Francouzské jaro, které žákům přináší nekonečnou řadu zkrácených týdnů
Několik týdnů v řadě letos na jaře část francouzských dětí a teenagerů prakticky nezažije pět školních dní po sobě. Za vším stojí zvláštní kombinace státních svátků, jarních prázdnin a takzvaných „dlouhých víkendů". V jednom regionu se to celé sečte tak, že děti projdou celým měsícem bez jediného plnohodnotného školního týdne.
Jak funguje francouzské rozdělení do školních zón
Francie už léta dělí celou zemi do tří školních zón označených A, B a C. Smysl je prostý: prázdniny nenastoupí všude najednou, čímž se snižuje přetlak na dálnicích i v turistických střediscích.
| Zóna | Příklady akademií (školních regionů) |
|---|---|
| A | Besançon, Bordeaux, Clermont-Ferrand, Dijon, Grenoble, Limoges, Lyon, Poitiers |
| B | Aix-Marseille, Amiens, Lille, Nancy-Metz, Nantes, Nice, Normandie, Orléans-Tours, Reims, Rennes, Strasbourg |
| C | Créteil, Montpellier, Paříž, Toulouse, Versailles |
Zimní prázdniny začínají pro každou zónu v jiný termín a táhnou se až do začátku března. Po nich přijde období normální výuky, a vzápětí dorazí jarní prázdniny — opět časově rozložené mezi jednotlivé zóny. Letos právě tento jarní blok volna v kombinaci se státními svátky pěkně zamíchal s rozvrhy.
Zóna A přichází o velikonoční pondělí jako o „extra" volno
Žáci zóny A nastupují na jarní prázdniny jako první — od soboty 4. dubna. Na první pohled to vypadá jako výhoda. Ve skutečnosti ale přicházejí o jeden z důležitých volných dní.
Velikonoční pondělí letos připadá na 6. dubna. Pro žáky zóny A tento den spadá přímo doprostřed prázdnin. Nevnímají ho tedy jako „navíc", ale jen jako součást již naplánovaného volna.
Pro rodiče to má svou logiku: mohou strávit s dětmi prodloužený víkend hned na začátku prázdnin, aniž by museli šéfa žádat o dovolenou. Z čistě školního pohledu ale zóna A letos zdaleka není v nejlepší pozici.
Skuteční šťastlivci: žáci zóny B
Žáci ze zóny B zažijí nejroztříštěnější školní rytmus — projedou měsícem, ve kterém prakticky žádný týden nebude plný.
Jarní prázdniny v zóně B startují v sobotu 11. dubna. Jenže ještě týden před tímto datem si žáci užívají první výhody: mají jen čtyři dny výuky, protože velikonoční pondělí připadá ještě do doby školní docházky, nikoli do prázdnin.
Po návratu z prázdnin se situace stává ještě zajímavější. Žáci se ani pak nedostanou do normálního rytmu pěti školních dní v kuse.
Čtyři týdny v řadě bez plné výuky
Zóna B mezi polovinou dubna a polovinou května vstupuje do pozoruhodného řetězce volných dní:
- před prázdninami — týden pouze se čtyřmi dny výuky kvůli velikonočnímu pondělí,
- jarní prázdniny od 11. do 26. dubna,
- po prázdninách — 1. května připadá na pátek a je zákonným státním svátkem,
- 8. května, další zákonný svátek, opět vychází na pátek,
- 14. května připadá svátek spojený s volným čtvrtkem,
- mnoho škol nevyučuje ani v pátek po tomto čtvrtku — vzniká tzv. „most".
Pokud z tohoto období odečteme samotné prázdniny, vychází nám celé čtyři po sobě jdoucí týdny, v nichž ani jeden nemá plných pět dní výuky. Kalendář se prakticky poskládá tak, že mladí lidé neustále přecházejí z jednoho dlouhého víkendu do druhého.
