Na první pohled vypadá jako jedna obrovská okřídlená plocha – nic jako klasické dopravní letadlo s trupem ve tvaru trubky a dvěma křídly po stranách.
Za tímto neobvyklým tvarem stojí společnost Natilus, která vsadila na tzv. integrovaný trup. Tato koncepce má reálně snížit spotřebu paliva a zároveň pojmout více cestujících než srovnatelné stroje středního doletu.
Letadlo jako žádné jiné: co je to Blended Wing Body
Desítky let vypadají dopravní letadla prakticky totožně: dlouhý úzký trup s dvěma připevněnými křídly. Jde o osvědčené řešení, které však z hlediska aerodynamiky zdaleka není ideální. Projekt Natilus se vydává úplně jiným směrem.
Konstrukce Horizon Evo patří do kategorie BWB (Blended Wing Body), tedy trup integrovaný s křídly. Místo klasické „trubky" vzniká široká hmota připomínající plynulé propojení křídla a trupu v jeden celistvý tvar. Takový přístup snižuje odpor vzduchu a zlepšuje vztlak celé konstrukce.
Nejdůležitější příslib Natilus: až přibližně 30 procent nižší spotřeba paliva při podobném počtu cestujících jako u populárních letadel středního doletu.
V době rostoucích cen leteckého paliva a stále přísnějších klimatických regulací jde o argument, který přitahuje pozornost jak leteckých společností, tak regulačních orgánů. Nižší spotřeba paliva se přímo promítá do provozních nákladů a menší emise CO₂ na jednoho cestujícího.
Horizon Evo: dvě paluby a nákladní prostor jako u širokotrupého letounu
Horizon Evo sice vypadá futuristicky, ale jeho interiér byl navržen velmi pragmaticky. Letadlo má dvě hlavní úrovně: horní určenou pro cestující a dolní plnící funkci nákladového prostoru. Díky tomu se prostorný trup nijak neplýtvá.
Výrobce počítá se dvěma základními variantami uspořádání kabiny:
- uspořádání do tří řad sedadel, kde stroj pojme přibližně 150 cestujících,
- uspořádání do jedné široké řady, které umožňuje navýšit kapacitu na přibližně 250 míst.
Dolní paluba nabídne místo pro až 12 standardních nákladních kontejnerů typu LD3-45, známých ze současných dopravních letadel. To je klíčový bod pro letecké společnosti, které vydělávají také na přepravě nákladu v zavazadlovém prostoru.
Horizon Evo má v jediném trupu spojit vlastnosti dopravního letadla a výkonného nákladního stroje, aniž by bylo nutné přestavovat letištní infrastrukturu.
Navrženo pro stávající letiště, ne pro terminály budoucnosti
Jednou z největších překážek pro radikálně nová letadla bývá nutnost přebudování letišť: nástupních mostů, bran i pozemního vybavení. Natilus se tomu záměrně vyhýbá. Horizon Evo byl navržen tak, aby mohl využívat stávající terminály a systémy odbavování zavazadel.
Rozchod podvozku, výška palubních dveří a dveří nákladového prostoru i standard nákladních kontejnerů byly podřízeny jedinému cíli: aby bylo možné letadlo začlenit do dnešní infrastruktury bez gigantických investic. Letecké společnosti tedy nemusí předělávat půlku letiště, aby mohly futuristický stroj zařadit do letového řádu.
Konkurent Boeingu 737 a Airbusu A320
Natilus nijak neskrývá, v jakém segmentu chce soupeřit. Horizon Evo míří na trh ovládaný dvěma modely: Boeingem 737 a Airbusem A320. Právě tyto stroje zajišťují většinu spojů středního doletu, včetně těch v Evropě – od nízkonákladových linek po tradiční dopravce.
| Vlastnost | Boeing 737 / Airbus A320 | Natilus Horizon Evo |
|---|---|---|
| Klasické konstrukční uspořádání | trup + dvě křídla | trup integrovaný s křídly (BWB) |
| Typický počet míst | přibližně 150–200 cestujících | přibližně 150–250 cestujících |
| Nákladní prostor | standardní kontejnery LD3 / LD3-45 | 12 kontejnerů LD3-45 |
| Spotřeba paliva | referenční hodnota | cílově až o 30 % méně |
Takové prohlášení znamená, že Horizon Evo vstupuje na jeden z nejkonkurenčnějších trhů v dopravním letectví. Pokud se přísliby ohledně úspory paliva potvrdí v praxi, může to výrazně zatížit nynější giganty odvětví.
