkové vlny přes den jsou formou biologického protestu proti kultu nepřetržité produktivity. V případě ADHD přichází tento protest rychleji a silněji, ale jeho mechanismus je společný pro všechny. Čím lépe mu rozumíme, tím snáze si budujeme každodenní život, v němž soustředění nevyžaduje hrdinské úsilí a běžné úkoly nekončí pocitem selhání.

Přejít nahoru