Zóna C na tom ve srovnání s tímto vychází výrazně hůř. Jeden ze státních svátků — první máj — tam totiž připadá přímo doprostřed prázdnin, takže jako „extra" volno od školy jednoduše propadne.
Kolik dlouhých víkendů si každá zóna připíše
Rozdíly mezi zónami jsou dobře viditelné, když si jednoduše sečteme počty prodloužených víkendů v dubnu a v květnu.
Zóna B sklízí plnou úrodu prodloužených víkendů, zóna A o něco méně, zóna C v tomto srovnání zřetelně prohrává.
| Zóna | Počet dlouhých víkendů v květnu | Situace se svátky |
|---|---|---|
| A | 3 | Těží z květnových svátků, ale velikonoční pondělí jí „propadá" do prázdnin |
| B | 4 týdny bez plné výuky | Kombinuje dlouhé víkendy s prázdninami a dalšími svátky |
| C | 2 | Jeden svátek připadá na prázdniny, takže nekrátí žádný školní týden |
Nejhůře je na tom tedy zóna C. Její žáci končí jarní prázdniny 3. května, takže první máj jednoduše nespadá do zkráceného školního týdne — leží přímo v době prázdnin.
Žáci ze severu a západu vzbuzují závist zbytku země
Největšími vítězi letošního školního kalendáře jsou děti a teenageři z akademií jako Aix-Marseille, Amiens, Lille, Nancy-Metz, Nantes, Nice, Normandie, Orléans-Tours, Reims, Rennes nebo Strasbourg. Právě tyto akademie tvoří zónu B.
Žáci z těchto regionů si nejprve užijí intenzivní sérii zkrácených týdnů a prázdnin, a pak… znovu dostanou čtyřdenní školní týden díky volnému pondělí na konci května. Závěr školního roku od června do začátku července se vrátí do normálního rytmu, ale za sebou budou mít období, o němž mohou děti z jiných koutů Francie jen snít.
Co vlastně znamená měsíc bez plného školního týdne
Pro žáky je to pochopitelně důvod k radosti. Delší víkendy přejí výletům, setkáváním s rodinou i zaslouženému odpočinku po náročném pololetí. Kdo má navíc výuku i v sobotu, vnímá takový dar od kalendáře dvojnásob.
Učitelé ale vidí i druhou stranu mince. Jen těžko plánují větší projekty, zkoušky nanečisto nebo delší bloky látky, když prakticky každý týden někde v rozvrhu chybí kus. Žáci neustále nastupují a vypadávají z pracovního rytmu, a návrat k soustavnému učení pak bývá o to náročnější.
Pomáhají časté přestávky žákům skutečně více
V diskusích o školním kalendáři se pravidelně vynořuje otázka, zda je lepší vsadit na delší, méně časté prázdniny, nebo naopak na kratší a častější přestávky. Francouzský model se třemi zónami a množstvím státních svátků nabízí v tomto ohledu zajímavý materiál k zamyšlení.
Krátké přestávky v podobě dlouhých víkendů fungují pro mnoho žáků jako dechová pauza mezi náročnými výukovými bloky. Je to chvíle na dohnání rýhy, psychické vydechnutí i potřebný odstup od školního prostředí. Rodiče oceňují takovouto strukturu i z finančního hlediska — kratší a levnější výlet se plánuje snáze než dvoutýdenní dovolená.
Na druhou stranu, hromadí-li se takových přestávek příliš mnoho a příliš blízko sebe, žák ztrácí pocit kontinuity. Zvláště ti, kdo se připravují na důležité zkoušky, mohou mít dojem, že se neustále „vykolejují", a učitelům se pak těžko udržuje pracovní tempo celé třídy.
Francouzský příklad názorně ukazuje, jak zásadní roli hraje nejen celkový počet volných dní, ale především jejich rozmístění v kalendáři. Několik posunutých termínů svátků a rozložení víkendů dokáže zcela proměnit podobu školního roku v jednom regionu — a vyvolat upřímnou závist vrstevníků žijících jen pár set kilometrů daleko.
