Průlomový lék představený na berlínském onkologickém kongresu
Na prestižním onkologickém kongresu v Berlíně byly zveřejněny výsledky výzkumu léku, který by mohl zásadně změnit způsob léčby pokročilých nádorů hlavy a krku. Londýnští vědci představili data o inovativní terapii podávané formou běžné podkožní injekce. U pacientů, kterým již žádná jiná metoda nepomáhala, se podařilo zastavit nebo dokonce zvrátit postup nemoci v překvapivě krátkém čase.
Rakovina hlavy a krku – narůstající problém, stále mladší pacienti
Nádory hlavy a krku zahrnují mimo jiné dutinu ústní, hltan, hrtan, dutiny nosní a přilehlé oblasti. Většina z nich jsou dlaždicobuněčné karcinomy, vycházející z buněk vystýlajících sliznice horních cest dýchacích a trávicích. Celosvětově jde o jeden z nejčastějších typů rakoviny a počet nových diagnóz neustále roste.
Dlouhá léta stály za touto nemocí především kouření a nadměrná konzumace alkoholu. V posledním desetiletí se však obraz choroby výrazně proměnil. Čím dál větší roli hraje infekce virem lidského papilomaviru (HPV), zejména u nádorů lokalizovaných v hrdle a ústní dutině. Postihuje to často muže mladší 60 let, kteří nikdy nekouřili.
Taková změna profilu pacientů ztěžuje předvídání průběhu nemoci i volbu vhodné léčby. Když navíc rakovina po léčbě recidivuje nebo se šíří do dalších orgánů, možnosti lékařů se velmi rychle vyčerpávají.
Proč se dosavadní léčba tak snadno „vyčerpá"
Standardně se pacientům nabízí kombinace chirurgického zákroku, radioterapie a chemoterapie na bázi platiny. Tento přístup dává šanci na vyléčení nebo alespoň dlouhodobou kontrolu nad nemocí, ale především v časnějších stadiích.
Jakmile se rakovina vrátí po dokončené léčbě nebo je od začátku rozptýlená, situace se stává dramaticky obtížnou. V posledních letech přibyla do arzenálu lékařů imunoterapie – léky odblokující imunitní systém, tzv. inhibitory kontrolních bodů. Část pacientů na ně reaguje příznivě, avšak značná skupina nereaguje vůbec nebo přestane reagovat příliš brzy.
Dosud existoval také jediný schválený cílený lék – cetuximab. Přinášel spíše mírné výsledky a pomáhal jen vybraným pacientům. Po selhání chemoterapie i imunoterapie tak lékaři často naráželi na zeď. Právě pro tyto nemocné vznikl výzkumný program Orig-AMI 4, postavený na novém léku zvaném amivantamab.
Amivantamab – protilátka útočící na rakovinu ze tří stran
Tento přípravek patří do nové generace monoklonálních protilátek označovaných jako bispecifické. To znamená, že dokáže současně rozpoznávat dva různé cíle na povrchu nádorových buněk a blokovat dvě klíčové dráhy pohánějící nemoc.
Blokáda receptorů pohánějících růst nádoru
Amivantamab se zaprvé váže na receptor EGFR. Tento bílkovinný „spouštěč" bývá v rakovinných buňkách dramaticky přeaktivován, což vede k nekontrolovanému dělení buněk. Zablokování EGFR tedy nádoru odřízne jeden z hlavních signálů pro růst.
Druhým cílem je bílkovina MET. Tato molekulární dráha funguje jako „plán B", díky němuž mohou nádorové buňky unikat před léčbou zaměřenou na EGFR. Když MET pracuje nerušeně, nádor se snadněji vrací a znovu zrychluje svůj růst.
Aktivace imunitního systému
Třetí složka působení léku ho odlišuje od mnoha jiných cílených terapií. Amivantamab dokáže přitahovat a aktivovat imunitní buňky pacienta, především tzv. NK buňky neboli přirození zabijáci. Díky tomu dostává imunitní systém nemocného jasný signál, které buňky je třeba zničit.
Amivantamab současně blokuje dvě klíčové dráhy růstu nádoru a „nastartuje" imunitní systém, což vytváří efekt trojitého úderu proti rakovině.
Taková kombinace mechanismů může vysvětlovat rychlost a rozsah reakce, kterou výzkumníci v klinické studii pozorovali.
Jedna podkožní injekce místo mnohahodinné kapačky
Mnoho onkologických terapií vyžaduje dlouhé nitrožilní infuze, které se často podávají na denním stacionáři nebo při hospitalizaci. To znamená další hodiny strávené na křesle, organizaci dopravy, pracovní volno a trvalý stres pro celou rodinu.
Amivantamab byl ve studii Orig-AMI 4 podáván jako běžná podkožní injekce. Takový způsob aplikace otvírá cestu k ambulantní léčbě a do budoucna možná i k částečné léčbě doma pod dohledem zdravotnického personálu.
- Kratší čas strávený na onkologickém centru
- Menší zátěž pro denní stacionáře
- Snazší logistika pro pacienty z menších měst a venkova
- Větší šance na udržení každodenní životní a pracovní aktivity
Výsledky studie: první účinky již po šesti týdnech
Studie Orig-AMI 4 se zúčastnilo 86 dospělých pacientů s recidivujícím nebo metastazujícím dlaždicobuněčným karcinomem hlavy a krku. Každý z těchto pacientů za sebou měl neúspěšný pokus o chemoterapii na bázi platiny i o imunoterapii. Šlo tedy o skupinu nemocných, pro které prakticky neexistovaly žádné další účinné možnosti léčby.
