Osteoporóza před 65. rokem života: příznaky, které nelze přehlížet

Co vlastně osteoporóza je a proč ji tak snadno přehlédneme

Osteoporóza se dlouho nijak neprojevuje – prvním „příznakem" bývá až zlomenina. Některé situace by však měly rozsvítit varovnou kontrolku mnohem dřív. Po padesátce má oslabenou kostní hmotu každá druhá žena, aniž by o tom vůbec věděla. Měření hustoty kostní tkáně, takzvaná osteodenzitometrie (DEXA), se mnoha lidem navrhuje až po pětašedesátce. Pro část z nich je to jednoduše příliš pozdě.

Osteoporóza je onemocnění, při němž kosti postupně řídnou a stávají se křehkými. Ztrácejí hustotu, a přitom dlouhá léta nic nebolí. Člověk se cítí celkem dobře, funguje normálně – a zatím proces destrukce skeletu probíhá v tichosti. Teprve při banálním pádu dochází ke zlomenině, která bývá velmi závažná, třeba zlomenina krčku stehenní kosti.

Typický scénář: žádné obtíže po roky, pak nevinné klopýtnutí a náhlá zlomenina, která odhalí pokročilou osteoporózu.

Osteodenzitometrie (DEXA) je krátké, neinvazivní vyšetření měřící hustotu kosti. Výsledek ukáže, zda máte zdravé kosti, osteopenii (stav „před osteoporózou"), nebo již rozvinuté onemocnění. Klíčem je dostat se na vyšetření včas – ne až po vážném úrazu.

Nejznepokojivější signál: zlomenina po nepatrném úrazu

Pokud si zlomíte kost při něčem, co by ji za normálních okolností poškodit nemělo, je to velmi jasný varovný signál. Jde o situace jako pád z vlastní výšky na rovném povrchu, zakopnutí doma nebo náraz do nábytku při běžné činnosti.

U člověka s normální hustotou kostí takovýto úraz skončí nejvýš modřinou nebo chvilkovou bolestí, ne zlomeninou. Pokud se kost zlomí, znamená to, že její odolnost výrazně poklesla.

Každá zlomenina po minimálním úrazu u dospělého člověka – zejména po padesátce – by měla vést k odesílání na osteodenzitometrii.

Ubývání výšky a kulatá záda

Znepokojující není jen bolest, ale také… centimetr. Pokud si všimnete, že jste se oproti dospělosti „zmenšili" o několik centimetrů, nevysvětlujte to jen věkem.

Taková ztráta výšky může být důsledkem drobných, často bezpříznakových zlomenin obratlů. Páteř se doslova propadá a postava nabývá charakteristického oblého tvaru – s takzvaným vdovím hrbem nebo výrazně zahnutým hrudním úsekem.

Zpozornět stojí zejména tehdy, když:

• ztrácíte několik centimetrů výšky v průběhu několika let,
• vaše záda se výrazně zakřivila,
• se objevily náhlé nebo přetrvávající bolesti hrudní či bederní páteře bez konkrétního úrazu.

Předčasná menopauza – kosti přicházejí o ochranný štít

Pohlavní hormony, zejména estrogeny, fungují jako přirozený ochranný štít ženského skeletu. Když jejich hladina prudce klesne, proces úbytku kostní hmoty se zrychlí – zvláště v prvních letech po poslední menstruaci.

Menopauza před čtyřicítkou výrazně zvyšuje riziko časné osteoporózy a je jedním z nejdůležitějších důvodů pro dřívější osteodenzitometrii.

Riziko roste jak při přirozené menopauze, tak při té vyvolané léčbou – odstraněním vaječníků, chemoterapií nebo radioterapií. V takových situacích lékaři stále častěji doporučují kontrolovat hustotu kostí výrazně dříve než po pětašedesátce a zvažují hormonální léčbu nebo jiné metody ochrany kosti.

Velmi nízká tělesná hmotnost – kdy „štíhlost" přechází v „příliš málo"

Tělesná hmotnost má na stav kostí nezanedbatelný vliv. Lidé s velmi nízkým BMI začínají s menší kostní i svalovou hmotou. Navíc přijímají méně kalorií, bílkovin, vápníku a vitaminu D.

U velmi štíhlých žen po menopauze by osteodenzitometrie před 65. rokem měla být standardem – zejména pokud je doprovází nepravidelná nebo vymizivší menstruace, poruchy příjmu potravy nebo dlouhodobé eliminační diety.

Dlouhodobá léčba steroidy – tichý nepřítel kostí

Glukokortikoidy (hovorově „steroidy") podávané v tabletách nebo injekcích zachraňují životy při mnoha zánětlivých a autoimunitních onemocněních. Mají však závažný vedlejší účinek: při delším užívání urychlují ztrátu kostní hmoty.

Systémová léčba steroidy trvající déle než přibližně tři měsíce je silným signálem k tomu, abyste s lékařem probrali prevenci osteoporózy a zvážili časnou osteodenzitometrii.

Steroidy brzdí tvorbu nových kostních buněk a zároveň urychlují rozpad staré tkáně. Bez adekvátní podpory – suplementace vápníkem a vitaminem D, úpravy životního stylu, případně léků chránících kosti – mohou vést k velmi rychlému rozvoji osteoporózy.