Nejen prototyp: cílem jsou skutečné komerční lety
Natilus už dříve představil letadlo s názvem Horizon i nákladní dron s podobnou konstrukční filozofií. Tentokrát jsou ale sázky mnohem vyšší. Horizon Evo nemá být pouze exponátem předváděným na veletrzích, ale plnohodnotným strojem s certifikací amerického úřadu FAA.
Společnost zahájila certifikační proces ve Spojených státech, což znamená, že letadlo bylo od samého začátku navrhováno s ohledem na pravidelné osobní lety.
Certifikace je mnohaletý a nákladný proces, který zahrnuje strukturální zkoušky, letové testy i podrobnou analýzu bezpečnostních postupů. Teprve po jejím úspěšném dokončení mohou letecké společnosti stroje objednávat a zařazovat je do pravidelných letových řádů.
Na novém tvaru letadla nepracuje jen Natilus
Trh BWB nepatří jediné firmě. Na letadlech s podobným uspořádáním pracuje mimo jiné JetZero a také velcí hráči podporovaní vládními agenturami. Koncepce létajícího křídla se dlouhá léta objevovala ve vojenských projektech – nyní stále odvážněji vstupuje do civilního letectví.
Skutečnost, že do podobných konstrukcí investuje více subjektů, naznačuje, že průmysl v takovém tvaru skutečně vidí šanci na reálné energetické úspory. Zároveň ale roste riziko, že některá ze společností neustojí nákladný závod k certifikaci.
Proč spotřebuje méně paliva? Stručně o aerodynamice
Letadlo typu BWB vytváří vztlak nejen křídly, ale celou hmotou trupu. Snižuje se tím tzv. indukovaný odpor – část odporu vznikající tvorbou vírů na koncích křídel. Zjednodušená geometrie může také omezit počet míst, kde se vzduch „odtrhává" od povrchu a vytváří dodatečný odpor.
Výsledkem je, že k udržení stroje ve vzduchu stačí menší množství paliva. Pro cestujícího většinou rozhoduje cena letenky a komfort na palubě, ale z pohledu leteckých společností právě palivová účinnost často určuje, zda je daná linka vůbec výdělečná.
Komfort cestujícího v širokém trupu
Široký integrovaný trup otevírá nové možnosti uspořádání kabiny. Letecké společnosti mohou navrhnout například prémiové sekce uprostřed s větším prostorem kolem sedadel, rodinné zóny se širšími místy k sezení nebo promyšlenější rozmístění toalet a palubních kuchyní tak, aby se zkrátily fronty v uličkách.
Výzvou zůstává nouzová evakuace a dostatečné osvětlení interiéru přirozeným světlem. Netradiční tvar trupu nutí konstruktéry k jinému rozmístění nouzových východů i oken. Jde o prvky, které bezpečnostní orgány podrobují důkladné analýze.
Jak může tento trend ovlivnit lety z České republiky
Pokud konstrukce BWB skutečně vstoupí do provozu, jejich dopad pocítíme i na síti spojů z českých letišť. Letecké společnosti obsluhující trasy středního doletu z Prahy, Brna či Ostravy se mohou v budoucnu začít zajímat o stroje s nižší spotřebou paliva.
Nižší provozní náklady mohou přinést dvě možnosti: udržení cen letenek i přes rostoucí ceny paliva, nebo navýšení počtu spojů na trasách, které dnes balancují na hranici rentability. Zároveň regulační tlak spojený s emisemi může přimět dopravce k rychlejší obměně flotily za úspornější stroje.
Z pohledu cestujícího tyto změny nebudou patrné ze dne na den. Nové konstrukce musí nejprve urazit dlouhou cestu od prezentace k sériové výrobě. Už samotná skutečnost, že Natilus připravuje Horizon Evo na skutečné lety, však ukazuje, že odvětví nehledá jen nové motory či syntetická paliva, ale odváží se i zásadně proměnit samotný tvar letadla.
