Přitom jí lze do značné míry předejít
Řeč je o demenci způsobené chronickým nadužíváním alkoholu, v nejzávažnější podobě označované jako Korsakovův syndrom. Lékaři bijí na poplach: jde dnes o jednu z nejčastějších příčin předčasných poruch paměti ve vyspělých zemích, přičemž jednoduchý a levný ochranný mechanismus je stále přehlížen.
Alkohol a paměť: demence, která přichází příliš brzy
Evropské studie jasně ukazují: čím vyšší a dlouhodobější je konzumace alkoholu, tím větší je riziko demence v relativně mladém věku. Rozsáhlá analýza zahrnující desítky tisíc případů časné demence prokázala, že většina onemocnění před 65. rokem života souvisela s alkoholem.
Podobné závěry přinášejí data z Finska. U osob s diagnostikovanou poruchou užívání alkoholu vzrostlo riziko demence ve středním věku více než pětinásobně u mužů a více než šestinásobně u žen. Ve skupině mužů ve věku 45–64 let odpovídalo nadměrné pití za podstatnou část nových případů demence.
Nadměrné pití nekončí pouze cirhózou jater nebo zánětem slinivky. Stále častěji znamená trvalé, nevratné poškození paměti a kognitivních funkcí.
Organizace zabývající se demencí odhadují, že z osob s demencí vznikající před 65. rokem věku trpí každá osmá kognitivními poruchami spojenými s alkoholem. Diagnóza se nejčastěji objevuje mezi čtyřicátým a padesátým rokem života – tedy v době, kdy jsou mnozí lidé stále výdělečně činní, vychovávají děti a se stařeckou demencí se vůbec neztotožňují.
Od „silného víkendu" ke Korsakovovu syndromu
Dopady alkoholu na mozek tvoří určité kontinuum. Na jednom konci stojí tzv. intenzivní jednorázové pití, které může způsobit dočasné výpadky paměti. Na druhém konci se nachází těžká, chronická porucha užívání alkoholu vedoucí k hlubokému poškození mozku.
Nejdramatičtější formou je Korsakovův syndrom – závažný, chronický a prakticky nevratný druh demence. Postihuje zejména osoby, které dlouhá léta hodně pijí a zároveň trpí nedostatkem vitaminu B1 (thiaminu).
Jaký je život s Korsakovovým syndromem?
U nemocného se postupně rozvíjejí velmi vážné poruchy paměti. Vzpomínky z doby před onemocněním mizí a mozek současně ztrácí schopnost ukládat nové informace. Člověk si nepamatuje, co dělal ráno, s kým mluvil včera, a není schopen zopakovat informaci z několika minut nazpět.
Propadající se mezery v paměti mozek „zaplňuje" vymyšlenými příběhy. Nejde o vědomé lhaní – je to obranný mechanismus, díky němuž může konverzace na první pohled vypadat zcela normálně. Dochází ke ztrátě orientace v čase i prostoru. Jednoduchý, léty zažitý návyk – cesta do obchodu nebo do práce – se najednou stává nereprodukujovatelnou záhadou.
K tomu se přidávají problémy s chůzí a rovnováhou, nejistá chůze, neohrabané pohyby a mimovolní pohyby očních bulbů. Nemocní zpravidla nevidí rozsah svého problému – jde o tzv. anozognozii, tedy absenci vědomí vlastních deficitů. Často se objevují také poruchy chování, které okolí vnímá jako „obtížnou povahu" nebo „důsledek pití", nikoli jako příznak poškození mozku.
Korsakovův syndrom není „přehánění na párty", nýbrž trvalé poškození mozkových struktur zodpovědných za paměť a orientaci.
Vitamin B1 – malý nedostatek, obrovské škody
Klíčem k pochopení této formy demence je thiamin, neboli vitamin B1. Organismus ho nedokáže sám vytvořit, musí ho tedy přijímat z potravy. Zdravému člověku obvykle stačí 1–2 mg denně.
Thiamin se podílí na energetickém metabolismu nervových buněk. Jakmile ho není dostatek, určité oblasti mozku začínají odumírat. V první fázi nastupuje akutní poškození mozku nazývané Wernickeho encefalopatie. Pokud není rychle rozpoznána a léčena vysokými dávkami vitaminu B1, přechází u velké části pacientů do Korsakovova syndromu.
Proč mají osoby pijící alkohol takový problém s thiaminem?
- Často jedí příliš málo, protože značnou část kalorií dodávají organismu alkoholické nápoje.
- Alkohol snižuje vstřebávání vitaminu B1 ve střevech.
- Narušuje jeho ukládání v játrech.
- Zvyšuje spotřebu thiaminu v buňkách.
- Časté zvracení a průjmy dále zhoršují jeho vstřebávání.
Tyto faktory dohromady způsobují, že nedostatek B1 se hromadí po měsíce, ba i léta. Přitom přípravky s thiaminem jsou levné, bezpečné a lze je podávat jak perorálně, tak intravenózně nebo intramuskulárně.
Stačilo by včasné, rutinní podávání vitaminu B1 osobám s rizikovým pitím, aby bylo možné celé řadě případů těžké demence zcela předejít.
Tichá chyba v diagnostice: jak rozpoznat Wernickeho encefalopatii
Největším problémem je skutečnost, že akutní fáze onemocnění – Wernickeho encefalopatie – bývá často přehlédnuta. Klasická trojice příznaků: zmatenost, poruchy pohybů očních bulbů a ataxie, se vyskytuje pouze u malé části nemocných.
