Co se změnilo na francouzských polích po roce 2018
Po letech znepokojivých dat z Francie se konečně objevil dlouho očekávaný signál. Ptáci živící se hmyzem začínají pomalu dohánět své ztráty. Změna není dramatická, ale v číslech i na mapách je patrná. Nová analýza dlouhodobých terénních dat ukazuje, že po unijním zákazu nejjedovatějších insekticidů začaly ptačí populace v zemědělské krajině opatrně růst.
V roce 2018 zavedla Evropská unie zákaz používání klíčových látek ze skupiny neonikotinoidů, které se v zemědělství využívaly od 90. let. Tyto přípravky měly chránit plodiny před škůdci, jenže zároveň zasahovaly do celého okolního ekosystému.
Dříve se hovořilo především o včelách a dalších opylovačích. Tým vedený Thomasem Perrotem z francouzské Nadace pro výzkum biologické rozmanitosti se však zaměřil na ptáky, kteří loví hmyz. Výsledky zveřejněné v odborném časopise Environmental Pollution ukazují, že několik let po zákazu se část hmyzožravých druhů začíná pomalu zotavovat.
Vědci poprvé tak přesvědčivě propojili zákaz konkrétních pesticidů s měřitelným zlepšením situace ptáků v zemědělské krajině.
Imidakloprid – tichý viník poklesu počtu ptáků
Středem analýzy se stal imidakloprid, jedna z nejvýznamnějších neonikotinoidních látek používaných ve Francii až do zavedení zákazu. Po léta se dostával do půdy, povrchových vod i do těl žížal, hlodavců a ptáků. Nejenže snižoval množství hmyzu, kterým se ptáci živí, ale působil na ně přímo toxicky – a to jak při vysokých dávkách, tak při dlouhodobé nízké expozici.
Studie zahrnovala téměř 2 000 zemědělských pozemků sledovaných v rámci celostátního programu sčítání hnízdních ptáků. Vědci porovnávali úroveň expozice imidaklopridu s počty jednotlivých druhů v letech 2013 až 2022.
- Před zákazem – na místech s prokázanou přítomností této látky byl počet hmyzožravých ptáků průměrně o přibližně 12,7 % nižší.
- Po zavedení zákazu – rozdíl se zmenšil, ale stále dosahoval přibližně 9 %.
V praxi to znamená, že škodlivý vliv imidaklopridu nezmizel okamžitě spolu se zákazem. Tato molekula přetrvává v prostředí dlouhou dobu, zejména v půdě a vodách, takže ptáci stále pociťují důsledky předchozích let intenzivního používání.
Hmyzožravci reagují nejsilněji, zrnožravci si vedou lépe
Vědci se podrobněji zaměřili na celkem 57 ptačích druhů na 1 983 lokalitách rozmístěných po celé zemi. Rozdělili je do tří skupin: hmyzožravci, zrnožravci a druhy se širší potravní základnou.
Nejprudší pokles počtů byl zaznamenán právě u ptáků živících se převážně hmyzem – tedy těch, kteří jsou nejvíce závislí na bohaté základně bezobratlých. Čím vyšší byla expozice imidaklopridu, tím nižší byl počet hmyzožravých ptáků v daném území – závislost byla téměř lineární.
Zrnožravci a „flexibilní" druhy naproti tomu vykazovaly mnohem slabší nebo zcela odlišnou reakci. Na některých místech jejich početnost dokonce přechodně rostla při středních úrovních expozice, což naznačuje složitější mechanismy související například se změnou struktury plodin.
Mapa Francie rozdělená potravou ptáků
Prostorová analýza odhaluje zřetelné regionální rozdíly. Hmyzožraví ptáci se častěji vyskytují ve středu, na severozápadě a na východě země. Zrnožravci převládají spíše na jihu, kde se krajina i struktura zemědělství od zbytku země výrazně liší. S tím souvisejí také odlišné postupy při používání chemických přípravků.
Důležitou roli hraje rovněž podoba krajiny. V oblastech intenzivního zemědělství s rozsáhlými jednolitými poli a chudou sítí mezí, alejí a luk bývají koncentrace pesticidů vyšší a potravní základna chudší. V mozaikovitější krajině s ekologickým nebo extenzivním hospodařením mají ptáci výrazně větší šance na přežití.
Pomalé zlepšování po zákazu – dobrá zpráva s výhradami
Ačkoli od zákazu uplynulo teprve několik let, data naznačují mírné zmenšení rozdílu mezi územími silně a slabě exponovanými imidaklopridem. Jednoduše řečeno – místa, kde bylo hmyzožravých ptáků výrazně méně, začínají dohánět lokality bez silné expozice vůči této látce.