Nemoci, které skrytě oslabují kosti

Některá onemocnění působí na skelet tiše, často po celá léta. K těm nejdůležitějším patří:

• hypertyreóza (nadměrná funkce štítné žlázy) – zrychluje metabolismus včetně kostní přeměny, takže kost nestačí se obnovovat,
• revmatoidní artritida – chronický zánět „pojídá" hustotu kostí a bolest omezuje pohyb, což situaci dále zhoršuje,
• chronická onemocnění jater a ledvin – narušují správné využití vitaminu D a vápníku nezbytných pro obnovu kostí,
• poruchy vstřebávání v tenkém střevě (například celiakie nebo nespecifické střevní záněty) – organismus nezíská z potravy dostatek minerálních látek.

Při těchto diagnózách lékaři stále častěji zařazují kontrolu hustoty kostí do rutinního sledování stavu pacienta. Návštěva specialisty a rozhovor o osteodenzitometrii mají v takovém případě velký smysl, a to i před pětašedesátkou.

Slabé kosti v rodině – geny také mají slovo

Pokud si jeden z rodičů zlomil krček stehenní kosti po lehkém pádu nebo prodělal takzvanou nízkoenergetickou zlomeninu, riziko problémů se skelety u potomků roste. Genetika do značné míry rozhoduje o kvalitě naší „nosné konstrukce".

Rodinná anamnéza zlomenin kyčle nebo páteře po menším úrazu je zřetelným důvodem k tomu, abyste s diagnózou nečekali až do důchodového věku.

Při takové rodinné historii stojí za to shrnout své rizikové faktory – tělesnou hmotnost, životní styl, užívané léky, chronická onemocnění – a probrat je s praktickým lékařem nebo gynekologem. Nezřídka stačí samotný rozhovor k tomu, aby vám lékař vystavil žádanku na vyšetření DEXA.

Každodenní návyky, které kosti tiše ničí

Na stavu skeletu pracujeme po celá desetiletí. Dvě věci jeho oslabení obzvláště urychlují:

• kouření – toxiny z tabákového kouře zhoršují prokrvení a přímo poškozují kostní buňky,
• nadměrná konzumace alkoholu – narušuje vstřebávání vápníku, oslabuje osteoblasty (buňky budující kost) a zvyšuje riziko pádů.

K tomu přistupuje nedostatek pohybu a příliš nízký příjem vápníku, bílkovin a vitaminu D. Kosti potřebují mechanické zatížení, aby si udržely hustotu. Procházka, nordic walking, tanec, silový trénink s lehkými závažími – každý z těchto druhů aktivity vysílá signál: „tento skelet se používá, je třeba ho posilovat".

Kdy má osteodenzitometrie před 65. rokem skutečně smysl

K rozhovoru s lékařem o vyšetření hustoty kostí před pětašedesátkou vás zvláště motivují situace, kdy se vyskytuje několik z následujících okolností:

• zlomenina po minimálním úrazu,
• výrazná ztráta výšky, kulatá záda, chronické bolesti páteře,
• předčasná nebo uměle vyvolaná menopauza,
• BMI pod 19 nebo dlouhodobá výrazná podváha,
• chronická léčba steroidy,
• onemocnění oslabující kosti – například hypertyreóza, revmatoidní artritida, chronické onemocnění jater nebo ledvin,
• zlomeniny kyčle nebo páteře v nejbližší rodině,
• kouření a nadměrná konzumace alkoholu v kombinaci s malou fyzickou aktivitou.

Pokud v tomto výčtu poznáváte sebe, nemá smysl čekat na „magickou" věkovou hranici. Praktický lékař, internista, gynekolog nebo endokrinolog dokáže zhodnotit celkovou míru rizika a rozhodnout o odeslání na vyšetření DEXA.

Co dál, když vyšetření odhalí slabé kosti

Pokud výsledek poukazuje na osteopenii nebo osteoporózu, stále je možné leccos udělat. Lékař obvykle doporučí:

• úpravu jídelníčku – více potravin bohatých na vápník (fermentované mléčné výrobky, zelená zelenina, silně mineralizovaná voda), dostatečné množství bílkovin a vitamin D,
• pravidelný pohyb – cvičení posilující svaly, trénink rovnováhy, chůzi, tanec a pokud možno i lehké zátěžové aktivity,
• rozhovor o farmakologické léčbě – včetně hormonální terapie u žen v perimenopauze nebo léků přímo brzdících ztrátu kostní hmoty.

V mnoha evropských zemích vyšetření DEXA částečně hradí systém zdravotního pojištění osobám se zvýšeným rizikem. V praxi to znamená, že při splnění určitých kritérií nemusíte nést plné náklady diagnostiky. Zeptejte se svého lékaře, za jakých podmínek lze počítat s úhradou a jak často vyšetření opakovat.

Jak o kosti pečovat každý den svépomocí

Osteoporóza se nevyvíjí přes noc. To dává prostor pro rozumná opatření. Několik jednoduchých kroků dokáže riziko skutečně snížit:

• omezování počtu vykouřených cigaret s cílem přestat úplně,
• udržování spotřeby alkoholu v rozumných, bezpečnějších mezích,
• minimálně 30 minut pohybové aktivity většinu dní v týdnu,
• změření hladiny vitaminu D v krvi a případná suplementace po konzultaci s lékařem,
• zajištění bezpečného prostředí doma: odstranění volných koberečků, dobré osvětlení, pevná obuv – to vše snižuje riziko pádů.

Kosti reagují pomalu, ale důsledně na to, jak s nimi zacházíme. Včasné zachycení varovných signálů a rozhovor s lékařem umožňují převzít kontrolu dříve, než první zlomenina změní celé každodenní fungování. I několik drobných, ale trvalých změn životního stylu dokáže problémy s pohybovým aparátem oddálit nebo je výrazně zmírnit.