Proto odborníci doporučují využívat tzv. Caineova kritéria, která zahrnují širší spektrum příznaků a výrazně zvyšují záchytnost této encefalopatie.
| Klinické kritérium | Co by mělo lékaře znepokojit |
|---|---|
| Zjevná podvýživa | výrazný úbytek hmotnosti, velmi nízké BMI, dlouhodobé zvracení, přísné diety, příznaky malabsorpce |
| Poruchy pohybů očních bulbů | třes očí, dvojité vidění, omezený rozsah pohybů |
| Mozečkové příznaky | narušená rovnováha, nejistá chůze, obtíže s koordinací |
| Poruchy vědomí nebo paměti | dezorientace, kolísavá pozornost, výrazné problémy s zapamatováním |
Při problematickém pití by již jeden z těchto bodů měl vést k okamžitému podání thiaminu – bez čekání na výsledky CT nebo laboratorních vyšetření. Mozek se poškozuje velmi rychle a jakmile se rozvine Korsakovův syndrom, neexistuje žádná účinná příčinná léčba.
Kdo onemocní častěji a co to stojí systém
Data z velkých klinických center ukazují, že osoby s Korsakovovým syndromem tvoří většinou muži po šedesátce s mnohaletým intenzivním pitím v anamnéze. Často se souběžně vyskytují hypertenze, depresivní epizody a další chronická onemocnění.
Prognóza je nepříznivá: těžké poškození kognitivních funkcí, malá šance na zlepšení a vysoká úmrtnost v několikaletém sledování. K tomu se přidávají vysoké náklady na hospitalizaci, rehabilitaci a následnou dlouhodobou péči. Odhady z jednoho z evropských systémů zdravotní péče hovoří o pětimístných částkách ročně na pacienta, přičemž ani to nevede k návratu k samostatnosti.
Korsakovův syndrom představuje obrovskou zátěž nejen pro rodinu, ale i pro finance celého zdravotnictví – naprosto nesrovnatelnou s cenou ampulí s thiaminem.
Proč se nemocní „ztrácejí" v systému
Člověk s touto formou demence bývá příliš mladý pro typická geriatrická oddělení, příliš komplikovaný pro standardní sociální zařízení a zároveň příliš „stabilizovaný" pro akutní psychiatrická oddělení. Pro poradny léčby závislostí je mnohdy „příliš pozdě", protože hlavním problémem již není samotné pití, nýbrž jeho důsledky v podobě demence.
K tomu se přidává silná stigmatizace závislosti na alkoholu a přesvědčení, že si nemocný „za to může sám". S takovým přístupem tápou mnozí lidé léta mezi příjmovými odděleními, interními odděleními a sociálními zařízeními bez uceleného plánu péče, rehabilitace a rodinné podpory.
Čtyři konkrétní kroky, které mohou změnit statistiky
Lékaři a pacientské organizace poukazují na soubor jednoduchých opatření, která reálně snižují počet nových případů alkoholové demence:
- Rutinní podávání thiaminu (intravenózně nebo intramuskulárně) každé osobě s podezřením na problematické pití nebo v průběhu odvykání od alkoholu.
- Rozsáhlá školení zdravotnického personálu v oblasti včasného rozpoznávání Wernickeho encefalopatie.
- Budování specializovaných center pro osoby s Korsakovovým syndromem, kombinujících lékařskou péči, kognitivní rehabilitaci a sociální podporu.
- Zařazení demence spojené s alkoholem do národních preventivních programů a do léčebných postupů pro závislosti.
Bez takových řešení bude mnoho osob nadále vstupovat do systému až v pokročilém stadiu nemoci, kdy lze nabídnout pouze podpůrnou péči.
Pozor na glukózu u ohrožených pacientů
Jeden malý, leč velmi praktický detail: u pacienta, který hodně pije a je podvyživen, může podání samotné glukózové infuze vyvolat akutní encefalopatii. Cukr totiž zvyšuje potřebu thiaminu v buňkách – pokud ho má organismus dramaticky málo, zbytky zásob se vyčerpají během několika hodin a dále poškodí již oslabený mozek.
Pravidlo pro zdravotnický personál: nejprve thiamin, pak glukóza – nebo obojí současně. Jinak mohou dobré úmysly skončit náhlým zhoršením neurologického stavu.
Co může udělat běžný člověk?
Vedle systémových opatření hraje obrovskou roli každodenní bdělost. Pokud je v rodině nebo v okruhu přátel někdo, kdo dlouhá léta hodně pije, hubne, špatně jí, má problémy s rovnováhou a pamětí, není radno čekat, „až se dá dohromady sám". Je to okamžik pro intervenci, rozhovor s lékařem a obrácení se na poradnu pro závislosti.
Vyplatí se také znát základní zdroje thiaminu ve stravě: celozrnný chléb a těstoviny, hnědá rýže, luštěniny, ořechy, vepřové maso, drůbež a obohacené obilné výrobky. U silně pijící osoby to léčbu nenahradí, ale může to snížit riziko hlubokého nedostatku.
Demence se obvykle spojuje s velmi vysokým věkem a Alzheimerovou chorobou. Příběh Korsakovova syndromu ukazuje, že demence může postihnout lidi v nejlepších letech a příčinou může být něco tak „obyčejného" jako dlouholeté pití a zanedbaný nedostatek jediného vitaminu. Pro některé lidi jde o varovný signál, který může přijít ještě včas.