Tempo této změny je však stále velmi pomalé. Na části polí se imidakloprid v půdě a vodách zjišťuje ještě několik sezon po ukončení používání. Ve Francii bylo navíc po dobu dvou dalších let výjimečně povoleno používání této látky při pěstování cukrové řepy, což její přítomnost v prostředí dále prodloužilo.
Vědci odhadují, že úplná obnova ptačích populací může trvat celá desetiletí – podobně jako po opuštění DDT v druhé polovině 20. století.
Na situaci ptáků působí také řada dalších faktorů: oteplování klimatu, ztráta stanovišť, zánik luk i rostoucí tlak urbanizace. Z tohoto důvodu je obtížné přičíst veškeré pozorované změny jedinému pesticidu, přestože role imidaklopridu při poklesu počtu hmyzožravců se jeví jako velmi zřejmá.
Nový ukazatel varuje: problém nekončí u jedné látky
Perrotův tým navrhl také nový způsob měření chemické zátěže prostředí v zemědělství – ukazatel celkové aplikované toxicity (TAT). Spojuje data o množství použitých přípravků s jejich toxicitou pro různé skupiny organismů: hmyz, ptáky nebo vodní organismy.
| Co TAT měří | Proč je to důležité |
|---|---|
| Součet toxicity všech použitých látek v daném území | Ukazuje celkový chemický tlak, nikoli jen vliv jednoho pesticidu |
| Dopad na různé skupiny organismů | Umožňuje posoudit důsledky pro celý ekosystém, nejen pro škůdce |
| Vztah mezi zemědělskými postupy a kvalitou prostředí | Může sloužit jako nástroj pro plánování šetrnějších forem produkce |
Výsledky ukazují, že i po stažení neonikotinoidů zůstává celková úroveň toxické zátěže zemědělských ekosystémů stále vysoká. V praxi to znamená, že nahrazení jedněch přípravků jinými problém často neřeší, ale pouze mění jeho podobu.
Evropa si stanovuje cíle, ale praxe stále pokulhává
Studie dobře zapadá do širšího kontextu unijní strategie „od zemědělce ke spotřebiteli", která počítá mimo jiné s redukcí spotřeby pesticidů o polovinu do roku 2030. Analýza autorů ukazuje, že regulace mají na stav přírody reálný dopad, ale prosazování změn postupuje velmi pomalu.
Důvody jsou podobné v mnoha zemích:
- silný tlak části chemického a zemědělského průmyslu;
- rozdílná úroveň ekologických ambicí mezi jednotlivými státy;
- komplikace spojené s povolováním nových látek na trh;
- obavy zemědělců z poklesu výnosů při omezení chemie.
Autoři práce zdůrazňují, že samotné zákazy nestačí. Současně jsou zapotřebí finanční prostředky a nástroje pro zemědělce, kteří chtějí přejít na udržitelnější modely produkce – včetně agroekologického zemědělství.
Která opatření ptákům v zemědělské krajině skutečně pomáhají
Závěry francouzské studie jsou cenné i pro Českou republiku, kde intenzivní zemědělství rovněž vyvíjí silný tlak na ptáky. Ukazují několik postupů, které situaci prokazatelně zlepšují:
- udržování a obnova polních alejí, remízků, tůní a mezí sloužících jako hnízdiště a loviště;
- omezování chemických přípravků na ochranu rostlin a hnojiv a jejich přesnější aplikace;
- přechod na střídání plodin, smíšené pěstování a větší rozmanitost zemědělské krajiny;
- podpora ekologických farem a hospodaření s nižší mírou intenzifikace;
- monitoring ptáků a hmyzu umožňující vyhodnocovat účinnost dalších změn.
Pro běžného čtenáře to může znít abstraktně, ale výsledky jsou velmi konkrétní. Stačí několik let obnovené meze nebo sadu s tradičními odrůdami stromů, aby se na takovém místě znovu objevili špaččci, lejsci nebo konipasové. Bez hmyzu a bez rozmanité krajiny nemají kde lovit ani hnízdit.
Proč by osud ptáků měl zajímat i lidi ve městech
Ptačí populace jsou citlivým ukazatelem celkového stavu přírody. Když začínají klesat počty běžných druhů, je to signál, že se pod povrchem děje něco vážného: mizí život v půdě, ubývá hmyzu, chudnou louky a meze. To vše v dlouhodobém horizontu dopadá také na zemědělství, které potřebuje opylovače, žížaly zlepšující strukturu půdy a přirozené nepřátele škůdců.
Mírný nárůst počtu hmyzožravých ptáků ve Francii po stažení neonikotinoidů ukazuje, že směr je správný – vyžaduje však trpělivost a důslednost. Každé rozhodnutí opustit nejjedovatější přípravky a každý ponechaný keř u kraje pole se mohou zdát jako maličkost. V dlouhé řadě takových malých kroků se však skrývá šance, že nad našimi poli bude za několik let opět skutečně hlučno od ptačího zpěvu.
