Nebezpečný „italský“ červ z lesa: jak rozpoznat příznaky u psa

Procházka lesem může mít pro psa fatální následky

Procházka borovým lesem se může pro vašeho psa proměnit v noční můru – stačí, že narazí na nenápadné, chlupaté housenky táhnoucí se v charakteristickém průvodu. Tento hmyz trápí jižní Evropu už léta a kvůli oteplování klimatu se stále častěji objevuje i v oblastech, kde ho dříve nikdo neznal.

Pro stromy jde o škůdce, pro psy o skutečné ohrožení života. Krátký kontakt tlamičky s housenkou stačí k tomu, aby během několika minut došlo k těžkému otoku jazyka a prudké alergické reakci.

Co je „procesionář" a kde se s ním pes může setkat

Řeč je o housenkách motýla živícího se převážně na borových stromech. Na jaře slézají ze stromů a pohybují se po zemi v charakteristické řadě za sebou – jako miniaturní vláček. Právě tehdy na ně nejsnáze narazí zvědavý pes.

Celé tělo housenky pokrývají tisíce mikroskopických chloupků. Tyto chloupky se uvolňují velmi snadno, dokonce i bez přímého dotyku se živočichem. Vznášejí se ve vzduchu s větrem nebo zůstávají na trávě, zemi, kůře stromů, botách a oblečení. Právě ony způsobují silnou reakci organismu.

Silný kontakt tlamičky psa s chloupky housenky je akutní stav. Odkládání návštěvy veterináře může vést k nekróze jazyka, nebo dokonce k úhynu zvířete.

Proč je procesionář pro psa tak nebezpečný

Psi poznávají svět čenichem a tlamou. Pohybující se „řetěz" housenek je pro ně nesmírně zajímavý – budou je čichat, dotýkat se jich čenichem a nezřídka se je pokusí olíznout nebo chytit. Chloupky v kontaktu s vlhkou sliznicí tlamiček uvolňují silně dráždivé látky.

Dochází ke kombinaci toxické a alergické reakce. U některých psů proces postupuje velmi rychle a postihuje nejen jazyk, ale také hrdlo a dýchací cesty, což hrozí udušením.

Nejčastější příznaky kontaktu psa s procesionářem

Reakce se obvykle rozvíjí během minut až maximálně několika hodin od kontaktu. Znalost varovných signálů je klíčová – čím rychleji zareagujete, tím větší šanci máte omezit poškození.

Příznaky v ústní dutině a na jazyku

• náhlé, intenzivní slinění
• pes nervózně tře tlamičku tlapou a snaží se „vyplivnout něco z tlamy"
• jazyk rychle otéká, zčervená do tmava nebo zfialovi
• na jazyku a dásních se mohou objevit bílé nebo nažloutlé skvrny připomínající popáleniny
• pes odmítá jíst a pít, protože cítí silnou bolest

Celkové příznaky ohrožující život

• apatie, slabost, ležení bez reakce na podněty
• zvracení, průjem, někdy s příměsí krve
• prudký otok tlamičky, rtů a víček
• zrychlené, mělké nebo sípavé dýchání
• bledost sliznic, nejistá chůze
• ztráta vědomí

Každý rychlý otok jazyka, tlamičky nebo hrdla po procházce mezi borovicemi je třeba považovat za akutní veterinární případ – bez čekání, zda to „samo přejde".

První pomoc pro psa po kontaktu s procesionářem

Správné jednání v prvních minutách může výrazně omezit poškození tkání. Postupujte klidně, ale bez zbytečného otálení.