U všech byl použit amivantamab v monoterapii. Průběžná analýza dat ukázala, že přibližně u 76 procent pacientů se nádor buď zmenšil, nebo alespoň přestal růst podle přijatých kritérií hodnocení odpovědi na léčbu.
Průměrně po šesti týdnech od zahájení terapie lékaři pozorovali zřetelnou stabilizaci nebo ústup nádorových změn – což je u takto pokročilých případů jev jen zřídka vídaný.
Doba, po kterou nemoc zůstávala pod kontrolou (tzv. přežití bez progrese), činila v průměru 6,8 měsíce. V červenci 2025 v léčbě pokračovalo stále 62 procent účastníků studie, což bylo při takovéto skupině nemocných považováno za vysoké procento.
Bezpečnost terapie a nežádoucí účinky
Na rozdíl od klasické chemoterapie, která je velmi často spojena se silnými vedlejšími účinky, byl nový lék obecně dobře snášen. Nejčastěji hlášené problémy měly kožní charakter – vyrážky, podráždění, suchá kůže. Většinou šlo o mírné nebo středně závažné projevy.
Ve srovnání se zvracením, těžkou neutropenií, vypadáváním vlasů nebo poškozením orgánů, kterých se pacienti při tradiční chemoterapii obávají, lze tento bezpečnostní profil považovat za výrazné zlepšení kvality života. Lék samozřejmě i nadále vyžaduje pečlivý lékařský dohled a sledování zdravotních parametrů.
Příběhy pacientů: co se mění v každodenním životě
Velká čísla a procenta udělají dojem, ale podstatu věci nejlépe vidíme na konkrétních příkladech. Jedním z účastníků studie byl 59letý muž s rakovinou jazyka. Nemoc mu byla diagnostikována v roce 2024. Absolvoval standardní léčbu, ale nádor se vrátil a další linie terapie nepřinesly očekávaný efekt.
Po zahájení léčby amivantamabem – po několika cyklech terapie – začal pacient pociťovat zřetelné zlepšení. Odezněly potíže ztěžující mluvení a jídlo, vrátila se možnost normálního příjmu stravy. Pacient zdůrazňoval, že kromě kožních změn nepociťuje žádné obtěžující vedlejší účinky a v každodenním fungování přestává bez přestání myslet na nemoc.
Nová léčba nejen prodlužuje dobu bez progrese nádoru, ale u části pacientů obnovuje schopnost normálně mluvit, jíst a účastnit se rodinného života.
Co bude s amivantamabem v onkologii hlavy a krku dál
Studie Orig-AMI 4 má předběžný charakter, ale její výsledky stačily k tomu, aby onkologická komunita začala hovořit o možné změně přístupu k léčbě těchto nádorů. Vědci nyní plánují přechod do velké třetí fáze klinického hodnocení za účasti širší skupiny pacientů. Tam bude lék porovnáván se stávajícím léčebným standardem nebo přidáván ke stávajícím schématům.
Pokud se výsledky potvrdí, dalším krokem budou úhradová řízení v rámci veřejných systémů zdravotní péče. Cílem je přejít od terapie „poslední šance" k léčbě, kterou bude možné nabídnout dříve a většímu počtu pacientů.
Možné využití u dalších nádorů
Mechanismus účinku amivantamabu – současné blokování EGFR a MET spolu s aktivací imunitního systému – přilákal zájem specialistů z dalších onkologických oborů. Probíhají již studie u rakoviny plic a objevují se také projekty týkající se rakoviny tlustého střeva nebo jícnu, kde tyto stejné molekulární dráhy hrají významnou roli.
| Nádor | Role EGFR/MET | Stav výzkumu amivantamabu |
|---|---|---|
| Rakovina hlavy a krku | Častá nadaktivita EGFR, mechanismy úniku přes MET | Dokončená studie rané fáze, plánována další fáze |
| Rakovina plic | Mutace a amplifikace EGFR, aktivace MET | Lék již schválen u vybraných podtypů |
| Rakovina tlustého střeva | U části pacientů nadexprese EGFR a aktivace MET | Rané fáze klinických studií |
Co to znamená pro pacienty a lékaře
Vznik takovéto terapie otevírá několik důležitých směrů uvažování o léčbě rakoviny hlavy a krku. Především se do centra pozornosti dostává nejen účinnost měřená v měsících přežití, ale také kvalita každodenního fungování. Možnost podávání léku formou injekce, nižší toxicita a šance na udržení základních aktivit jsou argumenty, které mají velký význam pro nemocné i jejich blízké.
Zároveň je stále zřejmější, že u nádorů spojených s HPV a drahami EGFR/MET jsou zapotřebí terapie „šité na míru" biologii konkrétní nemoci. Amivantamab zapadá do tohoto trendu jako příklad léku navrženého na základě konkrétních molekulárních cílů, nikoli obecných chemoterapeutických schémat. V praxi to může znamenat nutnost častějšího genetického testování nádorů a lepšího profilování pacientů již ve fázi stanovení diagnózy.
