Generace Z si dnes nemůže dovolit bydlení, zítra převezme světové bohatství

Nejchudší v peněžence, nejbohatší v prognózách

Bank of America spočítala, že lidé narození v druhé polovině 90. let se mohou stát nejbohatší generací v dějinách. A to přesto, že mnozí z nich dnes bydlí u rodičů, shánějí brigády a přemýšlejí, jak zaplatit příští nájem. Klíčem není jejich aktuální výplata, ale obrovské dědictví, které se v nadcházejících desetiletích teprve rozjede naplno.

Generace Z bývá u zaměstnavatelů spojována s odmítáním „nesmyslných" pracovních pozic, netrpělivostí vůči přísné hierarchii a malým nadšením pro sezení v kanceláři od rána do večera. Zároveň jde o skupinu, která bytovou krizi pociťuje velmi bolestně — má často vyšší vzdělání než rodiče, přesto si bez rodinné výpomoci nedokáže pronajmout ani garsoniéru ve větším městě.

Podle dat citovaných Bank of America vyžadují životní náklady v mnoha zemích příjmy dosahující přibližně 146 % místní minimální mzdy, aby člověk pokryl základní výdaje. Velká část zástupců generace Z tak žije v trvalém pocitu nedostatku a odkládá „dospělácká" rozhodnutí — koupi bytu, založení rodiny i dlouhodobé investování.

Bank of America odhaduje, že mladí dospělí z generace Z již nyní celosvětově nashromáždili přibližně 9 bilionů dolarů majetku. Do roku 2040 by tato částka mohla vyšplhat až na 74 bilionů.

Podle prognóz má majetek generace Z do roku 2030 vzrůst na 36 bilionů dolarů a o dekádu později na přibližně 74 bilionů. Takové tempo růstu nebylo u žádné předchozí generace zaznamenáno. Navíc bude tato věková skupina v nadcházejících letech tvořit přibližně 30 % světové populace, čímž se stane nejpočetnější v historii.

„Velký přesun majetku" — proč peníze změní majitele

Rozpor mezi dnešní prázdnou peněženkou a impozantními prognózami vysvětluje jev, který ekonomové označují jako „velký přesun majetku". Jde o postupné předávání kapitálu ze strany baby boomers a starších ročníků, kteří po desetiletí hromadili úspory, nemovitosti a různá aktiva.

Podle odhadů by do poloviny 40. let tohoto století mělo z rukou starších generací do rukou mladších přejít přibližně 84 bilionů dolarů — formou dědictví, darování a rozdělovaných úspor. Hlavními příjemci budou nejprve příslušníci generace X a mileniálové, ale podstatnou část tohoto koláče získá také generace Z.

Bank of America upozorňuje, že samotná pracovní kariéra takový skok bohatství nevysvětluje. Růst mezd sice hraje roli, ale skutečný zlom přinese právě dědictví. Díky němu budou lidé, kteří dnes nemohou dosáhnout na hypotéku na čtyřicetimetrový byt, za pár desetiletí spravovat portfolio nemovitostí po prarodičích a rodičích.

Odhady naznačují, že přibližně 38 % zástupců generace Z obdrží reálnou část majetku v rámci nadcházejícího přesunu — od nemovitostí až po prostředky na investičních účtech.

Jak se mění vztah mladých k penězům

Vysoké nájmy a chybějící vyhlídky na vlastní bydlení zásadně předefinovaly finanční priority nejmladších dospělých. Bank of America poukazuje na to, že klasické spoření „na vlastní bydlení" přestává být pro mnohé reálnou strategií. Nahrazuje ho něco, čemu ekonomové říkají konzumace malých potěšení.

Malé luxusy místo velkých plánů

• dovolené a city breaky častěji než jednou ročně, ale v levnějším provedení;
• nákupy online včetně drobné elektroniky a módního zboží s rychlým doručením;
• výdaje na duševní a fyzické zdraví: psychoterapie, posilovna, fitness lekce, doplňky stravy;
• prémiové předplatné — od streamovacích platforem přes vzdělávací aplikace až po produkty v modelu předplatného.