Co rozhodně nedělat

• netřete tlamičku ručníkem, kapesníkem ani holou rukou
• nevytahujte housenku z tlamy holýma rukama
• nepoužívejte žádné masti, krémy, alkohol ani ocet
• nepodávejte „domácí" antihistaminika bez konzultace s veterinářem
• nečekejte hodiny „na pozorování", pokud jazyk otéká

Co můžete udělat okamžitě

• nasaďte si jednorázové rukavice, nebo v krajním případě zabalte ruce do fólie či sáčku
• pokud vidíte chloupky nebo housenku na srsti, nevytrhávejte je – zkuste je opatrně spláchnout vodou
• pokud se kontakt týkal především jazyka a tlamičky, jemně vyplachujte ústní dutinu vlažnou vodou, přičemž směřujte proud zepředu dozadu, aby pes co nejméně polykal
• nepoužívejte silný vodní tlak, abyste chloupky nezatlačili hlouběji do tkáně
• po krátkém výplachu okamžitě vyrazte na nejbližší veterinární kliniku nebo pohotovostní zvířecí nemocnici

Výplach ústní dutiny má smysl pouze jako předběžné opatření. Nenahrazuje návštěvu veterináře, který nasadí protizánětlivé, analgetické a protiedémové léky.

Jak probíhá léčba u veterináře

Lékař zhodnotí stav ústní dutiny, dýchacích cest a celkové životní parametry psa. Od toho se odvíjí další postup.

Pes po silném kontaktu s procesionářem vyžaduje zpravidla pozorování po dobu nejméně několika hodin, protože příznaky se mohou zhoršovat se zpožděním. Některá zvířata mají po několik dní potíže s příjmem potravy a tekutin, takže může být nezbytná infuzní terapie a speciální dieta.

Jak chránit psa před procesionářem při vycházkách

Nejlepší „léčbou" je v tomto případě předcházení kontaktu. Počet hlášení o výskytu těchto housenek v oblastech, kde dříve nebyly, rok od roku roste. Vyplatí se změnit několik zvyků při venčení.

Na co si dávat pozor

• Rizikové období: v jižnějším klimatu zejména pozdní zima a časné jaro, ale kvůli klimatickým změnám se housenky mohou objevovat i v jiných měsících
• Místa: borové lesy, porosty s převahou borovic, parky s těmito stromy
• Charakteristická hnízda na stromech: světlé, vatovité koule na koncích větví
• Na zemi: řetězce hnědých, ochlupených housenek jdoucích jedna za druhou

Pokud na cestě takové housenky uvidíte, změňte trasu. Nedovolte psovi čichat přesně tam, kde jste průvod před chvílí viděli. Po návratu z procházky v borovém porostu je vhodné otřít psu tlapky vlhkým hadříkem a své oblečení vyprat.

Riziko pro lidi a ostatní zvířata

Procesionář není nebezpečný jen pro psy. Na jeho chloupky reagují i kočky, divoká zvěř a dokonce lidé – zejména děti, které si „červíčky" rády berou do rukou. U člověka kontakt s chloupky způsobuje svědivou vyrážku, zánět spojivek a u alergických osob i prudkou alergickou reakci s otokem dýchacích cest.

Po procházce v oblasti, kde se housenky mohly vyskytovat, je lepší vyprat oblečení odděleně a osprchovat se. Pokud se začnete škrábat, máte zarudnutí, slzící oči nebo potíže s dýcháním, vyhledejte okamžitě lékaře.

Proč se téma procesionáře vrací stále častěji

Rozšiřování výskytu tohoto druhu do dříve chladnějších zemí souvisí především se změnou klimatu. Mírnější zimy přispívají k přežití larev a delší vegetační sezóna stromů jim poskytuje více času k žírání a rozmnožování.

Pro majitele psů to znamená nutnost větší ostražitosti nejen na jihu Evropy, ale také na oblíbených turistických trasách, v letoviscích a postupně i v domácích lesích. V mnoha obcích provádějí lesníci a samosprávy monitoring hnízd a opatření ke snížení počtu larev. Vyplatí se sledovat místní oznámení, protože informace o výskytu procesionáře se na jaře pravidelně objevují v obecních sděleních.

Pokud trávíte dovolenou se psem v zahraničí, zejména v přímořských oblastech s borovicemi, ptejte se místních na přítomnost těchto housenek. Mnoho hotelů a campingů již má výrazná varování pro turisty se zvířaty. Bdělostí na stezkách a rychlou reakcí na znepokojivé příznaky můžete svému psovi zachránit nejen jazyk, ale celý život.