Pro generaci Z se život „tady a teď" stává důležitějším než odkládání peněz na vzdálené cíle, které se zdají být nedosažitelné. Pokud je hypotéka nereálná, je snazší přijmout nájem a soustředit se na kvalitu každodenního života — cestování, vztahy, rozvoj a volný čas.

Z ekonomického hlediska má takový životní styl dvě tváře. Na jedné straně zvyšuje poptávku po prémiových službách a produktech a pohání rozvoj určitých odvětví. Na druhé straně omezuje klasické budování kapitálu prostřednictvím bankovního systému a trhu s nemovitostmi, na nějž jsme byli u předchozích generací zvyklí.

Když malá potěšení potkají velké dědictví

Bank of America očekává, že až na účty této skupiny začnou přicházet opravdu velké částky, dojde na trhu k výraznému přeskupení sil. Lidé zvyklí žít od výplaty k výplatě, kteří zároveň velmi dobře znají své spotřebitelské potřeby, dostanou do rukou prostředky, jimiž budou moci skutečně ovlivňovat ekonomiku.

Analytici označují generaci Z za jednu z nejvíce „převracejících stůl" skupin v historii — schopnou přesměrovat ekonomiku, finanční trhy i společenské systémy na zcela nové kolejnice.

Může to znamenat rostoucí tlak na etické investování, produkty šetrné k životnímu prostředí nebo firemní standardy týkající se práce na dálku a pohody zaměstnanců. Pokud se tato generace stane hlavním zákazníkem a investorem, firmy se budou muset přizpůsobit nejen její peněžence, ale i její mentalitě.

Co to znamená pro Česko a české dvacátníky

Přestože data Bank of America popisují celosvětový jev, mnoho nastíněných trendů je patrných i v Česku. Ceny bytů odtržené od průměrných mezd, drahé nájmy ve velkých městech, tlak na vzdělání a zároveň nejistota na trhu práce — to je každodenní realita velké části české generace Z.

Zároveň v Česku probíhá pomalé předávání majetku z poválečné a transformační generace na mladší ročníky. V menším měřítku než na Západě, ale podle podobného scénáře: nejprve pomoc s vlastními prostředky na koupi bytu, poté přebírání nemovitostí po prarodičích, někdy i pozemků nebo rodinných firem.

Pro české dvacátníky a mladé třicátníky jsou závěry poměrně konkrétní. Navzdory velmi reálné frustraci z dnešních životních nákladů stojí za to rozvíjet schopnost hospodařit s penězi. Je totiž velká šance, že za 10–20 let to budou právě oni, kdo bude rozhodovat o rodinném majetku. Nejde jen o znalost spořicích účtů nebo fondů, ale také o vědomé spotřebitelské a investiční volby.

Stále více odborníků zdůrazňuje, že vedle peněz roste i význam znalostního kapitálu. I velké dědictví lze rychle promarnit, pokud jeho majitel neumí číst základní finanční výkazy, nerozumí investičnímu riziku nebo nedokáže vyjednat podmínky smlouvy. Zde se otevírá prostor pro finanční vzdělávání — ve školách, v práci i doma.

Druhá rovina se týká samotného modelu dědění. Ne každá rodina předá byt v centru města nebo podíl ve firmě. Část mladých nedostane nic nebo téměř nic, což může ještě více prohloubit rozdíly uvnitř jedné generace. Pro trh práce to může znamenat třeba výrazné rozdělení na ty, kdo si mohou dovolit riskovat a zakládat startupy, a ty, kdo se musí držet stabilního příjmu, protože nemají finanční polštář.

Budoucnost generace Z tedy není přímou cestou od „chudého mládí" k „zámožnému stáří". Za velkými čísly z reportů finančních institucí se skrývají velmi různé individuální příběhy. Jedno je jisté: dnešní mladí dospělí z velké části rozhodnou o tom, jak se největší přesun majetku v historii promítne do podoby ekonomiky, trhu práce a každodenního života v nadcházejících desetiletích.